AUTOR: Sophie van der Stap
ORIGINÁL: Meisje met negen pruiken (Prometheus/Bert Bakker, 2006, Nizozemsko)
PŘEKLAD: Helena Hartlová
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2014
POČET STRAN: 200
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:
Anotace
Jedenadvacet let - bezstarostný čas večírků, randění, studia a cestování. Aspoň do té doby, než se Sophie v ordinaci božského doktora K dozví, proč se poslední dobou necítí ve své kůži - má rakovinu... Krásné a veselé studentce se přes noc změní život k nepoznání. Naštěstí jsou tu však přátelé i rodina a hlavně nezlomný optimismus a touha žít!
Aby si Sophie zachovala alespoň část "normálního" života, a zpočátku hlavně proto, aby zakryla ztrátu vlasů, pořizuje si paruky. S každou z nich získává trochu jinou identitu, o něco víc lehkosti, hravosti, bezstarostnosti, stává se jiným člověkem. A všechno si pečlivě zapisuje. Píše o své cestě za uzdravením, o příhodách, které zažívá skryta za svých devět paruk, až postupně vzniká tato kniha.
Něco málo o ději
Když se Sophie dozvěděla, že má rakovinu, zhroutil se jí svět. Byla tak mladá a prognóza zněla přímo hrozivě. Rakovina se jí objevila u plic, na místě, kde se operovat moc nedá.
A i přes počáteční skepsi, začala docházet na chemoterapii a léčit se. Kvůli léčbě jí vypadaly všechny vlasy, obočí i řasy. Aby úplně neztratila své já, začala si kupovat paruky, celkem devět. Každá z nich dostala své jméno a každá z nich byla úplně jiná, jiná povaha, jiný styl oblékání.
V nemoci nebyla úplně sama - měla kolem sebe přátele a rodinu, kteří ji pomáhali a podporovali.
Hodnocení
O Dívce s devíti parukami jsem věděla, ale nějak jsem se k ní moc nehlásila. Přece vůbec nečtu podobný žánr, pravdivým příběhům se vyhýbám, ale nakonec jsem si řekla, že přece nemůžu nemůžu knihu soudit hned podle děje.
Sophie je velká bojovnice. Poté, co zjistila, že má rakovinu, nezanevřela na ni. Věděla, co to je. Její maminka si tím prošla také, takže věděla, co od ní může očekávat. Chemoterapie jí sice pomůže, ale také jí vypadají všechny vlasy a chlupy. Ví, že nemůže po světě chodit s holou hlavou, a tak si pořídí první paruku. Pojmenuje jí Stella. I přesto, že jí vůbec nesedne, tak si s ní rozumí. Brzy po ní následují další paruky - Daisy, Sue, Blondie, Platina, Oema, Bebé, Pam a Lydie. Devět paruk, devět identit, od kokety po nevinnou dívku, každá jiná, přesto skrývá jen jednu dívku.
Je to příběh také o tom, jak probíhalo Sophiino léčení - chemoterapie, ozařování, důsledky léčby - zvracení, nechutenství, ztráta váhy, ale přesto má Sophie velkou chuť žít. Má kolem sebe spoustu lidí, kteří ji milují a záleží jim na ní a velmi ji podporují. Sophie se také seznamuje s lidmi, kteří mají rakovinu jako ona, jak oni prožívají svou nemoc.
Ale i přesto, že je obklopená přáteli, chybí jí láska, neustále po ní touží, ale občas má pocit, jako by rakovina byla nakažlivá choroba, přesto se nevzdává naděje, že jednou tu svoji velkou lásku potká.
Sophie svůj příběh popisuje lehce s nadhledem, vtipem, ale také s touhou žít dál a bojovat. A aby nějak ukrátila čas mezi jednotlivými chemoterapiemi, píše. Píše o tom, co ji trápí, co prožívá, o svých bolestech a radostech.
Sophie onemocněla v jednadvaceti letech, zrovna v době studií, v době, kdy mají dívky vážné vztahy, rádi tancují, pijí. Toho se vše musela Sophie vzdát, aby se mohla uzdravit.
Knihu doporučuji si přečíst všem. Zapomeňte na to, že si Sophie může dovolit kupovat paruky, že si může dovolit drahou léčbu, jezdit taxíkem z Amesterdamu do Rotterdamu. Je to příběh o tom, že existuje naděje přežít.
O autorce
Sophie Van Der Stap v roce 2005 onemocněla vzácným druhem rakoviny. Své zkušenosti s léčbou sepsala do knihy Dívka s devíti parukami. Kniha se v Nizozemsku stala bestsellerem. V roce 2008 vyšla v němčině. V roce 2013 byl podle knihy natočen film Devět paruk.
holandské obálky
anglická litevská čínská
Děkuji nakladatelství Mladá fronta za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit v e-shopu Kniha.cz
