Sněhové vločky

AUTOR: Caitlin Sainiová

ORIGINÁL: 100 Snowflakes to Crochet (2012, Quarto Publishing, Londýn)
PŘEKLAD: Růžena Pokorná

NAKLADATELSTVÍ: Metafora

ROK: 2012

POČET STRAN: 128

ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:



Anotace:
Nechce se vám čekat na romantickou zimní chumelenici? Snadná pomoc. Uháčkujte si svoji vlastní… Je to opravdu snadné. Podle vzorů a srozumitelných návodů z téhle knihy dokážete bez problémů uháčkovat kteroukoli z nepřeberného množství vyobrazených vloček.

Hodnocení
Další kniha, která se věnuje ručním pracem, respektive háčkování, potěší snad každou dívku či ženu. Kdo by taky neodolal tak krásným vločkám? Jsou nádherné a něžné a mají různé tvary. Některé jsou těžší jiné lehčí, ale všechny jsou jedinečné.

Kniha je rozdělena do několika částí. V první se seznámíme se základy háčkování či jakou přízi použijeme. V další části je přehlídka všech sněhových vloček i se jmény. Najdete zde rovných sto tvarů.

Ve třetí části najdete návody jednotlivých vloček. Jsou seřazeny podle obtížnosti. Popis je složen z kresleného i psaného návodu. Tento popis se mi opravdu moc líbí, protože vločku si může uháčkovat opravdu skoro každý, protože někomu vyhovuje spíše psaný návod, někomu spíše kresba. Já se přikláním ke kreslenému návodu, někdy mi psaný popis připadá zmatený.

Poslední kapitola nabízí návrhy, jak sněhové vločky využít. Nemusíte je použít jen na Vánoce, ale dají se využít i jako hezká dekorace do bytu - nášivky na polštáře, závěsné girlandy, podložky pod hrnky nebo i elegantní šál.

Knihu můžu doporučit jak začátečníkům, tak i těm, co háčkování rozumí a chtějí si rozšířit svou sbírku o další krásné návody.

O autorce
Caitlin Sainio háčkuje skoro celý svůj život a ze všeho nejvíc ji baví jemné geometrické vzory. Možná to má něco společného s tím, že je původním povoláním strojní inženýrka. Nyní je ovšem něco jako "háčkující umělkyně na volné noze" a inspiruje se především krásou sněhových vloček, květin a dalších dokonalých děl přírody.

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.

Knihu si můžete objednat přímo na stránkách nakladatelství Metafora.

Celý den se nic nestane

AUTOR: Bianca Bellová

NAKLADATELSTVÍ: Host

ROK: 2013

POČET STRAN: 141

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Je letní den, po bouřce, asi v Praze, možná letos nebo napřesrok. Dvě ženy, Lola a Marta, dcera a matka, nesou těžké břemeno, střídavě se navzájem podpírají a pak zase odcházejí každá svou vlastní cestou. Lole je sladkých šestnáct, ale moc sladce si nepřipadá. Marta má pocit, že až jednou přestane flirtovat, život skončí. Obě trpce postrádají toho, kdo z jejich života zmizel a stále nepřichází. Esterházy!

Něco málo o ději

Marta a Lola - matka a dcera. Marta pracuje v hotelu jako recepční a Lola je šestnáctiletá dívka. V onen den se opravdu nic nestane, až na to, že se v hotelu koná pohřební hostina, Indka v jednom pokoji je psychicky narušená a všichni řeší včerejší prudkou bouřku.

I když je to obyčejný všední den, vzpomínky, které mají Lola s Martou jsou plné smutku, vlastních problémů a čekání. Čekání na koho? Čekání na Esterházyho.

Hodnocení

Vlastně se vůbec nic nestalo. Ani v této knížce. Skoro. Až na konci. Tahle útlá kniha je plná vzpomínek na Esterházyho - manžela a otce. Oběma Esterházy chybí, každé svým vlastním způsobem.

Martě chybí všechno - jeho hlas, jeho vůně, je ochotná zapomenout na všechno zlé, co se mezi nimi událo, je ochotná na něj čekat celý život. Jen ať se Esterházy vrátí. Během toho jediného dne, kdy se opravdu nic nestane, Marta vzpomíná na život s Esterházym, který ji uchvátil na první pohled. Jejich vztah byl zpočátku hezký, bez poskrvnek, ale po několika letech manželství jednoho dne odešel:

"Pustil si televizi a já jsem šla spát, miláčku. Ráno už tam nebyl. Přeju si, aby mi býval řekl, že mě má rád nebo něco. Ale takhle to bylo. Poslední věc, kterou mi řekl, byla: dojdu si pro cigára." 

Marta je pořád krásná žena, mužům se stále líbí. Lola je však její opak. V šestnácti letech už má několik známostí za sebou. Má však nízké sebevědomí a hledá hlavně samu sebe. I jí chybí otec a tuhle ztrátu ještě zvětšuje to, že si s matkou moc nerozumí, ve škole zažívá šikanu. Je sama a nepochopená.

Když jsem četla tuhle krátkou novelu, vytanulo mi na mysli absurdní drama Čekání na Godota. Celou tu dobu jsem měla pocit, že Esterházy je Godot, který nikdy nepřijde a Marta s Lolou na něj čekají marně. 

Celý den se nic nestane není oddechová četba, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to sonda do duší dvou osamělých žen, které jen obtížně hledají cestu k sobě.

O autorce

Bianca Bellová pochází z Prahy, má bulharské předky. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze, přispívala do několika časopisů, pracovala v nadnárodních společnostech. V současnosti se živí překládáním a tlumočením z angličtiny. Je vdaná za Angličana, zpěváka Adriana T. Bella, s nímž má tři děti. V roce 2009 vydala svou prvotinu Sentimentální román, novela Mrtvý muž vyšla v Hostu o dva roky později.

Zdroj: nakladatelství Host

Brenda Veliká

AUTOR: C. D. Payne
ORIGINÁL: Brenda The Great
PŘEKLAD: Naďa Funioková
NAKLADATELSTVÍ: Jota
ROK: 2013
POČET STRAN: 282
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace:

Brendě je šestnáct, je tlustá, ve škole je outsider a o kvalitách jejího společenského života svědčí fakt, že na Facebooku má čtyři přátele – autistického bratrance a tři amatérské korejské stepaře, které zná jen díky YouTube. Když už rodiče přestane bavit povětšinou marné pátrání po zbytcích v lednici, rozhodnou se ji poslat na soukromou internátní školu ve Stocktonu, která se vyznačuje hubenými porcemi, striktními pravidly a zkostnatělým přístupem k jakémukoli náznaku svobodného uvažování. I tady se Brendiny společenské styky zpočátku omezují na pár podobně neoblíbených a neatraktivních dívek a trpasličího homosexuála, který se živí žebrotou a přebývá na staré plachetnici. Všechno se změní v okamžiku, kdy se Brenda spřátelí s krásnou a všeobecně zbožňovanou spolužačkou Marií. Její prestiž začíná pomalu stoupat. Jenže nic není tak jednoduché, protože pobyt v ústavu plném znuděných, žárlivých a nadržených puberťaček připomíná spíš válečnou zónu než čajový dýchánek.

Něco málo o ději

Brenda Blattová je šestnáctiletá puberťačka. Nemá žádné přátele. A je tlustá. Proto ji rodiče umístili do internátní školy v Kapradinovém údolí, které řediteluje konzervativní a zkostnatělá paní Lumpwaphtová (čti lom-vaftová). Brendě nastanou krušné časy - málo jídla, minimum soukromí, přísná pravidla.

Jen těžko si Brenda zvyká na místní zvyky i společnost - kamarádí se s ní Ruby, která, když se rozdávala krása, stála ve druhé frontě. Ale naštěstí je tu další nová dívka. Jmenuje se Marie a je zpodobnění bohyně krásy a lásky. Marie se s Brendou spřátelí a od té chvíle se z Brendy stává celebrita.

Ale vše není tak jednoduché, jak se zdá.

Hodnocení
C. D. Payne je autor, kterého jsem zatím nečetla. Ale situaci jsem napravila a moje první kniha je za mnou. Příběh je chytlavý, humorný a vypráví o problémech současných dospívajících lidí.

Brenda je šestnáctiletá puberťačka, je tlustá, ošklivá s nízkým sebevědomím a s minimem přátel. Rodiče ji poslali do internátní školy doufajíc, že si Brenda najde přátele a hlavně že se jí podaří aspoň trochu zhubnout. Z vedení přísné paní L. si však Brenda hlavu neláme. Seznámí se s několika dívkami, které jsou považovány za outsidery školy, přesto si porozumí. A v momentě, kdy se setká s Marií, se jí změní život.

Marie je krásná dívka, dalo by se říct, že je symbolem krásy a Mariino kamarádství Brendu přivádí do popředí popularity. Její sebevědomí začíná stoupat. Kromě toho ji však chybí láska, a tak ji hledá, ale protože je tlustá, obává se, že ji jen tak nenajde.

Celá kniha je protkaná chutí po lásce a sexu. Občas jsem si říkala, jestli jsem v šestnácti byla také taková - ale asi ano, snila jsem o velké lásce, ale stejně jako Brenda jsem byla zakomplexovaná tím, jak vypadám a už jsem si neuvědomila, že určitě mám i něco, co je na mě hezké. A Brenda si to taky neuvědomuje. Neuvědomuje si, že je vtipná, ironická, někdy i sarkastická a drzá, vytáčí tím některé profesory i paní L.

Pokud máte rádi svěží příběh plný humoru a autorův styl, určitě si Brendu přečtěte. Sice je určená mládeži, ale na své si přijdou i dospělí čtenáři. Já se s Brendou opravdu bavila, protože to byla holka přesně podle mého gusta.

O autorovi
C. D. Payne je americký spisovatel, významný představitel absurdního humoru. Proslavil se zejména sérií knih o fiktivním mladíkovi Nicku Twispovi, pojmenovanou Mládí v hajzlu. Po vystudování Harvardu se živil jako sázeč, redaktor, fotograf, reklamní textař, grafik, výrobce nábytku a hraček, projektant a stavitel domů. V poslední době se věnuje převážně psaní beletrie pro mládež a stará se o chod vlastního knižního vydavatelství Aivia Press, které založil.
Zdroj: wikipedie

Josífkův pekelný týden

AUTOR: Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
EDICE: Druhé čtení

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2010

POČET STRAN: 76

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace:

Rodiče Josífkovi pořád říkají, co má dělat a co naopak nemá. Ale Josífka nebaví stále jen uklízet, psát úkoly, učit se, mýt se a nezapomenout na další protivné věci. A tak když má za úkol napsat vyprávění o své rodině, náležitě si na všechny zákazy a příkazy postěžuje. Netuší ovšem, co tím způsobí! Hned druhý den prožije prapodivné pondělí a úterý není o nic lepší. Josífkovi nastal pekelný týden!

Něco málo o ději
Druhák Josífek má doma trápení - jeho maminka mu neustále říká, co má dělat, co nemá dělat, celé dny neslyší nic jiného, jestli už má hotové úkoly, jestli si uklidil v pokojíčku a pořád dokola. Josífka to pekelně zlobí.

Ve škole Josífek dostane za úkol napsat krátký příběh o rodině. A protože je Josífek opravdu naštvaný, všechno, co se mu nelíbí, napíše. Pak dá úkol pod polštář a usne. Jenže netuší, že maminka si jeho úkol přečte...

Druhý den ráno má Josífek pocit, že jeho rodiče jsou zase úplně jiní. A jak se změnili? K horšímu nebo k lepšímu? A jak se s tím Josífek vypořádá? To už musíte zjistit sami.

Hodnocení
Po velkém úspěchu se čtením o Sedmilháři Josífkovi, přišlo na řadu pokračování. I tentokrát autorka přišla na geniální a nenásilný způsob, jak Josífka vytrestat a popřemýšlet nad tím, co je špatné a co dobré. I já jsem nad tím popřemýšlela a došla jsem k závěru, že Josífkova maminka prošla nějakým úspěšným rodičovským kurzem nebo výchovou nevýchovy. Pokud ano, chtěla bych se ho také zúčastnit. Opět další kniha z pera této české spisovatelky, která vaše dítko připoutá a nepustí vás, dokud ji nepřečtete celou.

Znovu se setkáváme s Josífkem. Je o rok starší a chodí už do druhé třídy. Lhát se snad už odnaučil, ale co mu teď dělá starosti je to, že maminku s tatínkem nezajímá nic jiného, než jaké má známky, jestli si uklidil v pokojíčku a když udělá něco špatně, hned mu zakážou televizi nebo fotbal. A všechna tato příkoří napíše do domácího úkolu. Ale úkol pořádně neschoval a maminka ho objevila. A od té chvíle se začaly dít velmi podivné věci.

Josífek je nejdříve nadšený a velmi spokojený, že si najednou může dělat, co chce, ale později mu začne vrtat hlavou, že to není až tak úplně v pořádku a bude se snažit maminku i tatínka přimět k tomu, aby doma zase zavládl pořádek a systém.

Josífek se choval velmi dospěle a brzy zjistil, že povinnosti k životu patří. A když se mamince nebude chtít, nebude Josífek jíst, nebude mít oprané ponožky a trička, nebude v bytě uklizeno. Josífek na to ale musí přijít sám a jak se s tím popasuje? A podaří se mu přesvědčit rodiče, aby zase byli normální?

Příběh je velmi čtivý, písmenka v knize jsou velká tak, aby je zvládl malý čtenář sám. Kniha je navíc opět doplněna krásnými ilustracemi Markéty Vydrové.

Vřele doporučuji všem, protože si v knížce přijdou na své jak děti, tak i jejich rodiče.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

Citujeme knižní hrdiny # 5 - Miloš Kratochvíl

Tenhle projekt vymyslela Radka. Spočívá v tom, že z každé vámi momentálně čtené knihy vyberete citát, jenž vás zaujal, ovlivnil, zalíbil se vám nebo vám jen z neznámého důvodu utkvěl v paměti. 

Pod citát pak napíšete v které knize ho my ostatní najdeme, kdo ho vyslovil a proč je pro vás samotné výjimečný.

"Cestu tam, kde vám bylo dobře, se vždycky podaří najít, protože ji hledáte rádi!"

Už dlouho jsem vám nenabídla citát, který by se mi líbil. Ale při čtení knížky pro děti jsem objevila větu, která mě až zamrazila.


Citát pochází z knížky Miloše Kratochvíla Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech.

A kdo jí řekl? Vlastně nikdo, ale byla řečená v době, kdy se strašibraši chtěli dostat zpátky do Kamsehrab a nevěděli, kudy jít.

Věta je opravdu krásná a chytla mě za srdce. Vzpomeňte si na místo, kde vám bylo dobře? Může to být třeba město, krajina, kde jste byli na dovolené. A pokud se vám tam líbilo, vracíte se? A nemusí to být jenom krajina, ale klidně rodina, přítel/kyně, kamarád/ka. Pokud si rozumíte, rádi se k sobě vracíte?

Proto má tato věta magický význam.

Sedmilhář Josífek

AUTOR: Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
EDICE: Druhé čtení

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2008

POČET STRAN: 70

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Prvňáček Josífek je malý neposlucha, rád si vymýšlí a často i lže. A ne a ne se to odnaučit. Rodiče s ním mají velké trápení, a tak se rozhodnou, že s lhaním udělají rázný konec. O jarních prázdninách Josífek prožije pekelný týden. A co si rodiče na svého sedmilháře vymysleli? Přečtěte si už sami!

Něco málo o ději

Josífek právě oslavil sedmé narozeniny. Dalo by se říci, že je to velký kluk. Ano, je už velký kluk, jenže....Ale je tu velké jenže - Josífek totiž lže. Ne, že by lhal schválně, ale z lhaní se stal už zvyk, že mu to ani nepřišlo divné. Josífkovi rodiče jsou z něj nešťastní a už neví, co s ním.

Přišly jarní prázdniny a Josífek, jeho malá sestřička Hanička a rodiče odjeli na hory. Josífek ale vůbec netuší, že rodiče budou na horách jako vyměnění. Malého sedmilháře čeká týden plný překvapení.

Hodnocení

Víte, jak se pozná velmi dobrá kniha pro děti? Dítko při čtení sedí vedle vás, ani nedutá a poslouchá každé vaše slovo. Tohle přesně se mi stalo při čtení o Josífkovi z pera české autorky Daniely Krolupperové. Již první kniha, kterou jsem od spisovatelky četla, měla naprosto stejný účinek. A o čem kniha je? O Josífkovi, který je věčný lhář. Lže, aniž si to vlastně uvědomuje.

Jednou se mu podaří sedmkrát mamince zalhat během krátké chvíle, kdy vstal z postele a než odešel do školy. A víte, co se stane sedmilhářům? "Slyšela jsem, že každého sedmilháře stihne za sedmilhaní takový trest, jaký si zaslouží."

Znělo to strašidelně a tak trochu i jako nějaké kouzlo nebo zaříkadlo. A opravdu - večer se začaly dít velmi podivné věci a Josífek měl pocit, že mu někdo rodiče vyměnil. Jenže to byl jenom začátek.

Každé dítě lže - málo, někdy, více. Znám to z vlastní zkušenosti, kdy nad otázkou: "Kdo to udělal?" obě dcery ukážou na tu druhou a jednohlasně odpoví: "Ona." Ale nelžou tak, jak Josífek. Chudák Josífek si ani pořádně neuvědomoval, že lhát se nemá, ale přesto lhal pokaždé, když se objevila příležitost.

Bylo mi ho líto a hodně jsem s ním prožívala chvíle, kdy zjistil, že jsou rodiče jiní a ze slov v příběhu jsem přímo cítila, jak je nešťastný a zmatený. Ale na druhou stranu Josífek potřeboval trochu potrestat, protože každé dítě ví, že lhát se nemá.

Edice Druhé čtení je vhodná pro děti, které už umí číst. Ale i předškoláčkům se kniha bude líbit a určitě po přečtení/vyslechnutí pohádky se zamyslí nad tím, že je dobré říkat pravdu.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech

AUTOR: Miloš Kratochvíl
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová

NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2010

POČET STRAN: 174

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

KOMU STRAŠÍ VE VĚŽI? Všem, kdo bydlí v malém městečku Kamsehraby. Za věžními hodinami se jim totiž usadili dva malí strašibraši Baf a Bubu, kteří jsou se strašením tak na štíru, že museli hodně narychlo zmizet ze strašidlácké školy. Ač se snaží sebevíc, vždycky způsobí nějakou nehodu nebo patálii. V Kamsehrabech ale nezůstanou v šlamastyce sami.

Něco málo o ději

Na hradě Hromštejně je strašidlácká škola, kde se strašidla učí strašit. Jenže tam chodí i dva strašibraši Baf a Bubu a těm strašení moc nejde a protože nepovedené strašení pozlobilo strašmistra Uí, museli oba uprchnout.

Doletěli do malé vesničky Kamsehraby, kde mají starou věž opředenou tajemstvím. Děda Tenkrát věří, že se jednou ve věži zjeví mocný Duch Arcipán a bude kamsehrabskou věž chránit. Jenže místo ducha Arcipána tam přiletěli dvě popletená strašidla, kteří neuměli vystrašit ani obyčejnou myš. A když i tady to strašení nevyjde, rozhodnou se, že se na Hromštejn vrátí a budou z nich vzorní žáci, aby se mohli v Kamsehrabech natrvalo usadit. V Kamsehrabech se jim totiž opravdu líbilo.

A jak to nakonec všechno dopadne? 

Hodnocení

Od Miloše Kratochvíla jsem četla minipohádky z nakladatelství Triton, které byly doplněny krásnými ilustracemi Markéty Vydrové. Můžu říct, že jsem se do těchto pohádek i obrázků zamilovala a pořád vyhledávám v knihovně tento typ knížek.

Jednou se mi tam podařilo ulovit knížku Strašibraši s tím, že by se to mohlo dceři líbit. Sice ano, líbilo se jí to, ale já jsem se při čtení o kamsehrabských strašidlech a jeho obyvatelích bavila více než dobře. Příběh je bláznivý, plný legrace a popleteného strašení.

Baf a Bubu jsou dvě strašidla, kteří chodí do školy na hrad Hromštejn. Ale moc jim to učení nejde a když málem ublíží strašmistrovi Uí, je zle a oni musí co nejrychleji zmizet. Za pomoci ohniprutu doletěli až do Kamsehrab, malé ospalé vesničky, a trefili se přímo doprostřed věže, která je obestřená tajemstvím. 

O věž se stará děda Tenkrát, který věří, že ve věži žijí strašidla a když se setká s těmito strašibrachy, je nadšený a honem je posílá strašit. O něco méně nadšená je jeho vnučka Monika, milá slečna, která ma za kamaráda velkého uličníka Emila Metelíka. Přesto se strašibraši a Monika s Metelíkem spřátelí a spolu budou vyvádět neskutečné věci. 

Všichni obyvatelé mají vítr z paní Jouzové, která si na všechno a na všechny stěžuje a kdo může, raději se jí vyhne, protože by jinak mohli skončit ve stížnosti paní Jouzové. A stížnost pak putuje na policejní stanici strážmistru Drozdovi a strážníku Rejhovi, kteří jsou ze staré paní na větvi.

U příběhu se budete bavit. Vážně. Sice mi občas připadlo, že jsou některé příhody trochu přitažené za vlasy, ale proč ne? Na 172 stranách je příběh, který vám vykouzlí úsměv na rtech a neradi se budete s našimi hrdiny loučit.

I když je v tiráži psáno pro děti od pěti let, spíše bych řekla, že ji ocení starší děti. Ale rodiče ji ocení bez výjimky.

O autorovi

Miloš Kratochvíl je spisovatel, scenárista a básník laskavého humoru. Od 17 let publikoval verše, povídky a fejetony, psal písňové texty. Dosud napsal více než 60 televizních scénářů pro děti i dospělé. Publikoval v řadě českých nakladatelství díla pro dospělé i pro děti.

S ilustrátorkou Markétou Vydrovou začal spolupracovat v roce 2008 na knize Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě a od té doby vytvořili další knihy.

Zdroj: web Miloše Kratochvíla

Knihu můžete objednat na stránkách e-shopu Kniha.cz

Poslední dopis od tvé lásky

AUTOR: Jojo Moyesová
ORIGINÁL: The Last Letter From Your Lover (Hodder & Stoughton, 2010, Londýn)
PŘEKLAD: Lucie Mikolajková
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK: 2013
POČET STRAN: 472
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:

Anotace

Mimořádně silný příběh vášně, nevěry a ztráty z pera respektované britské autorky Jojo Moyesové, který získal v roce 2011 prestižní ocenění The Romantic Novel of the Year Award.

Novinářka Elllie při pátrání v archivu narazí na půlstoletí starý dopis, v němž neznámý muž žádá svoji milenku, aby opustila manžela. Elllie příběh, skrývající se za dopisem, okamžitě zaujme – i ona sama má poměr se ženatým mužem.

Něco málo o ději

Píše se rok 1960. Jennifer je vdaná za bohatého muže, je krásná a dalo by se říci, že má vše, po čem kdy v životě toužila. Jenže to tak není. V jejím životě se objeví mladý novinář Anthony, který má napsat rozhovor s jejím mužem. Jennifer a Anthony k sobě zahoří velkou láskou, píšou si milostné dopisy, které zanechávají v poštovní schránce č. 13. Anthony ji několikrát prosí, aby opustila svého manžela a utekla s ním. Když Anthony dostane pracovní nabídku v Americe, rozhodne se, že práci vezme a žádá Jenny v dopise, aby s ním odjela.

Jenny váhá, ale nakonec si balí kufry a chce se co nejrychleji dostat na nádraží. Jenže má autonehodu, která jí způsobí zrátu paměti a Jenny zapomene úplně na všechno. Zapomene, kdo je její manžel, přátelé, co bylo v životě dřív. Zapomene i na Anthonyho, ale jestli je osud mocný a ti dva si jsou souzeni, někde, někdy se možná znovu setkají.

Píše se rok 2003. Ellie je novinářka, která svůj život i práci obětovala ženatému muži, kterého velice miluje. V novinách Nation, kde pracuje, právě probíhá velké stěhování do nových prostor a ona v archivu objeví milostný dopis, který má neznámého pisatele. Dopis ji zaujme, protože i ona zažívá podobné pocity a dopis je jí velice blízký. Rozhodne se, že na vlastní pěst vypátrá, kdo dopis psal a kdo je jeho adresátem. A také tak trochu doufá v to, že v hádance najde nápovědu, jak má rozluštit svoje vlastní trápení.

Hodnocení

Věděla jsem, že Jojo Moyes píše romantické knihy, ale že je to až taková nálož na city, o tom jsem neměla ani tušení a já se emočním knihám zdaleka vyhýbám, protože vím, co se mnou dělají - nenápadně si utírám oči a dělám, že mě to vůbec ale vůbec nerozhodilo.

Příběh se odehrává ve dvou rovinách - v roce 1960 a v roce 2003. V roce 1960 v Londýně žije zpovykaná panička Jennifer, jak ji neprávem označil Anthony, když se s ní poprvé setkal. Není vůbec zpovykaná, sice má všechno, o co si řekne, ale v životě ji chybí něco víc - a to je láska a Anthony ji Jenny může poskytnout. A v tu chvíli se rozplétá milostný příběh plný vášně a dopisů, ale také tragédie, která zasáhne Jenny - po autonehodě ztratí paměť a okolí se tváří, že její život je naprosto v pořádku. Dějová linka se tu rozchází a nikdy nevíte, jestli se ocitnete v ději před nehodou nebo po ní. Možná to někomu bude dělat potíže se zorientovat, ale právě tohle se mi moc líbilo a užívala jsem si hádání, jestli jsem tam nebo tam.

Anthony je novinář, který cestuje po světě, především do Afriky a vyhledává nebezpečí. Ale v momentě, kdy potkal Jenny se vše změnilo. A jenom nešťastná náhoda jim zabránila, aby spolu zůstali.

Druhý příběh se odehrává v současnosti. Mladá novinářka Ellie právě prochází citovým trápením - miluje ženatého muže, ale není to takové, jak si představovala. A když najde v archivu milostný dopis, ztotožní se s ním a hledá v něm odpověď na svoje otázky. Dopis jí nedá spát, a  tak se rozhodne vypátrat, kdo dopis psal a komu byl určen.

Oba dva příběhy se mi opravdu líbily, ale více mě zaujal příběh Jenny, který se odehrával v šedesátých letech. Myslí mi běžel černobílý film a živě jsem si představovala elegantní Jennifer s krásnou tváří, ale smutným srdcem a asi hodně jsem se do ní vcítila.

A také ta romantika psát dopisy - vlastnoručně napsat, zalepit, poslat a nedočkavě čekat na odpověď. Kdo v dnešní době ještě píše dopisy? A navíc milostné? Většinou si posíláme textové zprávy nebo si chatujeme přes Facebook nebo Twitter. Ano, je to rychlé a pohodlné, jsme online, ale takový dopis, který voní láskou a osobou, kterou milujeme, je nade vše...

Pokud máte rádi romantiku, určitě si Poslední dopis od tvé lásky přečtěte. Chytí vás za srdce.

O autorce

Jojo Moyes zaujala české čtenáře svým prvním románem Než jsem tě poznala, který v češtině vyšel v roce 2013. Je jednou z mála autorů i autorek, kteří získali dvakrát cenu pro nejlepší romantickou knihu roku. Poprvé cenu vyhrála v roce 2004 za Foreign Fruit a poté v roce 2011 za Poslední dopis od tvé lásky.

Obálky
Všechny obálky jsou nádherné a moc povedené a bylo těžké vybrat nejkrásnější. Na Goodreads najdete všechny jednotlivé edice.

   
anglická                       německá                německá                   ruská                        

Knižní trailer

Při sledování traileru mě hodně zaujala krásná hudba a jednotlivá slova z vět, která se rozsypala...

Chaloupka na vršku

AUTOR: Šárka Váchová
AUTORKA LOUTEK: Šárka Váchová
NAKLADATELSTVÍ: Česká televize

ROK: 2009

POČET STRAN: 151

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Život na venkově v dobách našich předků harmonicky plynul v souladu s koloběhem roku. Střídání ročních období s sebou přinášelo různé zvyky a tradice. Vyprávění o dětech z malé podhorské vesničky, jak prožívají jaro, léto, podzim a zimu se všemi radostmi i povinnostmi, působí v dnešní době trochu jako z pohádky. Ale jejich příhody jsou tak živé, že se mohly stát tehdy i dnes. Do příběhů našich čtyř kamarádů se promítá prostota, laskavost a moudrost lidových obyčejů a tradic a dokreslují ji pořekadla, přísloví a lidové písničky. Vraťme se tedy do dob minulých. Třeba na nás dýchnou svou mírností a hlubokým spojením s přírodou a připomenou nám duchovní a etický odkaz předchozích generací, v současnosti tak opomíjený.

Něco málo o ději

V chaloupce na vršku žije rodina řezbáře Tomše - Mařenka, Honzík a Andulka. Žijí sami jen s tatínkem, protože maminka umřela při porodu Andulky a nejstarší Mařenka tak převzala péči o domácnost.

Honzík spolu s kamarádem Martínkem vyvádějí spoustu rošťáren a nezbedností. Občas pozlobí i Andulku a Apolenku, Martínkovu sestřičku. Ale přesto jsou to hodní kluci, kteří mají zlaté srdce.

Se všemi hrdiny se potkáváme celý rok od ledna až po prosinec a spolu s chlapci se seznámíme i s různými zvyky a tradicemi.

Hodnocení
Chaloupka na vršku původně vznikla jako večerníčkový seriál pro Českou televizi v roce 2006. Večerníček měl obrovský úspěch, a tak vznikla i tato knížka. Je obohacená fotografiemi animovaných loutek z večerníčku, které vytvářela sama autorka.

Seznamujeme se zde nejen s rodinou Tomšových, ale i s dalšími postavami jako je pan učitel Janek, kovář Toník, babička a dědeček Koudelkovi a také truhlář Petr, bručoun, přesto má dobré srdce. Život v české vesničce v 19. století je idylický a lidé udržují tradice a zvyky. Život nebyl uspěchaný a lidé měli k sobě mnohem blíž než nyní.

A právě proto má příběh ukázat některé tradice od chození Tří králů, vodění medvěda o masopustu, velikonoční zvyky až po zimní tradice a radovánky jako je stavění sněhuláka, Mikuláš a nakonec Štědrý den.

Všechny kapitoly jsou rozdělené do ucelených částí, které jsou poměrně dlouhé, ale vyprávění je tak poutavé, že děti zaujmou. Navíc jsou v knize lidové písničky a básničky, takže si je můžete s dětmi zazpívat či zarecitovat.

Příběhy jsou krásné a protože před Vánoci běžela Chaloupka na vršku v televizi, dcera ho měla ještě v paměti a tak mi čas od času prozradila, jak to vlastně bude dál. Knížku vřele doporučuji jak dětem, tak i rodičům ke společnému podvečernímu čtení.

O autorce
Šárka Váchová vystudovala výtvarné umění a věnuje se grafice, divadelním a filmovým loutkám, navrhuje scény a kostýmy. Od roku 1999 se zároveň zabývá scénáristickou tvorbou a režií animovaného filmu. Roku 2009, 2010 a 2013 napsala a vydala tři dětské knížky.

Suma sumárum aneb první rok knižního blogování je za mnou

3. ledna je to přesně rok, co vznikl tento blog. Neměla jsem v plánu se vůbec rozepisovat o tom, jaké knihy jsem přečetla, s kým jsem začala spolupracovat a podobně. Ale přece jenom mně to nedá, a tak trochu sesumarizuji, co se vlastně za ten rok přihodilo.

Blog jsem si založila čistě jen pro mou radost, ale postupně, jak přibývali čtenáři a články, jsem si říkala, že asi to moje psaní není až tak hrozné. Když zaroluji až na začátek samého blogu, zjistíte, že moje "recenze" jsou úplně jiné než ty, které píšu teď. Ještě teď tomu recenze neříkám, je to prostě takové povídání o knihách.

Za ten rok se toho událo hodně. Začala jsem spolupracovat s několika nakladatelstvími, seznámila se přes knižní blogosféru s fajn lidmi, se kterými jsem v kontaktu a se kterými si můžu popovídat o knížkách. S některými blogery jsem se seznámila osobně a mohla jsem tak potkat opravdu zajímavé lidi.

Rok 2013 pro mě znamenal obrovský přehled vydávaných knih. Vůbec jsem neměla ponětí, kolik krásných knih vychází a mám pocit, že to, co jsem nestihla přečíst od osmnácti let, teď zběsile doháním. A pak se občas stane, že recenzní výtisk nestihnu přečíst a pak mám výčitky svědomí, že nakladatelství či portál netrpělivě čeká na recenzi a ona nikde. (Předsevzetí: dodávat recenze včas a kvalitně, pokud možno).

Celý rok jsem četla a četla. Nejen knihy pro dospělé, ale i pro děti, takže tak kolem sedmdesáti knih to mohlo být. Některé byly kvalitní, některé méně, ale většinou jsem byla s knihami velice spokojená. 

Na první místo řadím trilogii Hunger Games, protože ty jsou bezkonkurenčně nejlepší a určitě ještě o nich budu dlouho básnit a vzpomínat. Katniss si musíte zamilovat a Peeta s Hurikánem jsou (po většinu děje) prototypem správných chlapů, ať se na to díváte z jakéhokoliv úhlu.

O jednotlivých dílech si můžete přečíst tady:

Aréna smrti

Vražedná pomsta

Síla vzdoru

Další pro mě velice zajímavou knihou byla severská detektivka z pera sourozenců Hammerových. Kniha se jmenuje Za všechno se platí. Byla to také jedna z prvních přečtených detektivek ze severu a možná proto je pro mě citovější než ostatní. V knize bylo naprosto všechno, co má mít správná detektivka (nejen ta ze severu) - napětí, děj, zápletka, rozuzlení. Byla to skvělá kniha a moc jsem si to při čtení užila.

Sice vraha znáte už od prvních stránek, ale to vůbec nezmírňuje napětí, ale spíše ho ještě vyvolává.

Odkaz na knihu můžete najít tady:

Za všechno se platí

A do třetice tato kniha také patří do žánru Y/A (a to říkám, že ho vůbec, ale vůbec nečtu). Jmenuje se Krvavá cesta, napsala ji spisovatelka Moira Young a vydalo nakladatelství Cooboo. Kniha byla psaná velmi zajímavým způsobem - krátké úsečné věty, které podtrhovaly drama a způsob života Saby a Jacka a jejich dobrodružství. Druhý díl bude (doufám, že brzy) na cestě a já jsem hodně zvědavá, jak příběh bude pokračovat.

Odkaz na knihu můžete najít tady:

Krvavá cesta

Největší propadák, který jsem četla, byly dva díly z trilogie Fifty Shades. Takříkajíc erotický román, který se stal bestsellerem. Nevím, kde k tomuto název FS přišel, ale rozhodně to bestseller není. Kdyby se o něm nemluvilo, tak zapadne a nikdo si ani nevzpomene, že něco takového bylo vydáno. Na třetí díl se teprve chystám a už jsem slyšela, že patří k těm horším a že erotické scény se raději přeskakují. No uvidíme.

Odkazy na knihy můžete najít tady:
Padesát odstínů šedi
Padesát odstínů temnnoty

A teď se pustím do knih z českých luhů a hájů. Největší přísun českých autorů mám z nakladatelství Moba a díky nim jsem objevila i českou spisovatelskou scénu. A tady je české nej. Na první místo jsem zařadila snový příběh o jednom romském Člověku Gabrielovi, který mě dostal nejen svou nádhernou obálkou, ale i krásným příběhem.

Odkaz na knihu můžete najít tady:
Člověk Gabriel

Na druhém místě je kniha od Jaroslava Čejky Odcizená krajina. Sága jedné rodiny nás provází od poválečného období po současnost a za sebe můžu říct, že se kniha četla opravdu skvěle, a to jsem se dost bála, abych se neztratila v jednotlivých érách. Knihu opravdu doporučuji přečíst všem - nejen, že je zde průřez českou novodobou historií, ale je tu i krásný příběh.

Odkaz na knihu můžete najít tady:
Odcizená krajina

Na třetí místo umisťuji knihu s názvem Anděl s druhým křídlem. Je to román, který se může týkat kohokoliv z nás a někdo se v něm může i poznat. Příběh mě dostal a hlavní hrdinky mi bylo moc líto, ale fandila jsem jí.


Odkaz na knihu můžete najít tady:
Anděl s druhým křídlem

Nejméně se mi z českých knih líbil příběh o české studentce, která odcestovala do Iráku, aby se stala živým štítem ve válce. A tam poznává svou velkou lásku Ahmana. Zní to moc krásně, příběh by mohl být zajímavý, ale mně moc nesedl - hlavní hrdinka je příliš naivní a nebyla mi sympatická. Sice to měl být příběh o válce, ale spíš tam byla láska.


Odkaz na knihu můžete najít tady:
Mé slzy zůstaly v Iráku

Tak to byly knihy pro dospělé čtenáře, ale nesmím také zapomenout na kategorii pro děti, protože i těch jsem přečetla hodně. Nejvíce na mě zapůsobila stará dobrá klasika - Děti z Bullerbynu. Jsou nestárnoucí a vsadím se s vámi, o co chcete, že jak okouzlovaly mě, když jsem byla malá, budou okouzlovat i děti i mých dětí.

Odkaz na knihu můžete najít tady:
Děti z Bullerbynu

Druhá kniha, která mě v roce 2013 zaujala, byla kniha od Daniely Krolupperové a jmenuje se Já se nechtěl stěhovat. Vypráví o malém chlapci Martinovi, který se i s rodiči přestěhoval do nového města. Přijetí do nové školy však neproběhlo úplně v pohodě a Martin se tak setkává se šikanou a musí ji čelit. Ale protože je to příběh pro děti, musí konec skončit šťastně. Autorka velice citlivě popsala dětskou šikanu a za to jí dávám palec nahoru.

Odkaz na knihu můžete najít tady:
Já se nechtěl stěhovat

Třetí kniha je o velkém přátelství mezi kočičkou Sárou a kocourkem Oskarem. Když se kočička Sára ztratí, tak Oskar ji začne hledat na vlastní pěst a v tom hledání mu pomáhají různá zvířátka. Můžu říct, že mě vážně dostala, takový dojemný příběh jsem už dlouho nečetla.

Odkaz na knihu můžete najít tady:
Kočka Sára a její přátelé





Jestli jste dočetli až sem, klobouk dolů. Je to hodně dlouhý článek, možná jsem vás i nainspirovala k tomu si nějakou přečíst. I když jsem dala na seznam jen některé knihy, neznamená to, že ty ostatní nebyly pěkné a čtivé. Byly všechny úžasné, ale kdybych měla vypsat všechny, budeme tu do rána a vím, že čas je drahý a nevratitelný jak pro vás, tak pro mě. Seznam mých přečtených knih najdete v této přehledné tabulce. Vytvořit tuto tabulku dalo dost zabrat (ne mně, na to já nejsem talent), takže všichni, kdo se dostane se čtením až sem, prosím o návštěvu této stránky :-)

Knižní úlovky, prosinec 2013

A máme tu nový rok 2014 a také nový přehled knižních přírůstků. Nebylo jich mnoho, opět spíše poradická záležitost, ale jsou to stejně knihy, které jsem si přála mít. Tak pojďme pěkně popořádku.

Nejdříve mi přišla kniha od mladé spisovatelky Marcely Remeňové, která se jmenuje Osm světů: Seznámení. Kniha se mi líbila, ale protože to není tak úplně můj žánr, kniha poputovala sestře do knihovničky.

Další knižní poklad přišel v jeden den a za půl hodiny už nebylo co číst. Kniha je pro děti a jmenuje se Půjčovna babiček. Ta skončila jako dárek pro mou starší dceru.

Třetí kniha v pořadí se jmenuje Ohnivý anděl od islandské spisovatelky. Příběh byl velmi zajímavý, hodně čtivý a určitě bych si chtěla přečíst i další knihy od této autorky.

Z Metafory mi taktéž přišla příručka Háčkování: Jak na to. Jsem háčkařka-amatérka a tato kniha mi přišla opravdu vhod.

A poslední recenzní výtisk se týkal nejnovější knihy spisovatelky Jojo Moyes Poslední dopis tvé lásky. Po absolutním knižním nestíhání se do knihy pouštím až po Novém roce a doufám, že bude přečtená co nejdříve. Zatím je opravdu zajímavá.

A pak přišly Vánoce. Napsala jsem si seznam knižních přání a doufala, že aspoň některé z nich se v knihkupectví objeví. Ano, některé tam opravdu byly. První kniha je závěr trilogie o Taťáně a Alexandrovi Letní zahrada od spisovatelky Pauline Simmons.

A posledním ježíškovským dárkem je Brenda Veliká od slavného C. D. Payna z nakladatelství Jota.

A to je vše přátelé. Přeji vám šťastný nový rok a vykročení tou správnou nohou.

Tma

AUTOR: Ondřej Neff

NAKLADATELSTVÍ: Millenium Publishing

ROK: 1998

POČET STRAN: 264

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Jednoho jarního pátečního odpoledne r.1998 nastává celosvětová katastrofa, absolutní konec elektrické energie. Autor domýšlí do detailů, co taková situace dokáže udělat s Prahou, českým prostředím i českou vládnoucí elitou. Elektrické zdroje jsou neobnovitelné a zhrouceného života se naplno ujímá podsvětí. Hlavní hrdina, mladý muž Honza Kryl, musí nasadit všechny své síly, aby uhájil život svůj a svých blízkých. Ujímá se opuštěné dívenky s Downovým syndromem, aby brzy celý svět poznal, že právě v těchto dětech je ukryt klíč k řešení celé katastrofické situace.

Něco málo o ději
17. dubna 1998 v patnáct hodin šestnáct minut dvaadvacet vteřin přestala na celém světě fungovat elektřina a nastala elektrická smrt. V tuto chvíli si však ještě nikdo neuvědomuje, že je to konec. Každý nadává, že za to může vláda, která není schopná výpadek elektřiny opravit, protože je začátek víkendu. Když přijde pondělí a elektřina stále nefunguje, začíná panika.

Honza Kryl je inženýr, sebevědomý mladý muž. Elektrická smrt ho zastihla v momentě, kdy si opravoval kolo. Když zjistil, co se děje, rozjel se na něm za svou přítelkyní Markétou, aby ji odvedl do bezpečí bytu. Ta se mu však vysmála a Honza od ní odchází.

Každý se snaží přežít na vlastní pěst. Markéta odjíždí do zdánlivého bezpečí do Krásné Lípy a Honza, protože má o ní strach, se vydává za ní spolu s dívenkou Katkou, která trpí Downovým syndromem. A právě v těchto dětech je ukryto řešení pro nastalou situaci.

Hodnocení
Ještě pořád teď hledám slova, kterými bych ohodnotila tuto knihu. Apokalyptický román nás zavádí přímo do České republiky. V pátek 17. dubna 1998 vypadla elektřina. Docela běžná věc, řeknete si, ale zvláštní na tom bylo to, že přestaly fungovat baterie v autech, zastavily se hodinky. Nastala elektrická smrt.

V tu chvíli se staly smrtelné tramvajové nehody, letecká neštěstí, umírají lidé na operačních sálech. A nejen to, začal boj o přežití - lidé začali rabovat a brát konzervy jídel, pití, žádná technika je nezajímala, protože byla k ničemu. Během pár hodin se muselo vyřešit, kam a jakým způsobem pohřbít mrtvé. Všichni ale tajně doufají, že se situace během víkendu stabilizuje a elektřina v pondělí půjde. Jenže nastalo pondělí a situace se ještě více zhoršila. Vláda České republiky se zhroutila a moc převzala mafie a zločinecké organizace. Stát je rozdělen do různých oblastí, které jsou chráněny lidmi vycvičenými na ochranu.

Vystupují zde známá jména českých politiků jako je Klaus, Havel, Macek, Zeman nebo i Lucie Bílá a některé z nich čeká hodně drsný osud. Všichni politikové dali hlavy dohromady, aby vymysleli nějaké řešení, ale byli bezmocní oproti lidem z podsvětí. Největší moc získal Jindra Hřivnáč, opilec, flákač a pedofil, který se během elektrické smrti z nicky dostal až na vrchol slávy

A právě on, prznitel dětí, má dceru Katku postiženou Downovým syndromem. Té se podaří otci uniknout a dostane se do bezpečí k mladému inženýrovi Honzovi Krylovi, který se o ni postará. Honza Kryl mi byl sympatický, trochu jsem s ním však nesouhlasila s jeho postojem vůči ženám.

Katka jako kličový bod se v příběhu ke slovu dostala až téměř na samotný závěr a věřte, že vás právě závěr velmi překvapí. Některé příjemně, někteří budou zklamáni. Já byla tak na půl. Závěr mi přišel trochu nereálný a naivní, očekávala jsem úplně něco jiného.

První část knihy byla naprosto fantastická - Neff detailně popsal všechny důsledky konce elektřiny - od smrti lidí, jejich pohřbívání až po přežívání jako ve středověkých podmínkách. Druhá část se mi až tak moc nelíbila, připadlo mi jako by děj ustrnul a neposouval se dál. Už jednou jsem zmínila, že z konce jsem byla rozpačitá. A právě z toho důvodu dávám o hvězdičku méně.

Ondřej Neff v roce 2003 napsal pokračování tmy. Jmenuje se Tma 2.0. Autor přepsal celou druhou část a dal Katce velkou přednost, protože v této knize tak nějak ustoupila do pozadí, ale v knize, kterou napsal o pět let později, sehraje Katka velmi důležitou roli.

Kdo má rád sci-fi, Tmu si přečtěte a zkuste popřemýšlet, jak by se zachoval český člověk, kdyby opravdu přišel o základní technické vybavení.

O autorovi

Ondřej Neff je český spisovatel science fiction a novinář, vydavatel internetových deníků Neviditelný pes (založen na jaře 1996, od podzimu 2005 součástí webu Lidovky.cz) a DigiNeff (o digitálním fotografování, 1999). Napsal řadu knih na téma scifi, převyprávěl řadu knih Julesa Verna, napsal také několik rozhlasových her.




Úvaha 
Představte si, že jedete jako každý den z práce autem a najednou motor zhasne. Sedíte, otáčíte klíčkem v zapalování a čekáte, až to zase zarachotí a vy nastartujete. A ono nic. Všimnete si, že nejste jediní, komu se to přihodilo. Sedíte v autě několik hodin, možná se rozhodnete v autě přespat, aby ho někdo nevykradl.

O pár dní později vám bude srdečně jedno, jestli auto pojede nebo ne. Budete mít rozhodně jiné starosti - vaší jedinou starostí bude jak přežít, protože elektřina prostě dál nefunguje. Nebude jídlo, nebude voda, začne boj o každou konzervu a o každou láhev pitné vody. Pokud se nestanete součástí nějaké komunity, brzy vás čeká smrt.

Budete se muset zabývat otázkou, co bude dál? Jak bude pokračovat život bez elektřiny, která vás obklopuje téměř všude? Jak se vyřeší doprava? Co zdravotní péče, operace? Postupem času se budete muset vypořádat s nemocemi jako je cholera, tyfus a jim podobné a bude následovat další vlna umírání, která může kdykoliv postihnout i vás.

Upřímně, představit si tuto situaci moc neumím, protože jsme na elektřinu a její fungování zvyklí a bereme ji jako součást všedního dne už od poloviny 19. století. Ale lidé před objevením elektřiny žili také a šlo to. Jde to i lidem, kde elektřina ještě nedorazila, např. kmenům v divokém pralese. Tak proč by to nešlo i nám?

Pokud by k tomu došlo, obávám se, že do jisté míry nastane situace popsaná ve Tmě. Moc převezme podsvětí a teroristi, vláda a prostý lid se stanou bezmocní, pokud nebude následovat účinný vojenský zásah. Docela mně běhá mráz po zádech, kdyby k něčemu podobnému mělo dojít.

Ale možná by český národ nedopadl tak špatně, možná by se stmelil a fungoval by úplně normálně jen s určitým omezením. Doprava by se postupně vrátila na koleje pomocí parních lokomotiv, oprášily by se staré povozy s koňmi, možná by lidé byli více ukáznění a nedošlo by k žádným násilnostem ani rabování, možná by nás situace všechny stmelila a kdoví, třeba by pomohl i svatý Václav, který se svým vojskem spí v hoře Blaníku. Avšak jsou to jen samá kdyby a možná.