neděle 28. prosince 2014

Knižní úlovky, prosinec 2014

Prosinec vždycky býval předzvěstí Vánoc a s nimi spojené obdarovávání. Pro každého knihomola je největším dárkem kniha. Letos na Vánoce se na mě Ježíšek vykašlal, ale byl milostivý a dopřál mi pod stromeček jednu knihu.

Přesto si však nestěžuji, protože den před Vánoci jsem dostala tři nádherné knihy, které mi udělaly obrovskou radost. A teď už vám představím všechny knihy, které se mi za měsíc prosinec shromáždily.

Kniha pro děti s názvem Taková medvědí rodinka od Zbyňka Černíka slibuje trochu poučné a trochu legrační příběhy. Jsem na ni zvědavá, jak se mi bude líbit, tedy ne mně, ale dceři.

Pekáč buchet od Kateřiny Petrusové nemusím nikomu představovat. Tuhle krásnou knížku jsem vyhrála v soutěži, kterou pořádalo nakladatelství Fragment a podařilo se mi se v soutěži hezky umístit.

Spáleniště: Zkouška, kterou napsal James Dashner je pokračováním úspěšného Labyrintu. Mně se Labyrint moc líbil, tak doufám, že i tento díl bude takový jako ten první.

Z nakladatelství Moba mi přišel poslední díl ze série Barvy lásky, s názvem Svedená. Jak bude pokračovat lovestory mezi Sophií a Matteem?

Následující knihy jsou z nakladatelství Metafora a všechny jsou úžasné. První je severská kniha od Yrsy Plavba smrti a tuhle knihu jsem taktéž vyhrála. 

Další knihy jsou z edice životopisů, které nakladatelství Metafora vydává a všechny vypadají nádherně. Mata Hari, Evita a Frida - to jsou velká jména, které mají zvuk. A všechny tyto knížky se staly mým krásným vánočním překvapením.
  

A tohle je vánoční dárek plný pletených a háčkovaných doplňků a hraček. Jmenuje se Originální dárky háčkované a pletené. Při zběžném prolistování se mi kniha zamlouvá a jak budu mít chvilku času, tak se do něčeho pustím.

neděle 21. prosince 2014

Kočka na plotě

AUTOR: Jarmila Pospíšilová
NAKLADATELSTVÍ: Moba
ROK: 2014
POČET STRAN: 208
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:


Anotace
Kolikrát jste si o někom řekli: „Ten se má, jeho starosti na mou hlavu“ a teprve pak jste zjistili, že byste s tím člověkem ani za nic neměnili? Anežka, jejíž vstup na tento svět nebyl právě idylický, vyrůstá ve spokojené rodině jako milované a hýčkané děvčátko. Ale jen do chvíle, než jí její spolužáci vyzradí tajemství…

Něco málo o ději
Začátek příběhu nás zavádí do jednoho hotelu, kde se rozhodne spáchat sebevraždu mladá žena Zuzana. Zanechá po sobě nejen řadu dopisů na rozloučenou, ale také malé miminko, které odloží do babyboxu. Anežka se dostane manželům, kteří se velmi dlouho snažili mít vlastní dítě, ale nedařilo se jim, a proto pro ně bylo velkým požehnáním, když si Anežku mohli vzít k sobě.

Jak bude pokračovat Anežčin příběh? A jak ostatní příběhy lidí, kteří se tehdy v nemocnici ocitli v blízkosti nalezené Anežky? A jaký byl důvod Zuzaniny sebevraždy?

Hodnocení
Nejnovější román české spisovatelky Jarmily Pospíšilové Kočka na plotě byl pro mě velkým a také milým překvapením. K psychologickým románům se dostávám jen málokdy, spíše se mi do rukou dostane psychologický thriller. Avšak tady žádné krváky nečekejte, přesto však jsme na začátku příběhu svědky Zuzaniny sebevraždy. 

Dále se příběh točí jen kolem malé Anežky. Seznamujeme se se sestřičkami v nemocnici, Zuzaninými rodiči a její psycholožkou i náhradními Anežčinými rodiči. Každá z postav je kapitola sama pro sebe. Nejsou ani černé ani bílé, mají své vlastní odstíny šedi. A každého něco trápí - někdo řeší partnerské vztahy, někdo svou práci, někdo řeší pomluvy. A někomu je to úplně jedno a to je právě malá Anežka.

Všechny postavy mi byly víceméně sympatické. Avšak asi nejvíc jsem soucítila se Zuzaninou matkou. Bylo to tím, že za celý příběh prošla velkou změnou. Na začátku byla jen manželovým přívěškem a loutkou bez vlastního uvažování, ale na konci se z ní stala žena, která znovu začala žít.

Charakterové vlastnosti všech postav vychází ze života a vůbec nejsou zidealizované. Což je moc dobře, protože příběh by pak působil nevěrohodně. Takhle je to příběh, ke kterému se můžeme vrátit a přečíst znovu.

Jediné, k čemu mám trochu výtku, je anotace knihy, která se k příběhu moc nehodila a pod ní jsem si představila trochu jiný příběh. Ale i přes tuto drobnost můžu s klidným svědomím knihu doporučit dál všem těm, kdo mají rádi ne přímo odpočinkové knihy.

O autorce
K literatuře to Jarmilu Pospíšilovu táhne celý život, je pro ni zdrojem nových vědomostí, ale i rozptýlení. Její oblíbenou četbou jsou detektivky, věnuje se jim i jako autorka. Je přesvědčená, že tento žánr má velký potenciál, dobrý detektivní román může být současně i kvalitním literárním dílem. Náměty čerpá výlučně ve své vlastní fantazii, jakékoli popisování skutečných událostí by ji nejspíš neuspokojovalo. Díky své práci poznala mnoho lidských příběhů a osudů, a to jí umožňuje vytvářet zápletky svých knih a nechávat jednat vymyšlené postavy tak, aby působily věrohodně a čtenář z nich měl autentický dojem. Zdroj: Databáze knih


Děkuji portálu Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví.



sobota 13. prosince 2014

Vánoční beseda s Janem Svitákem

9. prosince se v Knihovně Kroměřížska uskutečnila vánoční beseda s regionálním spisovatelem Janem Svitákem. Jan Sviták pochází z Rýmařova, ale v současné době žije v Kroměříži. Je autorem dvou knih pro děti Čertovo kopyto a Pekelný advent. Napsal také knihy pro dospělé s názvem Stará bolest a e-knihu, která se jmenuje Jedním dechem. Jedním dechem také byla napsána, protože vznikla v roce 2012 během 45 hodin, kdy autor nespal, jen psal.

Protože je zrovna adventní čas, do Štědrého dne zbývá už jen několik dní, Jan Sviták svou besedu pojal předvánočně. Páťákům, kteří si přišli spisovatele poslechnout, navrhl, aby místo kupovaného dárku dali, respektive napsali, dárek vlastní. Když by děti neměly žádný nápad, o čem psát, stačí, když si vezmou oblíbenou pohádku, např. o Perníkové chaloupce a předělaly ji do moderní podoby. Jan Sviták tak před všemi rozvinul příběh o tom, jak se Jeníček s Mařenkou ztratili v lese, ale protože jsou to moderní děti, měli s sebou chytrý telefon s GPS. Jenže bohužel zrovna se vybila baterie, takže museli postaru vylézt na nejvyšší strom a rozhlédnout se po okolí.

A tak pohádka vtipně pokračuje dál, děti se smějí, dospělí taky. Na závěr se spisovatel zeptal, zda někoho pohádka inspirovala k tomu, aby sám napsal svůj příběh a věnoval ho například mamince.

Jan Sviták se také v této souvislosti zmínil o múzách, které přináší inspiraci a nápady. Múzy chodí vždy nečekaně, ale když přijdou, spisovatel nedělá nic jiného než píše.

Na závěr besedy vyzval malé posluchače k otázkám. Padlo mnoho otázek a Jan Sviták je všechny zodpověděl a pro dva tázající měl již jednou zmiňovanou knihu Čertovo kopyto, ze které také četl ukázku. V ukázce se vyskytovala řada zvuků jako vrzání či štěkání a děti se rády zapojily.

Jan Sviták svou besedou zpříjemnil den nejen školákům, ale i dospělým, kteří přišli.

čtvrtek 11. prosince 2014

Tady a teď

AUTOR: Adele Parks
ORIGINÁL: The State We're In (Headline Review, 2014, Londýn)
PŘEKLAD: Jitka Šišáková
NAKLADATELSTVÍ: Domino
ROK: 2014
POČET STRAN: 468
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Rozhodující životní chvíle jen málokdy rozpoznáme, když se právě odehrávají.

Nastoupíte do letadla a posadíte se vedle naprosto neznámého člověka. Nakolik je pravděpodobné, že vám onen spolucestující změní život – zvláště když je na první pohled patrné, že jste každý úplně jiný?

Něco málo o ději
Joanna dostane pozvánku na svatbu svého bývalého přítele Martina. Kdysi si ho měla brát, jenže ona svatbu zrušila, Martin se odstěhoval do Chicaga a tam začal nový život. Joanna si po takové dlouhé době uvědomí, že tenkrát udělala chybu a rozhodne se svatbu překazit.

Dean, ačkoliv Brit, bydlí také v Chicago. Když mu zavolají z londýnské nemocnice, že mu umírá otec, kterého neviděl skoro třicet let, letí za ním. Návštěva u nemocného však nedopadne tak, jak si Dean představoval a on roztrpčen odjíždí pryč.

Dean a Joanna se potkávají v letadle. Sedí vedle sebe - ona věčná romantička s růžovými brýlemi, on zatvrzelý cynik, který je momentálně v depresi. Cesta letadlem je vážně dlouhá a kdoví, jak dopadne.

Hodnocení
Od americké autorky Adele Parks jsem doposud nic nečetla a právě to byl důvod, proč jsem se na knihu těšila. Rozhodně jsem se nezklamala.

Joanně Russellové je pětatřicet, je stále singl, věčná romantička a optimistka. Občas jsem měla chuť s ní zatřást, aby se probrala a uvědomila si, že už dávno není puberťačka a ty růžové brýle si může klidně sundat. Střídá partnery, ale to jenom proto, že stále čeká na toho svého vytouženého prince na bílém konci a věří v pravou lásku. Od svého bývalého přítele, Martina, kterého si měla před lety brát, dostane pozvánku na svoji svatbu. Pro Joannu je to příležitost. Rozhodne se odletět do Ameriky, aby svatbě zabránila stůj co stůj.

Dean Taylor je její pravý opak. Je to realista, cynik, jeho vztahy jsou také záležitostí na krátkou trať, nikdy svým milenkám nedovolí, aby si získaly jeho srdce. Má za sebou velmi komplikované dětství, které ho hodně poznamenalo. Z Anglie mu zavolá zdravotní sestra z hospice, že Deanovi umírá otec a prý si přeje, aby přijel. I přesto, že Dean není zrovna nadšený, do Londýna letí, aby se tam s otcem setkal. Bohužel ani po třiceti letech, kdy ho neviděl, není s ním možné navázat vztah. Naštvaný a v depresi otce opouští a nasedá do letadla, které ho má odvézt zpátky do Chicaga.

A tak se Joanna a Dean setkají a rozhodně to není láska na první pohled. Možná, kdyby se setkali za jiných okolností, oba by už spolu flirtovali a jeden druhého by se snažil svést. Avšak užvaněná Joanna leze Deanovi na nervy, a když se navíc dozví, proč Joanna letí do Ameriky, myslí si o ní jen to nejhorší.

"Moment, já si v tom udělám jasno. Čili když se vám podaří, co jste si umínila, tak tomu člověku stopnete svatbu už podruhé za sebou, je to tak?" řekl Dean.
"No,.." Joanna znejistěla.
"A podruhé ho znemožníte před všemi jeho přáteli a celou rodinou."
"Ne, já..."
Dean ji nenechal domluvit. "Podruhé mu zkazíte den, který by měl být nejlepším dnem jeho života."
"Jenže, když to řeknete takhle..."
"Když to řeknu takhle, tak vypadáte jako normální sobecká kráva," uzavřel myšlenku Dean. Měl po krk sobců, kteří ničí ostatním život. Nesnášel je. Zapnul si video, nasadil sluchátka, stiskl knoflík a vysunul zástěnu.

Do Ameriky trvá cesta mnoho hodin a jak to všechno dopadne? Podaří se Joanně překazit svatbu nebo přijde k rozumu? A Dean? Usmíří se se svým otcem nebo zemře sám a opuštěný?

Joanna mi byla sympatická, i když občas střelená a někdy uvažovala jako puberťačka, přesto jsem si ji velmi oblíbila a fandila jsem jí. Dean mi připadal trochu odtažitý a nechtěl si Joannu vůbec pustit blíž k tělu, přesto mi byl sympatický tím, že zbytečně nepřikrášloval a byl praktický.

Kromě příběhu Deana a Joanny je tu další příběh, příběh Eddieho a Clary. Eddie má na začátku příběhu dvě děti a ženu alkoholičku, která se o nic nestará, jen o to, jestli má plnou skleničku. To, co Eddie nenašel doma, hledá jinde. A našel. Našel to u Clary, která na rozdíl od něj, pochází z rodiny, kde je peněz dostatek, ale i dostatek lásky, kterou Clara věnuje svým dětem. Tento příběh je také důležitý a v knize mnohé vysvětluje. Jaký však mají Clara a Eddie vztah k Deanovi a Joanně, vám neprozradím. To by bylo moc jednoduché.

I když se jedná o oddechový román pro ženy, u kterého se budete bavit a číst jedním dechem, je to také zamyšlení o lásce, nevěře a odpuštění. Možná má také trochu předvídatelný děj, větší část příběhu jsem uhodla hned, jak bude vše pokračovat, ale rozhodně to neupírá na čtivosti. Na své si přijdou především romanticky založené čtenářky a je docela pravděpodobné, že na konci budou potřebovat i papírové kapesníčky.

O autorce
Adele Parks studovala anglickou literaturu a po absolutoriu nastoupila do reklamní agentury. Už tehdy napsala svůj první román. Do této doby napsala čtrnáct románů, které byly přeloženy do šestadvaceti jazyků.. V češtině vyšly knihy Život té druhé a Stalo se včera v noci.






Obálky
Nevím, nevím, ale ta naše česká obálka se mi líbí mnohem více než zahraniční. U té první jsem v první chvíli netušila, co vlastně vidím a ta druhá je sice s momentkami nápaditá, ale úplně mě neoslovila.
                                                anglická                              švédská

Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství.

středa 3. prosince 2014

Knižní úlovky, listopad 2014

V listopadu jsem měla velké štěstí. Podařilo se mi vyhrát soutěž na Buxu.cz v naprosto hrozné soutěži. Ani jsem tomu nemohla uvěřit, takže tady jsou krasotinky, které mi přišly. První je Cena nevinnosti od Rebeccy James. Knihu vydalo nakladatelství Yoli. Druhá je kniha od Knižního klubu Až mě uloží do země od spisovatele Petera Robinsona. Obě mají jedno společné - strašidelný příběh.
  

Když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Cooboo vydá světoznámý Wreck This Journal, zaradovala jsem se, protože jsem o této (ne)knize slyšela hodně a veskrz to byly pozitivní ohlasy. V češtině se jmenuje Destrukční deník a napsala ji Keri Smithová.

Tato kniha mě dostala svou krásnou obálkou a příběhem. Nina George napsala Levandulový pokoj a už se na něj moc těším, jak se začtu.

Kočka na plotě je také z nakladatelství Moba. Tentokrát od české autorky Jarmily Pospíšilové.

Tuhle klasiku snad ani nemusím představovat. Druhá kniha, která letos vyšla v novém kabátě od Ernesta Hemingwaye se jmenuje Mít a nemít.

Od Leily Meacham jsem četla knihu Dlouhé stíny a moc a moc se mi líbila. K narozeninám jsem dostala (respektive já jsem si sama nadělila) Poselství růží a Sen o Somersetu je jejím pokračováním.

A protože už je prosinec a Vánoce, tak doufám, že pod stromečkem najdu také nějaké knihy, protože knih není nikdy dost.

úterý 2. prosince 2014

Edith Piaf: Bez lásky nejsme nic

AUTOR: Jean-Dominique Brierre
ORIGINÁL: Édith Piaf: Sans amour on n'est rien (Hors Collection, 2013, Paříž)
PŘEKLAD: Jakub Volnuý
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2014
POČET STRAN: 230
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Edith Giovanna Gassion vzlétla doslova z dlažby pařížské Pigalle až na oběžnou dráhu světové hvězdy. Zrodila se Édith Piaf. A dobyla svět.
Celý její osud byl poznamenán bizarními událostmi a tragédiemi, stejně jako divokou stravující vášní. Drobná, jen 147 cm vysoká ženička, za dveřmi svého domova zničená chorobami a závislostmi, zářila na pódiích jako světlice.

Edithina biografie patří k těm, které se čtou bez dechu jako román, a z jejích stránek jako by k nám doléhal její vášnivý, lkavý zpěv.

Něco málo o ději
Edith Piaf se narodila 19. prosince 1915 jako dítě ulice. Její rodiče byli potulní umělci - otec akrobat, matka zpěvačka, takže tuláctví měla Edith v krvi. V patnácti letech se osamostatnila a aby se nějak uživila, začala nejdříve pracovat v mlékárně, ale brzy zjistila, že manuální práce není pro ni. A tak začala zpívat. Nejdříve na ulici, o něco málo později si ji všiml majitel populárního kabaretu le Gerny's Louis Leplée a od té doby se jí změnil celý život.

A z malého děvčátka se stala známá zpěvačka, která dobyla svět. Stejně jako my potřebujeme k životu vzduch, Edith jako vzduch k dýchání potřebovala lásku. A tak se jí během jejího života v náručí prostřídalo mnoho mužů a ti fungovali jako hnací síla k tomu, aby Edith žila, psala a zpívala.

Podlomené zdraví a hektická práce bez odpočinku za pomocí léků udělaly své a Edith Piaf umírá.

Hodnocení
Zdroj: www.singers.com
Kniha Edith Piaf je další z řady životopisných románů, které vydává nakladatelství Metafora a čím více těchto románů čtu, tím více se těším na další a další životopisy. Tentokrát se Metafora zaměřila na francouzskou zpěvačku a šansoniérku Edith Piaf.

Edith byla ovlivněná uměleckým povoláním svých rodičů - otec byl akrobat a matka zpěvačka, a odmala se v tomto světě pohybovala. Nebylo to sice hned, ale její temperament a originalita jí však vynesly na pařížské výsluní. A nejen tam - dobyla celou Evropu i Ameriku, kam se ráda vracela.

Po svém boku během svého života měla spoustu mužů. Každého z nich milovala a téměř každého si vzala pod svá ochranná křídla, podporovala ho v jeho uměleckém směru. Avšak tak jak láska přišla, tak i odešla, ale Edith nezůstala nikdy dlouho sama. A právě pod křídly lásky vznikaly krásné písně, které se zpívají dodnes.

V knize najdete doslovné překlady některých písní Edith Piaf. Francouzština je krásný a lyrický jazyk, který se velmi dobře poslouchá, ale na výslovnost je obtížná. Proto jsem francouzský text přeskakovala a četla jen překlad, a je nutné říct, že texty jsou opravdu působivé.

Emportée par la foule
Qui nous traîne
Nous entraîne
Nous éloinge
l'un de l'autre.
Je lutte et je me débats

V závěru knihy jsem ocenila seznam skladeb a alb, které Edith za celý svůj život nazpívala a nahrála. Kniha byla velmi čtivá, i když se jednalo pouze o životopis, ale já se o Edith dozvěděla informace, o kterých jsem neměla vůbec ponětí. Co mi však trochu v knize chybělo, byly fotografie, které by knihu zpestřily. Přesto však knihu doporučuji si přečíst, protože všechny životopisné údaje, které jsou v knize uvedeny, jsou pravdivé a ukazují Edith Piaf takovou, jaká byla.

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.

pondělí 1. prosince 2014

Čertovo kopyto

AUTOR: Jan Sviták
NAKLADATELSTVÍ: Kava - Pech
ROK: 2010
POČET STRAN: 176
ZDROJ: knihovna



HODNOCENÍ:

Anotace
Strýc Karel byl pro Olivera záhadou sám o sobě a když tajemstvím opředený život skončí, nic nebude jako dřív. Oliver a jeho nejlepší kamarádka Ema musí trávit prázdniny v domě, ve kterém Karel zemřel. A hned první noc se začnou dít divné věci! Kdo jim doručuje dopisy do zamčeného pokoje? Jaká překvapení ukrývají zamčené dveře, kterých je v domě víc než dost? Na čem Karel celý život tajně pracoval a proč vlastně zemřel? Otázek je víc než odpovědí a času zoufale málo.

Něco málo o ději
Oliver a jeho kamarádka Ema odjíždí na letní prázdniny za Oliverovou babičkou. Žije na samotě, které se říká Čertovo Kopyto. Nebylo by to nic divného, kdyby Oliver nebyl u babičky poprvé. Oliver za ní nesměl jezdit, protože jeho strýc Karel neměl rád děti. Strýc Karel ale umřel a Oliver mohl babičku navštívit.

Jenže Čertovo Kopyto je opředeno starými pověstmi, na které nikdo nevěří. Jaké je však Oliverovo a Emino překvapení, když se jim zjeví duch mrtvého chlapce Toníka, který se utopil v místním Bezedníku? Dětem vypráví, že Oliver je Strážce čertova kopyta, které bylo čertovi Křivákovi useknuto kovářem Jindřichem za trest, že kvůli jeho lsti zemřelo sedmdesát osm dětí. Dětí však potřeboval sto, aby měl velkou moc. Tělo čerta Křiváka bylo pochováno v místním hradu, ale kopyto bylo schováno jinde, a pokud by se kopyto dostalo k čertovi a ten oživne, stane se velký průšvih.

Jaký průšvih se stane? No, a co když je báchorka o čertovi Křivákovi jen výmysl? Jak to všechno dokázat? To se dočtete v této útlé knížce.

Hodnocení
Čertovo kopyto je prvotina českého spisovatele Jana Svitáka. Je to příběh, který splétá dohromady hned několik žánrů - fantasy, detektivku, dobrodružný román a duchařinu. Všechny ingredience smíchal dohromady a vznikl velmi chutný guláš, u kterého se budete bát a ani nedýchat a říkat si, jak to všechno dopadne.

Oliver a Ema patří k dětem, které to nemají v životě moc lehké. Oliver je velký tlouštík, takže obliba v nějakém sportu a pohybu je téměř nulová. Svoji nadváhu však vyrovnává vtipem a občas i sarkasmem a ironií. Jeho kamarádka Ema nosí silné brýle a bez nich vážně nic nevidí. Ale je chytrá holka a rychle jí to myslí. Spolu tvoří nerozlučnou dvojku.

Na Čertově Kopytě, samotě, kde bydlí Olivera babička, se rozvíjí příběh plný záhad a tajemství a Oliver s Emou musí nejednou prokázat svoji odvahu, překonat strach, ale také ukázat sílu přátelství.

Při čtení jsem se občas přistihla, že ani nedýchám, jak byl děj napínavý. Kniha byla od začátku do konce plná dobrodružství. Napětí bylo trochu odlehčeno Oliverovým vtipkováním, 

Kniha je určená pro děti od 10 let, ale na své si přijdou i dospělí. Je jasné, že děti se budou bát víc, ale i já jsem měla pochybnosti, zda se všechno podaří dovést do zdárného konce. Ale jestli opravdu vše skončí dobře, to už nechám na čtenáři samotném, aby si knihu mohl v klidu vychutnat a přečíst.

O autorovi
Jan Sviták se narodil v roce 1983 v Rýmařově, většinu života prožil v Holešově. Psaní se aktivně věnuje od dětství. Píše dobrodružnou literaturu pro děti a realistickou prózu pro dospělé. Je rozvedený a má dceru Violu Innes.

neděle 30. listopadu 2014

Střed světa

AUTOR: Thomas Van Essen
ORIGINÁL: The Center of the World (Other Press, 2014, New York)
PŘEKLAD: Libuše a Luboš Trávníčkovi
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 303
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Ústřední postavou napínavého románu, rafinované mozaiky osobních vyprávění, je padesátník Henry ze současného New Yorku, který pracuje pro charitativní nadaci, děti má odrostlé a jeho manželství prožívá právě krizi zevšednění. Do života mu znenadání zasáhne nález utajeného obrazu Střed světa – je uchvacující, zneklidňující a má ničivou erotickou sílu. Zároveň se odvíjí příběh slavného anglického malíře J. M. W. Turnera a jeho okruhu obdivovatelů. Děj je nabitý krásou, láskou a sexem a skýtá mimořádný čtenářský zážitek

Něco málo o ději
Henry Leiden vyklízí dům po svém otci, který nedávno zemřel. Otec za svého života nahromadil spoustu nepotřebného harampádí. Přesto však našel poklad. Poklad v podobě neuvěřitelného obrazu J. M. W. Turnera. Jmenuje se Střed světa a je na ní vyobrazená Helena Trojská. Je tak krásná, že Henry nemyslí na nic jiného než na ni. Obraz má obrovskou hodnotu, ale dá se tento uhrančivý obraz vůbec prodat?

V 19. století v Anglii žil malíř, jehož práce skvěla v malování krajin. Proč se rozhodl namalovat obraz nedozírné krásy a kdo mu seděl modelem? Jaký byl osud všech protagonistů? Jak se dostal z Anglie do Ameriky?

Hodnocení
Z knihy jsem trochu na rozpacích. Byla sice skvělá, dobře se četla, ale až tak úplně mi nesedla do stylu. Jenže to nikdy předem nevíte, když si knihu pořizujete. Ale i když nesplnila mé představy, bylo na knize něco fascinujícího - a to sám Střed světa.

Střed světa je obraz, který namaloval anglický malíř J. M. W. Turner, který je především známý jako krajinář. Střed světa však vybočuje z jeho směru - znázorňuje Helenu Trojskou a dle vyobrazení z ní Turner udělal bohyni, kvůli které vyjelo tisíc lodí. Velice smyslná žena, ze které vyzařuje světlo, láska, erotika a neschopnost dělat něco jiného než dívat se na ni a v mužích vzbuzuje sexuální a neukojitelnou touhu.

A tento obraz našel Henry, je ve středním věku, má ženu, dospělé děti, práci. Jenže ten den, kdy obraz našel, se mu život změnil - po shlédnutí obrazu byl jako hypnotizovaný, kudy chodil, všude viděl Helenu a to mu taky ovlivnilo jeho manželství a dostal se do krize, ze které neví, jak se dostat. Ale není jediný, kdo o obraze ví a usilovně po něm pátrá.

Vraťme se však v čase zpět, konkrétně do 19. století, kdy obraz vznikl. Děj se odehrává v anglickém Petworthu, kde se schází vybraná smetánka. Mluva lidí je vzletná a do této časové roviny se naprosto hodila. Seznamuje se s malířem Turnerem, který byl dle popisu velmi ošklivý muž, s krásnou paní Spencerovou, milenkou samotného pána Petworthu lorda Egremonta. Spojníkem je mladý novinář Charles Grant, který je vypravěčem.

Jak se dostal obraz do Ameriky? To vypráví příběh z 30. let 20. století a dokončuje tak okruh, aby byl příběh kompletní. Vzájemné proplétání všech tří časových rovin bylo po kapitolách a dalo se v tom rychle zorientovat.

Už jednou jsem se zmiňovala, že jsem z knihy v rozpacích. Nemohla jsem se do knihy zpočátku vůbec začít, ale jak děj nabíral na obrátkách a zorientovala jsem se, kdo je kdo, bylo to lepší a kniha se pak četla velmi rychle. Na závěr bych chtěla poznamenat, že je velmi škoda, že obraz Střed světa neexistuje, ale kdo ví...

O autorovi
Thomas Van Essen absolvoval Sarah Lawrence College a na Rutgers University získal Ph.D. v oborou anglický jazyk a literatura. Žije s rodinou v New Jersey. Střed světa je jeho první román.

čtvrtek 27. listopadu 2014

Káťa Líbezná, dortíková princezna

AUTOR: Marci Peschkeová
ORIGINÁL: Kylie Jean: Cupcake Queen (1994, Picture Window Books,)
PŘEKLADATEL: Zdeněk Beyer
ILUSTRÁTOR: Tuesday Mourningová
NAKLADATELSTVÍ: CPress
ROK: 2014
POČET STRAN: 112
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:


Anotace
Jmenuju se Káťa Líbezná a chtěla bych ti o sobě říct pár věcí: žiju v Texasu. Nejradši mám růžovou barvu. Mám dva bratry, ale jeden z nich je pes. A ze všeho nejvíc chci být královnou krásy! Teď začínám podnikat! Upečeme s mamkou spoustu úžasných dortíků, které budu prodávat na bleším trhu. Nejdřív plánuju, že si vydělané peníze nechám a budu bohatá. Jenomže pak se dozvím, že se má zavřít útulek pro pejsky. Naštěstí dostanu báječný nápad, jak můžou moje dortíky pomoct pejskům.

Něco málo o ději
Káťa žije s mamkou, taťkou, starším bratrem Tomem a pejskem Šeredou v Broskvoňové ulici. Jednou jela s maminkou a prarodiči na bleší trhy, kde viděla děti prodávat nápoje. Rozhodla se, že s rodiči taky uspořádají bleší trh a tam bude prodávat. Ale ne pití, ale úžasné dortíky. Spolu s maminkou upekla dortíky a na některé z nich dala psí kost a aby otestovala, zda budou chutnat i pejskům, vezme tyto dortíky do místního útulku.

Jaké je její překvapení, když se dozví, že se útulek bude zavírat! Její plány se změní - peníze, které vydělá prodejem dortíků, půjde na pomoc útulku.

Hodnocení
Jedna z mála dětských knih, které se mi až tak moc nelíbily. Příběh však nebyl vůbec špatný, myšlenka byla skvělá - holčička chce pomoci psímu útulku tím, že na bleším trhu prodává dortíky, které upekla společně s maminkou. Problém vidím v tom, že děj je hodně americký, když to tak nazvu. Americké prostředí není na závadu, je dobře, že se české děti dozví něco o americkém způsobu života, například to, že děti do školy a ze školy odváží žlutý autobus.

Co mě však stálo hodně vysvětlování, co jsou "bleší trhy" a "čajové dýchánky". Ani "dortíky" se moc neujaly, když jsem však řekla název muffiny, bylo vše jasné.

Obrázky by měly být lákadlem pro dětské oko. Přebal knihy to dokazuje. Obrázky uvnitř knihy jsou sice krásné, ale chybí jim barva a celkově působí nevýrazně. Je sice fakt, že obrázky až tak nejsou důležité, ale proč dítěti nezpestřit celkový dojem z knihy?

Co se mi však líbilo, byla přiměřeně velká písmena a mezery mezi řádky. takže malý čtenář nebude mít problém se čtením. Taky mi bylo sympatické, že všechna americká jména byla počeštěná, trochu jsem se bála, že tam najdu jména jako Kylie Jean, Ugly či Clarabelle.

Na konci knihy je také uveden recept, podle kterého Káťa pekla dortíky/muffiny na bleší trh. Určitě recept použiji, zdá se, že je správný. Trochu si ale pohraji s krémem, který je na můj vkus hodně přeslazený.

I když se mi kniha moc nelíbila, rozhodně bych ji nezatracovala. Děti mají na knihy svůj názor a oni rozhodnou, jestli se jim kniha bude líbit, ne rodiče.

O autorce
Marci Bales Peschke se narodila v Indianě, vyrůstala na Floridě a nyní žije v Texasu se svým mužem, dvěma dětmi a divokou černobílou kočkou Phoebe. Je školní knihovnicí, miluje čtení, čajové večírky a sledování filmů. Když jí bylo šest, začala psát básně, a psaní knih byl její velký sen.

Děkuji Databázi knih za poskytnutí recenzního výtisku.

středa 26. listopadu 2014

Citujeme knižní hrdiny # 6 - Edith Piaf


Tenhle projekt vymyslela Radka. Spočívá v tom, že z každé vámi momentálně čtené knihy vyberete citát, jenž vás zaujal, ovlivnil, zalíbil se vám nebo vám jen z neznámého důvodu utkvěl v paměti. 

Pod citát pak napíšete v které knize ho my ostatní najdeme, kdo ho vyslovil a proč je pro vás samotné výjimečný.


"Láska mezi dvěma lidskými bytostmi je to jediné, co má na zemi smysl. Když člověk miluje, má i potřebnou odvahu. Když se chce realizovat, rozvinout, musí mít v životě jen JEDNU lásku. Stav lásky připomíná mimořádně příjemnou nemoc, se všemi útrapami a radostmi."

Tyto krásné věty řekla známá francouzská šansoniérka Edith Piaf po smrti svého milence Marcela Cerdana, úspěšného boxera. A najdete ji v knize  Jeana-Dominiqua Brierreho Edith Piaf - Bez lásky nejsme nic, kterou v roce 2014 vydalo nakladatelství Metafora.

Myslím, že komentovat není třeba. Prostě láska dodává lidem sílu.

pondělí 17. listopadu 2014

Pravdomluvní sedmilháři

AUTOR: Sofie Králová, Tomáš Kristl
NAKLADATELSTVÍ: Economicus
ROK: 2014
POČET STRAN: 168
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:

Anotace
Nadějná fotografka Elizabeta Císařová a její muž, úspěšný politik Teodor Císař, prožívají po patnácti letech manželství zdánlivě klidný a spokojený rodinný život. Dojem dokonalého páru je však jen skořápkou, která zakrývá skutečné pocity a emoce dvou lidí, kteří se sami sobě až příliš vzdálili. Ve vztahu nešťastná a po citech toužící Eli se zaplétá s Tomášem, mladým umělcem, jenž jí dá vzpomenout na téměř zapomenuté pocity lásky a štěstí. Stejně tak Teodor, ač veden zcela odlišnou touhou, rozehrává milostnou hru s Lucií, atraktivní studentkou vysoké školy a současně jeho stážistkou.

Něco málo o ději
Teodor Císař je velmi úspěšný politik, má kolem sebe schopné lidi, a nebýt manželky Elizabety a jejich dvou dětí, nebyl by tam, kde by byl. Elizabeta mu stojí věrně po boku a doprovází ho na různé společenské akce.

To vše je však jen přetvářka. Jejich manželství po patnácti letech už není takové jako na začátku, Teo na rodinu nemá čas a je jen otázkou chvilky, kdy si oba, jak Teo tak Eli, najdou jiné partnery. Budou pak už konečně spokojení a šťastní?

Hodnocení
Pravdomluvní sedmilháři je útlá kniha z pera dvou českých spisovatelů, kteří na svém autorském kontě mají již dvě společné novely.

Příběh je jako vystřižený z reality. On, úspěšný politik, své práci věnuje veškerý svůj čas a na rodinu už mu žádný nezbude. Ona, začínající fotografka, manželka i matka, je nešťastná a touží nejen po citech, ale i po lásce, které se jí po patnácti letech společného soužití už nedostává.

Shodou okolností (či ironie) oba ve stejnou chvíli potkávají někoho, kdo je přitahuje. Teodor mladou stážistku Lucku, Eli mladého a atraktivního fotografa Tomáše. Teo svůj vztah vede přes chtíč, Eli do nového vztahu vkládá své srdce.

Eli mi byla sympatická už od samého začátku. Má srdce na pravém místě a vůbec se jí nedivím, že byla v manželství nešťastná a že si našla někoho, kdo jí poskytl lásku, protože Teodor je prostě jen politik bez špetky svědomí, který se o svou ženu vůbec nezajímá a vztah s milenkou Lucií bere jen jako rozptýlení.

Jak vše nakonec dopadne? Kdo bude vítězem a kdo poraženým? Kdo se první přizná k nevěře? Pokud chcete znát odpovědi, stačí si přečíst tuto krátkou novelku. Na 160 stranách je rozehrán příběh nejen plný lásky, touhy a citů, ale i výčitek svědomí a lží.

Kniha je přečtená velmi rychle, děj uplývá přímo před očima a než se nadějete, je závěr. Konec byl možná trochu klišoidní, nejsem si jistá, zda by to tak probíhalo i ve skutečném světě, ale ve světě knih je možné naprosto všechno.

Pokud bych měla knihu doporučit, určitě to udělám. I přesto, že nemá mnoho stran, rozhodně stojí za přečtení, protože, jak už jsem se jednou zmiňovala, nebyla to žádná pohádka, ale uvěřitelný příběh, který se mohl stát každému z nás.

O autorech
Sofie Králová a Tomáš Kristl je partnerský pár, který ke společnému psaní knih svedly dvě zprvu rozdílné životní cesty. První dvě knihy, 13. komnata milenek a Srdcem proti rozumu, byly tituly, jež napsali podle jejich vlastního životního příběhu, který v té době právě prožívali. Kniha Pravdomluvní sedmilháři je již svým obsahem knihou zcela odlišnou, protože postavy a jejich příběhy jsou již pouhou autorskou fikcí.


Děkuji portálu Knihcentrum.cz za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví.


pátek 14. listopadu 2014

Vypravěčka

AUTOR: Jodi Picoult
ORIGINÁL: The Storyteller (Atria Books, 2013, New York)
PŘEKLAD: Ivana Nuhlíčková
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 512
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Sage pochází z rodiny s židovskými kořeny a její babička přežila holocaust. Ona sama se snaží vyrovnat s jiným traumatem – se smrtí matky. Na skupinové terapii se seznamuje s devadesátníkem Josefem Weberem. Při jednom z jejich rozhovorů ji tento muž, kterého si všichni v jeho okolí váží a mají ho rádi, požádá, aby mu pomohla spáchat sebevraždu. Tíží ho svědomí, přirozenou smrtí se mu však zemřít nedaří. Aby Sage přesvědčil, vzpomíná na své působení v SS i koncentračních táborech.

Něco málo o ději
Sage po smrti své matky navštěvuje terapeutickou skupinu, kde jsou lidé s traumatickými zážitky. Skupinu navštěvuje i Josef Weber. Je mu už přes devadesát let. Jednoho dne Josef Sage osloví s prosbou, aby mu pomohla zemřít. Sage chce znát důvod a Josef se jí přizná, že za války sloužil v koncentračním táboře v Osvětimi.

V Osvětimi byla také Sageina babička Minka. Je možné, že se Minka a Josef znali? Sage také osloví FBI, tam jí však sdělí, že Josef Weber v žádných záznamech není. Jak je to tedy doopravdy? Byl opravdu Weber nacista a vrah Židů? Mohl být tento stařík, který působil jako učitel a byl mezi lidmi oblíbený, zrůda?

Na tyto otázky vám odpoví nejnovější kniha Jodi Picoult.

Hodnocení
Vypravěčka mě chytla za srdce. Netušila jsem, že kniha bude tak realisticky napsaná a bude popisovat hrůzy války. Ano, věděla jsem, že se příběh bude odehrávat za druhé světové války v koncentračním táboře, ale nečekala jsem, že to bude tak bolet.

Jodi Picoult je známá svými kontroverzními romány. Vypravěčka je další v řadě a je stejně skvěle napsaná jako ty předešlé. 

Příběh je postaven do několika rovin. Seznamujeme se se Sage, je jí pětadvacet, rodiče jí zemřeli, sestry s ní nemluví a ona se schovává před lidmi, respektive schovává svou velkou jizvu, která ji hyzdí obličej. Sage je pekařka a samotářka, jedno nevylučuje druhé. Sage se nemůže vyrovnat se ztrátou matky, a  tak dochází na terapeutickou skupinu, aby se dostala mezi lidi s podobnými pocity. Skupinu také navštěvuje Josef Weber, starý pán s jezevčíkem, který má na Sage jednu prosbu - chce po ní, aby mu pomohla zemřít. Důvod je jednoduchý. Smrt se mu vyhýbá a on chce umřít, protože zavraždil spoustu lidí. Byli to Židé z Osvětimi. Po Sage chce, aby mu také odpustila. Ale dá se vůbec odpustit takovému člověku, který dennodenně vraždil lidi jen proto, že byli přítěží pro árijskou společnost? A že za každé neuposlechnutí rozkazu následovalo zabití?  Dá se odpustit člověku, který po dalších sedmdesát let života byl milující manžel a oblíbený soused a učitel? Soucit a odpuštění nebo spravedlnost a trest? 

Druhá rovina příběhu je mnohem drsnější. Minka, Sageina babička, přežila holocaust a svůj  příběh vypráví tak, jak se odehrál, bez příkras, bez pozlátka, jen holá pravda. Minka popisuje nejen bezstarostný předválečný život v polské Lodži, ale i krutosti a násilnosti v koncentračním táboře v Osvětimi, kde lidé umírali nejen při selekci, ale také kvůli hladu, nemocem a nesmyslnému zabíjení. Co ji tam drželo při životě, jaké měla podmínky a jak je možné, že měla štěstí, že přežila?

Třetí rovina je vymyšlený příběh o Anie a její lásce k Aleksanderovi, který je upírem, jenž vysává lidem krev a zabíjí je, protože on se potřebuje najíst. Tak trochu to připomíná život v Osvětimi a vztah Němců k Židům. A i když je tento smyšlený příběh mnohem kratší než vyprávění Sage a Minky, rozhodně ho budete číst naprosto bez dechu.

Jodie Picoult své postavy barevně vykreslila. nebála se použít v příběhu násilí, krutost a zoufalství, ale také naději, že ta hrůza někdy skončí.

Pokud si odmyslíte to, že je příběh o nelidskosti, stránky vám budou ubíhat před očima a než se nadějete, je konec a i na konci vás čeká jedno překvapení.

Ale jak byste se zachovali vy, kdybyste byli v podobné pozici jako je Sage? Pomohli byste Josefovi zemřít a odpustili mu nebo byste ho vydali spravedlivému trestu?

O autorce
Jodi Picoultová napsala 19 románů (do češtiny bylo přeloženo 6 knih), byla oceněna několika významnými oceněními. S manželem a třemi dětmi žije v New Hampshire.

Obálky
Říká se,i obálka dělá knihu. Na ukázku jsem z Goodreads vybrala několik obálek. Ne všechny se mi líbí, např. tureckou knižní verzi bych si nechtěla přečíst (kdybych autorku neznala).

      
anglická                           francouzská                      holandská


      
maďarská                         polská                             turecká

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku