pondělí 28. dubna 2014

Šťastná máma - 10 tajemství spokojeného mateřství

AUTOR: Meagan Francis
ORIGINÁL: The Happiest mom - 10 secret to enjoying motherhood (New York, 2011)
PŘEKLAD: Kateřina Orlová
NAKLADATELSTVÍ: Noxi
ROK: 2014
POČET STRAN: 144
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ


Anotace
Autorka, matka pěti dětí, v knize prozrazuje 10 překvapivě jednoduchých tajemství jak se stát šťastnou mámou. Tento revoluční a vtipný pohled na rodičovství je přínosný jak pro dítě, tak pro rodiče. V knize najdete spoustu užitečných rad, nezbytných ve chvílích, kdy už nevíte kudy kam.

Hodnocení
Ať už jste novopečená maminka nebo ostřílená máma starších dětí, určitě víte, jakou část dne vás děti zaměstnávají. Dalo by se říct, že je to permanentních dvacet čtyři hodin denně. Buď se o ně staráte a pokud se o ně nestaráte, tak na ně aspoň myslíte.

Kniha Šťastná máma je příručka pro všechny maminky, které chtějí být šťastné. Protože, přiznejme si to, péče o naše potomky není vždy procházka růžovou zahradou.

Kniha je rozdělená do deseti kapitol, které vás s lehkostí povznese nad problémy, které by nás mohly trápit. První kapitola nás stručně seznámí s jednotlivými části knihy.

Příručka by nás měla naučit, jak být sama sebou, jak nechat věcem volný průběh a jak se naučit plánovat či jak pečovat sama o sebe. Je také důležité mít spřízněnou duši, která se s námi podělí o štěstí a problémy s dítky a starosti každodenního života. Nezapomíná se i na milostný život, protože i ten je důležitý, aby máma byla opravdu šťastná.

V knize také najdete po stranách rady či zjištění ostatních maminek a po přečtení mě napadlo, že některé výroky se shodují s mou osobou.

Součástí jsou i testy, které by měly odhalit, jaký typ jste. Přiznám se, že testy jsem vynechávala, protože jim (žádným testům) nevěřím.

Patřím už k těm zkušenějším maminkám, takže některá odhalená tajemství pro mě tajemství nebyla, ale některá témata byla pro mě inspirující a motivující, především kapitola č. 9 - Pečujte o sebe.

Knihu bych doporučila všem maminkám bez ohledu na věk a zkušenosti. Když už byste v knize nic pro sebe nenašly, určitě se při čtení aspoň zasmějete, protože je kniha psaná s vtipem a lehkostí.

O autorce
Meagan Francis je pisatelka o rodičovství, blogerka a sloupkařka, přispívá také do časopisu Parenting. Vznikly s ní rozhovory v NBC, MSNBC a New York Times a bloguje na TheHappiestMom.com. Jejím prvními knihami jsou Table for Eight a The Everything Health Guide to Pospartum Care. Je spoluautorkou knihy One Year to an Organized Life with Baby. Meagan má čtyři syny a dceru a žije s rodinou v Saint Joseph v Michiganu. Zdroj: Meagan Francis

 Děkuji internetovému knihkupectví Bux za poskytnutí recenzního výtisku.

sobota 26. dubna 2014

Netvor

AUTOR: Alex Flinn
ORIGINÁL: Beastly (HarperTeen, New York, 2011)
PŘEKLAD: Miloš Chlouba
NAKLADATELSTVÍ: Moba
ROK: 2013
POČET STRAN: 255
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ


Anotace
Zvíře. Ne vlk nebo medvěd, gorila nebo pes, ale odporná stvůra, která chodí vzpřímeně. Jsem zrůda.

Myslíte si, že vám vyprávím pohádky? Mýlíte se. Vše je skutečné. Místo - New York City. Čas - současnost. Nejsem znetvořený, není to nemoc. Budu takový navždy, jestli neprolomím kletbu.

Ano, kletbu, kterou na mě uvrhla ve škole čarodějka. Proč mě proměnila v netvora, který se ve dne skrývá a v noci se vydává na lov? Řeknu vám to. Řeknu vám, jak jsem byl Kylem Kingsburym, klukem, jakým byste si přáli být, s penězi, perfektním vzhledem a perfektním životem. A potom vám řeknu, jak jsem se stal perfektním… netvorem.

Něco málo o ději
Kyle je nominován na krále středoškolského plesu. Ani se tomu nediví, protože ví, jak je úžasný a krásný. Pozve na něj svou přítelkyni Sloane, která je také úžasná a okouzlující. Jenže to se moc nelíbí Kendře, velmi ošklivé a podivné dívce. Kyleovi připomíná čarodějnici a aby neztratil tvář, pozve jí na ples. A chtěla by bílou růži, která jí bude ladit k šatům.

Kyle má však jasno - žádná Kendra, žádná bílá růže. Jde se Sloane, které věnuje bílou orchidej. Tímto úkolem pověří jejich hospodyni Magdu, jenže ta mohla sehnat jen bílou růži. Kyle je vzteky bez sebe, ale už s tím nic neudělá. A Sloane je také vzteky bez sebe, přece si nebude brát jen lacinou růži! Kyle ji nakonec daruje dívce, která na plese obsluhovala.

A co Kendra, když se dozvěděla, že ji Kyle oklamal? Jen se na něj dívala, jako by ho chtěla zavraždit pohledem. Kyle na ni zapomněl a celý večer obletoval jen Sloane. Ale na Kendru si však vzpomněl, když se objevila u něj v pokoji. Co tam dělala? To se brzy dozvěděl. Kendra ho začarovala - druhý den se z něj stalo zvíře - chlupaté a ošklivé.

A jak to bylo dál?

Hodnocení
Určitě každý z vás četl pohádku o Krásce a zvířeti. O tom, jak čarodějnice zaklela mladého prince v netvora, kterého může ho vysvobodit jen polibek z čisté lásky. Já tuhle pohádku četla snad milionkrát, a tak jsem byla zvědavá, jak může vypadat pohádka o Krásce a zvířeti v moderním světě.

Kyle Kingsbury je syn velmi známého televizního moderátora zpráv. Je to sebestředný a nafoukaný frajírek, kterému holky padají k nohám samy a celý jeho svět se točí kolem povrchní krásy a ten, kdo je ošklivý, si ani nezaslouží, aby se na něho jako Kyle vůbec podíval.

Kendra je čarodějka. Doslova a do písmene. Je škaredá, navenek působí jako vykladačka voodoo či černé magie. Kylea za to, jak se chová, začaruje a změní ho ve zvíře. Ale protože ve skrytu duše je hodná, dá mu dva roky. Dva roky na to, aby se do Kylea zamilovala dívka a políbila ho z čisté lásky.

A pak je tu Lindy - zrzka s křivými zuby, která má do krásy opravdu daleko. Přesto však má svou vnitřní krásu. Hodně čte, miluje růže, ale má těžký život. Na studium v prestižní střední škole se musela hodně snažit, aby získala stipendium.

Sice je zde hodně klišé a někdy jsem Kyleovi moc nevěřila to, jak se postupně měnil v nesobeckého kluka, ale té druhé části mého já se to líbilo a rozplývalo se nad tím, jak se s láskou věnoval pěstování růží, jak začal číst Shakespeara.

Každá pohádka by měla skončit happyendem a i Netvor k tomu přímo vybízí. Je určen především dívkám, kterým se příběh bude určitě líbit. Já už patřím k trochu starším a dívčím střevíčkům jsem odrostla, přesto se mi Netvor líbil. Byla to pro mě příjemná oddechovka, u které jsem si odpočinula a trochu se i zasnila.

Film
V roce 2011 na základě knižní předlohy vznikl film Beastly. Režie se ujal Daniel Barnz a hlavní roli si zahráli Alex Pettyfer (Kyle), Vanessa Anne Hudgens (Lindy) a Mary-Kate Olsen (Kendra). Recenze a hodnocení na Netvora jsou hodně nízké. Recenze jsem nečetla, protože jsem si chtěla udělat obrázek sama a nechtěla jsem být ovlivněná.

Když to shrnu, film se mi líbil, ale kniha byla lepší. Navíc se film moc předlohy nedržel, některé postavy byly přejmenovány, některé scény, které se mi líbily v knize, ve filmu nebyly. Ale tak to je úděl filmů. Nebetyčný rozdíl byl mezi knižním Kylem a filmovým. A v tomto bodě se mi fimový Kyle líbil mnohem víc. Líbila se mi i Kendra, přesně tak jsem si čarodějnici představovala a Mary-Kate Olsen v této roli byla úžasná.

Určitě i film stojí za to, abyste se na něj podívali a neodsuzovali ho hned a dali mu šanci. Stejně jako kniha je určená mládeži, opět spíše dívkám,

O autorce
Alex Flinn je americká spisovatelka, která píše převážně pro mladé čtenáře. Dosud vydala jedenáct knih. Do češtiny byly přeloženy pouze tři romány: Netvor, Dýchání pod vodou a Hvězda.

Obálky
Tentokrát jsem vybrala z Goodreads jen obálky s růží. Ty filmové se mi moc nelíbí. Tady si můžete vybrat, která se vám líbí nejvíce.

        
anglická                      francouzská                   thajská                 rumunská                  španělská

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku.

pátek 25. dubna 2014

Velké dobrodružství Pepíka Střechy

AUTOR: Pavel Čech
ILUSTRÁTOR: Pavel Čech
NAKLADATELSTVÍ: Nakladatelství Petrkov
ROK: 2012
POČET STRAN: 214
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace
Pavel Čech patří v současné době k našim předním ilustrátorům. V jeho další knize, na které bez přestávky pracoval dva roky, se znovu objevuje řada motivů, které má výtvarník rád - ožívají tu jeho starší olejomalby, vracejí se konkrétní místa i postavy jeho z jeho knih O zahradě a Tajemství ostrova za prkennou ohradou. Současně je to příběh nový, kompakní a zcela svébytný. Čechova poetika získala další netušené fasety - po stáří a smrti pronikla do krajiny foglarovské oslavy klukovského snění také první křehká láska i touha najít své místo v nepřehledném světě.

Něco málo o ději
Pepík Střecha patří ve třídě k outsiderům - každý se mu posmívá a dělá mu naschvály. Už i proto, že Pepík koktá, neumí skákat do vody. Pepík je z toho všeho nešťastný. Pak jednoho dne najde modrý kamínek a hodí ho do vody, protože věří, když ho do té vody pustí, svět už nikdy nebude takový, jaký byl. Ale nic se nestalo. 

Ale přece jen ano - na popelnici najde odloženou modrou knihu. Jmenuje se Velké dobrodružství kapitána Fragoramise. Pepík se do ní okamžitě začte a je knihou naprosto unešený. Takové dobrodružství by chtěl také zažít.

Do třídy přibyla nová spolužačka. Jmenovala se Elzevíra a hned se posadila k Pepíkovi a skamarádila se s ním. Stali se z nich velcí kamarádi, Pepík ji zavedl na svá oblíbená místa a Elzevíra brala Pepíka takového jaký byl a vůbec se mu neposmívala. A Pepík byl konečně šťastný.

Jenže jednoho dne Elzevíra zmizela, Pepík nevěděl kam, ale protože měl o ni velký strach, rozhodl se, že ji najde. A tak mu začalo, stejně jako kapitánovi Fragoramisovi, velké dobrodužství.

Hodnocení
Další kniha Pavla Čecha nás zavádí k obyčejnému chlapci Pepíkovi. Je to moc hodný kluk, má velkou fantazii, miluje dobrodružství. Ve škole však platí za podivína a outsidera a spolužáci ho šikanují. Pepík to těžce nese a jeho sebevědomí je pořád nižší a nižší. Ale jen do chvíle, kdy si k němu do lavice sedne okouzlující spolužačka se zvláštním jménem - Elzevíra.

Elzevíře však nevadí, že Pepík koktá, spřátelí se s ním a postupně Pepík získává víc a víc na sebevědomí, už to není ten bojácný chlapec, který se obává skočit do vody. Jenže pak Elzevíra zmizela, zůstal po ní jen vzkaz v láhvi, aby ji Pepík zachránil.

A Pepík, velký snílek a čtenář toužící po velkém dobrodružství sebere veškerou svou odvahu a vydává se na nebezpečnou a napínavou cestu.

Pokud jste již četli předchozí knihy Pavla Čecha O zahradě a Tajemství ostrova za prkennou ohradou, tak při čtení této knihy zbystříte. Obě dvě knihy se tady objeví taky. Pro mě to bylo obrovské a musím říct, že i velmi příjemné překvapení, když jsem zde našla zmínky o tajemné zahradě, která bývá pořád zamčená a o zlatých hodinkách, které zastavují čas. Bylo to jako potkat své staré známé, které jste dlouho neviděli (možná to zní střeleně, ale je to tak).

Jestli v Zahradě byl jen text a v Ostrově se text střídal s komiksem, tak Dobrodružství je z větší části už jen komiks. Ale i zde hraje důležitou roli obrázek. Každý z nich vás nutí k tomu, abyste si ho důkladně prohlédli a hledali v nich každý drobný detail.

Jenom bych se znovu opakovala, protože Čechovy knihy se mi začaly hodně líbit a cíleně je vyhledávám. Mají v sobě kousek dobrodružství, kousek fantazie, kousek návratu do dětství a to vše dohromady tvoří celek, na který budete po dočtení ještě dlouho vzpomínat.

O autorovi
Pavel Čech je ilustrátor, spisovatel a scénárista.Vyučil se zámečníkem, poté pracoval v Královopolské strojírně a jako hasič, od roku 2004 je na volné noze. Napsal a nakreslil několik autorských knížek pro děti a mládež, mj. Dědečkové (2011), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009), O klíči (2007) a O zahradě (2005). Věnuje se knižní ilustraci. Je laureátem komiksových cen Muriel za roky 2011 (kategorie Nejlepší kresba: Dědečkové) a 2010 (Nejlepší původní český komiks: Tajemství ostrova za prkennou ohradou). Řekl o sobě: Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství... a pokouším se to namalovat na plátno a nebo o tom psát a kreslit knížky.
Zdroj: http://www.czechlit.cz/

úterý 22. dubna 2014

Pořád se dívá

AUTOR: Chevy Stevensová
ORIGINÁL: Always Watching (St. Martin´s Press, New York, 2013)
PŘEKLAD: Edda Němcová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2014
POČET STRAN: 416
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Zbavuje pacienty nočních můr. Co si má ale počít s těmi svými? Na uzavřeném oddělení psychiatrické léčebny je doktorka Nadine Lavoie ve svém živlu. Ví, jak pomáhat lidem obnovit jejich rodiny a vztahy. Nijak zvlášť při tom však netouží přiblížit se vlastní minulosti: některé etapy jejího života působí jako černé díry. Poté co na klinice hospitalizují Heather Simeonovou po pokusu o sebevraždu, Nadine ochotně vyslechne pacientčin životní příběh – a zjistí, že se v mnohém podobá tomu jejímu. Děsivé vzpomínky na dětství jsou zpět. A nejen ony…

Něco málo o ději
Doktorka Nadine je velice úspěšná psychiatrička. Pomáhá lidem vrátit se do normálního života. Ačkoliv je u pacientů velmi oblíbená, v osobním životě zažila mnoho proher a problémy se na ni valí ze všech stran.

Na její oddělení je přijatá mladá žena Heather, která se několikrát pokusila o sebevraždu. Poté, co se Nadine dozví, že Heather s manželem utekla z komuny Řeka života, vrátí se jí vzpomínky na dobu, kdy tam sama žila. Ty vzpomínky jsou čím dál strašnější a ona by raději na ně zapomněla.

A nejen tyto problémy musí řešit - její dcera je drogově závislá a pobývá neznámo kde, přesto Nadine doufá, že ji najde a pokusí se s ní sblížit a pomoci ji.

Rozbíhá se tak kolotoč událostí, který už nejde zastavit. Jakou to bude mít vše dohru?

Hodnocení
Anotace knihy mě hodně nalákala. Byla tajemná a připadlo mi, že bude hodně napínavá. Jenže jakmile jsem se začetla do příběhu, napětí v něm nebylo. Jednalo se spíše o psychologický thriller než o nějaký strachunahánějící příběh.

Doktorka Nadine je psychiatrička, která pomáhá svým pacientům dostat se z jejich problémů, které je trápí. Na nemocniční oddělení je přijata mladá žena Heather s depresí - potratila a kvůli depresím se několikrát pokusila zabít. Její manžel je jí stále po boku a podporuje ji. Nadine jí naslouchá a postupně zjišťuje, že Heather a její manžel Daniel žili v komuně, která si nechá říkat Řeka života.

V Nadine se probudí vzpomínky. V dětství v této komuně žila s matkou a bratrem. Komunu řídil mladý muž Aaron, který měl s komunou velké plány (přiznám se, že i mně se hodně líbily), ale postupem času se z obyčejné komunity stala sekta. Sekta, která se rozrostla do obrovských rozměrů, byla oblíbená a rozšířená, přesto členové uvnitř nebyli svobodní. Řeku života stále vede Aaron, velice charismatický a navenek distingovaný muž, který ví, co chce. Ale v soukromém životě je nebezpečný a schopný čehokoliv.

Nadine vzpomínky na komunu ochromí a ona se snaží rozpomenout, co se tam dělo, proč si nepamatuje věci, které by si měla pamatovat a souvisí nějakým způsobem její klaustrofobie s tímto životem? Snaží se rozpomenout na co nejvíce věcí.

Nemá to však jednoduché, protože ji také zaměstnává strach o dceru Lisu, která je závislá na drogách a v současné době o ní Nadine vůbec nic netuší. Nadine se obává, aby ji neoslovili lidé z komuny a nevlákali ji do svého centra.

I přesto, že mi Nadine byla v rámci možností sympatická, její vyslýchání všech, kteří měli něco společného s komunou, mi přišlo až moc vtíravé a hlavně nebezpečné. Z koho šel opravdu strach, byl Aaron, člověk, který vede komunu. Zpočátku mi připadal jako někdo, kdo snad ani neexistuje, něco jako fantom, polobůh, o kterém se mluví v superlativech. Ale Nadine má na něj úplně jiný názor.

Jak jsem již psala na začátku, od knihy jsem očekávala něco úplně jiného - napětí, dobrodružství, nečekané zvraty. Místo toho můžete očekávat spíše poklidné plynutí děje, ke konci však jisté napětí ucítíte. Není to thriller v pravém slova smyslu, jedná se spíše o psychologii. Naštěstí autorka toho využila ve svůj prospěch a i když to byl spíše poklidný příběh, nenechal vás vydechnout. U příběhu jste se nenudili, autorka vás zaváděla do Nadiných pocitů a jejich vzpomínek, přesto mi připadalo, že  pocity nebyly příliš hluboké a nebyly moc emotivní.

I když mě příběh moc neoslovil, určitě se najde někdo, komu se kniha bude líbit.

O autorce
Chevy Stevensová, vlastním jménem René Unischewski, vyrůstala na ranči na ostrově Vancouver u jihozápadního pobřeží kanadské provincie Britská Kolumbie. Než nastoupila spisovatelskou dráhu, pracovala – stejně jako hlavní hrdinka její literární prvotiny – coby prodavačka nemovitostí. Její debutový thriller Stále nezvěstná (2010), jehož zápletku tvoří drsný, sice fiktivní, ale v současnosti velmi aktuální příběh, vyšel v jednadvaceti zemích. V roce 2013 vyšel román Nepoznaný.

Zdroj: www.chevystevens.com




Obálky
Pro mě asi nejzajímavější obálka je německá. Opět stáhnuto z Goodreads.

    
                                            anglické


      
francouzská                    holandská                      německá                           ruská

Trailer
Kniha má i svůj trailer, ale upřímně jsem z něj trochu zmatená a říkám si, jestli to opravdu patří k té samé knížce?


Děkuji portálu Databáze knih a nakladatelství Knižní klub za poskytnutí recenzního výtisku.

úterý 15. dubna 2014

Nejhorší den v životě třeťáka Filipa L.

AUTOR: Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Filip Pošivač
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2011
POČET STRAN: 109
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:


Anotace
Třeťák Filip sedí za domem opřený o zeď a má strach. Právě si uvědomil, že je zločinec! Stal se jím dnes, a nikdo tomu snad ani neuvěří. Copak tenhle bezvadný a hodný, i když trochu divoký kluk by mohl něco takového spáchat? Ani on sám nevěří tomu, co se stalo. A přece! Jak jenom všechno dopadne? Zůstane Filip už navždy zločincem? Autorka nenásilně zakomponovala do děje otázky a odpovědi života, vztahy mezi dětmi i dospělými, pocity, problémy i jejich řešení.

Něco málo o ději
Třeťák Filip L. udělal něco strašného. Něco, co může někomu hrozně moc ublížit a nedej bože, způsobit i smrt!

A jak se to všechno stalo? Začalo to tím, že se k Filipovi a jeho mámě domů nastěhoval mámin přítel Petr. Má dceru Moniku, která Filipa nesnáší a totálně ho přehlíží. Filipovi je to líto a rozhodne se, že to tak nenechá. A udělá něco, co by se opravdu dělat nemělo.

Hodnocení
Tato kniha mi byla doporučená s tím, že se mi bude líbit. A líbila. A přiznám se, že chvílemi jsem ani nedýchala, jak to bylo napínavé.

Doteď nevím, jestli mám s Filipem soucítit nebo si ho přehnout přes koleno. Kniha je určená dětem, a tak předpokládám, že malí čtenáři budou sympatizovat nejen s Filipem, ale i s Monikou, ale dospělý čtenář to bude vidět úplně jinak.

Ale začněme pěkně popořadě.

Filip L. žije jen s maminkou Evou. Moničini rodiče se rozvedli, táta Petr se zamiloval do Filipovy mámy a odstěhoval se k nim. Filip je z Moniky nadšený, chtěl by se s ní skamarádit, ale Monika ho naprosto ignoruje. 

A tady začnou Filipovy problémy. Rozhodne se, že udělá něco, aby si ho Monika všimla. Provede ale vážnou věc, kterou dělají jen velcí zločinci. Už je jedno, že má Filip výčitky svědomí, už se to stalo. Filip však netuší, že Monika se s ním právě ten den chce usmířit. A velké neštěstí je na světě.

Na jednu stranu Filipa a Moniku chápu. Oba jsou nešťastní - Filip, že už nemá mámu jen pro sebe a Monika, že tatínek už nebydlí s ní, že ho nevídá tak často a že se odstěhoval k tomu protivnému klukovi. Monika na Filipa žárlí, Filip zase nechápe, proč se s ním Monika nebaví.

Na druhou stranu se musím na celou věc podívat dospělýma očima. Představte si, že syn přítelkyně vašeho bývalého manžela chce ublížit vaší dceři (i když má pak výčitky svědomí). Budete stále klidní a nebudete se zlobit? Já bych se hodně zlobila a určitě bych požadovala, aby se to nějak vyřešilo. Ale to už patří do jiného příběhu a určitě i do jiného žánru. 

Celý příběh je rozdělen do jednoho dne, vypravěčem je malý Filip, který přemítá o svém trápení.

To, že je kniha rozdělená do kratších časových úseků, byl výborný nápad. Navíc autorka vše psala tak, že jsem chvílemi byla napnutá a čekala, co se bude dít dál. A ačkoliv jsem knihu nechtěla přečíst za jeden večer, tak se i stalo.

Kniha je určená čtenářům od devíti let. Ale myslím si, že si knihu může přečíst i náctiletý čtenář a i dospělý tuto knihu ocení, protože kdo chce, může se v některých postavách najít.

Kniha vybízí ke společnému čtení. V textu jsou totiž zvýrazněny některé otázky, například: Může svědomí člověka tížit? Copak má nějakou váhu? nebo Může se stát tátou, nebo dokonce mámou člověk, kterému se dítě nenarodilo? Takových otázek je tam opravdu hodně a děti by na ně měly odpovědět a tím si budou rozšiřovat nejen svoji slovní zásobu, ale na základě indícií můžou rozvinout i příběh úplně jiným směrem. 

Příběh je nejen o svědomí a rodinných vztazích, problémech v rodině, ale také o komunikaci a vzájemné tolerance a pochopení.


O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu. 
Zdroj: databáze knih

neděle 13. dubna 2014

Podezřelý

AUTOR: Robert Crais
ORIGINÁL: Suspect (G. P. PUTNAM´S SONS, New York, 2013)
PŘEKLAD: Hana Sichingerová
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2014
POČET STRAN: 320
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Příběh Scotta a Maggie činí z téhle knihy víc než jen pouhou detektivku, je dojemnou sondou do psí duše, která nemůže nechat chladným žádného „pejskaře". Milovníci napínavých kriminálních příběhů si pak užijí nečekaných zvratů a – jak už to u Roberta Craise bývá - také ohromujícího rozuzlení. Padouši se totiž často skrývají právě tam, kde by je nikdo nehledal.

Něco málo o ději
Maggie je fena německého ovčáka, která je vycvičená na vyhledávání zbraní. Její poslední akce byla v Afghanistánu, ale stala se nehoda a její pán Pete byl smrtelně zraněn.

Scott je se svou partnerkou Stephanie na pravidelné objížďce. Bohužel ve špatnou dobu a na špatném místě. Dochází k přestřelce, kdy na zemi zůstávají ležet tři mrtví lidé - mezi nimi i Stephanie.

Maggie i Scott mají šrámy na duši a na těle. Proto tomu asi osud chtěl, aby se ti dva dali dohromady. On to bral nejdříve jako trest, protože si myslel, že ke psovi si nemůže utvořit takové pouto jako k člověku. Maggie ho brala jako někoho, koho by měla potěšit a splnit jeho přání. Nakonec se z nich stal pár, smečka, jak chcete toto partnerství označit.

Zbývá však jeden velký úkol, který musí Scott vyřešit - najít Stephaniiny vrahy. A nebude to vůbec jednoduché.

Hodnocení
Pokud o přechozím románu Zloději lidí říkám, že byl velmi dobrý, tak o Podezřelém musím říct, že se mi líbil mnohem, mnohem víc. Možná to bylo proto, že spojení zvířete a člověka v jeden tým byl opravdu skvělý kousek a Robert Crais je skvělý vypravěč.

Od začátku vás drží ve střehu - nejprve vás zavede do Afghánistánu, kde se seznamujeme s Petem a Maggie, kteří jsou na misi. Maggie hledá skrytou zbraň, už je blízko, ale netuší, že tato mise končí katastrofou - Pete zahyne, a Maggie, těžce postřelená, se od něho nechce hnout, chce ho chránit. Její věrnost jde až za hranice smrti. 

Scott James patří do losangelské policie řadu let. Se svou parťačkou Stephanie si rozumí. Jednou se ocitli na špatném místě ve špatný čas, došlo k přestřelce a Stephanie umírá. Scott je vážně zraněný, ale přežije. Přesto si přeje být mrtvý taky.

Poté, co se Maggie a Scott uzdraví, setkají se výcvikovém táboře K-9. Scott si Maggie hned všimne a ujímá se jí i přesto, že je Maggie nevhodná jako policejní pes.

Oba mají hodně společného - přišli o své partnery, jsou smutní a také zanevřeli na svět, a tak trochu očekávají, jak to s nimi bude dál. Můžu prozradit, že jejich vztah bude nádherný a oboustranný.

Ale kniha není jen o jejich vztahu a vzájemné důvěře, ale také o hledání Stephaniiných vrahů, protože od té doby, co ji zabili, má Scott noční můry a chce, aby skončili za mřížemi. Podaří se mu vypátrat a zjistit, kdo ji zabil?

Kniha se velmi dobře četla. Pokud to shrnu, tak jsem ji četla necelé tři dny a to je na mě opravdu velmi dobrý výkon. Není se čemu divit - stránky se obracely jedna za druhou úplně samy a ani jsem se nenadála a byl konec. Crais mě nenechal vydechnout, pořád se něco dělo, pořád byla nějaká akce a já si čtení vyloženě užívala.

Příběh je vyprávěn většinou z pohledu Scotta, ale pasáže, které byly viděny z pohledu Maggie, měly svoje kouzlo a byly opravdu věrohodné jako kdyby sám autor měl možnost nahlédnout do psí duše.

Kniha je prostě velmi krásná, má své kouzlo, které vás přiměje ji přečíst od začátku do konce bez dechu. Teprve na konci si vydechnete a zatoužíte po tom, aby příběh měl pokračování.

A pro fanoušky této dvojice má Robert Crais skvělou zprávu - následující kniha bude opět o Maggii a já se na ni těším už teď.

O autorovi
Robert Crais se proslavil zejména jako literární otec soukromého detektiva Elvise Colea. Jeho kariéra však nezačala u knih, ale u hollywoodského filmu, kde pracoval na scénářích seriálů, např. Miami Vice. Tři z jeho knih byly nominovány na Edgarovu cenu a v roce 2006 se stal držitelem ceny Ross MacDonald Literary Award. Podle jeho románu Rukojmí vznikl pak úspěšný film.

Obálky
Česká obálka je asi nejhezčí. Má krásnou jasně červenou barvu s rozzářeným městem v pozadí. Na druhé místo bych asi zařadila poslední obálku - sice nerozumím tomu, proč jsou na obálce psí stopy ve sněhu, když o sněhu v příběhu nebyla řeč.

      

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.

sobota 12. dubna 2014

Karel Kryl - básník s kytarou

Karel Kryl. Patří už do jiné generace, přesto se pořád jeho jméno a písně čas od času objeví. Především to bývá v době jeho narození, tedy 12. dubna. Po Karlu Krylovi je pojmenována nejedna ulice. I v kroměřížské knihovně je pojmenována část knihovny - Koutek Karla Kryla. Vzniklo tak velice příjemné místo, kde se setkávají lidé, aby si zde odpočinuli, usedli či ulehli na sedací vaky a začetli se. Nejen do různých knih, ale třeba přímo do básní a písní kroměřížského rodáka Karla Kryla.

O Karlovi Krylovi bylo mnoho napsáno, ale pokud někdo nezná jeho život, chtěla bych vám ho připomenout a trochu i přiblížit.

Mládí
Narodil se 12. dubna 1944 v Kroměříži. Jeho otec i dědeček patřili k tiskařské rodině v Novém Jičíně. Ptáte se, jak se ocitli v Kroměříži? Poté, co byly Sudety v roce 1938 zabrány, odstěhovala se rodina Krylových právě do Kroměříže, kde děd Karel pokračoval ve svém podniku. V roce 1950 však komunisti podnik zlikvidovali, stroje byly odvezeny do šrotu a rodinu vystěhovali do suterénu domu v Ulici kapitána Jaroše. Tím skončilo jejich podnikání a Krylova rodina se v Kroměříži stala nežádoucí, přátelé se jim začali vyhýbat a Krylovi se nakonec odstěhovali zpět do Nového Jičína. Karel Kryl na rodnou Kroměříž zanevřel.

Vystudoval keramickou školu v Bechyni. Měl však problémy s učiteli a disciplínou, stává se z něho rebel, přesto na střední škole vznikají první básně a písně. V roce 1962 maturuje a začíná pracovat v teplické továrně. Zažívá tady jedny z nejkrásnějších let svého života, vystupuje na prvních koncertech. Tahle příjemná pohoda je ukončená povoláním na vojnu v roce 1963. Jestli měl problémy s autoritami na škole, měl je i na vojně. Jediným rozptýlením mu bylo divadlo, písničky a básně.

Po skončení vojny v roce 1965 se vrací do milovaných Teplic. I když hraje divadlo, táhne ho to úplně jinam. A tak se ocitá v Olomouci v hudební skupině The Bluesman jako výtvarník a textař. Skupina ale chce zpívat v anglickém jazyce, takže jejich spolupráce brzy skončila. (Přesto však v roce 1968 The Bluesman nahrála Krylovu píseň Nevidomá dívka, kterou nazpívala Hana Ulrychová. Tato píseň se tak stala první vydanou nahrávkou.)

Přišel rok 1967, Karel Kryl se vrátil zpět do Nového Jičína. A právě v tomto roce vznikají jeho nejznámější písně jako Anděl, Salome, Morituri te salutant nebo Veličenstvo Kat.  Tyto písničky daly základ jeho první gramofonové desce Bratříčku, zavírej vrátka.

Revoluční rok 1968 Kryla zastihuje v Praze, kde se snaží uchytit v Československé televizi, snaží se vystupovat v různých klubech, ale nemá moc velký úspěch. Změna nastává po srpnu a ke konci roku v pořadu Houpačka se jeho Bratříčku, zavírej vrátka ocitá na druhém místě. Docela velká změna, nemyslíte? Karel Kryl se stává oblíbenějším a právě tragická situace ve státě ho vyšvihla na vrchol a on je tak na vrcholu své slávy. Přesto zůstává ostražitý a v červnu se jeho skladby začínají prodávat pod pultem.

Exil
Ovzduší v ČSR by se dalo krájet a Kryl uvažuje o tom, že emigruje do zahraničí. Příležitost se naskytla v září, kdy odjel do Německa na písničkový festival. O dva týdny později zažádal o politický azyl a v Německu už zůstal dvacet let.

Život v Německu neměl zpočátku moc jednoduchý - nejen že přišel o přátele, ale i o své publikum a získat si nové ho stálo velké úsilí. Postupně si ho ale získává - zpívá nejen v Německu, ale i ve Švýcarsku a v Polsku, kde se stal velmi oblíbeným a populárním.

V Německu se také oženil - nejprve s Evou Sedlářovou. Jejich manželství však po dvou letech v roce 1975 zkrachovalo. Pak se seznámil s Marlen a tahle láska jim vydržela až do smrti.

V exilu pracuje ve Svobodné Evropě, nejprve jenom externě, později už jako zaměstnanec - v hudebních pořadech pouští exilové písničkáře, také koncertuje nejen v Evropě, ale i v Austrálii a v Americe.

Návrat
Přichází podzim 1989 a Kryl se vrací do Českoslovenka - zemřela mu maminka a on tak dostane jednodenní vízum, aby ji mohl pohřbít. V Československu zůstává, ale jeho život není zde tak růžový, jak si představoval. Jeho písně a slova se zdají být moc rýpavé, nikdo mu nevěří, že vztahy se Slovenskem jsou špatné a že Československo spěje k zániku. Když k tomu 1. ledna 1993 došlo, tráví víc času na Slovensku; Češi se od něj odvrátili. Znovu uvažuje o odchodu, ale Českou republiku nedokáže opustit. Je rozčarovaný, že mu lidé nechtějí rozumět.

V této rozčarované náladě náhle umírá. Stalo se tak 3. března 1994 v Mnichově na těžký infarkt. Pohřeb se konal v Praze, ale mnoho lidí se do kostela nedostalo - přišlo jich na čtyři tisíce.


Zdroje: wikipedia, Klub Karla Kryla, Česká televize

pátek 11. dubna 2014

Tajemství ostrova za prkennou ohradou

AUTOR: Pavel Čech
ILUSTRÁTOR: Pavel Čech
NAKLADATELSTVÍ: Nakladatelství Petrkov
ROK: 2012
POČET STRAN: 124
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:


Anotace
Kreslený příběh o přátelství, pocitu viny a smíření. Poetická kniha
určená nejen dětským čtenářům. Před smrtí, která přináší vykoupení, vyplouvají vzpomínky na léta her, kdy přátelství mezi kluky bylo utvrzováno krví.

Něco málo o ději
Příběh začíná v nemocnici, kde se probouzí starý muž. Je zmatený a v hlavě se mu vynořují vzpomínky na svoje dětství - na pohádky, které si četl, na maminku a tatínka, babičku a na kamarády Toníka a Pepíka a jejich klubovnu za prkennou ohradou.

Podnikali spolu výlety, zažívali spolu dobrodružství a společnými silami šetřili na loďku. Jenže jejich pokladnička skončila na dně řeky. Toník se rozhodl, že pokladničku vyloví. Několikrát se potopil, ale pokladničku nenašel. Když se potopil naposledy, už nevyplaval.

Příběh však nekončí, pokračuje svým vlastním tempem dál a já už nic neprozradím, abych vás neochudila o rozuzlení příběhu. Věřte, že vás dostane stejně jako mě.

Hodnocení
První, co mi vytanulo na mysli, když jsem četla tuhle knihu, byly Rychlé šípy a vybavilo se mi dětství, kdy jsme s dětmi z naší ulice vymýšlely, kde si uděláme klubovnu, co tam všechno dáme. Nakonec zůstaly jenom plány.

Sám autor tuto knihu věnuje nejen Rychlým šípům, ale i Třem mušketýrům, Vinnetouovi a Old Shatterhandovi či Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi. Prostě těm, kteří mají kolem sebe přátele, na které se můžou kdykoliv spolehnout.

A také o tom je tento příběh - o třech malých kamarádech, kteří prožívají různá dobrodružství, o velkém přátelství, o snu, který si si chtěli uskutečnit, ale také o smrti, která číhá skrytá, aby mohla kdykoliv vystrčit drápky.

Stejně jako v knize O zahradě i tady hraje důležitou roli dítě a starý člověk. Dítě prožívá  a registruje, kdežto starý člověk vzpomíná a rekapituluje a v jednom bodě se tyto dvě osobnosti protnou.

Příběh je kombinací klasického textu a komiksu, převládají celostránkové ilustrace plné děje a detailů, které text ani nepotřebují.

Spíše než dětem, je kniha určená dospělým čtenářům, protože příběh má svou hloubku a ne všechny děti by ji mohly pochopit. Dospělým se ale kniha líbit bude.

Kniha v roce 2010 získala významné ocenění Cenu Muriel za nejlepší původní český komiks

O autorovi
Pavel Čech je ilustrátor, spisovatel a scénárista.Vyučil se zámečníkem, poté pracoval v Královopolské strojírně a jako hasič, od roku 2004 je na volné noze. Napsal a nakreslil několik autorských knížek pro děti a mládež, mj. Dědečkové (2011), Tajemství ostrova za prkennou ohradou (2009), O klíči (2007) a O zahradě (2005). Věnuje se knižní ilustraci. Je laureátem komiksových cen Muriel za roky 2011 (kategorie Nejlepší kresba: Dědečkové) a 2010 (Nejlepší původní český komiks: Tajemství ostrova za prkennou ohradou). Řekl o sobě: Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jablek a borového lesa, toulání, oprýskané zdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství... a pokouším se to namalovat na plátno a nebo o tom psát a kreslit knížky.
Zdroj: http://www.czechlit.cz/

středa 9. dubna 2014

Stín banyánu

AUTOR: Vaddey Ratner
ORIGINÁL: In the Shadow of the Banyan (Simon & Schuster, New York, 2012)
PŘEKLAD: Edda Němcová
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK: 2014
POČET STRAN: 288
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ



Anotace
Výjimečný debutový román Vaddey Ratnerové, autorky s nevšedním citem pro jazyk, o naději, síle dětské představivosti, lásky k příběhům i k životu samotnému, který se odehrává na pozadí jedné z nejtemnějších a nejbrutálnějších kapitol lidské historie.

Něco málo o ději
Raami pochází z královské rodiny a celým jejím světem jsou rodiče a malá sestra, Velký strýc a jeho rodina a babička královna. Ze dne na den musí svůj domov opustit a odjet daleko na venkov, kde musí celá rodina pracovat, aby se udržela při životě.

Není to vůbec jednoduché a osud přichází s jednou krutou ránou za druhou a na Raami je, aby vydržela a byla silná.

Hodnocení
Možná se vám bude zdát, že častěji nejdříve studuji obálky knih a pak anotaci a možná máte i pravdu. Protože dobrou knihu nedělá jen obsah, ale i její obálka. A přísahám, že mě obálka zaujala ihned, jak jsem ji uviděla.

A když jsem si přečetla anotaci, věděla jsem, že to bude hodně silný příběh. A taky byl. Abychom mohli pochopit, co se v knize událo, na to nikdo nepotřebuje žádné slovníky. Přesto jsem si vyhledala na internetu informace, které se týkají kambodžské historie v letech 1975 - 1979. Toto období nebylo zrovna jednoduché - k moci se dostali Rudí Khmerové a chtěli nastolit nový pořádek a řád. Vyvraždili téměř třetinu populace Kambodžanů, především inteligenci, zrušilli peníze, školy, knihy, noviny; vyhnali všechny obyvatele z měst a poslali je do venkovských pracovních táborů - stavěli hráze, pěstovali rýži a pomáhali tak Organizaci budovat utopistický agrární stát. Lidé trpěli hladem, nemocemi a umírali nejen přirozenou smrtí, ale i rukou Rudých Khmerů, kteří i malý trest řešili popravou.

A právě v tomto krutém režimu musí žít malá Raami. Ze dne na den jí skončilo šťastné dětství a ona se musí se svou rodinou vystěhovat kdesi na venkov. Naštěstí její rodina drží při sobě, přesto musí žít v utajení - Raamin otec je princ Sisowath a pochází z královské rodiny.

Raamin otec je velký básník, spisovatel a celý Raamin život jí doprovází jeho příběhy, básně, pohádky a kambodžské legendy o bájných hadech naga a draku yiaka. Její otec má vždy po ruce nějaký příběh s poučením a hlubokou myšlenkou.

Na snové cestě jsem jednou
potkal dítě, jež neslo mou duši.

Je to velmi silný příběh - o rodině, smrti, hladu, o ztrátě, o svobodě a naději. Autorčin styl je velmi křehký, poetický. Je to moc krásné, ale až přímo děsivé, když čtete o hrůzách, které se v Kambodži děly. Nejednou se mi stalo, že se mi zastavil na chvíli dech, když jsem se dostala k popisu smrti - autorka vůbec neudělala pauzu a já se musela vrátit o pár řádků zpět, abych pochopila, co vlastně popisuje. 

Příběh obsahuje spoustu přirovnání, lyrických popisů a ačkoliv je to nelogické mluvit o válce a smrti poeticky, dává to smysl.

Hlavní vypravěčkou je Raami, dívenka, která se na svět dívá ještě dětskýma očima, dětsky naivní, přesto to však malá dívenka není, jen jejím prostřednictvím se dozvídáme o všech důsledcích nesmyslné revoluce.

Věřím, že knihu by si měl přečíst každý, aby se opravdu každý dozvěděl, co válka způsobuje a jaké šrámy na duši i na těle zanechává.

O autorce
Vaddey Ratnerové bylo pět let, když se v roce 1975 dostali v Kambodži k moci Rudí Khmerové. Jakožto příslušnice královského rodu a intelektuální elity byla s rodinou vyhnána z domova a po následující čtyři roky podrobována otrocké práci a vystavována každodennímu utrpení, což velká část rodiny včetně otce nepřežila. V roce 1981 odešla s maminkou do USA. Vystudovala Cornellovu univerzitu, kde se specializovala na dějiny a kulturu Jihovýchodní Asie a v současné době žije ve Washingtonu.
Zdroj: databáze knih, foto: Captain Kimo


Obálky
Z nabízených obálek z Goodreads mě asi nejvíce oslovila anglická obálka uprostřed.

          
                                         anglické obálky

          
bulharská                           polská                               thajská

Děkuji portálu Databázi knih a nakladatelství Ikar za poskytnutí recenzního výtisku.