A je to opět tady. Zhodnocení loňského čtenářského roku. Sice jsem zaměstnání letos neměnila, ale za to jsem odešla z projektu Čteme české autory, které mě hodně naučilo, co se psaní recenzí týče. Ale na české spisovatele jsem nezanevřela, ba naopak, čtu je stále a pořád a neustále mě to baví. (najdou se i výjimky, ale těch je opravdu málo).
A jak je to tedy s těmi čísly? Oproti loňskému roku jsem přečetla o sedm knih méně, tedy rovných 70 titulů. Českých děl bylo pouhých 34, vloni to bylo přesně padesát knih. Ale nečteme přece závodně, ne? Čteme, aby nás to bavilo.
Knižní předsevzetí? Na to už je v půli ledna trochu pozdě, přesto však bych chtěla být aktivnější tady na blogu, v posledních měsících moc nepřidávám příspěvky, a také chci být viděna na Instagramu, kde je aktivita instagramerů větší než třeba na Facebooku.
Chci také poděkovat všem blogerům, kteří mi pravidelně komentují příspěvky. Moc si vážím každého komentáře a je to pro mě znamení, že mé články čtete.
Knižní předsevzetí? Na to už je v půli ledna trochu pozdě, přesto však bych chtěla být aktivnější tady na blogu, v posledních měsících moc nepřidávám příspěvky, a také chci být viděna na Instagramu, kde je aktivita instagramerů větší než třeba na Facebooku.
Chci také poděkovat všem blogerům, kteří mi pravidelně komentují příspěvky. Moc si vážím každého komentáře a je to pro mě znamení, že mé články čtete.
Stejně jako každý rok uvádím knihy, které mě zaujaly jak v zahraniční, tak i v domácí tvorbě, co mě zklamalo a jaké byly dětské knihy. Opět připomínám, že hodnocení je ryze subjektivní záležitost, můj názor se nemusí shodovat s tím vaším. Pořadí knih je čistě náhodné. A jdeme na to.
