ORIGINÁL: Silverpojken (Lilla Piratförlaget, 2014, Švédsko)
PŘEKLAD: Viola Somogyi
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2017
POČET STRAN: 200
ZDROJ: knihovna
Obálky
Anotace
V první knize Skleněné děti řešili Billie a Aladin záhadu starého domu, v kterém „strašilo“. Nyní se začíná ztrácet jídlo z restaurace Aladinových rodičů. Navíc Aladin několikrát zahlédne zvláštního chlapce, který se ale vždy doslova „vypaří“. Aladinovi rodiče se kvůli finančním problémům s restaurací stále častěji hádají a zvažují, že se vrátí zpět do rodného Turecka. To Aladin nechce dopustit.
Hodnocení
Setkali jste se již s tvorbou švédské autorky Kristiny Ohlsson? Pokud ano, četli jste i příběhy, které napsala pro děti? Pokud ne, je na čase vše napravit. Ohlsson je spisovatelka, která píše převážně pro dospělé čtenáře. Píše detektivky, ale čas od času se vrátí k malým čtenářům.
První kniha, kterou pro ně napsala, se jmenovala Skleněné děti. Příběh jsem četla a moc se mi líbil. Další titul se jmenuje Stříbrný chlapec a je pokračováním předešlého dílu.
Stejně jako v prvním díle, tak i tady je jednou z hlavních postav chlapec Aladin. Se svou rodinou žije ve švédském Åhusu. Aladinovi rodiče se do Švédska přistěhovali z Turecka a otevřeli si tady restauraci. Zpočátku se jim dařilo, ale v poslední době začali mít finanční problémy. Navíc se jim ztrácí jídlo a to není v dané situaci vůbec dobré. Aladinovi rodiče uvažují, že se vrátí zpátky do Turecka, ale Aladin o tom nechce ani slyšet. Díky školnímu úkolu se Aladin dozví, že v Åhusu stála stříbrotepecká dílna, která před sto lety vyhořela a někdo tehdy veškeré stříbro ukradl. Aladin se rozhodne, že stříbro najde a on tak bude moci rodiče finančně zachránit. V té době se mu také začíná zjevovat malý chlapec v podivném oblečení, který za sebou nenechává žádné stopy. Kdo to je?
Stejně jako v prvním díle, tak i tady se setkáváme s Bilií, která se se svojí mámou do Ahusu přestěhovala, a jejich kamarádkou Simonou. Aladin tentokrát patří k hlavním hrdinům.
Povím vám, že jsem se chvílemi bála. Autorka umí čtenáře udržet v napětí dost dlouho. A asi se nejspíš budu opakovat, ale číst v deseti letech podobnou knihu, nikdy bych sama nešla ve tmě do sklepa.
Bylo to strašidelné, ale tak nějak přiměřeně. Kniha má malý formát a krátké kapitoly, takže přečíst Stříbrného chlapce byla vcelku rychlá záležitost.
Autorka umí skvěle psát. Ukázala to již ve Skleněných dětech. A pokud vás série pro děti zaujala, existuje i třetí díl s názvem Stenänglar (Kamenní andělé). Doufám, že nakladatelství Mladá fronta vydá i tuto knihu. bylo by to skvělé zakončení trilogie.
Obálky
Která se vám líbí nejvíce? Mně ta prostřední. Vyjadřuje přesně to, kdy se příběh odehrává i to, že Aladinovi rodiče si restauraci otevřeli ve vodárenské věži. Takže polská obálka je nejvíce povedená
O autorce
Kristina Ohlsson žije ve Stockholmu. Vystudovala politologii a pracovala mimo jiné jako analytička v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE), na švédském Ministerstvu zahraničních věcí a na švédském Policejním prezidiu. V minulosti publikovala odborné texty na téma izraelsko-palestinského konfliktu a zahraniční politiky EU. Svou literární kariéru zahájila v roce 2009 detektivním románem Askungar (Nechtění). Její druhý román Tusenskönor (Sedmikrásky) získal cenu Stabilopriset a byl v roce 2010 nominován na nejlepší švédský detektivní román roku. V letech 2011 a 2012 vyšly autorce další dvě díla: Änglavakter (Andělé strážní) a Paradisof er (Oběti ráje).
Kristina Ohlsson si mě získala svou sérií Lotosové a Miovo blues. Netušila jsem, že píše i pro děti. Recenzí jsi mě nalákala, podívám se po knihách v knihovně. 😉
OdpovědětVymazatDíky. Jestli se ti líbila série pro dospělé, určitě se ti budou líbit i knížky pro děti.
Vymazat