sobota 26. července 2014

Panenka

AUTOR: Mo Hayder
ORIGINÁL: Poppet (Bantam Press, 2013, Londýn)
PŘEKLAD: Jiří Kobělka
NAKLADATELSTVÍ: Domino
ROK: 2014
POČET STRAN: 476
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Psychiatrickou léčebnu Beechway paralyzuje strach: mezi pacienty se šíří davová hysterie a zaměstnanci raději předstírají nemoc, než aby chodili na noční služby. Prastarými chodbami léčebny totiž za nocí obchází Maud, letitý přízrak zakrslé ženy, která si vybírá nahodilé oběti a silou své pokřivené vůle je následně dožene k drastickému sebepoškození nebo dokonce k sebevraždě.

Něco málo o ději
Na psychiatrické klinice Beechway se dějí velmi podivné věci - za záhadných okolností zde umírají pacienti. Vyděšení jsou nejen pacienti, ale i zaměstnanci. Není divu, protože se šíří zvěsti o tom, že pacienty vraždí duch zemřelé sestry Maud. Sestry nechtějí sloužit noční, a je nedostatek personálu. Kdoví, co by se při takovém nedostatečném množství kvalifikovaných lidí mohlo stát.

Ve stejné době je propuštěn vyléčený pacient Isaak Handel. Zdá se, že s jeho propuštěním se duch Maud rozšířil i do okolí a všude budí hrůzu. Hlavní koordinátor kliniky Joe LeGrande však na duchy nevěří a když si přečte Isaacův spis, uvědomí si, že nemocnice udělala velkou chybu, že ho propustila. Navzdory nesouhlasu ředitelky kliniky zavolá policii.

Případ dostává na starosti Jack Caffery, který však řeší úplně jinou záležitost - hledá tělo Misty Kitsonové, která zmizela neznámo kam. Případ je stále otevřený, ale Caffery ví, jak ho vyřešit, proto moc z nového případu nadšený není. Po přečtení všech složek ho však případ zaujme a rozhodne se, že ho vyřeší.

Hodnocení
O Mo Hayder jsem slyšela jen samou chválu, recenze na její knihy jsou velmi pozitivní a já jsem na ni byla zvědavá. Moje očekávání bylo částečně naplněno. Je fakt, že autorka píše velmi čtivě a zajímavě a dokáže čtenáře upoutat. Trochu mě zklamalo, že označení děsivý thriller vůbec nesouhlasilo.

Děj se pohybuje ve dvou úrovních. První úroveň je případ zmizení Misty Kitsonové, které se Caffery velmi intenzivně věnuje. Druhá úroveň patří případu Beechway a tyto dva případy pozvolna běží vedle sebe, nepřekáží si a čtenář tak sleduje dva naprosto odlišné případy. Jediným spojovatelem je detektiv-inspektor Jack Caffery, který je některým čtenářům znám již z předchozích knih Mo Hayder.

Caffery mi připadal nemluvný, tak trochu samotář. Ale je jako buldok - když se však do něčeho zakousne, tak už nepustí. Stejné je to i s jeho nevyřešeným případem o Misty. 

Joe LeGrande je koordinátor a tak trochu hodně mu dělá starosti to, co se v léčebně děje. Joe mi připadal narozdíl od Cafferyho lidštější a i přístupnější než detektiv a za to mi byl sympatičtější.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol, které se četly velmi rychle, co mě zaujalo byly výstižné názvy kapitol, jež byly velmi zajímavé. Všechny postavy jsou velmi dobře popsány a uděláte si tak představu o tom, jak kdo vypadal.

Mo Hayder vás příběhem směřuje přímočaře k cíli a nedovolí vám uhnout z cesty. Na konci zjistíte, že autorka s vámi jenom manipulovala. Rozuzlení příběhu bylo velmi překvapivé a za to knize dávám palec nahoru. Co se mi trochu nelíbilo, byl konec knihy. Přišel mi lehce patetický a moc mi to nesedělo.

Kniha byla poutavě psaná, v žádném případě jsem se u čtení nenudila, především posledních sto stran bylo velmi napínavých a já je přečetla během několika hodin. Škoda, že těchto stran nebylo více. Přesto si na své přijdou příznivci jak Mo Hayder, tak i  příznivci thrillerů. 

O autorce
Mo Hayder odešla ze školy v patnácti letech. Pracovala jako barmanka, členka ochranky i filmového štábu, hosteska v tokijském klubu, učitelka angličtiny v několika asijských zemích. Po návratu domu, do Anglie, se rozhodla zkusit další profesi: spisovatelku. Možná to bylo troufalé, možná naduté, ale nakonec se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí.
Mo Hayder píše tak, že se čtenáři se slabší náturou obvykle nedovědí, jak příběh skončil. Naopak ti, kterým její drsný styl vyhovuje, se nemůžou dočkat její další knihy. Když po dvouleté odmlce napsala thriller Ostrov sviní, několik recenzentů užilo přirovnání ke Stephenu Kingovi - a jakkoli takovéto příměry obvykle kulhají, v tomto případě je skutečně na místě. Zdroj: Databáze knih

Obálky
Taky vám ta anglická obálka připadá děsivá? Mně tedy ano.
    
anglická                         holandská                      německá

Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku
Knihu si můžete objednat přímo na stránkách nakladatelství

čtvrtek 24. července 2014

Index hrůzy

AUTOR: Robert Harris
ORIGINÁL: The Fear Index (Hutchinson, 2011)
PŘEKLAD: Pavel Kaas
NAKLADATELSTVÍ: Kniha Zlín
ROK: 2014
POČET STRAN: 325
ZDROJ: e-kniha

HODNOCENÍ:



Anotace
Jeho jméno je před běžným občanem pečlivě střeženo, v tajnůstkářských, uzavřených kruzích nejbohatších lidí světa je však doktor Alex Hoffmann legendou – vizionářským vědcem, jehož počítačový software mění ve zlato vše, s čím přijde do kontaktu.

Společně se svým společníkem, investičním bankéřem, vyvinul Alex převratnou formu umělé inteligence, která sleduje lidské emoce, což jí umožňuje předvídat pohyby na finančních trzích se záhadnou přesností. Jeho výtvor generuje miliardy dolarů, libuje si v panice – a žije ze strachu.

Něco málo o ději
Alex Hoffman je kvantový fyzik. Hugo Quarry je finančník. Oba dva dali hlavy dohromady, založili firmu Hoffman Investment Technologies a vymysleli program VIXAL-4. Tento program slouží k vydělávání peněz na finanční burze. Nastavený algoritmus prohledává celý internet, zjišťuje situaci na trhu a podle toho, co zjistí, akcie prodává či nakupuje a využívá tak index hrůzy.

Společnost v krátké době začíná vydělávat spoustu peněz. Jenže ve stejnou dobu Alex Hoffman zjišťuje, že někdo za něj provádí nepochopitelné věci - někdo mu koupí Darwinovu knihu, někdo za něj dělá milionové transakce. Alex ví, že on to není. Tak kdo to tedy je? 

Těžká a komplikovaná otázka, na kterou si musí čtenář najít odpověď sám.

Hodnocení
Přiznám se, že jsem z právě dočtené knihy v  rozpacích. Čekala jsem trochu více nervydrásající román z prostředí burzy. I anotace napovídala, že by to mohlo být velmi napínavé. Napínavé to sice bylo, ale ne tak, abych se mohla bát.

Alex Hoffman je vynikající fyzik, který pracoval v ženevském CERNu, ale byl propuštěn. Vyhlédl si ho Hugo Quarry, který se brilantně vyzná ve financích. Na světlo přišel Alexův vynález VIXAL-4. Jeho genialita spočívá v tom, že tento algoritmus sonduje v celém internetovém světě a na základě indexu hrůzy nakupuje či prodává akcie.

V momentě, kdy je algoritmus nejúspěšnější, dochází k přepadení v Alexově domě. Alex utrpí těžké zranění hlavy. A to není vše - veškeré indicie napovídají, že je tu někdo, kdo usiluje o jeho zničení.

Ani jedna z postav mi nepřirostla až tak moc k srdci. Alex byl tak trochu loutka ve své vlastní firmě, i přesto, že důležité kroky se bez něj neobejdou. Hugo mi připadal hodně sebejistý, nic ho nevyvede z míry. Stejně jako Gabby, Alexova žena, jsem ho moc nemusela, protože měl na Alexe velký vliv.

Co se mi však velmi líbilo a zároveň děsilo byl samotný VIXAL-4. Neživá věc, která se vymkne kontrole. Za tohle jsem dala hvězdičku navíc, protože Harris vás zahltí ekonomickými termíny, že nebudete vědět, kde vám stojí hlava. Naštěstí v závěru knihy jsou vysvětlivky, co který pojem znamená, ale občas jsem se v textu ztratila.

Další věc, která se mi opravdu líbila, byla ta, že děj se odehrává v jednom dni. Ale ten den byl tak nabitý akcí, že jsem měla pocit, jako kdyby se to odehrávalo během několika dní a ne jen během čtyřiadvaceti hodin. Za to také palec nahoru.

Když se ještě vrátím k algoritmu VIXAL-4, tak trochu mi to připomněla Hala 9000 z filmu 2001:Vesmírná odysea, ale pozor, připomíná ho opravdu jenom trochu. Harris z VIXALu udělal něco jiného. Přesto představa, že by něco takového mohlo vzniknout, je vcelku děsivá a obávám se, že by se tento program mohl velmi snadno zneužít.

Na závěr zbývá, komu knihu doporučit. Tento román bych označila jako burzovní thriller se špetkou sci-fi. Kdo má rád thrillery, přijde si na své, i když toho napětí tam mnoho nebylo. Na své si přijdou i ti, komu nevadí ekonomické termíny. 

O autorovi
Robert Harris vystudoval anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a jako novinář a oceňovaný sloupkař pracoval mimo jiné pro BBC a list Sunday Times. Spisovatelskou dráhu zahájil v oblasti literatury faktu, kde se jeho knihy mimo jiné věnovaly dějinám chemických a biologických zbraní a kauze údajných Hitlerových deníků (Obchod s Hitlerem). Český čtenář se už mohl seznámit s velkou částí jeho románové tvorby, mimo jiné s knižními předlohami úspěšných filmů Enigma a Muž ve stínu.


Obálky
Z Goodreads vybírám anglické obálky, upřímně řečeno, ani jedna se mi moc nelíbí, připadá mi, že je tam zbytečně velké písmo. Možná jiná a tak trochu odpovídající je zelená obálka.
    
Děkuji nakladatelství Kniha Zlín za poskytnutí recenzního výtisku.

sobota 19. července 2014

Pozvi knihomola na výlet - do Hanáckých Athén

Rozhodla jsem se, že se zapojím do projektu, který vymyslela Radka z blogu Rachel-Roo. V čem spočívá? Pozvat knihomola na výlet a ukázat mu krásu domova.

Bydlím v Kroměříži, takže mohu nabídnout procházku městem, můžeme navštívit Arcibiskupský zámek, vystoupat na věž a projít se přilehlou Podzámeckou zahradou a vzdálenější Květnou. Dále zde můžeme navštívit muzeum, biskupskou mincovnu, arcibiskupské vinné sklepy.

Také zde máme tři pivovary, myslím si, že prohlídka může být velmi zajímavá.

Během prázdnin ve čtvrtek můžete navštívit i minihvězdárnu a každý pátek probíhají oblíbené komentované prohlídky historickým městem.

Je toho k vidění mnohem víc, než co jsem vyjmenovala. Kroměříž je krásná za každého počasí i za každého ročního období, tímto vás zvu do Hanáckých Athén

čtvrtek 17. července 2014

Rošťák Oliver a korále pro mořskou vílu

AUTOR: Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Zdeňka Krejčová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2014
POČET STRAN: 94
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:




Anotace
Je konec školního roku, děti se nemůžou dočkat prázdnin! Oliver dostal dopis s pozváním od Marici – chtěl by zase strávit léto u moře? Cožpak o to, Oliver bývalou spolužačku miluje od první třídy, a když se měla vrátit do rodného Chorvatska, byl smutný. Ale pak přijel i s tatínkem za ní, a společný měsíc u moře byl báječný. Tentokrát však má Oliver letět sám, zvládne to? Určitě! A tak Oliver prožije s Maricou a chorvatskými kamarády úžasné dobrodružství. Téměř detektivní. A bude to právě Oliver, kdo všechno objasní!

Něco málo o ději
Oliver ke konci školního roku dostává dopis z dalekého Chorvatska. Píše mu kamarádka Marica a tímto ho zve k sobě na prázdniny. Do Chorvatska však letí sám - jeho maminka čeká třetí miminko a kdo by se postaral o tříletou sestřičku Máří?

Pro Olivera je to velké dobrodružství. Ale to ještě netuší, jaké dobrodružství ho čeká s Maricou - on, Marica a kamarádi budou pátrat po ničiteli hradu z kamínků. Je to přímo detektivní úkol, který dá malým kamarádům pořádně zabrat.

Hodnocení
Od Petry Braunové jsem četla knihu Nejhorší den v životě třeťáka Filipa L. a i přesto, že je určena dětem, mnohým dospělým se bude určitě líbit taky. Tímto jsem si ověřila čtivost spisovatelky, takže když jsem dostala možnost si přečíst nejnovější knihu Petry Braunové, neváhala jsem.

Příběh vypráví o třeťákovi Oliverovi, který jednoho dne dostal dopis od kamarádky Marici. Marica ho zve do Chorvatska, aby s ní strávil prázdniny. Oliver má můj obdiv - letět sám, to chce určitě notný kus odvahy, ale bohužel okolnosti nedovolí, aby letěl s rodiči - maminka je ve vysokém stupni těhotenství, Oliver má ještě mladší sestřičku, o kterou se musí postarat tatínek. 

Setkání Olivera s Maricou je rozpačité. Přece jenom už jsou starší a odvykli si od sebe. Marica seznamuje Olivera se svými kamarády. Zpočátku je mezi nimi velká jazyková bariéra, ale to nevadí, vždyť chorvatština a čeština patří mezi slovanské jazyky.

Příběh je velmi jednoduchý, přesto s nádechem detektivky - kamarádi si postavili na pláži hrad z kamínků a někdo jim ho rozbořil. A ne jednou, ale dvakrát. Na základě indicií pak děti, ale i čtenáři, snadno vypátrají, kdo je viník.

Kniha je útlá, písmenka jsou vhodná pro děti, které už zvládnou první čtení a dokážou u příběhu přemýšlet. Kapitoly jsou krátké tak, aby si u dětí zajistily plnou pozornost. Ilustrace jsou velmi povedené. Protože se jedná o příběh pro starší děti, už obrázků není tolik, přesto navazují na příběh.

Knihu doporučuji přečíst všem - jak dětem, tak i dospělým čtenářům, zkrátka je to kniha pro celou rodinu. O knize si můžete s dětmi povídat a nechat děti, aby o příběhu diskutovali a říkali, co je špatně a co dobře. Kniha k tomu přímo vybízí.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih


Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.



Přečteno v rámci Letní knihomolské výzvy.

úterý 15. července 2014

Nemrtvá nevěsta - 11. 7. Divadlení 2014

Druhou sezonu kroměřížského Divadlení 2014 zahájilo Divadlo Stodola Jiříkovice hrou Nemrtvá nevěsta. Scénář k této divadelní hře napsal Ondřej Buchta podle filmové předlohy Mrtvá nevěsta Tima Burtona. Choreografii zajistil Marek Šudoma, který také hru spolurežíroval.

Nemrtvá nevěsta Ondřeje Buchty je taneční muzikál s hororově-komickými prvky. Na jevišti se zpívalo, tančilo a obecenstvo se bavilo - při vtipných dialozích se smálo a při dramatických situacích ani nedutalo - a právě tohle vše má správné představení splnit.

Nechyběla ani romantika a na své si také přišli příznivci duchařských hororů - tolik mrtvých živých pohromadě nikde jinde neuvidíte.

Něco málo o ději
Pán a paní Půlpánovi jsou velmi bohatí lidé. Rozhodnou se, že provdají svého jediného syna Viktora za Viktorii, dceru lady a lorda Chudybylových, kteří přišli o svůj majetek. Tento svazek měl zajistit Viktorovým rodičům cestu ke šlechticům a Viktoriině rodině zase peníze.

Ale ani jedni rodiče už nehledí na své děti, kteří se sňatkem vůbec nesouhlasí. Nic jim to ale není platné, ale jen do chvíle, než se Viktor a Viktorie poprvé spatří. Mezi nimi vzplane velká láska. Koná se svatební zkouška, ale když nesmělý Viktor poplete svatební slib, od oltáře utíká.

Bloudí tmavým lesem, nadává si, jaký je hlupák a hle, svatební slib, který u oltáře spletl, nyní řekl bez chybičky a vítězoslavně navléká snubní prstýnek na větev. Jenže větev není větev, ale ruka nemrtvé dívky Emily. 

Tím je jejich osud zpečetěn a Emily a Viktor se stávají manželi. A jak to celé dopadne? Najde Viktor cestu zpět k Viktorii nebo se smíří s osudem a zůstane s dívkou ze záhrobí?

Hodnocení
Už dlouho jsem nebyla na žádném divadelním představení, ale skoro pokaždé jsem se z nich vracela odpočatá s velkým kulturním zážitkem. Nejinak to bylo i tady. Představení se konalo pod širým nebem na nádvoří kroměřížské radnice a Klubu Starý pivovar. I přesto, že celý den bylo pod mrakem a pršelo, počasí se k večeru umoudřilo a na chvíli vysvitlo slunce.

V době, kdy jsem přišla, zde bylo málo lidí a já si říkala, jestli někdo vůbec přijde. Můj odhad byl velice špatný, protože během půlhodiny se hlediště zaplnilo lidmi, kteří očekávali příjemný divadelní zážitek. Věřím, že určitě nebyli zklamáni, protože herci byli velmi dobře sehraní, odvedli skvělou práci. A nejen oni. Důležitou roli sehrál i osvětlovač, choreograf, kostymérky a maskérky, kteří herce důkladně připravili na představení.

Mně osobně se představení líbilo, příběh mě velmi oslovil. Zaujala mě hudba i tanec. (Choreograf odvedl velmi dobrou práci, když dokázal přimět herečky, aby své prsty zkroutily do podoby, která snad u běžných smrtelníků není ani možná)

Závěrečná scéna mě chytla za srdce a autorům hry se vážně povedla. Víc říct nemůžu, protože bych nerada prozradila konec těm, kdo film od Tima Burtona doposud neviděl.

Herci na konci představení obdrželi zasloužený potlesk. Nejvíce se lidem líbil červ a pavouk černá vdova (něco jako černé svědomí), protože potlesk zesílil.

Mé dojmy jsou velice pozitivní a po skončení jsem byla příjemně naladěná. A nebyla jsem sama, protože jsem zaslechla pochvalné ohlasy nejen na výkony herců , ale i na adresu režiséra.

Rozhovor
Poprosila jsem také o rozhovor režiséra Nemrtvé nevěsty Ondřeje Buchtu a zeptala jsem se nejen na otázky, které se týkaly divadelního představení.

Jak vznikl nápad zdramatizovat Tima Burtona? 
Zamiloval jsem si film a jelikož byli v divadle schopní lidi, dobrá nálada a ideální konstelace hvězd, tak jsme se pustili do Burtona.

Jste příznivec Tima Burtona? Pokud ano, které filmy (kromě Mrtvé nevěsty :-) ) se vám líbí? 
Od Burtona mám rád více nebo méně snad všechno :-)

Co bylo na hře Nemrtvá nevěsta nejtěžšího vymyslet a naopak co nejlehčího? 
Nejtěžší bylo to dotáhnout do konce a teď je nejtěžší se dokopat vytvořit jiné představení.

I přesto, že v oficiálních dokumentech je psáno, že scénář vznikl volně podle filmu, jak moc jste se ho držel?
Držel jsem se ho dost, alespoň co se některých textů týče, ale scénografie se musela zatraceně moc měnit.

Hráli jste v Kroměříži poprvé? A jak se vám tady líbilo? Měli jste možnost si aspoň v krátkosti projít město? 
V Kroměříži jsme rozhodně poprvé nehráli, hrajeme tu pravidelně a dokonce někteří z nás působí v DS Kroměříž, například ve Slaměné židli, a město je nádherné, hlavně park.

Hrajete i v jiných městech? Pokud ano, tak v jakých? 
Nejen s Nevěstou hrajeme po celé republice (Praha, Budějice, Hradec, Zábřeh, Olomouc, Sokolov, Volyně, Poděbrady, Ostrava), ale ideálně se držíme cca do 50 km od Brna, nikomu se nechce daleko jezdit.

Které hry, kromě Nemrtvé nevěsty, máte ještě v repertoáru? 
Pohádku Princové jsou na draka, komedii Dva na kanapi a ještě Na správné adrese a Ať žije Bouchon, i když poslední dvě už jsme hodně dlouho nehráli, ale derniéra nás ještě čeká.

Plánujete nastudování další hry?
Plánujeme nastudovat jednu hudební pohádku (nejspíše Princezna ze mlejna) a na podzim se pustíme do muzikálu Rebelové, které si zrežíruje Marek Šudoma.

Moc děkuji za rozhovor a přeji jenom samé spokojené diváky.

pondělí 14. července 2014

Sex a jiné city

AUTOR: Eva Urbaníková
ORIGINÁL: Sex a iné city 3 (Evitapress, 2013, Bratislava)
PŘEKLAD: Miluše Krejčová
NAKLADATELSTVÍ: Motto
ROK: 2014
POČET STRAN: 191
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Jde ve vztahu o sex, nebo o city? Jsou city nutné k sexu? Nebo ze sexu vzniknou city? Hlavní hrdinka Alice prožívá mnoho vztahů se spoustou mužů, aby našla toho pravého.

Něco málo o ději
Alice je žena, která za svůj život prostřídala řadu mužů, ale nikdy žádného nemilovala. Je nezávislá, svobodná, může si vybírat - od starých, mladých, sobě rovných, tlustých, hubených, svobodných, zadaných.

Povídky o Alici, která stále nenašla toho pravého, ale nezoufá si a stále hledá. 

Hodnocení
Seznámíme se s osmnácti muži, kteří jsou velmi rozdílní. Každý má své sexuální praktiky, svoje maličkosti, kvůli kterým je Alice ochotná s nimi být. S někým je déle, s někým jen krátkou dobu.

Kdo je to vlastně Alice? Alici je kolem čtyřiceti lety a během svého života vystřídala velké množství mužů, ale ani k jednomu z nich se vázat nechce. Přesto ji dva muži dostihli - provdala se za ně, ale manželství stejně brzy skončila. Je velmi pracovně vytížená, takže si stejně nemůže dovolit být citově angažovaná.

Každý muž je jiný - jeden byl úžasný Řek, druhý byl DJ, další barman, ten další příliš mladý, další byl homosexuál a ji bral jako zástěrku. A tak bych mohla ve výčtu pokračovat dál.

I přesto, že jsou to povídky, v jistém smyslu na sebe volně navazují a jdou za sebou chronologicky. O Alici si tak uděláte docela slušnou představu. 

Povídky by mi byly velmi sympatické - některé byly vtipné, některé smutné a dojemné, občas mi bylo Alice líto. Každá povídka byla relativně krátká, takže celou kniha byla přečtená velmi rychle, což jsem ocenila.

I když dle názvu by se dalo tušit, že povídky budou erotické, opak je pravdou. Erotiky bylo velmi málo, povídky se zaměřovaly spíše na typy jednotlivých mužů a jak se s nimi Alice vypořádala. Kniha je to tedy spíše odpočinková.

O autorce
V osmnácti letech odešla z rodné Žiliny na vysokou školu do Bratislavy a tam už zůstala. Celý život se věnuje profesionální žurnalistice. Začínala jako moderátorka v Rock FM rádiu, potom spolu s Julem Viršíkem tři roky moderovala ranní show v rádiu Koliba, později OKEY. Sedm let působila v měsíčníku  Eva, poslední tři roky jako vedoucí publicistiky. V televizi moderovala programy Chilli a Ľudia na jednotku, od podzimu 2008 účinku v relaci 7edem, s.r.o. Momentálně se věnuje vydavatelství Evitapress, které založila v roce 2007. Žije v Bratislavě, má dceru Lindu a syna Filipa.

Obálky
Slovenská obálka se nese v duchu nakladatelství Evitapress. Líbí se mi ta růžová s fialovou a obálka je jasným signálem, že se jedná o knihu pro ženy.

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.


Přečteno v rámci Letní knihomolské výzvy.

neděle 13. července 2014

Summer Reading - letní abeceda

Druhý úkol do Summer Reading mi dal vážně zabrat. Zkuste si taky sami vymyslet slovní spojení týkající se vašeho léta na jednotlivá písmenka v abecedě.


A - alkoholové opojení
B - bosé nohy na pláži
C- city
D - dovolená u moře
E - exotická země
F - frustrace z horka
G - gyros
H - hrad z písku
Ch - chalupa v Beskydech
I - inspirace na dovolenou
J - jízda na vodním skutru
K - koně
L - letní románek
M - mořské vlny
N - návrat z dovolené
O - opalování u moře
P - písečná pláž
R - radost dětí z moře
Ř - říční ryby
S - Sex on the Beach
Š - ševelení v korunách stromů
T - turistické boty, které jsou hodně prošláplé
U - UV záření
V - volání divočiny
Z - zapomenout na starosti
Ž - žizeň po dlouhém pochodu

pátek 11. července 2014

Výstava Arabela - 20. 6. - 31. 8. 2014 Muzeum Kroměřížska

Výstava
Od června do konce srpna 2014 můžete navštívit v Muzeu Kroměřížska výstavu barrandovských kostýmů, které se objevily ve známém seriálu Arabela. Můžete si tak zblízka prohlédnout šaty, které měla na sobě Arabala, Xénie či Rumburak.

Pro tuto výstavu byla také zapůjčena i housenka s motýlem. Určitě si na ně vzpomenete.

Je zde také řada fotografií, které vás provedou nejen postavami, ale i jednotlivými díly. A nejen to, také si můžete přečíst perličky i chyby z natáčení.

Pro děti je připravený celý seriál Arabela, který je možno shlédnout. Pokud děti seriál omrzí, můžou si vyzkoušet pohádkový kvíz či vykreslit omalovánky. A to není vše - můžete si také vyzkoušet některé kostýmy!

Seriál
Seriál Arabela vznikla v roce 1980. Režie se ujal Václav Vorlíček, scénář napsal Miloš Macourek, který je kroměřížským rodákem a 19. června v Muzeu Kroměřížska výstavu Arabela zahajoval.

V seriálu si zahrála řada významných českých herců - Jana Nayová, Vladimír Dlouhý, Stella Zázvorková, Vladimír Menšík, Jana Brejchová, Vlastimil Brodský a řada dalších. Seriál měl 13 epizod, v roce 1993 vzniklo dalších 26 dílů.

Kniha
V knižní podobě vznikla Arabela několikrát, nejprve v letech 1991, 1993 a 1994 v nakladatelství Svoboda a v roce 2004 v nakladatelství Albatros vzniklo další vydání.

středa 9. července 2014

Barvy lásky: Ztracená

AUTOR: Kathryn Taylor
ORIGINÁL: Colours of Love - Entblösst (Bastei Lübbe, 2013, Kolín)
PŘEKLAD: Tomáš Butala
NAKLADATELSTVÍ: MOBA
ROK: 2013
POČET STRAN: 255
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Návštěva Říma? Pro mladou Britku Sophii Conroyovou je to něco výjimečného. Ale nikdy by nevěřila, co na ni v tomto věčném městě čeká. Setkání s hříšně atraktivním profesorem umění Matteem Bertanim jí naprosto změní život a odhalí nové dimenze rozkoše...

Něco málo o ději
Sophie je mladá Angličanka, která přijela pracovně do Itálie, aby dala do pořádku velkou sbírku předmětů k prodeji. Spolu s otcem vlastní jednu velmi uznávanou aukční síň a pro Sophii je čest tuto sbírku zaevidovat.

Jenže již na večírku, kde se má s panem Giacomem setkat, se stane něco, co ovlivní celý její pobyt v Římě. Potkává Mattea, který je velkým Giacomovým přítelem. A nejen to, je také vysokoškolský profesor výtvarného umění a také odborník na malíře a jeho posudky mají velkou váhu. Vůbec nesouhlasí s rozprodáním Giacomovy sbírky.

Jenže to není vše. Sophie je k Matteovi velmi silně přitahována, nepoznává sama sebe a je přemožena city, které k Matteovi pocítí. Ale Sophie své city drží pod pokličkou, protože si s Matteem pracovně nerozumí. Avšak pak to vypukne - Sophie zaskakuje za modelku. Tato modelka slouží studentům malířství jako akt.

A právě tehdy se to stane - jiskření, které mezi Matteem a Sophií probíhalo, přeskočí v obrovský žár. Ale i v jejich vztahu je však tajemství, které nechce vyjít na světlo.

Hodnocení
Přiznám se bez mučení, že na tuhle knihu jsem se vážně těšila. Po přečtení předchozích dvou dílů jsem ve stylu této autorky našla zalíbení. Píše velmi poutavě, živě a čtivě, rozhodně se při čtení nenudíte.

Předchozí dva díly byly o Grace a Jonathanovi, tento díl byl už úplně o někom jiném a to se mi na tom moc líbí, že se série nenatahuje o další a další díly, které pak většinou nestojí za nic. Přesto však o Grace a Jonathanovi byla krátká zmínka a velice mě to potěšilo, protože je to, jako bych se setkala se známými, které jsem dlouho neviděla.

Sophie už jako velmi mladá začala pomáhat svému otci v aukční síni, práce ji velmi baví. Otec ji proto posílá do Itálie, aby zdokumentovala sbírku umění Giacoma, který se chce po smrti své ženy odstěhovat do Anglie. Je to velmi sympatická žena, své profesi rozumí a každý, kdo s ní přijde do kontaktu, ji musí mít rád.

Matteo je vysokoškolský profesor výtvarného umění a zároveň odborník na malíře a některé aukční síně si žádají jeho posudek. Není to typický Ital, každý si představí snědého muže s černými vlasy, ale Matteo má vlasy světlé. Patří k typu mužům, po kterém ženy, bez rozdílu věku, šílí a bláznivě se do něj zamilovávají. Matteo si však vybírá, přesto však patří k velmi oblíbeným mužům v Římě. Ale i on má své tajemství a slabé místo a čím víc ho Sophie poznává, tím víc se jí Matteo uzavírá.

Jestli byste čekali, že v příběhu najdete jen lechtivé scény, budete zklamáni. Příběh je spíše zaměřen na děj a milostných aktivit Sophie a Mattea je o něco méně. Přesto o ně nepřijdete, můžete si je však přečíst až za druhou polovinou knihy. V té první polovině to mezi hlavními aktéry neustále jiskří. Přesto vás kniha chytne a vy ji budete číst bez přestávky, protože budete chtít vědět, jak to se Sophií a Matteem skončí. 

Je to příjemná oddechová četba a už se těším na další díl, protože autorka má ve zvyku nechávat svá díla otevřená. Jenže to si ještě musím počkat až do podzimu, kdy má nakladatelství Moba v plánu vydat čtvrtou knihu.

O autorce
Kathryn Taylor je německá spisovatelka, která už od dětství věděla, že bude spisovatelkou. V jedenácti letech jí vyšel první příběh. Teprve série Barvy lásky ji proslavila a jí se tak splnil sen.

Obálky
Která se vám líbí více? Německá nebo česká? Za sebe říkám, že česká.

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku

neděle 6. července 2014

Kamarádi na výletě

AUTOR:  Cendrine Armani
ORIGINÁL: Les Doudous de Cendrine en Vacances (2011, Éditions Didier CARPENTER, Paříž)
SÉRIE: Tvůrčí nápady pro volný čas
PŘEKLAD: Karina Guilbert
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2014
POČET STRAN: 64
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:


Anotace
Autorka téhle knížky vám představuje 34 originálních háčkovaných modelů, jeden roztomilejší než druhý. S nově použitými materiály vám přímo pod rukama ožijí noví přátelé pro radost.

Hodnocení
Někteří z vás si jistě všimli, že mám ráda ruční práce, především háčkování. Mám doma už řadu knih o háčkování a troufám si říct, že touto knihou rozhodně nekončím.

Kniha, která se mi tentokrát dostala do rukou, vám představí 34 zvířátek, do kterých se chtě nechtě zamilujete a už jen při listování si budete říkat, že to uděláte, to taky a tamto zvířátko určitě taky. Mně se to tak stalo a od toho už byl jen krůček k realizaci.

Začala jsem jednoduchými myškami hudebnicemi, já jim však říkám myšky tanečnice. Byly opravdu jednoduché, návod byl popsaný jasně a srozumitelně, takže jsem se v něm neztratila. A tak je to se všemi ostatními návody. Krok po kroku vás návody provedou od začátku.

Jako v každé knize z této edice, je i v této soupis všeho, co budete k háčkování potřebovat a také vám ukáže popis použitých ok.

Zvířátka jsou prostě nádherná. Určitě u těchto myšek neskončím, mám také své horké kandidáty. Určitě bych chtěla uháčkovat co nejvíce zvířátek, ale toho času moc nemám, takže postupně.


Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete objednat přímo na stránkách nakladatelství.

pátek 4. července 2014

Summer Reading - letní tag

A je to tady. Začalo slibované letní čtení, do kterého jste se mohli všichni zapojit. První úkol byl vcelku jednoduchý - zodpovědět na osm otázek, které se týkají léta. A jak jsem na ně odpověděla? Můžete si přečíst sami:

1. Jakou knihu si představíš, když se řekne léto? 
Konkrétně asi žádnou pro dospělé, ale čtu dětskou knížku o rošťákovi Oliverovi od Petry Braunové a tam Oliver odjíždí do Chorvatska za svou kamarádkou Maricou. 

2. Jakou postavu si spojíš s létem?
Momentálně čtu knihu pro ženy a v té knize vystupuje okouzlující Ital Matteo, který, ač blonďák, je velice sexy a prostě je to Ital ;-) 

3. Do jaké knihy bys jela na dovolenou?
Asi právě do Barev lásky: Ztracená - děj se odehrává v Římě a tam jsem ještě nebyla, tak jenom o Itálii sním. 

4. Jaké knihy si s sebou bereš na dovču (na tábor)? 
Nějakou středně tlustou, abych ji nepřečetla hned první den a ani ne tlustou, abych se s sní nemusela tahat. A pokud možno nějaký lehký žánr jako jsou romány pro ženy, humorné povídky. Prostě odpočinková četba. 

5. Co nejraději děláš v létě?
Protože léto moc ráda nemám, zvlášť ta otřesná horka, raději jsem doma zavřená a modlím se, aby už horka skončila. Jinak, pokud se to dá, tak k vodě nebo na nějaké jednodenní výlety a protože mám děti, tak někam jako je ZOO a jim podobným atrakcím. 

6. Co si představíš, když se řekne léto?
Slunce, voda, žhavá láska, úžasný a šarmantní společník, letní večery s milovaným člověkem.

7. Co je tvůj největší zážitek z léta?
To je těžká otázka, největší zážitek je asi z dovolené ve Španělsku, kdy jsem byla poprvé u moře. 

8. Kdybys měla napsat knihu o létě, o čem by byla? 
Protože jsem starší než většina blogerů, určitě by byla o nečekané letní lásce, která vypukla, když ona zůstala po bolestivém rozchodu s dítětem sama a on je věčný samotář, protože mu zemřela žena a už se nechce vázat. Pak se setkají a všechna předsevzetí jdou stranou.

čtvrtek 3. července 2014

Knižní úlovky, červen 2014

A máme další měsíc pryč. Ten čas tak strašně rychle letí. A nejen knižně, ale moje starší dcera jde po prázdninách do školy, vždyť to bylo nedávno, kdy šla poprvé do školky. I u mně ten čas rychle letí, před čtrnácti dny jsem byla na třídním srazu ze základní školy, ze které jsem pryč už patnáct let. Prostě neuvěřitelné. Ale konec sentimentu, jsme tu přece kvůli knížkám, no ne?

Ačkoliv jsem za knížky utratila minimum peněz, přesto se mi sešla velká hromada. Jak je to možné? V knihovně proběhla pravidelná burza knih. Opět jich bylo požehnaně, ale říkala jsem si, že si je radši pořídím do své knihovny, než aby skončily ve sběrně papíru. Trhá mi srdce, když vím, jaký osud čeká vyřazené knihy, ale neustále vychází nové a nové knihy a je potřeba uvolnit jim místo.

Nejdříve se však podíváme na recenzní výtisky, které jsem během června obdržela. Začnu nakladatelstvím Metafora, od kterého mi přišla knížka plná háčkovaných zvířátek od Cendrine Armani. Vyzkoušela jsem několik myšek (měly úspěch) a chystám se na další zvířátka, nejprve na želvičky a hlemýždě a pak budu pokračovat dál. Knihou pořád listuji a jsem ráda, že ji mám.

Následující dvě knihy jsou z nakladatelství Motto. Přiznám se, že od Motta moc knih nemám, ale bylo na čase vyzkoušet i další nakladatele. Zaujaly mě dvě knihy - od Evy Urbaníkové Sex a jiné city. Kniha je povídková a vypráví o Alici a jejím sexuálním životě. Nejvíce knihu vystihuje následující heslo: Abyste našly toho pravého, musíte jich vyzkoušet hodně.

Druhá kniha z tohoto nakladatelství je od Haliny Pawlowské. Netřeba ji představovat. Přesto tuhle spisovatelku jsem ještě neměla doma v knihovničce, ale u mamky má vyhrazený větší prostor. Sice nevím, kolik jich má, ale určitě je jich dost. Kniha se jmenuje Chuť do života a měly by to být recepty a návody, abyste nezabily sebe ani ostatní.

Tahle kniha se mi ohromně líbila nejen svou obálkou, ale i anotací a už se na ni moc těší. Spisovatelku Joshilyn Jacksonovou neznám, ale Smolný rok zaručuje příjemné čtení.

Dámy, pozor! Přichází nejnovější kniha od německé spisovatelky Kathryn Taylor. Jmenuje se Ztracená a je to třetí díl Barev lásky. Měla jsem možnost přečíst si dvě předchozí knihy a protože se mi hodně líbily, dostala jsem i tuhle. Mám ji teď rozečtenou a zatím to vypadá velmi zajímavě. Sice na 70. stránce ještě není žádná erotická scéna, ale už se na ně těším :-D

Poslední recenzní červnový výtisk přišel z nakladatelství Domino. Panenku napsala Mo Hyder a slyšela jsem na ni jen samé pozitivní ohlasy a určitě ji vystihují dvě slova: morbidní thriller. Na tu se chystám hned, jak dočtu Ztracenou. A doufám, že to bude hodně velká změna od žánru, který čtu, protože se za a) chci bát a za b) chci být znechucená. Tak snad se mi to splní.

A tady je obrovská hromada knih z knihovnické burzy, stála mě asi 40 Kč. No nekupte je a jak už jsem říkala, radši si je koupím, než aby skončily ve sběrně papíru. V krátkosti vám představím, co jsem si to vlastně pořídila:
Stephen King - Temná půle a Řbitov zvířátek
Karin Slaughter - Genesis
Mo Hayder - Pečovatel
Sir Arthur Conan Doyle - Dobrodružství Sherlocka Holmese
Haruki Murakami - Sputnik, má láska
Margaret Mazzantini - Nehýbej se
Vladimíra Málková - Skok do propasti
Ernest Hemingway - Povídky
Pavel Jansa - Poslední waltz

úterý 1. července 2014

Chlapectví

AUTOR: John Maxwell Coetzee
ORIGINÁL: Boyhood (1997, Viking Penquin, New York)
PŘEKLAD: Drahomíra Michnová
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2007
POČET STRAN: 159
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace
Mistrovská současná próza Chlapectví působivě vypráví o životě třináctiletého mladíka, souženého pocitem provinění a strachem. Odmítá otce, necítí k němu nejmenší úctu, a trpí výchovou matky, jež ho současně zbožňuje i nesnáší. Chlapec, vyrůstající poblíž Kapského Města, žije dvojím životem - ze vzorného a nesmírně schopného studenta ve škole se doma mění ve frackovského tyrana, který však bez ustání trpí hrůzou, že ztratí matčinu lásku. Utíká do svého uzavřeného světa, objevuje literaturu, probouzí se v něm sexuální touha a stále silněji si uvědomuje rozpory dožívajícího apartheidu.

Něco málo o ději
Třináctiletý John se s rodiči z města přestěhoval na venkov do Worcesteru. Píše se rok 1948, kdy je stále znát nevraživost proti černochům a Afrikáncům. John chodí do místní školy a snaží se být nejlepší, aby dokázal, že má navíc.

Jeho rodiče jsou velmi rozdílní - otce bytostně nesnáší a matku miluje a současně nenávidí. A v tomto rozpolcení musí vyrůstat.

Jeho velkým přáním je žít na farmě Voëlfontein, která patří otcově rodině, je z ní úplně nadšený, ze všeho, co se tam děje, ale ví, že nikdy na farmě žít nebude.

Hodnocení
První díl z trilogie biografie J. M. Coetzeeho. První díl Chlapectví mapuje Coetzeeho život ve věku třinácti let. S rodiči a bratrem se přestěhoval na venkov do Worcesteru. V nové škole se snaží být nejlepší a jeho největší obavou je to, aby se nedostal do třídy k Afrikáncům, protože by to pro něj byla velká potupa.

Jeho vztah k rodičům je velmi zvláštní - otce nebere jako otce, ale jen někoho, kdo ho jen zplodil a vyhýbá se mu. Vztah k matce má velice protichůdný - v určitých situacích ji miluje a z toho, jako by se její lásky zalekl, ji nenávidí a ubližuje ji, jak jen může. Je to jen jeho vzdorovitost a puberta nebo je to v něm zakořeněné?

Jediné, co opravdu a bez výhrad miluje, je farma otcových příbuzných Voëlfontein. Skvěle tento vztah vystihuje následující ukázka, ke které není co dodat. Je výstižná a jasná.

Tajné a posvátné slovo, které ho váže k farmě, je patřit. Když je venku, sám ve veldu, může to slovo říct nahlas: "Patřím na farmu". Čemu však opravdu věří, ale nevysloví to, nechává si to pro sebe ze strachu, že kouzlo pomine, je jiná věta: "Patřím farmě".

Nikomu to neřekne, protože by tu větu mohli špatně pochopit, snadno by se dala obrátit: "Farma patří mně". Ta farma mu nikdy nebude patřit, on bude vždycky jenom hostem: to přijímá. Pomyšlení, že by skutečně na Voëlfonteinu žil, že by to nádherné stavení nazýval svým domovem, že by se už nemusel ptát na dovolení, když chce něco udělat, mu působí závrať; brání se mu. "Patřím farmě": to je nejdál, kam je ochoten zajít i v těch nejtajnějších myšlenkách.

Příběh se odehrává na konci čtyřicátých let, kdy slovo Afrikánec bylo něco, co John nemohl ustát. Byl proti nim a nechtěl k nim patřit i přesto, že Afrikánec byl. Nechtěl hovořit afrikánštinou, nýbrž anglicky, chtěl se řadit mezi anglické děti. Součástí Johnova afrikánského problému byl i apartheid. John některé černochy znal - na farmě také někteří pracovali - ale lidé se pořád na černochy dívali jako na nežádoucí a zločince.

Co vás hned na začátku knihy zarazí, je to, že celý příběh je vyprávěný v přítomném čase. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla. Občas mi připadalo, že John je ke všemu lhostejný, ale pak se otočí a věci, které se mu dějí, prožívá velmi intenzivně. Ale k dospívání patří určitá zmatenost a také agresivita.

Celý příběh je román, který si zaslouží vaši pozornost. Není to lehké čtení, to už jsem zmiňovala ve Zrání, které jsem četla jak první, musíte mít na knihu tu správnou náladu a soustředění. I když má kniha velmi kladné čtenářské ohlasy, já mu až tak na chuť úplně nepřišla. Ale to nevadí, co nesedlo mně, bude se více líbit někomu jinému. Přesto se chystám i na Mládí, abych věděla, jak bude Coetzee ve své biografii pokračovat.

O autorovi
John Maxwell Coetzee je jihoafrický a australský autor, držitel Řádu Mapungubwe a Nobelovy ceny za literaturu z roku 2003, který emigroval z Jižní Afriky v roce 2002. Australské občanství obdržel 6. března 2006. Je dvojnásobným držitelem Man Booker Prize (za romány Život a doba Michaela K. a Hanebnost).

Coetzee je běloch, Afrikánec s holandskými a německými kořeny. Vystudoval matematiku a angličtinu. Pracoval ve Velké Británii jako programátor, studia zakončil na texaské univerzitě (University of Texas at Austin) disertací o díle Samuela Becketta. Stále působí jako učitel anglické literatury. Ve svém díle kritizuje krátkozrakou politiku apartheidu ve své zemi, ale vyhýbá se jednoduchým soudům i řešením. Jeho styl je jednoduchý, přímočarý, důraz v jeho románech je kladen na atmosféru odcizení, nepochopení, ze které paradoxně jeho hrdinové čerpají pocit jistoty. Coetzee přiznává vliv existencialismu (Kafka, Beckett) na své psaní. Zdroj: databáze knih

Obálky
Nevím, jak vám, ale mně se nejvíce líbí obálka rumunská a nejméně obálka polská.
    
anglická I                         anglická II                       chorvatská



    
polská                              rumunská                        španělská

Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.