Dlouhé zimní večery 2 - Krajina kolem nás

Projekt od Táni.

Je to neuvěřitelné, ale už je tu desáté pokračování Dlouhých zimních večerů. A jaké je to téma? Krajina kolem nás. 

Když se rozhlédnu venku kolem sebe, měla bych vidět zasněženou krajinu - stromy ztěžklé sněhem se ohýbají pod tou tíhou, ze země vykukuje jen pár osamocených afrikánků, které nestačily odkvést, auta, která přes sněhové závěje nemůžou odjet, protože jim prokluzují kola. Teploty klesají pod bod mrazu a rozvýskané děti, které stavějí sněhuláka, jezdí na saních a koulují se. Realita? Sníh je odtud na míle vzdálen a kdoví, jestli na Vánoce nějaký bude. Možná budou poletovat osamělé vločky, které aspoň trochu rozzáří dětské oči.

Stromy zejí prázdnotou - veškeré listí je odmeteno a rozneseno větrem, sem tam se přece jen objeví vytrvalec, který ne a ne ty poslední listy shodit. Odevšad, kam ucho doslechne, se ozývá protivné krákorání a velcí černí ptáci se čas od času ve větším  hejnu snese na zem a sezobne vše, co mu leží v cestě - tu kus rohlíku nebo krajíc chleba, který odhodil nějaký nezbedný školák.

A všechno je takové pošmourné a depresivní i přesto, že se blíží Vánoce. Slunce ne a ne se ukázat, na obloze jsou těžké mraky, občas se ulicí prožene meluzína a její kvílení se dostane i k nám do komína.

Ale budou Vánoce, Štědrý den, tak si tu pochmurnou atmosféru trochu zpříjemníme tím, že se připravíme na stromeček, koledy, dárky a budeme se těšit na jaro. Ale to už je jiná kapitola.