Zobrazují se příspěvky se štítkemKnižní klub. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKnižní klub. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 6. května 2021

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

AUTOR
: Mary Ann Shaffer, Annie Barrows
ORIGINÁL: The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society (Bloomsbury, 2008, Londýn)
PŘEKLAD: Martina Káňová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2009
POČET STRAN: 264
ZDROJ: knihovna





Anotace
Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně.

Hodnocení
O knize jsem slyšela mnohem dříve, možná to poprvé bylo v našem Klubu milovníků knih. Ale tak jako u dalších titulů i tento zastínily jiné knihy, které jsem si chtěla přečíst. A pak byla v knihovnickém regálu na půjčení a to už jsem si ji brala s sebou domů.

neděle 5. května 2019

Zapomenutá vražda

AUTOR: Agatha Christie
ORIGINÁLSleeping Murder (William Collins Sons, 1976, Londýn)
PŘEKLAD: Jarmila Svobodová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2009
POČET STRAN: 216
ZDROJ: vlastní






Anotace
V Zapomenuté vraždě nás autorka zavádí do půvabného anglického přímořského letoviska Dillmouth, kde si mladí novomanželé Reedovi, stěhující se sem z Nového Zélandu, zakoupí malou viktoriánskou vilku. Gwenda Reedová však ale díky záhadným a ne právě příjemným útržkům vzpomínek, které se jí začnou vybavovat, pomalu nabude děsivé jistoty, že v tomto domě už kdysi byla a stala se v něm svědkyní vraždy. Podaří se jí za pomocí slečny Marplové sestavit ze střípků vědomí, zasutých hluboko v paměti, skládanku, která odhalí tajemství dávného zločinu?

Hodnocení
Agathu Christie jsem naposledy četla v době, kdy jsem chodila na střední školu. Začínala jsem s Jane Marplovou, kterou jsem si zamilovala. A v momentě, kdy byl hlavní postavou Hercule Poirot, jsem se do knih nemohla začíst. Pamatuji si, že jsem četla Deset malých černoušků, Vlak z Paddingtonu a Prasklé zrcadlo. Zapomenutá vražda byla pro mě výzvou.


středa 21. března 2018

Za války, 1915: U domácího krbu

AUTOR: Cynthia Harrod-Eagles
ORIGINÁL: Keep the Fires Burning: War At Home, 1915 (Sphere, 2015, Londýn)
PŘEKLAD: Leona Macháčková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2018
POČET STRAN: 368
ZDROJ: vlastní






Anotace
Koncem roku 1914 je jasné, že válka tak brzy neskončí. Němci na frontě použili nervový plyn, Londýn zažije ničivé bombardování nepřátelských vzducholodí a lidé v sobě hledají tiché odhodlání i zarputilou snahu vydržet a nedat se zlomit. Země se připravuje na dlouhé strádání. Barvitá freska z pera britské autorky celosvětově úspěšných ság přibližuje nejen složitou situaci v Anglii za první světové války, ale především další osudy hlavních protagonistů. 

Hodnocení
Spletité osudy rodiny Hunterových pokračují v druhém díle s názvem U domácího krbu, Za války 1915. První díl jsem neměla možnost číst a vlastně jsem ani při výběru netušila, že tato kniha patří do připravované pětidílné série.

čtvrtek 14. září 2017

Titáni

AUTOR: Leila Meacham
ORIGINÁL: Titans (Grand Central Publishing, 2016, New York)
PŘEKLAD: Libuše a Luboš Trávníčkovi
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2017
POČET STRAN: 480
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Dějištěm strhujícího vyprávění o lásce, bolestných ztrátách i zradách je Texas, který se kolem roku 1900 ocitá na prahu ropné konjunktury, jež odstartuje období prudkého hospodářského růstu. Na pozadí dramatických změn pronikajících na texaský venkov prožívají svůj osudový příběh dvě nezapomenutelné postavy: Samantha, privilegovaná dědička rozlehlého dobytkářského ranče, a Nathan, okouzlující mladík z farmy na severu.

Hodnocení
Nejnovější kniha Leily Meacham zavádí čtenáře do roku 1900. Příběh se odehrává v americkém Texasu v době, kdy se do povědomí dostává černé zlato - ropa. 

Střídavě sledujeme osudy dvou mladých lidí Samanthy a Nathana. Nathan vyrůstá na obilné farmě s ostatními sourozenci, ale Nathan cítí a ví, že vztah matky k němu není vůbec láskyplný jako k jeho sourozencům. Jediný, kdo ho má opravdu rád, je jeho otec Leon. Nathan se záhy dozvídá, že Leon jeho otec není, ale jakýsi Trevor Waverling, majitel těžařské firmy. Nathan zváží své pocity, všechna pro a proti a nakonec odjíždí do Dallasu za otcem, aby pracoval u něj ve firmě a možná i proto, aby ho lépe poznal...

Několik mil od Nathanovy farmy vyrůstá na další farmě mladá slečna Samantha Gordonová. Je obklopená vším, co Nathan nemá - láskou, porozuměním, přátelstvím i bohatstvím. Samanthin otec Neal vlastní velká množství pozemků, na kterých chová dobytek. Otec Samanthu střeží jako oko v hlavě, protože ji nadevše miluje. Proto se začal chovat naprosto nesmyslně, když se dozvěděl, že Samantha začala pátrat po svých biologických rodičích. Samantha je totiž adoptovaná a Neal má strach, že by je kvůli pravým rodičům opustila.

Obě rodiny, Gordonovi i Waverlingovi, respektive hlavy těchto rodin, touží po moci, rádi by se stali titány, které by nikdo nemohl předběhnout. Jdou si za svým cílem. Mladí však nejsou jako jejich otcové. Nathan se snaží svému otci porozumět a být dobrým zaměstnancem. Samanthu zajímá její přítel z dětství Sloan, do kterého je beznadějně zamilovaná. Trápí se, protože Sloan nejspíš miluje jinou dívku. Samanthinou velkou zálibou je paleontologie a výzkum, a tak se snaží na farmě pomáhat různými rozbory půdy a podobných záležitostí. 

Příběh o hledání pravdy, o moci, o nevyřčených slovech a tajemstvích, která stejně vyjdou najevo, ať tomu člověk brání, jak chce. Osudy obou hrdinů jsou vzájemně propleteny a čtenář postupně vše odhaluje.

Od autorky jsem četla dvě knihy Dlouhé stíny a Sen o Somersetu. Mám doma ještě Poselství růží, ale zatím jsem se k ní nedostala. A ačkoliv se mi Titáni líbili, nesplnili moje očekávání. Autorce nemůžu odepřít čtivost a bohatou slovní zásobu. Nenašla jsem zde žádná hluchá místa nebo pasáže, které bych přeskočila nebo mě nebavily. Prostě je to kniha (a i předchozí se k této počítají), která má všechno, co by měla mít, aby své čtenáře zaujala.

Co mě však v příběhu zklamalo, je, že autorka rozuzlení dala až skoro na samý závěr a popsala ho jen pár větami. Osudy hrdinů se vyvíjely samostatně, občas se protnuly, ale bez nějakých emocí. Je to škoda, protože román se mi moc líbil, ale zkrátka a dobře, autorka v této knize nesplnila mé očekávání.

Postavy, které autorka vykreslila, jsou převážně sympatické. Jediná postava, která byla opravdu nesympatická a zlá, byla Nathanova matka. Ale ostatní hrdinové, i když měli nekalé úmysly, byly pozitivní. Na jednu stranu to bylo příjemné zjištění, na druhou stranu jsem se nemusela bát žádných konfrontací.

Ale víte, co se mi na autorčiných knížkách opravdu moc líbí? Obálka. Ve stejném duchu jako předchozí knihy, je i tato obálka poutavá a zaujme na první pohled. Tentokrát jsou na obálce žluté pampelišky a já se nemůžu vynadívat.

Suma sumárum, i když kniha nebyla úplně úžasná a autorka nevyužila potenciál, který se v knize nabízel, byla to kniha, kterou můžu s klidným srdcem doporučit dál, především příznivcům historických románů a rodinných ság.

Obálky
K obálkám nemám co dodat. Jsou všechny moc krásné.
  

O autorce
Leila Meacham je bývalá učitelka anglického jazyka a nyní je úspěšná spisovatelka. Její první román Poselství růží se stal velkým bestsellerem. Následoval román Dlouhé stíny a v roce 2014 vydala román s názvem Sen o Somersetu.

Napsáno pro Databázi knih

neděle 2. dubna 2017

Poslední

AUTOR:  Alexandra Oliva
ORIGINÁL: The Last One (Balantine Book, 2016, New York)
PŘEKLAD: Lenka Faltejsková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2017
POČET STRAN: 304
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Chtěla zažít dobrodružství. Nikdy by ji nenapadlo, jak daleko všechno zajde… Začalo to jako televizní reality show, nazvaná příznačně Ve tmě. Dvanáct účastníků vysadili v hlubokých lesích a vystavili podmínkám, které měly prověřit jejich sílu, odolnost, vytrvalost. Izolovaní od vnějšího světa netuší, že v něm došlo k něčemu strašlivému. Jakékoli projevy zkázy chápou coby součást hry, zinscenovanou zkoušku. Všude je přece sledují kamery, odposlouchávají mikrofony. Alespoň tak tomu všichni věří, včetně mladé ženy přezdívané Zoo, jedné z favoritek soutěže. Zoo chce obstát, tvrdošíjně jde za svým cílem.

Hodnocení
Když jsem si pořizovala knihu Poslední, zaujala mě anotace. A tentokrát mě anotace nezklamala. Dostala jsem to, co obsah sliboval a já jsem ráda, že jsem si vybrala dobře. Na knihu je řada negativních komentářů, mně se však kniha líbila a mám na ni pozitivní názor.

Knih o reality show je nejspíš hodně, přesto jsem četla pouze Hunger Games, které se tomuto žánru lehce přibližuje.

Hlavní hrdinkou je Zoo. Mladá žena, která svoji přezdívku získala díky tomu, že má ráda zvířata. Spolu s dalšími jedenácti lidmi se přihlásila do soutěže, která měla prokázat jejich odvahu. Odměnou za vítězství je několik milionů dolarů. Soutěžící mají různé povahy, jsou různých osobností, někdo je na přežití předurčen svými schopnostmi, někdo je naprosto nepraktický. Zoo patří k favoritkám soutěže. V rámci hry mají splnit samostatnou výzvu, ze které vzejde vítěz. Ve hře je všechno tak reálné - krvácející či mrtvé figuríny, které vypadají jako skutečné, nepohodlí. Zoo cestou za cílem potkává spoustu figurín a také má hlad a žízeň. Zoo byla v pokušení několikrát hru vzdát kouzelnou větou, ale nikdy ji neřekla, protože si stále myslela, že je vše součástí hry. Bohužel to tak není. Zatímco byla hra v plném proudu, ve skutečném světě se něco přihodilo...

Kniha byla rozdělená do dvou rovin, které se střídaly. Ta první část se odehrává v době, kdy je všechno v pořádku. Prostřednictvím kamer a komentářů se čtenář podívá do reality show, jak probíhá natáčení, rozhovory se soutěžícími, poznámky, co bude později vyškrtnuto a co ponecháno. Díky tomuto úhlu pohledu má čtenář dojem, jako kdyby byl součástí toho všeho.

Druhá část je zaměřená pouze na Zoo a její samostatnou výzvu. Zoo má dostatek času na to, aby přemýšlela o svém životě, o svém manželství a proč vlastně do soutěže šla. Díky, nebo spíše kvůli, psychické zátěži jí všechno, co vidí, připadá jako součást hry, nepřijde jí divné, že figuríny zapáchají a jsou v rozkladu. Možná to bylo i tím, že soutěž byla označována jako velkorozpočtová a tvůrcům nejspíš nedělalo problém vynaložit spoustu peněz na vytvoření reálného prostředí.

Někteří čtenáři se v komentářích, které jsem četla, divili, jak je možné, že Zoo nepoznala, že hra skončila? Myslím si, že to bylo kvůli adrenalinu, napětí a stresu. Ano, určitě v ní postupem času musel hlodat příslovečný červ, ale díky tomu, co prožila v počátečních úkolech, byla k tomuto slepá.

Překvapení v knize je několik, ty vám samozřejmě neprozradím, protože si myslím, že se k nim čtenář musí dopracovat sám. 

Jak už jsem se na začátku knihy zmiňovala, velice se mi líbila. Knihu jsem četla v období, kdy jsem byla několik dnů doma, tak jsem na knihu měla dostatek času a v podstatě jsem ji četla v kuse. Byla napínavá, psychologická a jak jinak než postapokalyptická, ale to, že je příběh postapo, se tak nějak čtenář dozvídá mimochodem, jen náznaky.

Knihu můžu doporučit, není samozřejmě pro slabší jedince, ale fanoušci psychologického postapokalyptického žánru by mohli být nadšeni. Stejně jako já, která podobné knihy vůbec ale vůbec nevyhledává.

Obálky
    

O autorce
Alexandra Oliva se narodila a vyrostla v malém městečku v Adirondackém pohoří v severovýchodní části státu New York. Absolvovala bakalářské studium historie na Yaleově univerzitě a magisterské studium oboru tvůrčí psaní na newyorské The New School. Žije s manželem v regionu Pacific Northwest. Román Poslední je její literární prvotinou. Během jeho psaní se zúčastnila dvoutýdenního kurzu Boulder Outdoor Survival School, prestižní školy výcviku pro přežití. Více o autorce na www.alexandraoliva.com. Zdroj: přebal knihy Poslední

Napsáno pro Databázi knih

pátek 16. září 2016

Černobílý svět

AUTOR: Kathryn Stockett
ORIGINÁL: The Help (G. P. Putnamp's Sons, New Yor, 2011)
PŘEKLAD: Jana Kordíková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2015
POČET STRAN: 408
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně.

Něco málo o ději
60. léta 20. století, Jackson, stát Mississippi. Ocitáme se v době, kdy v každé bílé domácnosti pracuje černá hospodyně. Nejinak je tomu i v malém městě Jackson. Aibileen a Minny pracují u paniček, kdy jedna je horší než druhá. Až na paní Skeeter, která je jiná než její kamarádky.

Hodnocení 
Celý příběh se odehrává v šedesátých letech dvacátého století v Americe. Všichni z dějepisu víme, že černoši byli silně segregováni a rasově nenáviděni. Nejprve byli otroky na různých jižanských farmách. Po zrušení otroctví uteklo několik desítek let, přesto však černoši nepatřili do společnosti, budovali se pro ně obchody, kina či školy. Tato kapitola byla uzavřena černošským aktivistou Martinem Lutherem Kingem, který se postaral o nezávislost a rovnoprávnost Afroameričanů.

V této době se odehrává i následující příběh. Jsou zde dva světy - bílý a černý. V bílém světě žijí paničky, které se neumí postarat o svou domácnost, chodí na večírky, scházejí se na bridž, jsou obklopeny dalšími snobskými paničkami a diskutují o všem, co se děje ve společnosti. V každé bílé domácnosti je jedna černá hospodyně, která je nejenom kuchařkou, ale také se stará o celou domácnost a pečuje o děti. V knize se tento černobílý svět prolíná, ale zároveň se nikdy nemůže střetnout.

Hlavními postavami a vypravěčkami jsou černošky Aibileen a Minny. Aibileen má za sebou těžký život, starala se o mnoho dětí a vždy od nich odešla v době, kdy začaly přebírat vzory od svých matek. Její poslední zaměstnavatelkou je paní Leefoltová. Své dcerky Mae Mobley si vůbec nevšímá, neustále na ní vidí spoustu chyb a neváhá je malé holčičce vytýkat. Na Aibileen je, aby Mae Mobley zdůrazňovala, že "je hezká, je chytrá, je důležitá".

Velice negativní postavou je paní Hilly. Arogantní, sebestředná snobka, která si myslí, že je ředitelkou zeměkoule. Upřímně řečeno jsem ji nesnášela. K pomluvám a lžím neměla nikdy daleko a hospodyně se u ní střídaly jak na běžícím pásu.

Pravým opakem je paní Skeeter. Svobodná, bezdětná, jejím velkým snem je pracovat jako novinářka. Ale k tomu potřebuje zkušenosti. Jejím dalším snem je napsat knihu, která rozvíří hladiny poklidného Jacksonu. Bude se pohybovat na samé hranici zákona.

Minny má prořízlou pusu a kvůli tomu byla několikrát propuštěná z práce. Má několik dětí, manžela alkoholika a násilníka a nemůže si dovolit být bez zaměstnání. Proto přijme práce u paní Celie, podivné a bláznivé ženy, která se mermomocí snaží získat přízeň paní Hilly.

Postav je zde mnohem, mnohem víc, každá bojuje za svá práva způsobem, který není vždy správný. Tento propletenec černobílých vztahů přináší pestrobarevnou mozaiku jednotlivých příběhů a vy s nimi budete prožívat každodenní starosti i radosti.

Kniha má tři vypravěčky - Minny, Aibileen a Skeeter. Zaručeně si tyto tři dámy oblíbíte. Mně byla nejvíce sympatická Skeeter pro svou houževnatost, mládí a víru v lepší budoucnost.

Podle knihy byl v roce 2011 natočený stejnojmenný film. Film byl trochu jiný než kniha, jak to už většinou bývá, ale zůstalo v něm hodně podobných věcí.

Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a rozhodně ji můžu doporučit dalším čtenářům. Je to příběh nejen o rasové segregaci, snobství a nadřazenosti, ale také o naději a přátelství. Je to příběh, u kterého bychom se měli zamyslet, jestli je nutné lidi jiné barvy pleti (a nejen barvy) nenávidět a vystrkovat ze společnosti. Je to všechno o lidech a zakořeněných předsudcích.

Obálky
Filmové obálky mě moc nelákají. Ani sama pořádně nevím proč. Proto jsem kromě filmových vybrala i ty, které vznikly před filmem. Shodou okolností jsou všechny tři laděny do žluta.
    

O autorce
Kathryn Stockett se narodila v americkém městě Jackson ve státě Mississippi. Poté, co vystudovala na univerzitě angličtinu a tvůrčí psaní, se odstěhovala do New Yorku a devět let pracovala v redakcích časopisů a marketingu. Nyní žije s manželem a dcerou v Atlantě.
Její debutový román Černobílý svět, jenž se stal krátce po vydání knižní senzací, předtím odmítlo padesát literárních agentů. Nyní se více než rok drží mezi nejprodávanějšími romány současnosti a připravuje se jeho filmová verze.

neděle 20. prosince 2015

Čtenář z vlaku v 6.27

AUTOR: Jean-Paul Didierlaurent
ORIGINÁL: Le Liseur de 6h27  (Au Diable Vauvert, 2014, Vauvert)
PŘEKLAD: Nela Knapová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2015
POČET STRAN: 176
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Guylainu Vignollesovi je třicet šest, je osamělý a nenávidí svou práci. Je naprosto nenápadný, nikdo by si ho patrně ani nevšiml, kdyby spolucestujícím z vlaku každé ráno nepředčítal několik stránek, které se mu večer předtím podařilo zachránit před záhubou. Jeho přáteli jsou hlídač, který komunikuje téměř výlučně ve verších, a bývalý kolega, který následkem nehody v práci ztratil svoje nohy a kousek po kousku je sbírá zpátky... Jednoho dne dostane Guylain ve vlaku nevšední nabídku a o něco později v něm také objeví USB, které jeho šedivému životu znovu dodá barvy.

Něco málo o ději
Guylain každé ráno svým spolucestujícím ve vlaku předčítá úryvky z knih. Nemají název, ani autora. Jsou to jen vytržené listy. Pro Guylaina to nic neznamená, ale pro ostatní lidi je to velmi příjemných dvacet minut strávených na cestě do práce. Guylain pak listy nechá na sedačce. Jednou na té sedačce nalezne USB kartu. Flashku si vezme domů a po otevření zjistí, že je to deník jedné dívky jménem Julie. Guylain se do ní prostřednictvím těchto zápisků zamiluje a rozhodne se, že ji vypátrá.

Hodnocení
Kniha Čtenář z vlaku v 6.27 byla u našich slovenských sousedů hodně propagována, u nás jsem o ní neslyšela. Upřímně si myslím, že je to škoda, protože knížka je milá, vtipná, trochu tajemná, trochu romantická.

Někomu se autorův styl psaní nemusí líbit, nepíše v kudrlinkách, ani v žádném vzletném jazyce. O knize se říká, že je to moderní pohádka a jako pohádka by měla taky tak vypadat. V podstatě ano, dalo by se to tak i říci. Je zde princ, který musí dennodenně bojovat s drakem Zestorem, aby mohl přežít další den. Princezna je ukrytá v zámku, o kterém statečný princ netuší, jestli vůbec existuje. Princ má kolem sebe věrné přátele - básníka a beznohého.

Ale všechno popořadě. Náš princ se jmenuje Guylain Vignolles. Bohužel rodiče asi nad jménem syna nepřemýšleli, protože v době dospívání byl Guylain svými pubertálními spolužáky přejmenováván na jméno Vilain Guignol, tedy ošklivý kašpar. Tato přesmyčka mu ztrpčovala celý život. Ale dál. Guylain chodí do práce, kterou z duše nenávidí. Musí pracovat s obrovským Zestorem, strojem, který požírá papír. Ano, Guylain pracuje v podniku, který recykluje papír. Kdyby to byly jenom noviny a normální papír, asi by to nebylo tak strašné, ale Zestor žere knihy a to Guylainovi trhá srdce. Jenže i Zestor není všežravý a ve svých útrobách vždy zanechá nestrávenou potravu v podobě několika útržků stránek s textem. Tyto útržky si Guylain schová do kapsy, aby je pak následující den vytáhl a před zraky cestujících v ranním vlaku tyto útržky předčítá. Pro ně je to příjemné zpestření, pro něj něco jako odplata za všechna ta zničená díla.

Guylain svou práci opravdu nesnáší, dokonce ani své matce neřekl, kde pracuje. Nebýt dvou přátel, určitě by brzy zešílel. Jedním z nich je vrátný, který umí mluvit pouze ve verších alexandrínu a všude, kam vstoupí, tam rozdává své verše. Druhým přítelem je bývalý zaměstnanec, který při výkonu své práce přišel o obě nohy a jeho sen je získat své nohy zpět kousek po kousku. A také je tu jedna zlatá rybka, sice ne která plní přání, ale je to Guylainův důvěrník, už pátý v řadě.

A pak tu máme princeznu Julii, která se za svou práci vůbec nestydí a dokáže v ní najít vždy něco pozitivního. Své zápisky svěřuje nejprve papíru a poté vše přepisuje do notebooku a pak stahuje na USB kartu, kterou jednoho dne zapomene ve vlaku v 6:27. Guylain kartu najde, zápisky si přečte a do neznámé dívky Julie se zamiluje. Rozhodne se ji vypátrat. Podaří se mu na základě indicií, které v USB zanechala, ji najít? Bude on ten princ na bílém koni, kdo ji vysvobodí z podzemí?

Vidíte, pohádka se vším všudy. I s tou zlatou rybkou.

Kniha je útlá a byla pro mě velkým zpestřením v záplavě knih, které si říkají bestsellery. Tato je nenápadná, přesto si své čtenáře určitě najde. Jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst, protože takové příběhy vyhledávám a chci se občas zasnít.

O autorovi
Jean-Paul Didierlaurent začínal povídkami, za něž dvakrát obdržel Price international Hemingway. Rovněž Čtenář z vlaku v 6:27, ačkoliv je autorovou románovou prvotinou, na sebe strhává pozornost: práva na něj byla ještě před samotným vydáním prodána do dvaceti pěti zemí světa a následně byl ověnčen několika francouzskými literárními cenami. V produkci je již také celovečerní film.

Obálky
Nemůžu si pomoci, ale česká obálka se mi ve srovnání s ostatními nelíbí. Je sice jednoduchá, ale vůbec se mi nehodí k textu. Asi nejvíce se mi líbí polská obálka s papírovým vláčkem, který jede do tunelu. 
      

Napsáno pro Databázi knih.

neděle 19. dubna 2015

Sen o Somersetu

AUTOR: Leila Meacham
ORIGINÁL: Somerset (Grand Central Publishing, 2014, New York)
PŘEKLAD: Libuše a Luboš Trávníčkovi
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 496
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Strhující příběh Sen o Somersetu líčí životní osudy rodin Toliverových, Warwickových a DuMontových, známých z fascinující autorčiny ságy Poselství růží, které dějově předchází. Láska, manželství, přátelství, zrada a triumf – v tomto skvostném románu si podává ruku Jih proti Severu Margaret Mitchellové s Černobílým světem Kathryn Stockettové.

Něco málo o ději
Píše se rok 1835. Ocitáme se v Jižní Karolíně a seznamujeme se se Silasem Toliverem. Jeho největším snem je odcestovat do Texasu a založit si vlastní bavlníkovou plantáž Somerset. Je pro to ochotný obětovat naprosto cokoliv...Za svůj sen zaplatil opravdu vysokou cenu, kterou však milionkrát splatil a odčinil. Přesto měl však Silas na paměti matčina slova, že půdu, na které vybuduje svůj domov, stihne prokletí.

A tak plynou roky - synové na Somersetu střídají své otce, mění se doby, móda, ruší se otroctví. Jen láska k bavlně a práci stále zůstává.

Hodnocení
Leila Meacham je záruka toho, že i kdyby napsala sci-fi nebo dystopii, bude to skvělá kniha. Historické romány nečtu, protože mě absolutně nebaví, ale jak jsem psala, Meacham je jistota, a tak jsem si knihu pořídila. A byl to naprosto skvělý zážitek.

Sen o Somersetu je rodinná sága, která dějově předchází román Poselství růží. Příběh nás zavádí do první třetiny 19. století do Ameriky. Hlavním protagonistou je Silas Toliver, jehož srdce touží po vlastní plantáži. Za vysokou obětní cenu svou plantáž vybuduje a stane se tak nejen jedním ze zakladatelů města Howbutker, ale také jedním z bohatých plantážníků. Nepatří k těm zlým otrokářům a otroci ho pro jeho laskavost a lidskost měli rádi. Jeho žena Jessica je vzdělaná, rebelantka a skrytá abolicionistka. Tyto dvě povahy se střetly a vytvořily spolu rodinu. Jestlipak ale byli šťastní celý život?

Ale příběh není jen o Silasovi, Jessice, ale i o přátelství mezi ostatními poutníky, kteří se z  Jižní Karolíny vydali přes nepřátelská území, kde řádila válka, a jejich potomcích. Na téměř pěti stech stránkách zvětšeného formátu se dozvíte o historických událostech, které tehdy hýbaly Amerikou, o nepokojích a povstáních otroků, o peticích proti otrokářství.

Téměř všechny postavy mi byly sympatické, zvlášť Silas a Jessica, i když Silas mě na začátku příběhu dost zklamal, ale přesto svými činy a svou lidskostí vše napravil.

Jessica si od začátku své cesty do Texasu píše deník, který zaznamenává nejen své pocity, ale vše, co se kolem ní děje. Až do konce svého života popíše spoustu notesů a knih a nazve ho Poselství růží....

Sen o Somersetu se četl naprosto sám. Za jediné dopoledne jsem přečetla čtvrtinu knihy, protože autorka píše velmi krásně, čtivě a vy se brzy vžijete do všech osudů. Takže i když historické romány nejsou vaše parketa, při čtení této knihy se vám možná tento žánr zalíbí.

O autorce
Leila Meacham pochází z Texasu. Je bývalá učitelka anglického jazyka a nyní se věnuje psaní. Její první román Poselství růží se stal velkým bestsellerem. 

Obálky
Česká obálka je sama o sobě moc krásná. I font písma, které  je zvoleno, ladí s ostatními obálkami od Leily Meacham. Na Goodreads se většina obálek opakuje, vybrala jsem dvě, které se od ostatních liší. Víc se mi líbí německá obálka.

  

Napsáno pro Databázi knih.

pondělí 26. ledna 2015

Taková medvědí rodinka

AUTOR: Zbyněk Černík
ILUSTRÁTOR: Eva Sýkorová-Pekárková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 72
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:



Anotace
Malajský medvěd Lumpur se nastěhoval s medvědicí Kualou do mezonetu v korunách stromů. Kuala však nepočítala s mimořádně vypečeným kamarádíčkem Tygrem, který jejího mlsného mužíčka pořád svádí na scestí, takže některé scény z medvědího manželského života jsou skutečně vydařené.

Něco málo o o ději
Lumpur je malajský medvídek, který žije s medvědicí Kualou na stromě v jednom mezonetovém hnízdě. Kromě Kualy má také velkého kamarádka Tygra, který ho pokouší, kde může. Vyvádí spolu samé lumpárny a není se co divit, že se to Kuale vůbec pranic nelíbí a Lumpurovi zakazuje se s Tygrem přátelit.

Že vám to něco říká? Že je to skoro stejné jako u lidí? Ano, je to tak. 

Hodnocení
Tuhle útlou knížku jsem měla přečtenou během volné půlhodinky. Je to veselá a humorná knížka pro děti s dvojsmyslnými vtípky, které pochopí spíše dospělý. Proto dávám o jednu hvězdičku méně. Ale nic na tom nemění to, že se mi kniha líbila a četla se velmi snadno.

Autor medvědům přidělil lidské vlastnosti - Kuala je svědomitá, pořádkumilovná, žárlivá a má Lumpura omotaného kolem prstu, takže ten ji poslouchá na slovo. Lumpur je takový dobromyslný člověk medvěd, miluje med (jako každý jiný medvěd), do dobrodružství jde jen na základě Tygrovy výzvy, jinak by to nikdy neudělal, byl tak trošku lajdák, flink, flákač a povaleč. Rád mlsal, rád si hrál, rád se toulal po džungli a rád se opaloval ve větvích stromů, zkrátka a dobře si užíval života a s ničím si nedělal moc těžkou hlavu. Tygr by si s Lumpurem rád hrál, ale protože je Lumpur dost silně pod pantoflem, zas tak snadné to není.

A tak si tam tak žijí, zažívají spoustu příhod jako je pití piva s mírou nebo jak Lumpur pořádal jazykový kurz nebo to, jak s Kualou pořádali velký medvědí sraz. 

Kniha má příjemnou velikost písma, takže ji zvládne přečíst každý malý čtenář, jednotlivé kapitoly nejsou dlouhé a každou z nich doprovází ilustrace od paní Pekárkové. Nejvíc se mi asi líbil řvoucí tygr, když zjistil, že jeho kamarád Lumpur je pod pantoflem.

Příběhy jsou to milé a vtipné. Autor určitě při psaní myslel na to, že rodiče svým dětem budou knihu předčítat a vsunul tam i dospělácké věci. Řekla bych ale, že tam vůbec nemusely být.

O autorovi
Zbyněk Černík je jedním z nejvýznamnějších českých překladatelů ze švédštiny a podílel se mj. na zdomácnění tvorby Ingmara Bergmana také jako autor filmových titulků a překladů pro dabing. Od roku 1975 píše sci-fi, povídky publikuje v časopisech. Je autorem povídkové sbírky Louh na báby  a pro děti napsal Malou medvědí knížku a Takovou medvědí rodinku.

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.

neděle 30. listopadu 2014

Střed světa

AUTOR: Thomas Van Essen
ORIGINÁL: The Center of the World (Other Press, 2014, New York)
PŘEKLAD: Libuše a Luboš Trávníčkovi
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 303
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Ústřední postavou napínavého románu, rafinované mozaiky osobních vyprávění, je padesátník Henry ze současného New Yorku, který pracuje pro charitativní nadaci, děti má odrostlé a jeho manželství prožívá právě krizi zevšednění. Do života mu znenadání zasáhne nález utajeného obrazu Střed světa – je uchvacující, zneklidňující a má ničivou erotickou sílu. Zároveň se odvíjí příběh slavného anglického malíře J. M. W. Turnera a jeho okruhu obdivovatelů. Děj je nabitý krásou, láskou a sexem a skýtá mimořádný čtenářský zážitek

Něco málo o ději
Henry Leiden vyklízí dům po svém otci, který nedávno zemřel. Otec za svého života nahromadil spoustu nepotřebného harampádí. Přesto však našel poklad. Poklad v podobě neuvěřitelného obrazu J. M. W. Turnera. Jmenuje se Střed světa a je na ní vyobrazená Helena Trojská. Je tak krásná, že Henry nemyslí na nic jiného než na ni. Obraz má obrovskou hodnotu, ale dá se tento uhrančivý obraz vůbec prodat?

V 19. století v Anglii žil malíř, jehož práce skvěla v malování krajin. Proč se rozhodl namalovat obraz nedozírné krásy a kdo mu seděl modelem? Jaký byl osud všech protagonistů? Jak se dostal z Anglie do Ameriky?

Hodnocení
Z knihy jsem trochu na rozpacích. Byla sice skvělá, dobře se četla, ale až tak úplně mi nesedla do stylu. Jenže to nikdy předem nevíte, když si knihu pořizujete. Ale i když nesplnila mé představy, bylo na knize něco fascinujícího - a to sám Střed světa.

Střed světa je obraz, který namaloval anglický malíř J. M. W. Turner, který je především známý jako krajinář. Střed světa však vybočuje z jeho směru - znázorňuje Helenu Trojskou a dle vyobrazení z ní Turner udělal bohyni, kvůli které vyjelo tisíc lodí. Velice smyslná žena, ze které vyzařuje světlo, láska, erotika a neschopnost dělat něco jiného než dívat se na ni a v mužích vzbuzuje sexuální a neukojitelnou touhu.

A tento obraz našel Henry, je ve středním věku, má ženu, dospělé děti, práci. Jenže ten den, kdy obraz našel, se mu život změnil - po shlédnutí obrazu byl jako hypnotizovaný, kudy chodil, všude viděl Helenu a to mu taky ovlivnilo jeho manželství a dostal se do krize, ze které neví, jak se dostat. Ale není jediný, kdo o obraze ví a usilovně po něm pátrá.

Vraťme se však v čase zpět, konkrétně do 19. století, kdy obraz vznikl. Děj se odehrává v anglickém Petworthu, kde se schází vybraná smetánka. Mluva lidí je vzletná a do této časové roviny se naprosto hodila. Seznamuje se s malířem Turnerem, který byl dle popisu velmi ošklivý muž, s krásnou paní Spencerovou, milenkou samotného pána Petworthu lorda Egremonta. Spojníkem je mladý novinář Charles Grant, který je vypravěčem.

Jak se dostal obraz do Ameriky? To vypráví příběh z 30. let 20. století a dokončuje tak okruh, aby byl příběh kompletní. Vzájemné proplétání všech tří časových rovin bylo po kapitolách a dalo se v tom rychle zorientovat.

Už jednou jsem se zmiňovala, že jsem z knihy v rozpacích. Nemohla jsem se do knihy zpočátku vůbec začít, ale jak děj nabíral na obrátkách a zorientovala jsem se, kdo je kdo, bylo to lepší a kniha se pak četla velmi rychle. Na závěr bych chtěla poznamenat, že je velmi škoda, že obraz Střed světa neexistuje, ale kdo ví...

O autorovi
Thomas Van Essen absolvoval Sarah Lawrence College a na Rutgers University získal Ph.D. v oborou anglický jazyk a literatura. Žije s rodinou v New Jersey. Střed světa je jeho první román.

pondělí 20. října 2014

Písničkové pohádky

AUTOR: Eva Bešťáková
ILUSTRÁTOR: Vlasta Baránková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 105
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:



Anotace
Adámkovi se nechce do školy, ale po probuzení z prapodivného snu se tam ještě rád vypraví. Copak to znamená „domalisi“ a „oralisi“? A zloděj vánočních stromečků jistě nerad vzpomíná na to, co se stalo, když na něj přišel hajný. 
Pohádky známé autorky knížek pro děti se tentokrát inspirovaly nejoblíbenějšími lidovými písničkami.

Hodnocení
Napadlo vás někdy, že byste z písničky udělali pohádku? Evu Bešťákovou to napadlo a ze známých lidových písniček vytvořila příběh. Vymyšlené pohádky jsou velmi zdařilé a některé i poučné, ale hlavně mají šťastný konec.

A jaké písničky byly předělány? Například Adámku náš, Já do lesa nepojedu či Pec nám spadla. Všechny jsou originální, psané čtivým stylem. Navíc jsou příběhy doplněny krásnými ilustracemi od Vlasty Baránkové, jež krásnou formou ilustrují daný děj.

Možná lehká nevýhoda či malá výtka na pohádky je jejich délka. Pro malého čtenáře jsou na hranici, kdy se ještě udrží jejich pozornost, protože některé z nich jsou dlouhé. Přesto i přes délku je zachován logický příběh, ve kterém se neztratíte.

Pec nám spadla
Mých oblíbených pohádek je více, ale zmíním jen jednu pohádku a to Pec nám spadla. Je o líném Honzovi, který rád ležel na peci, máma mu posluhovala jak mohla, ale najednou se pec pod peciválem rozbořila. Máma z toho byla nešťastná, ale jen lamentovala a Honza se odhodlal a poprvé po dlouhé době vyšel z chalupy hledat pecaře. U pecařů mu však oznámili, že pecař není doma, že je tam jen mladý, ale ten pecařinu vůbec neumí. A tak se máma vydala hledat další pomoc, ale všude jí odmítli, že každý řemeslník umí dělat své řemeslo. A že si mají pec opravit sami. Jak to nakonec dopadlo? Budete si muset pohádku už přečíst sami.

O autorce
Eva Bešťáková vystudovala FF UK v Praze, pracovala jako pedagožka, poté jako redaktorka v Kruhu, knihovnice. Přispívala do různých dětských časopisů, rovněž tak do časopisů pro dospělé čtenáře.

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.

středa 20. srpna 2014

Šest let

AUTOR: Harlan Coben
ORIGINÁL: Six Years (Dutton - Penguin Group, 2013, New York)
PŘEKLAD: Drahomíra Michnová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 320
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:


Anotace
Šest let uplynulo od chvíle, kdy Jake Fisher viděl, jak si Natalie, jeho jediná, osudová láska, bere jiného muže. Šest let dodržel slib, že ji nechá na pokoji, a trápil se mučivými představami, jak Natalie žije se svým manželem Toddem. Po šesti letech náhodou narazí na oznámení o Toddově úmrtí, neodolá a vydá se na pohřeb. Doufá, že tam uvidí jeho manželku – ale vdova po Toddovi není Natalie… Jakákoli snaha najít tu, co mu kdysi zlomila srdce, pro Jakea znamená odhalit krutá tajemství i bolestivé lži, ale především riskovat vlastní život.
Více než 60 milionů prodaných výtisků, 25 publikovaných thrillerů, 41 jazyků, v nichž vycházejí – Harlan Coben je stálicí na celosvětovém knižním bestsellerovém nebi. Společnost Paramount Pictures chystá filmovou adaptaci Šesti let s Hughem Jackmanem v titulní roli.

Něco málo o ději
Jake Fisher je uznávaný vysokoškolský profesor. Při jedné soukromé konzultaci jeho pohled sklouzl k počítači a tam si všiml úmrtního oznámení jistého Todda Sandersona. Jakeovi se touto krátkou zprávou vrátí všechny vzpomínky na dobu před šesti lety.

Před šesti lety se Jake zamiloval do krásné Natalie, byla to velká láska a Jake měl pocit, že i celoživotní. Jenže po třech měsících milostného vztahu mu Natalie oznamuje, že se bude vdávat za svého dávného přítele a Jakea žádá, aby je nechal být. Jake svůj slib splnil. 

Dodržel ho šest let, ale nakonec ho porušil kvůli neštěstí, které se stalo Toddovi. Odjíždí na jeho pohřeb a chce kondolovat vdově, jaké je však jeho zděšení, když zjišťuje, že přítomná vdova není Natalie. Kde je Natalie? Je v pořádku? Tyto a další otázky se honí Jakeovi v hlavě. Snaží se kontaktovat lidi, kteří je viděli spolu pohromadě, ale všichni tvrdí, že Natalii si nikdo nepamatuje a Jakea nikdo nezná. Jake je zmatený. Copak si Natalii vymyslel? Je blázen?

Ale jedna drobnost ho utvrdí v tom, že je v pořádku a Natalie opravdu existuje. Na vlastní pěst po ní pátrá a musí ji najít dřív, než se stane další neštěstí.

Hodnocení
Harlan Coben je autor thrillerů, které jsem zatím neměla tu čest číst. Avšak zaujala mě jeho poslední kniha Šest let, který je označený jako romantický thriller. Seznamujeme se s Jakem Fisherem, oblíbeným vysokoškolským profesorem, pro něhož je učení koníček a taky jistým způsobem druh zapomnění. Snaží se zapomenout na Natalii, kterou před šesti lety miloval. Zdá se, že ona také, ale pak si nakonec vzala jiného, jen tak beze slůvka vysvětlení, proč. Natalie nakonec Jakea žádá, aby ji a jejího manžela Todda nechal být a nesnažil se ji kontaktovat. Sice to bylo podivné přání, ale Jake souhlasí. A poté, co objevil Toddův nekrolog, se rozbíhá kolotoč událostí.

Jake mi byl sympatický a jeho průpovídky se mi docela líbily. Co se mi ale vážně moc nelíbilo, bylo to, že Jake si občas hrál na Supermana. Představte si, že utržíte otřes mozku, trochu vás sice bolí hlava, ale fungujete dál. prcháte před zločinci a k tomu řídíte auto. Trošku nereálné, dalo by se říct. Je fakt, že jsem otřes mozku ještě neměla, ale určitě bych po něm nemohla fungovat už za hodinu a ještě u toho logicky přemýšlet. To mi přišlo přitažené za vlasy.

Příběh se však dobře četl, jednotlivé dílky skládačky vám Coben servíruje postupně a kapitolu od kapitoly vám odhaluje celé tajemství a na konci zjistíte, že vlastně všechno dává smysl. Knihu jsem měla přečtenou relativně rychle, i když má dost stránek, bavila mě a líbilo se mi to. Jenže příběhu jsem moc nevěřila. Kdyby mi bylo o deset let méně, tak snad ano. Nemůžu prozradit víc, protože bych spoilerovala a to nechci. Přesto dávám vysoké hodnocení a to za čtivost, napínavost a akčnost příběhu.

O autorovi
V Americe se proslavil především sérií detektivních knih, kde je hlavním hrdinou sportovní agent Myron Bolitar, řešící neobvyklé a nadrámcové problémy svých klientů. Patrně proto, že by českému čtenářstvu prostředí zámořských sportovních klubů nic neříkalo, vyšel v Čechách jen první díl ze série, a pak už nic. Zato ale vyšly téměř všechny kriminální romány „stand-alone“ čili samostatné, mimosériové. Všechny se však naštěstí vyznačují typickou cobenovskou ironií, originálními zápletkami a stupňovaným napětím.
Zdroj: databáze knih, Harlan Coben





Obálky
Nejvíce se mi líbí obálka německá, hlavně ten název, který zní hodně naléhavě.
    
                                 anglická                       francouzská                  holandská

    
                                německá                        portugalská                    slovenská

Knižní trailer

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku