Vysmátá koza

AUTOR: Ivana Vostřáková

NAKLADATELSTVÍ: I+D Design
ROK: 2015

POČET STRAN: 304

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Krásná a úspěšná modelka se probere uprostřed noci na zamčeném hřbitově. Nejprve se domnívá, že jde o skrytou kameru nebo hloupý vtip, ale postupně jí dochází, že všechno bude asi jinak. Coby neviditelný přízrak se stane nedobrovolným svědkem vraždy generálního ředitele nadnárodní korporace. Muž je v šoku z toho, že ho zákeřně zavraždila jeho krásná mladá manželka, které naprosto důvěřoval, a proto jako duch zůstane na zemi, aby jí překazil další plány. Společně s přízrakem modelky se vypraví na svůj vlastní pohřeb. Když zde modelka spatří jeho syna Radima z prvního manželství, okamžitě se do něj osudově zamiluje.

Hodnocení

Máte rádi duchařinu, u které se nemusíte bát? Pokud vaše odpověď zní ano, Vysmátá koza je úplně ideální kniha pro vás. Nebudu se zde moc šířit o ději, ten je šikovně popsán v anotaci.

Celý příběh se většinou odehrává na hřbitově. Seznamujeme se s blondýnkou Laurou (ve dne koza, v noci se mění do své původní podoby), panem generálním (ve dne je dlouhou krajtou, v noci je opět sám sebou), jeho synem Radimem, paní Mrkvičkovou a hrobníkem panem Kebulkou. A dalšími postavami, které do děje více či méně zasáhnou. Ač je hlavní postavou Laura, moc mi sympatická nepřišla. Pořád jenom brečela a fňukala, stále vzpomínala na dobu modelingu a jako koza neustále žárlila na Radima a jeho případné lásky. Kdo mi však přišel jako sympaťák, byl pan Kebulka, hrobník. Nejdříve pracoval jako nemocniční zřízenec, ale poté, co nečekaně zemřel pacient, byl propuštěn. Jeho nové působiště bylo na hřbitově.

Příběh je sestaven z drobných příhod. Jsou psány lehce s nadsázkou, neberte je proto až tak vážně. Ovšem některé příhody jsou dojemné. Hlavním tématem je láska, to bezesporu, protože každý má právo na lásku, která někdy přetrvává věky věků.

Kniha obdržela v roce 2016 cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu vydanou v roce 2015. Upřímně řečeno, moc mi vtipná nepřišla a ani jsem se u ní nesmála nahlas. Ale to je samozřejmě věc názoru - někomu se kniha bude zdát opravdu humorná a více ji ocení než já, která humorné knihy moc nečtu, ale nebráním se jim.

Pro tuto knihu nejsem příliš vhodná cílová skupina. Přesto se mi kniha docela líbila - kniha se četla dobře a překvapivě rychle i přesto, že má menší písmena. (Nejsem sice už malé dítě, které preferuje větší písmena a krátké řádky, ale pří výběru knih i tato drobnost hraje svoji roli). Co jsem však ocenila, byl závěr knihy, který jsem nečekala a který mě mile překvapil.

O autorce
Svou knižní prvotinu vydala Ivana Vostřáková v roce 2009 pod názvem Strašidla z Nerudovky – vtipné strašidelné příběhy pro malé i velké čtenáře. Spojení humoru s duchařskou tématikou doprovází spisovatelku tedy i nadále. Ač původním povoláním inženýrka ekonomie, musela ze dne na den převrátit svůj dosavadní život naruby a starat se téměř deset let o svou maminku, která po těžkém ataku mrtvice zůstala ležící, v podstatě nehybná a zcela odkázaná na její pomoc. Ani v této situaci neztratila svůj pověstný smysl pro humor, čehož je důkazem i její druhá kniha – Vysmátá koza aneb Přízrak krásné modelky. Tato kniha obdržela od Obce spisovatelů Cenu Miloslava Švandrlíka pro nejlepší humoristickou knihu vydanou v roce 2015. Zdroj: Databáze knih

Děkuji autorce za poskytnutí recenzního výtisku.

Nepřátelé a milenci

AUTOR: Simona Ahrnstedt
ORIGINÁL: En enda natt (Forum Bokförlag, Švédsko, 2014)
PŘEKLAD: Irena Lysáčková
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2016
POČET STRAN: 376
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ

Anotace

Důvěra je nejcennější komodita…román o pomstě, intrikách ve světě byznysu a zakázané lásce. Nepřátelé a milenci jsou švédský román skvělé autorky s českými kořeny, jenž se dočkal již mnoha překladů. Zahřeje a rozpálí jako oheň z krbu uprostřed chladné švédské zimy.

Hodnocení

Když se řekne severský autor, většině čtenářů se vybaví nějaký drsný thriller se svérázným detektivem. Simona Ahrnstedt však v tomto ohledu čtenáře zklame. Nepřátelé a milenci nejsou thrillerem ani detektivkou, ale výborným společenským románem. Původně jsem knihu ani číst nechtěla, protože příběhy odehrávající se ve finančním prostředí moc nemusím. Bojím se totiž toho, že se do všeho zamotám tak, že nebudu vědět, kdo je kdo a z příběhu nebudu mít nic.

Avšak tento román předčil moje očekávání. Celý příběh se odehrává v elitě bohatých Švédů, kteří nevědí co s penězi, vlastní hodně nemovitostí, několik aut, patří jim ty a ty firmy. Mezi touto švédskou smetánkou žije Natalia De la Grip. Chytrá, inteligentní, cílevědomá mladá žena, která se ničeho jen tak nezalekne, navíc není žádný rozmazlenec, ale je sympatická a milá. Její rodina patří k bohatým na předních místech ve všech žebříčcích. Bohužel zbytek rodiny není jako ona, zvlášť její otec je nepříjemný a zlý člověk, jehož myšlení zůstalo kdesi hluboko o staletí pozadu. 

Rodina De la Grip vlastní obrovský podnik Investum, gigant v celém Švédsku. Na tento podnik si však dělá zálusk rizikový investor David Hammar. Jeho firma má za úkol neprosperující podniky "převzít a restrukturalizovat. Rozsekat a znovu utříbit. Prodat a profitovat na tom. Právě to uměli lépe než téměř kdokoli jiný - vlastnit a zlepšit." David je podobné povahy jako Natalia. Vypracoval se z ničeho a jeho jediným cílem pro tuto chvíli je zničit převzít Investum a dát ho do pořádku. K tomu však potřebuje někoho, kdo do Investa vidí, ale je nestranný. Tou pravou osobou je Natalia...

Zdá se vám, že jsem toho prozradila hodně? Ani zdaleka ne. Vše, co jsem právě popsala jsou takové tři kapitoly z celkových šedesáti šesti kapitol. Rozhodně se u knihy nudit nebudete, protože se vám dostane krásného příběhu o tom, co dokáže láska, moc, nenávist a pomsta.

Kromě tvrdého byznysu se čtenář dočká i luxusních večírků, krásných šatů, alkoholu a dostatku sexu. Právě této poslední jmenované části knihy se autorka věnuje více než hodně a dokáže tak rozpumpovat krev v žilách příznivkyň červené knihovny. A vězte, že popisu vášnivého milování se dočkáte více než dost.

Čtení knihy se mi opravdu zamlouvalo. Po dlouhé době jsem četla knihu, u které jsem nedýchala a na hrdiny jsem myslela všude, kudy jsem chodila. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Dostalo se mi v ní mnohem víc, než jsem čekala.

Knihu můžu doporučit všem čtenářům, kteří mají rádi romantiku a příběhy s tajemstvím. Určitě nebudete zklamáni.

Obálky

No, pátrání po dalších obálkách byla docela perná práce, ale nakonec se mi podařilo jich pár najít. Při hledání jsem přišla na to, že příběh pokračuje! Dokonce dvěma dalšími díly. 

    

O autorce

Simona Ahrnstedt vystudovala psychologii a svůj první román vydala v roce 2010. Její knihy se v krátké době staly velmi populárními především mezi švédskými čtenářkami a vycházejí ve vysokých nákladech nejen ve Švédsku, ale i v zahraničí. V současnosti žije v malém domě poblíž Stockholmu, pracuje jako terapeutka, stará se o své dvě děti a siamské kočky. Její největší vášní je však psaní romantických historických románů.

Napsáno pro Metaforu

Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství

Ztracená náušnička

AUTOR:  Daniela Krolupperová

ILUSTRÁTOR: Lenka Vybíralová

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2016

POČET STRAN: 63

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Co všechno se dělo s náušničkou, když vyklouzla z Natálčina ouška? Jako první ji spatřila straka, a hned si ji odnesla do hnízda. Ale nenechavá stráčata se o blýskavou věc začala prát. A najednou ozdoba padala a padala k zemi… Přečtěte si o neuvěřitelném putování jedné náušničky ve tvaru pomněnky!

Hodnocení

Většina holčiček nosí krásné náušničky. Ale někdy se může stát, že holčička náušničku ztratí a už není k nalezení. To je také náš případ, kdy obě dvě dcery ztratily náušnici a už se nikdy nenašly...Je to škoda, protože ta jedna patřila k rodinnému zlatu - náušnice nosila i dceřina babička, zlato tak patřilo k těm, které se vyrobily ve třicátých letech dvacátého století.

Podobně na tom byla i Natálka. Nosila náušničky, které patřily její prababičce. Náhoda a nepozornost přispěla k tomu, že náušnička z Natálčina ouška spadla na zem. A od této chvíle začala dobrodružná cesta ztracené náušničky.

Příběh jsem měla přečtený během půl hodiny, ale moc se mi líbil. Protože kromě vyprávění o náušničce autorka do knihy zasadila i trochu jiný příběh, příběh Verunky a Jiřího a o šátku, který Verunce uletěl a o rozhodnutí, které jí změní celý život.

Knížka je určená pro malé čtenáře. Text je psaný velkým písmem, mezi řádky je velký prostor a ilustrace na každé stránce. Věty jsou skládány jednoduše, žádná složitá souvětí a těžká slova. Přesně takto má vypadat správné čtení pro prvňáčky.

O autorce

Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

Napsáno pro Databázi knih

Jako v zrcadle, jen v hádance

AUTOR: Jostein Gaarder

ORIGINÁL: I et speil, i en gåte(Aschehoug, 1995, Oslo)
PŘEKLAD: Jarka Vrbová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros

ROK: 2014

POČET STRAN: 136
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Kniha současného norského autora Josteina Gaardera Jako v zrcadle, jen v hádance je knihou pro přemýšlivé děti; je to napínavé filosofické přemítání plné životní moudrosti napsané formou příběhu, krásného a tajemného zároveň. 

Hodnocení

Kniha Josteina Gaardera mě zaujala díky obálce. Je taková tajuplná až mysteriozní a po přečtení anotace také slibovala zajímavé čtení. Od tohoto autora jsem četla dvě knihy, které se mi hodně zamlouvaly a měla jsem z nich příjemný pocit.

Jako v zrcadle, jen v hádance je pro mě hádankou, u které nevím, jestli se mi kniha líbila nebo ne. Mám z ní rozpačité dojmy. Na jedné straně se mi líbil příběh, ale na druhé straně se mi špatně četly filozofické pasáže a pasáže o Bohu, u kterých jsem měla tendenci řádky přeskakovat.

Jsou Vánoce a malá Cilka je nemocná, což je nejhorší, co může rodič i dítě zažít. Jenže to není jen tak obyčejná chřipka či nachlazení, ale je to více než vážné - Cilka je jen v posteli, ke stromečku ji přenáší tatínek. A tak je Cilka sama a je jí smutno. Svými slzami nakreslí na okno anděla, který se jí zjeví.

Jmenuje se Ariel a spolu s Cilkou vede nekonečné dialogy o životě. O tom, jaké to je být andělem a člověkem, jaké to je mít pět smyslů.  Mluví spolu o Bohu, o tom, že i když je všemocný, ne vždy se mu vše podaří.

Kapitoly jsou hodně dlouhé, moc popisů tu nenajdete, spíše dialogy mezi Arielem a Cilkou. Text doprovází stínované ilustrace od českého ilustrátora Oldřicha Jelena. Jsou moc krásné, ale trochu smutné.

Kniha je určená pro děti ve věku dvanácti let, můj názor je však trochu jiný. Řekla bych, že jsou pro starší děti, protože si nejsem jistá, jestli bych ve dvanácti letech dokázala přemýšlet o Bohu a o životě podobným stylem, jakým je kniha napsána. 

Obálky

    

O autorovi

Jostein Gaarder je norský spisovatel knih převážně pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině. Jeho otec byl ředitelem střední školy a matka učitelkou. Ve svých knihách provází dějinami filozofie, náboženství, pojednává o základních otázkách lidské existence a nabádá čtenáře k tomu, aby neztráceli schopnost okouzlení ze světa kolem nich. Angažuje se také v politice a ekologii, kterou podporuje prostřednictvím Nadace Sophie.

Jde sem lesem

AUTOR:  Daniela Krolupperová

ILUSTRÁTOR: Eva Chupíková

NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2016

POČET STRAN: 88

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Toník je obyčejný městský chlapec, který si ze všeho nejraději hraje na tabletu a příroda mu přijde k uzoufání nudná a nebaví ho ani při krátkém výletu: natož, když musí o prázdninách strávit celý měsíc u babičky na vsi. Ale jeden dobrodružný výlet do lesa všechno změní...

Hodnocení

Když jsem před několika lety objevila knihy od Daniely Krolupperové, netušila jsem, že její knihy budu (budeme) mít tolik ráda a budu je cíleně vyhledávat. Ale stalo se a postupně její knihy společně s dětmi čtu. 

Jedna z posledních novinek od této spisovatelky se jmenuje Jde sem lesem. Autorka opět nadpis zrýmovala (stejně jako v předchozích knihách Zákeřné keře, Rybí sliby a Mizící hmyzíci). 

Hlavní postavou je Toník. Toník je městský kluk - ven moc nechodí, raději sedí doma u tabletu a hraje hry a vůbec nechápe, jak to mohli rodiče v dětství bez tabletu vydržet! Vždyť to musela být strašná nuda. O letních prázdninách však tu "nudu" zažil na vlastní kůži - měl strávit celý měsíc u babičky v malé vesničce. Babička chytne v televizi jen pět kanálů, avšak žádný dětský a vůbec nemá internet. Toník se na prázdniny vůbec, ale vůbec netěšil. 

Jednou šli do lesa na borůvky. Babička Toníkovi slíbila upéct borůvkový koláč, ale Toníkovi trhání borůvek vůbec nešlo. Vzteky kopl do bandasky, až se ta troška borůvek vysypala. Ale to neměl dělat, protože lesnímu skřetovi opravdu vadilo, kdy někdo rušil ticho lesa. Toníkovi přichystal do cesty bludný kořen a Toník o něj zakopl. A od té chvíle začalo pro Toníka velké dobrodružství.

Příběhem se to vílami a skřítky jenom hemží. Všechny tyto kouzelné bytosti představují některé léčivé bylinky, děti se tak mohou seznámit se skřítkem z jitrocele či panenkou z levandule. Děti se touto formou naučí poznávat konkrétní bylinky, k čemu se používají či kde rostou. A Toník bude valit oči, jak jsou tyto rostlinky léčivé (dokonce kopřiva, i když tomu Toník nechtěl věřit). Pomalu poznává, že jeho babička je vlastně kouzelnice, když umí z léčivých bylin připravit různé masti, odvary nebo čaje.

Knihu ilustrovala Eva Chupíková. Obrázky jsou moc povedené. Celostránkové ilustrace jsou tajemné a zářivé, což se nám moc líbí. Také se nám líbily i fakta o bylinkách. Byly napsány jednoduše, text doprovází obrázek bylinky a na konci každého příběhu je pro malé čtenáře kvíz, co si o bylince zapamatovali.

Takže za nás knihu doporučujeme. Je zde nejen krásný příběh o hledání cesty k babičce, ale také příběh o léčivé moci a v neposlední řadě také zajímavá pověst o zlém rytíři Bolemilovi a jeho dceři Hátě. Přesně takhle si představuji příběh pro děti jakéhokoliv věku.

O autorce

Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

Zemřeš-li dřív než já

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Ilsa
ROK: 2010

POČET STRAN: 204

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Román „Zemřeš-li dřív než já“ je poutavým příběhem života Jana Siky. Muže, který na konci svých dnů bilancuje dosavadní život. Prostřednictvím retrospektivních statí je čtenář postupně vtahován do nelehkých, i když zdánlivě všedních, a tím pádem i blízkých, osudů hlavního hrdiny a jeho rodiny. Čtivým a barvitým jazykem psané vyprávění o životě a smrti, lásce a rozumu, přetvářce a pravdě, vztahu rodičů a dětí i dětí a rodičů umožní čtenáři nahlédnout nejen pod pokličku života Jana Siky, ale také sebe sama. 

Hodnocení

Věra Fojtová píše detektivky se sympatickým kapitánem Kubou. Občas však zabrousí i do jiného žánru. Kniha, kterou jsem přečetla, patří do žánru společenských dramat. Je to knížka smutná a tragická a po dočtení jsem měla trochu depresi a splín. 

Příběh je rozdělen do dvou částí. Tu první vypráví Jan Sika. Leží na smrtelné posteli a vzpomíná na své dětství, na život, který nebyl zrovna jednoduchý, na to, jak chtěl být jiný než jeho otec, kterého neznal, na manželství, které se mu moc nevydařilo, na děti, na které měl vysoké nároky.

V druhé části knihy se čtenář dozví osudy Sikovy manželky a jejich dětí. Děti i manželka vzpomínají na to, jaký Jan byl otec a manžel a ne vždy se shodnou. Každá z dcer i syn mají své vlastní problémy, jež se zdají neřešitelné. Postupně vyplouvají na povrch tajemství, která měla zůstat skryta.

Druhá část byla dramatičtější, dialogy velice reálné, žádné přikrášlování situace. Osudy Sikových dětí byly rozdílné - Adam tak trochu měkota, neuměl si prosadit svou, problémy vždy řešil někdo za něj, Hana je svobodná, přesto má komplikované vztahy s muži, a Eva ač vdaná, tak i ona má s mužem problémy. Ač rozdílní, přesto mají společnou jednu věc - všichni toužili po rodičovské lásce, která se jim často nedostávala a jeden žárlil na druhého, že ten měl té lásky více než druhý.

Psychologický román je sondou do všech postav, zpytování jejich svědomí, zda rozhodnutí, která v životě udělali, byla správná. Příběh se nečte snadno a rozhodně na čtení musí být správné naladění.

Ráda bych knihu doporučila dál, nejspíše příznivcům dramat, tragédií a psychologie a také příznivcům českých autorů.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Harry Potter a Kámen mudrců

AUTOR:  J. K. Rowling
PŘEKLADATEL: Vladimír Medek

ILUSTRÁTOR: Jim Kay

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2015

POČET STRAN: 256

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Nové vydání příběhů čarodějnického učně Harryho, tentokrát bohatě vypravené ilustracemi Jima Kaye. Až do svých jedenáctých narozenin si o sobě Harry myslel, že je jen obyčejný chlapec. Pak ale dostal soví poštou dopis, kterým byl zván ke studiu na prestižní soukromé Škole čar a kouzel v Bradavicích, a jeho život se rázem proměnil. Leccos se dozvídá o minulosti svých zemřelých rodičů, získá pár dobrých kamarádů, naučí se mistrovsky hrát famfrpál a kvůli Kameni mudrců podstoupí smrtelný souboj se zloduchem Voldemortem... 

Hodnocení

Takže. Harry Potter. Klasika pro všechny nadšence Harryho a světa kouzel. Mně se Harry Potter obloukem vyhýbal. Ne že bych ho neznala, ale už nejsem vhodná věková kategorie k tomu, abych si Harryho přečetla jedním dechem. A nejsem ani až tak velký příznivec čar a kouzel. Přesto přese všechno jsem si Harryho přečetla, a to díky novému ilustrovanému vydání. A jsem za to ráda.

Myslím, že Harryho a všechny okolo něho představovat nemusím. Ale přece jenom mi to nedá, abych se lehce o postavách nezmínila. Harryho si musíte zamilovat, ať chcete nebo ne. Je chytrý, hodný, ale ke vší smůle bydlí u příbuzných, jejichž omezenost se pohybuje někde mezi jídlem a posluhováním rozmazleného Dudleye. Očividně Harryho nemají rádi, jenom ho ve svém rodinném kruhu strpí. Proč? To se Harry záhy dozví, když Dursleovic dům zaplaví spousta a spousta dopisů. Harry se v něm dočte, že je kouzelník a je přijatý do školy v Bradavicích. Tam se seznamuje s dalšími dětmi, které ho budou provázet celý školní rok - Hermiona, Ron, Neville či Malfoy a další. K těm dalším patří nezapomenutelná postava obrovského Hagrida s citlivou duší, moudrý Brumbál, přísná profesorka McGonagallová či tajemný profesor Snape.

První díl je spíše seznamovací než dějový. O Kameni mudrců se čtenář dozvídá až v poslední třetině knihy a cesta za jeho nalezením je opravdu dobrodružná a strašidelná a za mě nejlepší část z celé knihy.

Ilustrované vydání má na svědomí Jim Kay. Jeho ilustrace jsou naprosto skvělé. Některé obrázky jsou přes celou stránku, někde je jen malý medailonek. Ocenila jsem, že se ilustrátor nedržel až moc filmových postav a že knižní postavy jsou jen jeho fantazií. Z ilustrací mám moc příjemný pocit.

Harry Potter byl zfilmován a od roku 2001 byl vysílán tolikrát, že ho někteří příznivci znají nazpaměť. Ani se tomu nedivím, protože i film se tvůrcům povedl. Samozřejmě že některé události, které se staly v knize, byly ve filmu pozměněny, některé vynechány. Ale to už tak u filmů bývá.

Obálky

    

O autorce

J. K. Rowling je autorkou série sedmi knih o Harrym Potterovi, která vycházela v letech 1997–2007. Knihy vyšly ve dvou stovkách zemích, přeloženy byly do 74 jazyků a prodalo se jich přes 450 milionů výtisků. Na základě série vzniklo osm filmů. Spisovatelka je nositelkou mnoha ocenění včetně Řádu Britského impéria, který jí udělila královna Alžběta II. za zásluhy o dětskou literaturu, španělské Ceny prince asturského, francouzského Řádu čestné legie a nejvyššího ocenění pro autory dětských knih, ceny Hanse Christiana Andersena. Angažuje se v mnoha charitativních hnutích včetně podpory znevýhodněných dětí.