Dlouhé noci v cizím světě

AUTOR: Annie DeWitt
ORIGINÁL: White Nights in the Split Town City (Tyrant Books, 2016, New York)
PŘEKLAD: Blanka Chocová
NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2017
POČET STRAN: 184
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Je léto roku 1990 na americkém venkově. Jean je skoro třináct let a stojí před branami 21. století. Hlavním tématem televizních zpráv je operace Pouštní bouře, Microsoft představil světu Windows a koně na pastvinách umírají na neznámou nemoc. Rodinný život v jediném domově, který Jean za svůj život poznala, se pomalu rozpadá. Jeanina matka odchází a v její nepřítomnosti se Jean ocitá na pokraji hořké reality skutečnosti cizího světa dospělých a svých snových představ, které jí nabízí únik od reality. Ve své fantazii si staví nedobytnou pevnost pro ni a chlapce ze sousedství. Fender Steelhead je vyvrhelem, který čelí pomluvám lidí z okolí. Když ale Jean postupně odkrývá tajemství a touhy ostatních, objevuje především svá vlastní.

Hodnocení

Název i obálka této knihy slibovaly velké věci, snové, poetické. Opak byl však pravdou. Nic poetického ani snového se mi nedostalo.

Hlavní hrdinkou je třináctiletá Jean, která žije se svými rodiči a sestrou v domě někde v americkém městečku. Za sousedy mají stárnoucího muže, nemocnou Jeho Helenu a zaostalého syna. Mezi další postavy patří rodina, jejichž děti patří mezi vyvrhele. Mezi ně patří Fender, který je Jeanin vrstevník. Zdá se, že Fender je ze svých sourozenců ten chytřejší.

Postavy se mezi sebou prolínají, dochází k různým setkáním a dialogům. Přiznám se, že ne vždy jsem pochopila, o čem je řeč. Navíc mi přišlo, že je tam postav opravdu moc, unikaly mi vztahy mezi nimi a nejednou jsem se přistihla, jak si říkám, kde se tam ty postavy vzaly?

Jean prochází rodinnou krizí. Matka odchází od rodiny a otec se musí postarat nejen o Jean, ale i o mladší sestru. Jean je v pubertě a má své touhy, které neumí pojmenovat. Myslí si, že některé jsou správné a snaží se je uskutečnit.

V příběhu se odehrály některé události, které byly sice tragické, ale patřily k těm, které knihou trochu zahýbaly a oživily ji. Jinak to byl příběh, který neurazí ani nenadchne. Nejspíše budu za vyvrhele já, protože asi budu jediná, komu se kniha až tak moc nelíbila.

Nesedl mi autorčin styl psaní, vůbec z něj nevyzařovala ona slibovaná poetika ani lyrika. S čím však mohu souhlasit, je že "Román ... je studie nefunkční rodiny, která je rozložená zevnitř a ohrožena okolním světem." Citace dle BookForum.

Opravdu jsem se snažila najít na knize něco pozitivního, ale je toho tak málo. Například mě bavilo číst o koních, líbila se mi babička Olga a Margaret, matčina přítelkyně. Co se ale opravdu moc povedlo, je černobílá obálka knihy, ta se mi hodně líbí a je lepší než originál.

Věřím, že se kniha bude líbit jiným čtenářům, četla jsem několik pozitivních ohlasů, ale mně příběh zkrátka neoslovil.

Obálka

O autorce

Annie DeWitt píše prózu, eseje a kritiky. Má bakalářský titul z Brown University a magisterský ze Školy tvůrčího psaní při Columbia University, kde nyní přednáší. Její texty byly otištěny v časopisech Granta, Believer, Tin House, Guernica, Esquire, NOON (kde také vyšla ukázka z tohoto románu), BOMB, Electric Literature a American Reader. DeWitt je spoluzakladatelkou Gigantic, časopisu krátké prózy. V současné době píše každých čtrnáct dní populárně naučný sloupek o umění, literatuře, filmu, nazvaný "Různá paradigmata."

Napsáno pro nakladatelství Omega

Knihu můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství Dobrovský

Deník fejsbukové matky pokračuje...

AUTOR: Lucie Nachtigallová

NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2017

POČET STRAN: 208

ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:




Anotace

Specifický smysl pro humor, sebeironie a další stovky vtipných příběhů mámy od tří dětí, kterou jste mohli poznat už v prvním díle Deníku fejsbukové matky, tlačí na naši bránici snad s ještě větší silou než předtím. Peripetie, které rodiče, dvojčata Viki a Fandu, jejich malou sestru Bětku a domácí zvěřinec denně potkávají, tentokráte zahrnují statusy z let 2012 – 2014. Jak to dopadne, když se přetížená matka rozhodne ještě kromě plození, rození, kojení a výchovy dětí podnikat? Věřte, že se budete smát od první do poslední stránky.

Hodnocení

Že neznáte fejsbukovou matku? To je ale velká chyba, protože byste ji znát měli. Už jen z toho důvodu, že je to žena, která zvládá rodinu a práci. Že podobnou mámu znáte ve svém okolí? I to je možné, většina žen toho zvládá opravdu hodně - děti, manžela, domácnost, práci a další nečekané věci.

Tato matka vám však ukáže, že se dají každodenní záležitosti popsat humorně a s nadhledem. Je jasné, že vždycky všechno není tak růžové a příjemné, jak Lucie popisuje, někdy člověk skončí i v nemocnici na kapačkách, když si na sebe vezme spoustu práce a ani si moc neodpočine.

Lucie má můj obdiv. Ale to už jsem psala v předchozím článku na první díl Fejsbukové matky. Ke všemu tomu, co Lucie měla, přibylo i podnikání - výlety s tajenkou a pořádání pohádkových lesů. Kde na to bere tu energii? Kde se dá trocha té energie sehnat? 

Knihu můžete začít číst od prostředka nebo od konce a nic vám neuteče. Statusy na sebe nenavazují, takže buďte bez obav, že něco propásnete. Kniha je doprovázena fotografiemi, ať už dětí, zvířectva či momentek jen tak. S Lucií a její rodinou čtenář stráví tři roky (2012 - 2014), občas ve statusech zmíní události, která se staly nejen ve světě, ale i u nás.

Na závěr knihy pro vás Lucie připravila několik bonusů. Jaké? To už si musíte najít sami.

Když porovnám obě knihy, řekla bych, že jsou stejně vtipné, ironické, ale i vážné. Z většiny statusů, i když se Lucie občas zlobí na děti i manžela, je cítit láska a štěstí, že jsou šťastná rodina a to dělá hodně.

Pokud se chcete zasmát a odpočinout si, jsou statusy Lucie Nachtigallové určené přímo pro vás. A já jsem ráda, že jsem si je mohla přečíst.

O autorce

Lucie Nachtigallová (1977), absolventka Fakulty sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství. Zdroj: nakladatelství Omega

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Velká iluze

AUTOR: Mika Waltari

ORIGINÁL: Suuri illusioni (Werner Söderström Ltd, 1928)

PŘEKLAD: Jana Mašková

NAKLADATELSTVÍ: Omega

ROK: 2016

POČET STRAN: 176

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Redaktor Hart potká v Helsinkách známého a oba spolu odejdou do salonu paní Spindellové. Zde se seznámí se zahořklým spisovatelem Hellasem a krásnou Caritas, do níž se na první pohled zamiluje. Milostný trojúhelník vždy znamená problémy…

Hodnocení

Po dočtení knihy Velké iluze jsem ztratila veškeré iluze o lásce, které jsem měla. Je to lehce depresivní kniha, která nemusí každému čtenáři sednout.

Mika Waltari Velkou iluzi napsal v roce 1928, což, uznejte sami, je velmi dávno. Čtenář se musí oprostit od všeho, na co je zvyklý u současných severských autorů - napětí, drsnost, krása severské přírody a mnohé další typické znaky.

Mika Waltari svůj příběh situoval do Helsinek, do elitní společnosti. Představuje nám redaktora Harta, muže, který je osamocený. Hart se seznamuje s krásnou dívkou Caritas, je mladá, krásná a Hart pro ni ztratil své srdce. Jenže Caritas miluje Hellase, novináře a básníka, jehož povaha je hodně nevyzpytatelná, je to cynik a přišel mi dost namyšlený a příliš sebevědomý. 

A tak začíná milostný trojúhelník, i když popravdě řečeno není vůbec typický. Pokud čekáte pořádnou nálož romantiky, tak na ni zapomeňte. Dostane se vám příběh s trochou filosofických úvah o životě, lásce, přátelství i iluzích.

Kniha je rozdělená do dvou částí. V té první Waltari píše filozofické úvahy, ve druhé části příběhu se zaměřuje na děj. Spíše se mi líbila druhá část, kterou jsem si užila mnohem více. Už jenom proto, že čtenář spolu s hrdiny opustí pochmurné Helsinky a vydá se do daleké Paříže, kde děj vyvrcholí nečekaným závěrem.

Iluze - to je slovo, které se v příběhu dost často objevuje. Někdy v dobrém smyslu, někdy ve smyslu negativním. Iluze je o tom, že člověk se žene za něčím, o čem si myslí, že je pro něho dobré, vysní si svůj vzdušný zámek, svou lásku, ale ze snu se probudí a zbude jen pouhá iluze. A právě tyto negativní iluze se v příběhu objevovaly mnohem častěji než ty pozitivní.

Co se mi na příběhu líbilo, byla Hartova čistá nesobeckost a ačkoliv by měl Hellase nenávidět a soupeřit s ním o Caritas, překvapilo mě, že se s tímto mužem spřátelil. Zní to až neuvěřitelně, v dnešní době by to určitě bylo úplně jinak. 

Velká iluze je krátká novela. Má jen 168 stran. Pokud je vám Waltari blízký a máte rádi jeho knihy, určitě si tento příběh přečtěte. Uvidíte, že Waltari umí psát nejen knihy historické a detektivní, ale také knihy společenské.

Obálky
Nejvíce mě zaujala prostřední obálka s dívkou a Eiffelovou věží v popředí. Tak nějak podobně jsem si Caritas představovala.

    

O autorovi
Mika Toimi Waltari byl finský spisovatel, novinář a dramatik. Jeho nejznámějším dílem je historický román Egypťan Sinuhet. Mika Waltari byl jedním z nejplodnějších finských autorů. Napsal nejméně 29 románů, 15 novel, 6 sbírek pohádek, 6 sbírek poezie a 26 dramat. Podílel se také na tvorbě scénářů pro film a rádio, psal literaturu faktu, překládal a napsal stovky přehledů a článků. Ve světě je nejznámějším finským autorem a jeho díla byla přeložena do více než třiceti jazyků.

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Mladý Mesiáš

AUTOR: Anne Rice

ORIGINÁL: Christ the Lord: Out of Egypt (Alfred A. Knopf, Canada, 2005)

PŘEKLAD: Petr Štika

NAKLADATELSTVÍ: Omega

ROK: 2016

POČET STRAN: 272

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Svatou zemí zmítají nepokoje a sedmiletý Ježíš s rodinou opouští Egypt a vydává se na nebezpečnou cestu domů do Jeruzaléma. Během cesty chlapec přemýšlí o záhadách, které obklopily jeho narození. Román Anny Riceové, vycházející z evangelií a Nového zákona, je brilantně napsaný. Spojuje hlasy přítomnosti a Ježíšova slova, pomocí nichž se Ježíš snaží pochopit svůj neobyčejný život a vypráví svůj příběh.

Hodnocení

Ať už jste věřící nebo ne, o Ježíšovi jste jistě slyšeli. Byl to muž, který kázal o tom, že brzy přijde Boží království, a konal zázraky - uzdravoval pouhou modlitbou nebo dotekem. Jak všichni víme, Ježíš zemřel na kříži. Ať už jste věřící nebo ne, díky Ježíšovi všichni slavíme v prosinci nejkrásnější svátky v roce a na jaře zase Velikonoce. O Ježíšovi, jako o dospělém muži, je mnoho informací. Ale co o Ježíšovi jako o dítěti? Tady už je informací velice málo. Anne Rice se tématem Ježíš-dítě začala zabývat v roce 2002. V roce 2005 jí vyšla kniha pod názvem Christ the Lord: Out of Egypt.

Každý z nás zná příběh narození Ježíše Krista, příběh o tom, že se narodil v Betlémě na seně, všude okolo něj se vznášeli andělé, kteří zpívali, přišli se mu poklonit tři mudrcové, kteří následovali kometu, jež zvěstovala Ježíšovo narození. To vše víme.

Ale neví to sedmiletý Ježíš, který žije se svou rodinou v Egyptě v Alexandrii. Už teď si malý Ježíš uvědomuje, že je jiný než ostatní chlapci. Jak je možné, že dokázal proměnit hliněné vrabce ve skutečné ptáky?

Poté, co nejprve pouhými slovy zabil jednoho chlapce a vzápětí ho oživil, musel s celou rodinou uprchnout pryč. Vydali se nejprve do Jeruzaléma. Blížilo se období svátku pesachu (připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země) a oni chtěli v Chrámu tento svátek oslavit, jenže krveprolití přimělo Ježíšovu rodinu k tomu, aby pokračovali v cestě dál - do Nazaretu.

Už tehdy má Ježíš otázky, na které dostává nedokončené či vyhýbavé odpovědi. Opravdu matku navštívil anděl? Je synem anděla? Co se stalo při jeho narození? A proč je tak jiný? Nikdo mu nechce nic říct, vždyť se to jednou všechno dozví. Až přijde ten správný čas....

Zapomeňme na chvíli, že je to kniha o Ježíšovi. Když si tuto skutečnost uvědomíme, zjistíme, že je to kniha o chlapci, který touží po vědění, je chytrý a bystrý. Má kolem sebe velkou milující rodinu, která drží při sobě. Snaží se získat informace, které by mu mohli odhalit, kdo ve skutečnosti je. Bude však malý Ježíš dost silný na to, aby pravdu přijal? To zní jako zajímavý příběh, co říkáte?

A příběh opravdu zajímavý je. Kromě základního příběhu se čtenář dozvídá také něco o historii Židů, o tradicích a zvycích, dozví se také životopis krále Heroda a o jeho bezbřehé krutosti. 

Některé pasáže v knize jsou psány jazykem, který se mi hůře četl - různé modlitby a zdrávasy k Bohu, přišlo mi, že je všechno psáno moc spisovně a dokonale. Co také musím zkritizovat, byly překlepy. Nebylo jich mnoho, ale byly tam a při čtení jsem se se musela zastavit a chvíli přemýšlet, jaké mělo být správné slovo.

I přes tyto drobné vady na kráse, se mi kniha líbila. Zajímavý námět, který byl dobře zpracován, popisy míst byly napsány tak, že jsem měla pocit, jako kdybych tam byla taky. Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a doporučuji ji přečíst všem těm, kteří mají rádi hezké příběhy.

Obálky

Za sebe můžu říct, že filmová obálka (viz titulek) je asi nejhezčí z tohoto výběru.

  

O autorce

Anne Rice je americká spisovatelka, která píše knihy s hororovou, fantasy a erotickou tématikou. Později začala psát knihy s křesťanským námětem.

Anne Rice byla vdaná za Stana Rice, který byl básník. V roce 1972 jim zemřela čtyřletá dcera na leukémii a krátce po její smrti Anne Rice napsala svůj první román Interview s upírem, které se stalo první knihou desetidílné série Upířích kronik.

Zdroj: wikipedia

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Deník fejsbukové matky

AUTOR: Lucie Nachtigallová

NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2016

POČET STRAN: 160

ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:

Anotace

Knížka, kterou držíte v ruce, je naprostým unikátem. Je to totiž zřejmě jediná kniha na světě, která je napsaná pouze s pomocí statusů.

Hodnocení

Už dlouho se mi nestalo, abych při čtení knihy brečela smíchy, utírala si slzy a bolela mě sanice od toho, jak jsem se nahlas smála.

Facebook jako sociální síť pronikla do mého života v roce 2009, tedy ve stejné době jako ho objevila autorka této knihy, Lucie Nachtigallová. Lucie měla v té době už tři děti - dvojčata Františka a Viktorku a malou Alžbětku. 

Pomocí statusů Lucie přibližuje svůj svět mateřství a každodenního života. Statusy jsou krátké, ale výstižné a vtipné. Autorka v nich nešetří nadhledem a ironií. Některé statusy mi byly více než povědomé. Jakpak by ne, když mám sama dvě děti, které, když byly malé, chtěly hodně pozornosti.

Lucie, na rozdíl ode mně, zvládala snad úplně všechno. Mít tři děti věkově blízko u sebe, starat se o domácnost, pořídit si chatu u Zbirohu a mít neustále úsměv na rtech. V jejím podání mi přišla mateřská dovolená procházka růžovou zahradou, kterou se žena může jen vznášet. 

Je mi jasné, že ne všechny dny této "dovolené" jsou jako vystřižené z rodinného filmu. Jsou dny, kdy má člověk chuť za sebou zamknout na sedm západů a nikomu neotevírat. Můžu mluvit určitě za všechny mámy, že nemoc dětí (byť jenom obyčejný kašel i rýma) dokáže na čele vytvořit nejednu dlouhou vrásku. Ale pak jsou chvíle, a těch je mnohem více, kdy vás svět baví a jste rádi za každou chvíli, kterou můžete se svými dětmi strávit. Autorka statusy vyjadřuje lásku k svým dětem, každou jejich neplechu vtipně okomentuje. A co jejich přebrebty? Myslím, že není potřeba dalšího komentáře:

Pouštím dětem v autě CD pohádku Broučci od Jana Karafiáta. Světlušky se zdraví: "Pozdrav Pánbůh." Katechismus ovšem u nás doma ještě nemáme, a tak naše nepoučené nahluchlé děti se zdraví: "Pozdrav pandu!"

A tak bych mohla pokračovat dál veselými příhody ze života rodiny Nachtigallových. 

Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Vždyť není nic lepšího, než se u knihy zasmát z plných plic a taky si uvědomit, že život se neskládá jen ze samého shonu a starostí, ale i z těch krásných chvil, které je potřeba naplno využít.

O autorce

Lucie Nachtigallová (1977), absolventka Fakulty sociálních věd UK, přispívala do tištěných médií jako novinářka už od šestnácti let. Postupně zastávala post produkční, dramaturgyně a šéfredaktorky pro řadu českých deníků, časopisů a televizí. Mnoho let žila a pracovala ve Velké Británii, Španělsku a Itálii. Mimo jiné natáčela pro americkou televizní společnost CNBC dokumentární sérii The Players o nejbohatších podnikatelích světa. Je spolumajitelkou firmy Velká dobrodružství. Zdroj: nakladatelství Omega

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Cizinka

AUTOR: Diana Gabaldon

ILUSTRACE: kolektiv autorů

NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2016
POČET STRAN: 96

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Krásný dárek nejen pro fanoušky knižní a filmové série Cizinka od autorky Diany Gabaldon.

V těchto úchvatných omalovánkách najdete 45 ilustrací, které Vás provedou životním příběhem Claire Randallové a Jamieho Frasera. Jejich barvami prosycený svět čeká jen na to, až se ho vydáte prozkoumat. Ponořte se do bujných zelených lesů Skotska, potkejte anglické vojsko v rudých uniformách a seznamte se s tradičními skotskými kilty.

Hodnocení

Do této chvíle mě Cizinka míjela velkým obloukem. Ne že bych neslyšela o tomto knižním a televizním fenoménu. Slyšela, ale nějak jsem ji moc neregistrovala. Pokud jste drželi v ruce tuto knihu, víte, že to zrovna není žádný štíhlý proutek, ale pořádný tlouštík. A některé slabé povahy může tloušťka odradit, byť je to román, který si zaslouží vaši pozornost.

Nejnovější vydání knihy Cizinky má na svědomí nakladatelství Omega a v těchto dnech můžete na televizi Prima Love shlédnout stejnojmenný seriál. A aby toho nebylo málo, tak stejné nakladatelství se rozhodlo ještě k dalšímu kroku - a to vydat omalovánky, které jsou v současné době velice populární.

Na knize se podílelo několik ilustrátorů, např. Alarcón, Yvonne Gilbert či Craig Philips. Každý z nich má svůj osobitý styl, který se promítl i do těchto omalovánek.

Najdete zde 45 nádherných ilustrací, nejen postav, ale i domů a pevností, rostlin či předmětů. Líbí se mi, že se autoři nedrželi filmové předlohy, konkrétně podoby, kterou postavám vtiskli herci.

Obrázky jsou celostránkové, tedy od kraje ke kraji a jsou jen na jedné straně. Na druhé straně jsou úryvky textu. které se k danému obrázku vztahují. Neznalým asi mnoho neřeknou, ale pro ty co Cizinku četli nebo viděli, je to příjemná oživující připomínka 

Co mě trochu mrzí je kvalita papíru. Je slabý a nevydrží tolik, co omalovánky s pevnějším papírem. K vykreslení jednoho obrázku jsem použila akvarelové pastelky, které jsem rozmyla vodou. Papír se kvůli tomu zvlnil a ztvrdl. některé barvy se lehce propily i na druhou stranu. Což koneckonců nevadí, protože obrázky jsou jenom na jedné straně.

Kdo propadl omalovánkám, tak tyto se mu určitě budou líbit díky krásným ilustracím. Může popustit uzdu své fantazie a místo hnědovlasé Claire se může objevit blondýna. Proč ne? Je povolené úplně všechno. 

O autorce

Diana Gabaldon je autorkou oceněné ságy Cizinka, popsané magazínem Salon jako „nejchytřejší historický sci-fi dobrodružný a romantický příběh, jaký kdy napsala držitelka titulu Ph.D.“. Má tři akademické tituly, a to ze zoologie, mořské biologie a kvantitativní behaviorální ekologie, a než se začala věnovat psaní, byla dvanáct let profesorkou na univerzitě se zaměřením na vědeckou výpočetní techniku. Napsala řadu vědeckých článků a učebnic, podílela se jako editorka na vzniku MacMillanovy encyklopedie počítačů, založila vědecký čtvrtletník Science Software a překvapivě napsala také četné texty pro komiksy Walta Disneye. Se svým manželem Douglasem Watkinsem má tři děti, dnes již dospělé, a většinu času tráví ve Scottsdale v Arizoně. Zdroj: databáze knih

Napsáno pro nakladatelství Omega.

Omalovánky Cizinka můžete zakoupit v knihkupectvích Knihy Dobrovský.

Manolito Brejloun

AUTOR: Elvira Lindo
ORIGINÁL: Manolito Gafotas (1994)
PŘEKLADATEL: Eva Šašková

ILUSTRÁTOR: Emilio Urberuaga

NAKLADATELSTVÍ: Omega
ROK: 2014

POČET STRAN: 208

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Hlavním hrdinou knihy je desetiletý chlapec Manolito Brejloun, který žije s rodiči, mladším bratrem a dědečkem v madridské čtvrti Carabanchel Alto. Díky svým svérázným komentářům a naivnímu pohledu na svět prožívá s kamarády nejedno vzrušující dobrodružství, byť část z nich se odehrává jen v jeho představách. Zábavné příběhy, pamětníkům připomínající nesmrtelné Mikulášovy patálie, si okamžitě podmanily celou Evropu.

Něco málo o ději

Manolito je chlapec, která bydlí ve čtvrti Carabancehl s rodiči, dědečkem Nicólasem a malým bratrem, kterému říká Blbeček. Chodí do školy, kde má každý svou přezdívku. Manolito se jmenuje Morano, ale protože nosí brýle, všichni mu říkají Brejloun a už si nikdo nedovolí se mu posmívat.

Spolu s kamarády Ušatcem a frajírkem Džihádem vyvádí spoustu vylomenin, někdy jsou však až životu nebezpečné.

Hodnocení

Manolito je normální chlapec. Co je na něm jiného, je to, že je děsně upovídaný. Kamarádí s Ušatcem Lópezem a frajírkem Džihádem, který patří ke klukům, jež se rádi perou. Všichni bez rozdílu bojují o přízeň Susany  (přítelkyně pro všechny), ale Susana je panovačná a velký generál, takže nakonec jsou rádi, že se Susana soustředí na někoho jiného.

Manolito má tatínka, který jezdí kamionem, pracovně vytíženou maminku, která s oblibou dává Manolitovi vořecha (záhlavec), malého bratra, kterému od narození říká Blbeček a dědečka, který je pro každou špatnost, občas je horší než dítě, a trpí na prostatu.

Kniha není jednolitý příběh, ale skládá se z několika příběhů. Jsou vtipné, některé i s poučením. Manolitův jazyk je hovorovej a nespisovnej a tím, že Manolito nezavře pusu, zjistíte, že čtete ve stejném běsilém tempu jako Manolito, když mluví.

Kniha je  určená spíše chlapcům nebo těm, kdo má rád Mikulášovy patálie, protože španělský Manolito a francouzský Mikuláš mají hodně společného - trochu naivitu, trochu humoru a trochu ironie.

Série o malém Manolitovi čítá osm knih, takže český čtenář se má na co těšit.

O autorovi

Elvira Lindo vystudovala v Madridu žurnalistiku. Později pracovala v rozhlase i televizi jako hlasatelka, herečka a také jako autorka scénářů. Dnes z New Yorku pravidelně spolupracuje s nejvýznamnějším španělským deníkem El País. Svět ji zná hlavně jako autorku dětských příběhů o Manolito Brejlounovi, které byly vydány již ve více než dvaceti zemích a dočkaly se i seriálového a filmového zpracování. Kromě Manolita, dětské série o velmi zlobivé holčičce Olivii a několika dalších příběhů pro malé čtenáře, napsala i pět románů pro dospělé. Zdroj: Databáze knih

Obálky

Tak která se vám líbí nejvíce? Mně tedy asi ta finská.
      
finská                                      anglická                               španělská

Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit přímo v e-shopu nakladatelství.

Tři oříšky pro Popelku

AUTOR: Miroslav Graclík, Václav Nekvapil

NAKLADATELSTVÍ: Omega

ROK: 2014

POČET STRAN: 383
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Legendární filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku patří mezi nejpopulárnější československé filmy i když od jeho premiéry uplynulo už více než čtyřicet let.

Romantický příběh udělal z křehké a krásné Libuše Šafránkové už navždy Popelku a z charismatického Pavla Trávníčka prince. Jak nesmrtelný film, který je dodnes populární skoro po celé Evropě a své fanoušky má i mimo kontinent, vznikal?

Něco málo o ději
Bylo nebylo...Na jednom bohatém statku žila macecha s dcerou Dorou a nevlastní dcerou Popelkou, která měla věčně tvář umouněnou od popela. Jednou dostala od Vincka tři lískové oříšky, které mu spadly přímo do klína.

Tyto tři oříšky byly kouzelné a z umouněné Popelky se stala krásná princezna, do které se zamiloval samotný princ ze zámku. Popelka mu však utekla, ale při útěku ztratila střevíček. Princ se rozhodl, že krásnou neznámou dívku najde a rozjede se po jejích stopách.

Happy end? Myslím, že konec každý zná a není potřeba žádná nápověda.

Hodnocení
Pokud někdo z vás nezná pohádku Tři oříšky pro Popelku, tak se právě narodil, protože tento fenomén patří již čtyřicet let ke stálicím české kinematografie. Jak je možné, že právě tato pohádka je tak úspěšná? Nejenom touto otázkou se zabývá dokumentární kniha od dvojice autorů Miroslava Graclíka a Václava Nekvapila.

Kniha je pomyslně rozdělená do tří částí. V té první se seznámíme s historií Popelky vůbec. Věděli jste, že první filmová Popelka vznikla v roce 1922? A věděli jste, že měl pohádku režírovat někdo jiný? A že se pohádka měla původně natáčet v létě? Dozvíte se řadu informací, o kterých jste netušili, že vůbec existují.

Druhá část je věnována rozhovorům. Václavu Vorlíčkovi je věnována velká část rozhovoru, přece jen on je stvořitelem filmové Popelky a patří mu velká zásluha na tom, že se z Popelky stala filmová lahůdka. Kromě rozhovoru s režisérem se dočtete, co si myslí herci o svých kolezích, jak prožívali filmování, jaké byly nesnáze. Trochu se mi nelíbila otázka, která zazněla v každém rozhovoru, zda Libuše Šafránková měla vztah s Pavlem Trávníčkem. To mi trochu zavánělo bulvárem, který se do této knihy vůbec nehodil.

Třetí část obsahuje profily nejen herců a tvůrců, ale i dabérů, např. profil Petra Svojtka, který dabovala Pavla Trávníčka. Proč byl princ namluvený jiným hercem? To se zde dozvíte také a vysvětlení je více než úsměvné.

Kniha je obohacena o fotografie z natáčení jak v černobílé kvalitě, tak i v barevném provedení. Už jenom prohlížení těchto obrázků navodí sváteční, respektive vánoční atmosféru. Kniha je velmi dobře provedená, dobře se čte a dozvěděla jsem se tak mnoho zajímavých informací.

Pokud máte rádi pohádku Tři oříšky pro Popelku, určitě ji doporučím dál, protože Popelka patří k těm nejkrásnějším filmovým pokladům vůbec a byla natáčená poctivě a s velkým nadšením.

O autorech

Miroslav Graclík je publicista, redaktor, manažer a spisovatel. Byl redaktorem novin Region Valašska a bulvárního časopisu Blesk. Napsal stovky článků a rozhovorů s osobnostmi z hudebního světa. Dělal manažéra zpěvačce Evě Hurychově a herečce Dagmar Patrasové. Produkuje audiokazety a CD různých žánrů. Zdramatizoval a na albech vydal pohádky B. Němcové, K. J. Erbena aj. Do širšího povědomí ho uvedly knihy: Slavičí osudy I. a II. Zdroj: http://autogramy.blgz.cz/

Václav Nekvapil je novinář, zabývá se zpravodajskou publicistikou a fotoreportážemi.

Děkuji nakladatelství Omega za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit přímo v e-shopu nakladatelství.