Cizinka

AUTOR: Diana Gabaldon

ILUSTRACE: kolektiv autorů

NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2016
POČET STRAN: 96

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Krásný dárek nejen pro fanoušky knižní a filmové série Cizinka od autorky Diany Gabaldon.

V těchto úchvatných omalovánkách najdete 45 ilustrací, které Vás provedou životním příběhem Claire Randallové a Jamieho Frasera. Jejich barvami prosycený svět čeká jen na to, až se ho vydáte prozkoumat. Ponořte se do bujných zelených lesů Skotska, potkejte anglické vojsko v rudých uniformách a seznamte se s tradičními skotskými kilty.

Hodnocení

Do této chvíle mě Cizinka míjela velkým obloukem. Ne že bych neslyšela o tomto knižním a televizním fenoménu. Slyšela, ale nějak jsem ji moc neregistrovala. Pokud jste drželi v ruce tuto knihu, víte, že to zrovna není žádný štíhlý proutek, ale pořádný tlouštík. A některé slabé povahy může tloušťka odradit, byť je to román, který si zaslouží vaši pozornost.

Nejnovější vydání knihy Cizinky má na svědomí nakladatelství Omega a v těchto dnech můžete na televizi Prima Love shlédnout stejnojmenný seriál. A aby toho nebylo málo, tak stejné nakladatelství se rozhodlo ještě k dalšímu kroku - a to vydat omalovánky, které jsou v současné době velice populární.

Na knize se podílelo několik ilustrátorů, např. Alarcón, Yvonne Gilbert či Craig Philips. Každý z nich má svůj osobitý styl, který se promítl i do těchto omalovánek.

Najdete zde 45 nádherných ilustrací, nejen postav, ale i domů a pevností, rostlin či předmětů. Líbí se mi, že se autoři nedrželi filmové předlohy, konkrétně podoby, kterou postavám vtiskli herci.

Obrázky jsou celostránkové, tedy od kraje ke kraji a jsou jen na jedné straně. Na druhé straně jsou úryvky textu. které se k danému obrázku vztahují. Neznalým asi mnoho neřeknou, ale pro ty co Cizinku četli nebo viděli, je to příjemná oživující připomínka 

Co mě trochu mrzí je kvalita papíru. Je slabý a nevydrží tolik, co omalovánky s pevnějším papírem. K vykreslení jednoho obrázku jsem použila akvarelové pastelky, které jsem rozmyla vodou. Papír se kvůli tomu zvlnil a ztvrdl. některé barvy se lehce propily i na druhou stranu. Což koneckonců nevadí, protože obrázky jsou jenom na jedné straně.

Kdo propadl omalovánkám, tak tyto se mu určitě budou líbit díky krásným ilustracím. Může popustit uzdu své fantazie a místo hnědovlasé Claire se může objevit blondýna. Proč ne? Je povolené úplně všechno. 

O autorce

Diana Gabaldon je autorkou oceněné ságy Cizinka, popsané magazínem Salon jako „nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D.“. Má tři akademické tituly, a to ze zoologie, mořské biologie a kvantitativní behaviorální ekologie, a než se začala věnovat psaní, byla dvanáct let profesorkou na univerzitě se zaměřením na vědeckou výpočetní techniku. Napsala řadu vědeckých článků a učebnic, podílela se jako editorka na vzniku MacMillanovy encyklopedie počítačů, založila vědecký čtvrtletník Science Software a překvapivě napsala také četné texty pro komiksy Walta Disneye. Se svým manželem Douglasem Watkinsem má tři děti, dnes již dospělé, a většinu času tráví ve Scottsdale v Arizoně. Zdroj: databáze knih

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Omalovánky Cizinka můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Brooklyn

AUTOR:  Colm Tóibín

ORIGINÁL:Brooklyn  (Viking, 2009)

PŘEKLAD:  Daniela Theinová

NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta

ROK: 2016

POČET STRAN: 304

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Román irského autora Colma Toibína Brooklyn vypráví prostý příběh obyčejné mladé ženy, která na popud rodiny odejde za prací do New Yorku. Dobrý úmysl sestry a matky podpořený tou nejlepší vůlí ze strany samotné Eilis vede k tomu, že dívka nastoupí cestu do neznáma, do světa, který s ní nemá (alespoň zpočátku) nic společného, do života, který si sama nevybrala. Eilisina ztráta je tím palčivější, že se jí bolestně stýská po něčem tak žalostně omezeném, jako bylo její dosavadní živoření v rodném Enniscorthy.

Něco málo o ději

Eilis žije spolu s matkou a sestrou Rose v irském Enniscorthy. Je chytrá a vzdělaná, ale v zapadlém městečku moc šancí na dobrou práci nemá, a tak na základě doporučení otce Flooda odjíždí do New Yorku. Tam začne pracovat jako prodavačka ve velkém nákupním domě. Eilis se po domově hodně stýská. Postupně si však v neznámé zemi nachází své zázemí.

Hodnocení

Na tuto knihu jsem se těšila. Anotace se mi hodně zamlouvala, filmová obálka taktéž. Jenže jsem během čtení přišla na to, že je to obyčejná knížka, která neurazí ani nenadchne.

Nejprve se ocitáme v irském Enniscorthy. Žije zde Eilis, mladá dívka, která žije ve stínu své krásné a úspěšné sestry Rose. Eilis je bystrá mladá žena, mohla by mít řadu pracovních příležitostí, ale v Enniscorthy je o práci nouze, a tak se rozjíždí do Ameriky. Najednou se před ní otevírá svět velkých možností. Sice pracuje jako prodavačka v obchodním domě, ale je pracovitá a svědomitá. Stesk po domově zahání studiem na univerzitě. I na lásku si čas udělá. Je jím mladý a sympatický Tony, jehož rodina je velká, přátelská a Eilis brzy přijmou mezi sebe. Když už se zdá, že Eilis konečně nachází klid v duši, stane se tragédie, která ji zase převrátí život vzhůru nohama.

Do většiny postav z knih se dokážu vžít, dokáží ve mně vyvolat různé emoce. Ať už je to emoce zlosti, soucitu, lásky či nenávisti. U této knihy jsem necítila nic. Četla jsem a četla a čekala jsem, že nastane nějaký zlomový bod a já začnu s postavami žít. Nestalo se tak. Je to příběh, který snadno plyne, je v něm děj, láska, stesk, smutek. Ale mně se ani jeden cit nedotkl, což mě hodně mrzí, protože jinak byl Brooklyn krásný příběh o osamělé ženě, která se ze dne na den ocitla v neznámé zemi bez přátel a bez rodiny.

Hlavní hrdinka mi byla sympatická. Už jenom pro tu odvahu opustit rodné město, všechno, co milovala a jít do neznáma. Byla milá, citlivá, poctivá. Přemýšlím, jestli měla nějakou špatnou vlastnost, ale na nic nemohu přijít, byla to vyloženě kladná hrdinka. Na konci příběhu to nebude mít v žádném případě snadné rozhodnout se. A ať už se rozhodne tak nebo onak, někoho svým rozhodnutím zraní, a mohu si domyslet, že ji to bude trápit celý život.

Tóibín se v této knize kromě Eilisina života věnuje i tématu emigrace v 50. letech 20. století, kdy se lidé z Evropy ve velkém stěhovali do Ameriky za vidinou peněz a bohatství. Ne všichni však odcházeli do Ameriky dobrovolně, to je i Eilisin případ, kdy za ni rozhodla sestra i matka a chtě nechtě je musela poslechnout.

Spisovatel děj zbytečně nepřikrášluje, žádné odbočky, žádné vedlejší dějové linie. Jen Eilisin příběh. Ač jsem se moc snažila do příběhu vžít naplno, nepodařilo se mi to. Chybí mi tam pocity, které dělají tu knihu, u které na konci držíte kapesník v ruce a osud hrdinky vám nedá spát.

Někdo to samozřejmě může vidět jinak, četla jsem dost pozitivních recenzí nejen na knihu, ale i na film, který byl natočený v roce 2015 a do českých kin se dostal v únoru letošního roku. Postavu Eilis si zahrála Saoirse Ronan, kterou jste mohli vidět v úspěšném filmu Hostitel. 

Jaký bude film? Bude podobný jako kniha? Nechám se překvapit, protože plánuji, že se na film podívám a srovnám tak knižní i filmovou podobu. Uvidíme.

Obálky

    

O autorovi

Colm Tóibín je novinář a spisovatel, narodil se v roce 1955 v irském Enniscorthy. Vystudoval angličtinu a historii na univerzitě v Dublinu. Jako editor působil v The Sunday Tribune, přispíval kritikami a politickými komentáři do The Sunday Independent a do několika dalších magazínů. Jako zpravodaj procestoval Egypt, Súdán, Afriku a další země. Snad nejznámější reportáž nazvaná „The Trial of the Generals“ pochází z roku 1980.

Trailer

Upoutávka, kterou můžete shlédnout, je filmová.

Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví.

Děkuji knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.

Druhé autorské čtení Markéty Harasimové v Kroměřiži

Kroměřížskou knihovnu 24. března 2016 přijela navštívit spisovatelka Markéta Harasimová. Je to už její druhá beseda, která se v Kroměříži uskutečnila. První beseda byla před rokem a autorka na ní představila knihu Sametová kůže. V současné době ke knize vzniká filmový scénář, takže se kniha dočká i televizního zpracování.

Vražedná vášeň a Pouta z pavučin

Tentokrát autorka nepředstavila jen jednu knihu, ale rovnou dvě. Ta první vyšla na podzim loňského roku. Jmenuje se Vražedná vášeň. Tuto knihu jsem četla, celou recenzi si můžete přečíst zde.

Liliana a Artur spolu prožívají nádherný vztah. Jsou sice teprve na začátku, jsou zamilovaní až po uši, ale oba tuší, že jejich láska je ta osudová. Oba pracují v jedné laboratoři, která vyvíjí lék proti rakovině a je téměř před dokončením. O tento lék se však zajímají zločinci, kteří jsou schopni jít i přes mrtvoly, aby recepturu na převratný lék získali. Kvůli léku je unesen a zavražděn Arturův kolega, ale ani on a Liliana nejsou v bezpečí.

Kniha Pouta z pavučin vyšla teprve nedávno, konkrétně na konci února. Příběh se odehrává v prostředí fitness a kulturistiky, v hlavní roli pašování steroidů a návykových látek, nevěra. Anotace slibuje erotiku a detektivku, stejně jako v předchozích dvou knihách.

Pro děti i pro dospělé
I po vydání těchto dvou knih Markéta nezahálí a píše další knihy. Další chystanou knihu už autorka zmiňovala před rokem. Příběh dvou žen, hledání sebe sama, příběh, který se týká stalkingu.

Druhou připravovanou knihou je kniha pro děti s názvem Příběhy kočičky Ťapičky. Markéta si knihu bude sama ilustrovat a tím se tak vrátí k tomu, co ji vždy bavilo - malování.

Beseda příjemně uplynula a já se těším na další setkání s touto spisovatelkou.

Kuba nechce číst

AUTOR:  Petra Braunová

ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2006

POČET STRAN: 76

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
Kuba nechce číst, psát ani počítat. Do první třídy se mu vůbec nechtělo. Co si však počít s žáčkem, kterému se v hlavě honí všechno možné, jen ne škola? Paní učitelka z 1. A na to přišla! Od chvíle, kdy dostala ten skvělý nápad, začaly děti chodit do školy s nadšením. Dokonce i Kuba. A cože to paní učitelka báječného vymyslela?

Něco málo o ději
Kuba nechce číst. Má ze školy strach, protože ho kluci vyděsili tím, jak je to tam hrozně těžké. Má obavu, že se nikdy nenaučí číst. A co paní učitelka? Nebude moc přísná? Bude na ně hodná? Kuba je nešťastný, naštěstí paní učitelka je mladá a docela hezká a s její pomocí se Kuba přestane bát.

Hodnocení

Kniha Petry Braunové, kterou jsme s dcerou společně četly, se věnuje jinému chlapci než je Oliver. Jmenuje se Kuba a právě začal chodit do první třídy. Vůbec se mu tam nechce, protože neumí číst a má strach, že se mu děti kvůli tomu budou smát. Naštěstí paní učitelka je rozumná a moc hodná.

Kuba je ve třídě nepozorný. Stačí jenom chvilka a zamyslí se tak, že ztratí pojem o realitě. Paní učitelka ho kvůli tomu často napomíná, ale stejně to moc nepomáhá. Aby paní učitelka Kubu, a nejen jeho, motivovala k pozornosti, vymyslí pro ně celoroční hru. Pro Kubu je odměna více než motivační, a tak se bude snažit tuto věc získat. Podaří se mu to?

Nepozornost u dětí, které začaly chodit do školy, je v současné době velmi rozšířený problém. Není divu. Přejít ze školky do první třídy není zrovna jednoduchá záležitost. Někdo se s tím popere lépe, někdo hůře. Příkladem může být právě Kuba, jehož pozornost je opravdu nízká, a nedokáže se soustředit na vyučovací hodiny. raději si představuje, že je na hřišti a hraje s kluky fotbal, nebo sní o tom, co si jednou koupí.

Kniha je určená pro malé děti. Kniha vyšla v edici První čtení. Je vhodná jak pro prvňáky, tak i druháky, kteří už umí číst. Písmena jsou proto dostatečně velká, jednotlivé kapitoly dlouhé tak akorát. V textu nejsou složitá slova, nejsou zde ani příliš dlouhá souvětí. Nadmíru povedené jsou ilustrace Jiřího Bernarda. V jeho podání se mi postavy z knihy moc líbily.

Kniha je motivační i pro rodiče. Vysvětlit malému předškolákovi, že škola není tak těžká, jak se mu může zdá a že obavy nejsou na místě. Tato knížka může být pomůckou, jak si o škole společně popovídat.

O autorce

Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.

Zdroj: databáze knih

Herkules a strašidla

AUTOR:  Alžběta Dvořáková

ILUSTRÁTOR: Eva Chupíková

NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2016

POČET STRAN: 96

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:




Anotace

Rozmazlený pražský kocour Herkules se se svou mladou paní a jejím mužem přestěhují do starého statku za vesnicí, kde se mu ani trochu nelíbí. V zarostlé zahradě se seznámí s toulavou kočkou Komtesou a vyslechne si její vyprávění o kočičích strašidlech, která se v jeho novém domově ukrývají. Zpočátku se zdráhá jejím varováním uvěřit, ale brzy se přesvědčí, že Komtesa mluví pravdu. Kočičí duchové působí obyvatelům domu velké škody a vinu vždycky svalí na Herkula. Rozzlobený kocour se strašidlům rozhodne postavit.. 

Něco málo o ději
Herkules si se svou paničkou Martou žil docela spokojeným pražským životem. Jeho idylka skončila v momentě, kdy se Marta zamilovala do Jana. Jako manželé se odstěhovali na statek, který patřil Janovi. Herkules je zděšen - copak se dá žít v takovém zapadákově? Marta se musela zbláznit, když přistoupila na Janův návrh.

Herkules však netuší, že situace může být ještě horší. To když od nové kočičí kamarádky Komtesy zjistí, že na statku straší. Pokud je to pravda, kdo a proč tam straší? Je Herkules ohrožený na životě? Na všechny tyto otázky najdete odpovědi v nejnovější knize Alžběty Dvořákové.

Hodnocení

Duchařských knih pro děti je v našich luzích a hájích jako šafránu. Do tohoto tématu se pustila česká spisovatelka Alžběta Dvořáková. Kniha je určená pro mladší čtenáře, především tak pro devítileté děti, které se se čtením již dobře sžily a seznámily.

Příběh moc strašidelný není, snad trochu v závěru, kdy kočičí strašidla naháněla strach všem. I mně a také konec byl lehce drastický. Ale kočičí odplata byla po právu zasloužená.

Seznamujeme se s kocourem Herkulem. Je to pražský kocour, který je zvyklý na svoje pohodlíčko, a stačí mňouknout a splní se mu vše. Proto je nemile překvapen statkem kdesi v místě, kde lišky dávají dobrou noc. Naštěstí je tu toulavá kočka Komtesa, která se chce statku vyhnout, ale neviditelná síla ji tam stále táhne. Skamarádí se a Komtesa mu vypráví svůj smutný příběh.

Do příběhu byl vpasován text psaný kurzívou - to jsou Herkulovy myšlenkové pochody. Některé hlášky byly trefné a vtipné, občas nabručené, občas ubrečené. Co se však hodně dceři i mně líbilo, byly verše na konci každé kapitoly. Zajímavě také vypadal text vsazený do obrázku.

Děti se také z příběhu dozví, že ne všechny kočky jedí jenom granule, ale aby se nějak uživily, chytají myši. Zhýčkanému Herkulovi to připadá strašné a nechutné, když ho Komtesa vyzve, aby se k ní přidal a ulovili si spolu nějakou pěknou myšku.

Příběh je krátký, trochu strašidelný, trochu tajemný. A jako ve většině dětských knih i tady vítězí dobro nad zlem.

O autorce
Alžběta Dvořáková je překladatelka, redaktorka a lektorka češtiny pro cizince.

Napsáno pro nakladatelství Portál.

Knihu můžete zakoupit v eshopu nakladatelství.

Smrt odpoledne

AUTOR:  Ernest Hemingway

ORIGINÁL:Death in the Afternoon  (Charles Scribner's Sons, New York 1932)

PŘEKLAD:  Luba a Rudolf Pellarovi

NAKLADATELSTVÍ: Odeon

ROK: 2015

POČET STRAN: 360

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Kniha Smrt odpoledne se zrodila z Hemingwayova vášnivého zaujetí pro býčí zápasy, jež se snaží zasvěceně a zároveň poutavě přiblížit ze všech úhlů, do nejmenších podrobností, včetně jejich zákulisí i samotného boje s býky, líčeného jako dramatický rituál, jehož aktéři se na každém kroku vystavují nebezpečí smrti.

Hodnocení

Kdo by čekal detektivku od slovutného mistra Hemingwaye, tak ať na to rychle zapomene. Smrt odpoledne není žádná krimi záležitost, ale detailně popsané zápasy s býky.

Od Hemingwaye jsem četla několik knih a upřímně můžu říct, že tahle z nich byla nejlepší. Když pominu fakt, že se na býčí zápasy odmítám dívat a nesouhlasím s nimi, je tato kniha velmi dobře napsaná. Říkám si, že to možná bylo i proto, že se v ní nevyskytovaly téměř žádné dialogy, které v předchozích knihách vyzněly jako ty o koze, já o voze. Hemingway mě docela pobavil tím, že se v jedné kapitole zmiňuje, že je zde málo rozhovorů a chtěl to napravit. V duchu jsem si říkala, že by to neměl dělat. Naštěstí byly tyto dialogy srozumitelné.

Hemingway upozorňuje, že by tuto knihu neměl číst nikdo, kdo býčí zápasy neviděl. Neznalá býčích zápasů jsem si pustila Youtube a dívala se na matadory, jak s býky zápasí. Nechápala jsem, proč z býkovy šíje trčí jakési tyčky a proč má matador tak divné pohyby a kroutí se u toho s pláštěnkou jak žížala. Jediné, čemu jsem rozuměla byla býkova smrt mečem.

Hemingway byl velkým vyznavačem býčích zápasů a věřím, že kdybyste ho mohli potkat, dokázal by na toto téma povídat řadu hodin a stále by bylo vykládat o čem. 

V knize vás dopodrobna seznámí se vším, co s corridou souvisí - názvy sedadel v aréně, jaké jsou nejlepší zápasy ve Španělsku, kdy je nejlepší je navštívit, také vám vysvětlí jednotlivé pohyby matadorů, kdo to jsou banderilleros a co banderillas, jací jsou nejslavnější matadoři, také jejich povahy, osudy, taktiky a nevynechá také býky, jací jsou nejvhodnější, jak se dělí apod. Je toho opravdu hodně na vysvětlování. 

Věnuje se také smrti. Smrti, která se týká nejen býků, ale i koní a matadorů, kteří při zápasech přijdou o život. O tom, jak je s koňmi nelidsky zacházeno, jak jsou někteří matadoři nepoučitelní a lačnící po penězích a hazardují se svými životy.

Kniha je rozdělená do několika částí. Ta první je nejrozsáhlejší. Zhruba na 260 stranách si můžete přečíst vše, co se zápasy souvisí a pak následuje slovníček pojmů a výrazů, které se při zápasech užívají. 

S býčími zápasy nesouhlasím. Připadá mi nelidské a kruté chovat býky jenom proto, aby byli zabiti v aréně jen pro radost divákům. Přesto jsou býčí zápasy o odvaze - postavit se býkovi, byť oslabenému vpíchnutými banderillas (ano, to jsou ty tyčky, o kterých jsem už psala), ale stále hrdě bojujícímu v zápase, ve kterém býk nikdy nezvítězí.

Obálky

    

O autorovi

Je považován za čelního představitele tzv. ztracené generace.

Po získání základního vzdělání se stal reportérem v Kansas City Star. V první světové válce se stal dobrovolníkem italské armády. Jako reportér se zúčastnil španělské občanské války.

Po válce působil jako dopisovatel, poslední roky života strávil na Kubě.

V roce 1961 pravděpodobně spáchal sebevraždu (zastřelil se), nezanechal po sobě žádný vysvětlující dopis, jeho smrt bývá také vysvětlována jako nehoda při čištění hlavně.

Zdroj: databáze knih

Napsáno pro Databázi knih

Rošťák Oliver

AUTOR:  Petra Braunová

ILUSTRÁTOR: Zdeňka Krejčová

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2011

POČET STRAN: 95

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:





Anotace

Šestiletý Oliver je kluk jako buk. Ale přesto se mu stává, že ho lidé oslovují jako holčičku. Jak je to možné? Všechno mají na svědomí jeho krásné blonďaté kučery spadající mu až na ramena. Jednoho dne, když zůstane sám, už toho má Oliver dost. Vezme nůžky - a šmik šmik! A je to! Oliver se takto odhodlaně vrhá do všech svých dobrodružství, ať už doma, nebo venku. Jedno velké na něho čeká ve školce v přírodě....

Něco málo o ději
Oliver chodí ještě do školky. Je předškolák, takže  už je velký kluk. Ale dospěláci si ho často pletou s holčičkou kvůli jeho dlouhým vlasům. A tak rodičům natruc se ostříhá. Maminka je právě v porodnici a bude ji čekat velký šok...

Ale to není všechno - děti s paní učitelkou pojedou na deset dní do školky v přírodě. Oliver bude tak dlouho bez rodičů! Zvládne to? Nebude na to ovšem sám - skamarádí se s Maricou, dívenkou, která u nás žije s babičkou kvůli nepokojům v Chorvatsku. Jak dopadne desetidenní výlet? Co všechno se tam přihodí? Na děti čeká jedno obrovské dobrodružství.

Hodnocení

Můj třetí přečtený Oliver je zároveň první díl z trilogie o tomto chlapci. Já vím, že se série mají číst od začátku, ale co naplat, když se vám jednotlivé díly dostaly od konce?

V tomto díle se poprvé seznámíme s Oliverem. Je prozatím jedináček, ale co nevidět se mu narodí malá sestřička. Všechno se bude točit kolem sestřičky a co Oliver? Toho si budou pořád všichni plést s holkou a to Oliver přece nechce! A tak se ostříhá. Sám. Maminku čeká jedno velké překvapení.

Jenže Olivera čekají další věci, které musí zvládnout. Například školka v přírodě. Dokážete si představit, že je vám šest a najednou se ocitnete na deset dní bez rodičů? Já ne. A Oliver si to taky neuměl představit do doby, než odjel na školku v přírodě. Zpočátku je mu smutno, ale pak se spřátelí s holčičkou Maricou a je z toho láska na první pohled.

Knihy Petry Braunové se velice dobře čtou a dětem jsou příběhy blízké. Jsou reálné, to, co se v nich děje, se může stát kterémukoliv dítku. Ať už narození sourozence, krátkodobé odloučení od rodičů nebo i první dětská láska.

V Albatrosu kniha vyšla v edici První čtení a je určená pro začínající čtenáře. Ideální pro šikovné prvňáky a pro všechny druháky se smyslem pro dobrodružství a odvahu. Protože tyto dvě vlastnosti budou při čtení zapotřebí. Pro citlivé dospělé doporučuji přibalit i kapesník. Ne, nebojte, žádná tragédie se zde nestane, vždyť je to čtení pro děti.

Text je psán větším písmem, ale mezi písmeny už není tolik volného místa jako pro malé čtenáře. Knihu doprovázejí ilustrace Zdeňky Krejčové, která ilustrovala všechny díly s Oliverem.

Olivera doporučuji přečíst. Je to moc krásný příběh a po přečtení si budete chtít přečíst i další díly, které jsou stejně skvělé jako první kniha..

O autorce

Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.

Zdroj: databáze knih

Haló! Je tu někdo?

AUTOR: Jostein Gaarder

ORIGINÁL: Hallo? - Er det noen her? (Gyldendal Norsk Forlag, 1996, Oslo)
PŘEKLAD: Jarka Vrbová
ILUSTRÁTOR: Oldřich Jelen
NAKLADATELSTVÍ: Albatros

ROK: 1998

POČET STRAN: 77
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Dva kluci, každý z jiné planety si povídají o vesmíru, planetách, o vývoji života i o spoustě zdánlivě obyčejných jevů. Pro čtenáře od 8 let.

Něco málo o ději

Malý Jáchym doma osaměl. Maminka s tatínkem odjeli do porodnice, protože na maminku přišly porodní bolesti. Bylo to nad ránem a Jáchym už nemohl usnout. Díval se z okna ven, když v tom uviděl padat hvězdu a současně s ní uslyšel něčí výkřik. Když se vyklonil z okna, uviděl viset na stromě malého kluka - mimozemského kluka.

Jmenoval se Mika a Jáchym se s ním hned spřátelil. Měli spolu tolik společného, a tak si spolu hodně povídali - o vesmíru, o Zemi, o narození, o zvířatech i životě.

Hodnocení

Jostein Gaarder je známý tím, že píše pro děti knihy, které obsahují nějakou tu lehkou filozofii a poučení. Nikdy jsem Gaardera nevyhledávala, jeho knihy jsem míjela a říkala si, že někdy, někdy na ně přijde taky řada. A nedávno na ně řada přišla. Vybrala jsem si knihu opravdu pro menší děti, byť byla v knihovně zařazená do běžné beletrie. Možná je to tak dobře. Protože menší děti by se dívaly na krásné obrázky a slyšely by příběh o mimozemšťanovi Mikovi. Starší děti, které již více vnímají, se z této knihy dozví řadu informací nebo si je, dejme tomu, spíše zopakují. Možná také na některé otázky najdou i svou odpověď.

Seznamujeme se se dvěma chlapci - s Jáchymem a Mikou. Jáchym je obyčejný kluk, kdežto Mika pochází z velmi vzdálené planety a na Zem se dostal tak, že vypadl ze své vesmírné lodi. A protože nezná naši planetu, Jáchym mu o ní vypráví. Mika se dozvídá o zemské gravitaci, o hvězdách, o tom, že lidé jsou savci a rodí se jako živá mláďata. také o dinosaurech i o Bohu.

Kniha je plná otázek a odpovědí, které můžou zajímat skoro každé dítko. Otázky, nad kterými už nepřemýšlíme, protože se pro nás staly běžnou součástí našich životů. A co otázka, to klenot. Lidé z Mikovy planety se nad zajímavými otázkami hluboce klaní, a já měla občas se taky chuť často klanět, protože by mě nenapadlo se na takové otázky vůbec ptát.

Odpověď vždycky stojí na konci cesty, kterou už jsi ušel a která je za tebou. Jenže otázka ukazuje směr a vede tě dopředu.

Ilustrace v knize jsou krásné. Při prvním listování jsem si díky obrázkům představila trochu jiný příběh, než který jsem potom četla, ale poté jsem zjistila, že ilustrace hezky doplňují text.

Příběh se čte velice snadno. Pohltil mě od prvních přečtených stránek a pokaždé jsem se těšila na nové poznávání světa. Jako malá holka. A bylo mi líto, že kniha skončila. Jenže neskončila tak úplně. Život jde dál a s ním se objevují další a další otázky, na které je potřeba najít ty správné odpovědi.

Obálky

Na Goodreads je velké množství obálek. Nejvíc se mi na nich líbí, jak jsou krásně barevné a tím pádem upoutá dětské oko.

  

O autorovi

Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelkou. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.