Zobrazují se příspěvky se štítkemPetra Braunová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPetra Braunová. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 13. srpna 2019

Evička lhářka žhářka

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Zuzana Seye
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2019
POČET STRAN: 152
ZDROJ: vlastní







Anotace
Evička je tichá holčička. Odmala je neobyčejně chytrá, ale lhavá a potměšilá. Čtenář Evičku poznává od miminka a vidí, že to nemá lehké. Maminka je pořád v práci, nemá na dcerku čas, starají se o ni chůvy. Starší sestra Jitka na malou žárlí, a navíc s miminem přece není žádná zábava. Kdo má Evičku opravdu rád, je tatínek, ale i ten má náročnou práci a může se holčičce věnovat až večer. A tak si Evička, jak roste, musí poradit sama. Zvládá to pozoruhodně dobře, ale protože jsou v jejím srdci zasety zloba a hněv, jen lidem ubližuje. Svým chováním způsobuje kamarádům trápení a nepříjemnosti, a jelikož to provádí šikovně, nikdo ji neodhalí. Evička je dokonalá manipulátorka, a to se jí daří až do dospělosti. Ovšem v pozdějším životě se jí to vymstí. Dramatický a napínavý Eviččin příběh má dětskému čtenáři osvětlit situace, s kterými se může setkat, má ukázat, jak je důležité nepodlehnout manipulaci, jak jí čelit a zabránit, a hlavně sám se manipulátorem nestat. Jak se mít na pozoru před takovými Evičkami – a především jak je důležité mít rád!

Hodnocení
Tvorbu Petry Braunové nemusím představovat. Na mém blogu si můžete přečíst už několik článků k jejím knihám. Novinka, kterou jsem měla možnost si přečíst, je...jiná.

středa 10. ledna 2018

Johana s nosem nahoru

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2017
POČET STRAN: 80
ZDROJ: vlastní







Anotace
Myslíte, že dobrodružství zažívají jen kluci? Kdepak! Na letním táboře, kam Johanka jede po skončení první třídy, ji jedno velké čeká. Zpočátku má Johanka trochu nos nahoru, ale hned při první táborové hře jí spadne hřebínek. Musí dokázat, že má odvahu i chytrou hlavu, aby ji oddíl Lvíčat, a nejen ten, přijal jako prima kamarádku.

Hodnocení
Pamatujete si Johanu s dlouhýma nohama? Já ano. Po vyprávění  o kamarádství i záchraně zvířátka přichází Petra Braunová s novým příběhem o této holčičce.

pátek 23. června 2017

Dům doktora Fišera

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Petra Lemonnier
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2017
POČET STRAN: 152
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:


Anotace
Podivín doktor Fišer do svého domu obehnaného plotem s ostnatým drátem nikoho nepouští. Když se Petrův otec zmíní, že pro doktora pracuje, probudí v synovi zvědavost. V domě na kopci prý bydlí nějaký kluk. Nikdo ho ale nezná, do školy nechodí, nehraje florbal… Petrovi se podaří s pomocí kamarádky Kristýny a dokonalé lsti vniknout do domu. Co objeví, je šokující, a co bude následovat, ještě mnohem víc! Napínavý příběh, který vám nedovolí odejít! 

Hodnocení
Nejnovější kniha Petry Braunové přivádí čtenáře na stopu klonování lidí. Dost neobvyklé téma v našich končinách a po přečtení můžu říct, že se autorka tohoto tématu zhostila více než dobře.

Hlavní hrdinou je Petr. Chodí do školy, žije v rodině, kde se všichni mají rádi. Kolem něj se dějí obyčejné věci. Jednoho dne však jeho tatínek získal zakázku v domě doktora Fišera. Dům doktora Fišera je tajemný - je obehnaný zdí a skrývá řadu tajemství. Jak je možné, že v domě táta objevil boty nějakého kluka? A jak to, že ten kluk nechodí do školy? V Petrově rodině je najednou zvláštní ticho, rodiče jsou rozhádaní a Petr netuší, co se děje. Rozhodne se vypátrat, co se vlastně v domě doktora Fišera skrývá.

Petra Braunová tuto knihu představila na letošním Světě knih. Mluvila o ní jako o psychothrilleru pro děti a já s ní musím souhlasit. Zatím jsem nečetla podobnou dětskou knihu jako je tato. Byla tajemná, strašidelná a dobrodružná. Do poslední chvíle jsem netušila, jak to celé doopravdy skončí.

Jsou zde totiž ukázány dva aspekty - komu má Petr věřit? Patrikovi (tomu klukovi od doktora Fišera), který tvrdí, že je klon a Petr ho musí zachránit, nebo doktorovi Fišerovi, který vysvětluje, že je Patrik hodně nemocný a mívá často záchvaty zuřivosti, velké výkyvy nálad a halucinace? Komu věřit? Bláznivému klukovi nebo serioznímu vědci? Do posledních řádků čtenář neví, na kterou stranu se dát. Pokud se čtenář chce dozvědět celou pravdu, musí si knihu přečíst sám.

Příběh je určen pro starší děti, tipla bych vhodné pro děti od páté třídy. Za prvé je to dáno samotným námětem, za druhé jednolitým textem, který je čas od času přerušen ilustracemi.

Autorkou těchto ilustrací je Petra Lemonnier, která žije ve Francii. Obrázky jsou naprosto kouzelné, vyvedené v černobílé barvě, které ještě více podtrhují text a příjemně ho také doplňují.

Za sebe knihu můžu doporučit. Knihy Petry Braunové se úžasně čtou, takže vím, že její knihy jsou sázkou na jistotu.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih


Napsáno pro Databázi knih

pondělí 2. ledna 2017

Nela Malá, co nechtěla být malá

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Tomáš Řízek
NAKLADATELSTVÍ: Baset
ROK: 2014
POČET STRAN: 96
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:


Anotace
Nela je půvabné děvčátko, které maminka promyšleně směruje na titulní stránky magazínů.
Jana Malá si prostřednictvím dcery chce splnit tajné přání být světově úspěšná. Nelu, jako téměř každou holčičku, zpočátku baví dávat si ondulovat vlasy, malovat se a točit se před zrcadlem.
Ovšem cesta do zářivého světa modelingu či před kameru je trnitá, lemovaná prohranými konkurzy. Všechny plány se oběma vymknou z ruky…
Kdo teď Nelu vysvobodí?

Hodnocení
Knihu jsem si pořídila v říjnu na havlíčkobrodském knižním veletrhu přímo od samotné autorky. Kdo pravidelně čte můj blog, ví, že od této autorky jsem četla dost knížek, které se dceři i mně hodně líbily. Všechny se výborně četly, měly příběh s poučením a text byl i vcelku jednoduchý.

Tato knížka je trochu jiná. Jak mě autorka upozornila, knížka je určená pro starší a přemýšlivější děti. Po přečtení s ní musím souhlasit. S devítiletou dcerou jsme knížku četly před spaním a občas jsme se neubránily pocitu, že Nelinčinu maminku chceme vyměnit. (já s dovolením přidám, že jsem jí chtěla zatřást, ať se konečně vzpamatuje).

Většina rodičů měla v dětství nějaký sen, čím by chtěli být, až budou velcí. Maminka Jana toužila být herečkou, letuškou, zpěvačkou nebo modelkou. Ani jedno přání se jí nesplnilo, ale moc si přála, aby její budoucí dcera byla tak výjimečná, aby se tou herečkou či modelkou stala. Jenže náhoda tomu chtěla, že se jí a tatínkovi Jaroslavovi narodil syn Vojta. Maminka se však nevzdala a snažila se, aby byl Vojta výjimečný a stal se hercem či modelem. Vojta je však obyčejný kluk a nikým takovým nechce být. Maminka Jana svoje touhy uloží hluboko v srdci a žijí si normálním životem. Když se však Janě po několika letech narodí holčička Nela, její sny se rozhoří nanovo a naplno. Malou Nelu úplně odřízne od okolního světa, aby Nela náhodou neodolala a neochutnala bonbony, limonády a další sladkosti, které děti milují. A maminka Jana Nelinu výjimečnost hrotí dál a dál...

Každý z nás má nějaký ten sen. A určitě by si přál, aby se některý ze snů přenesl i na potomky. Samozřejmě, i já bych chtěla, aby moje děti byly úspěšné, mohly vystudovat vysokou školu a mít práci, která je bude bavit. Můžu pro to udělat maximum, ale když jim nepůjde škola a budou mít jiné ambice, nic s tím neudělám. A rozhodně je nebudu do toho tlačit tak, jak to dělala Nelina maminka. Může být sice legrace se hezky namalovat, obléct a producírovat se jako modelka na molu, ale pokud do toho maminka zaplete i pětileté dítko a tahá ho po různých konkurzech při každé příležitosti a pokud kvůli tomu dítko nechodí do školky, bydlí v domě, kde nejsou žádné děti, je asi něco špatně.

Kniha má netypický formát - A4 a k tomu docela drobné písmo, což značí, že už to není četba pro úplné začátečníky. Nedá mi to a musím zmínit ilustrace Tomáše Řízka. Obrázky rodiny ukazují úplně obyčejné lidi. Maminka Jana rozhodně nepatří mezi štíhlé krasavice, tatínek Jaroslav má plešku a kulaťoučké bříško a Vojta je normální kluk s kšiltovkou na hlavě, který se tatínkovi hodně podobá (kromě plešky). Ilustrace jsou krásné a zaslouží si, aby si je čtenář pozorně prohlédl.

Kniha se mi dobře četla, opět byla skvěle napsaná a svým určitým způsobem se mi líbila. Rozhodně je příběhem netypická a člověk se nad knihou musí zamyslet. A to občas u knihy nebývá na škodu.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

středa 7. prosince 2016

Sám v muzeu

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Hza Bažant
NAKLADATELSTVÍ: Edice ČT
ROK: 2016
POČET STRAN: 80
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:



Anotace
Muzeum je úžasné místo, které skrývá víc, než se zdá, a není v něm žádná nuda! Když pan vrátný zavře muzeum a vydá se na obhlídku, potkává nejen prostořekou uklízečku Blaženku, ale i nečekané návštěvníky. Jsou to historické osobnosti spojené s některým vystaveným exponátem, jehož napínavý příběh nám vylíčí.

Hodnocení
Komiks Sám v muzeu vznikl na základě scénáře stejnojmenného televizního cyklu pro děti a mládež. Autorka v krátkosti převyprávěla devět příběhů. Všechny příběhy se odehrávají v různých muzeích. Hlavními postavami je vrátný a uklízečka Blaženka, kteří ve všech příbězích vystupují jako vypravěči. Blaženka působí trochu hloupě a zřejmě moc povědomí o historii nemá, zato vrátný si ve znalostech historie libuje a z příběhů je znát, že má staré časy moc rád.

Každý příběh vypráví o různých artefaktech či lidech, kteří se zasloužili o různé objevy. Čtenář se tak může dozvědět informace o Janu Ámosi Komenském, o Janu Barrandovi či Emilu Holubovi.

Knihu ilustroval Hza Bažant. I když je to poněkud zvláštní jméno, ve skutečnosti se pán jmenuje Jan. Jeho ilustrace doprovází i televizní cyklus.

Sám v muzeu není až tak úplně komiks, jak by se mohlo zdát. Má sice komiksový charakter, ale spíše slouží jako zdroj informací. Kniha je ideální pro žáky druhého stupně do hodin dějepisu.

Kniha je poutavá, moc se mi čtení líbilo, navíc jsem se dozvěděla nové informace, o kterých jsem neměla tušení.

Několikrát jsem zmínila, že kniha vznikla na základě televizního scénáře. Jeho průvodci jsou opět pan vrátný (Oldřich Vízner) a uklízečka Blaženka (Anna Polívková). Spolu s nimi vystupují postavy, které se k příběhu vážou. Stejně jako v knize, tak i tady vrátný působí seriozně a Blaženka rozlítaně a zbrkle. Spojení obou průvodců je však velmi zajímavé. Na několik dílů jsem se podívala, abych mohla mít srovnání a můžu říct, že televizní pořad je pro mě hodně líbivý.

Knížku zatím odkládám na poličku do dětského pokoje, kde bude čekat na svou příležitost. Ta přijde brzy...

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

sobota 1. října 2016

Johana s dlouhýma nohama

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2016
POČET STRAN: 80
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:


Anotace
Co všechno se dá zažít během jednoho deštivého letního dne? I nečekané dobrodružství! Jen musíte najít toho správného kamaráda. Johanka tráví posledních čtrnáct dní před začátkem první třídy u babičky a dědy, stejně jako František od sousedů. Je to kluk do nepohody. Zatímco jeho trápí zuby, Johanka se stydí za své dlouhé hubené nohy. Na posměváčky však vyzrají neohroženým činem!

Hodnocení
S podpisy od autorky i ilustrátora ze Světa knih
S Johankou se dětský čtenář mohl letmo seznámit v trilogii o Kubovi. Ale opravdu jen letmo. Johanka dostala svou příležitost v nejnovější knize Petry Braunové.

Johanka tráví posledních čtrnáct dní prázdnin u babičky a dědy v bytě. V sousedním bytě je na tom podobně i František. Jsou to dvě děti, které svede dohromady nejeden velký zážitek.

Johanku trápí její dlouhé nohy. A už jenom to jméno! "Když jsem šel z hub, ztratil jsem  zub. Našla ho Johana s dlouhýma nohama." Takové rýmovačky Johanka nemá vůbec ráda, a tak když jí písničku začne notovat i děda, urazí se.

František moc kamarádů nemá, straní se jich. Je to kvůli tomu, že má špatné zuby, rychle se mu kazí a jsou černé. A František taky nesmí jíst moc sladkého, protože ho pak zuby hodně bolí. Jít k zubaři rozhodně není žádná legrace.

V knize je sedm kapitol, ve kterých je spousta dobrodružství. Například jak se Johanka dědovi schovala, jak se s Františkem seznámila a koho zachránili, když si po dešti šli hrát ven a co se stalo, když František snědl skoro celou čokoládu.

I další kniha Petry Braunové přináší nejen krásný příběh, ale také trochu poučení, o kterém se dá s dětmi povídat. Kniha je o přátelství, o tom, že nevýhoda se může změnit ve výhodu, o tom, že handicap není důvod k posměchu.

Johanka se moc dobře četla. Jak jinak, protože všechny knihy od Petry Braunové, které jsem zatím držela v ruce, jsou skvělé.

Kniha patří do edice Prvního čtení. Písmenka jsou velká tak, aby je začínající čtenář dokázal snadno přečíst. Knihu si mohou přečíst i starší děti, protože to není jen příběh pro prvňáčky, ale i pro třeťáky či dospělé.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

sobota 10. září 2016

Kuba nechce prohrávat

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2014
POČET STRAN: 88
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
Kuba nerad prohrává. A zvlášť teď, kdy do třídy přibyl nový kluk Sebastián. Žil s rodiči ve Velké Británii, samozřejmě umí výborně anglicky, skvěle vypadá a vůbec... Spolužačky jsou nadšené, Kuba otrávený. Ale nevzdá se. Nezlomí ho ani nový miláček děvčat, ani nový pan učitel!

Něco málo o ději
Třeťák Kuba už se školy nebojí, ani mu už počítačový upír nebere energii. Tentokrát však Kuba neumí prohrávat. Chce být ve všem první a nejlepší. To se mu však moc nedaří a úplně nejhorší je, že k nim do třídy přibyl nový žák. Jmenuje se Sebastian a umí snad všechno na celém světě a v tom, co dělá, je prostě jednička. Holky ho zbožňují, kluci s ním chtějí kamarádit. Jen Kuba k Sebastiánovi cítí nepřátelství.

Hodnocení
Kuba potřetí. Po předchozích dvou dílech přichází na řadu příběh o třeťákovi Kubovi. Tentokrát trošku z jiného soudku - Kuba neumí prohrávat. V ničem. Ani při člověče nezlob se, ani při páce, prostě v ničem. Chce být nejlepší. V podstatě se mu to daří, ale pak přijde katastrofa v podobě nového spolužáka Sebastiána. Přijel z Velké Británie, takže nejenže umí skvěle anglicky, ale také dobře česky, umí hrát taky fotbal a to Kuba těžce nese a snaží se Sebastiána přetrumfnout.

Navíc jejich paní učitelka odchází na rizikové těhotenství a třetí třída dostává nového pana učitele.  A stejně jako paní učitelka, tak i on si získá jejich pozornost laskavostí a porozuměním. Pan učitel Rybička má svou třídu rád a není mu lhostejné, co se v ní děje. Proto na dva kohouty přichystá několik zkoušek. Vše nakonec dopadne úplně jinak....

I třetí díl o Kubovi je velmi podařený. Autorka zde nenápadně vmísila poučení a také několik rad a výchovných pomůcek k překonání rivality. 

Kniha je určená pro devítileté děti, text je snadno pochopitelný a vybízí děti, aby o příběhu vyprávěly a říkaly, co je dobře a co špatně.

Knihu opět ilustroval Jiří Bernard. Zdá se, že tato spolupráce plně funguje, už si totiž nedokážu představit, že by knihy Petry Braunové měly jiného ilustrátora. Sice nový pan učitel vypadá trochu divoce, ale jinak jsou obrázky opravdu povedené.

Celá série o Kubovi se mi hodně líbila. Myslím si, že by takových knih, které nejen pobaví, ale i poučí, mělo existovat mnohem víc a mělo by se o nich více mluvit. I z tohoto důvodu čtu dětské knihy od českých autorů, konkrétně od autorek, protože spisovatelů moc není.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

pátek 12. srpna 2016

Kuba nechce spát

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2013
POČET STRAN: 99
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
V první třídě Kuba nechtěl číst, psát ani počítat, ale díky skvělému nápadu paní učitelky ho škola začala bavit. Co se to však s Kubou děje teď? Kuba by ve dne jen spal a spal, jako by z něj každou noc kdosi vysál veškerou energii. A taky že ano! Jenže tenhle upír má naprosto nečekanou podobu…

Něco málo o ději
Kuba je už druhák. V první třídě se Kuba bál školy, vůbec se mu nechtělo číst. Teď už se čtení nebojí. Za to ho však trápí jiná věc - upír, který z něj vysává energii. A i když chodí spát v osm hodin a probouzí v sedm, vůbec se mu ráno nechce vstávat. Co se stalo, že je Kuba tak unavený? Je snad nemocný?

Hodnocení
Nejdříve mě také napadla nějaká nemoc. Jak je možné, že je osmileté dítě po jedenácti hodinách spánku tak unavené? To není samo sebou.

A pak se čtenář postupně dozvídá, že to s Kubovým spaním není samo sebou. Místo, aby Kuba čerpal energii z blahodárného spánku, tráví až pět hodin na notebooku. Povolená půlhodina přes den mu totiž nestačí, a tak v noci - tajně - hraje dobrodružnou hru. Brzy se dostaví důsledky tohoto ponocování.

Mám doma dvě děti. A ať chci nebo ne, obě děti mají tablety a ta starší dostala i mobil. Doba už je taková, pokrok jde hodně dopředu, většina dnešních dětí si už nehraje venku tak, jak to bylo za mých dětských let. Ale přesto - i když mé děti tráví na tabletu dost času (naštěstí ne žádné akční hry, střílečky a podobné záležitosti),  nezapomínáme na školu a na aktivity venku. Nejsou závislé, dokážou se od virtuálního světa odtrhnout.

Problém s tím však má Kuba, kterého tento svět úplně pohltil. Kuba si problém uvědomí, chce to změnit, ale upír má mnohem větší sílu...

Knihu jsem přečetla za několik málo hodin. Bylo to napínavé, dobrodružné a Kubovi jsem držela pěsti, aby vše zvládl. Možná na to však nemusel být sám, kdyby se svěřil rodičům. Přišlo mi, že jeho rodiče jsou hodní a chápaví a určitě by Kubu nenecahli s upírem bojovat samotného. Tady se mi zase potvrdilo to, že pokud se dítě nesvěří rodičům s tím, že ho něco trápí, mohlo by se stát, že se to máma s tátou ani nedozví...

Kniha je určená dětem od osmi let k samostatnému čtení. Příběh navíc vybízí k tomu, aby si rodiče s dětmi o závislosti na počítači (a nejen na počítači) popovídali. Byla to moc pěkná i poučná kniha a jako takovou ji doporučuji k přečtení úplně všem.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih

středa 23. března 2016

Kuba nechce číst

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Jiří Bernard
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2006
POČET STRAN: 76
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
Kuba nechce číst, psát ani počítat. Do první třídy se mu vůbec nechtělo. Co si však počít s žáčkem, kterému se v hlavě honí všechno možné, jen ne škola? Paní učitelka z 1. A na to přišla! Od chvíle, kdy dostala ten skvělý nápad, začaly děti chodit do školy s nadšením. Dokonce i Kuba. A cože to paní učitelka báječného vymyslela?

Něco málo o ději
Kuba nechce číst. Má ze školy strach, protože ho kluci vyděsili tím, jak je to tam hrozně těžké. Má obavu, že se nikdy nenaučí číst. A co paní učitelka? Nebude moc přísná? Bude na ně hodná? Kuba je nešťastný, naštěstí paní učitelka je mladá a docela hezká a s její pomocí se Kuba přestane bát.

Hodnocení
Kniha Petry Braunové, kterou jsme s dcerou společně četly, se věnuje jinému chlapci než je Oliver. Jmenuje se Kuba a právě začal chodit do první třídy. Vůbec se mu tam nechce, protože neumí číst a má strach, že se mu děti kvůli tomu budou smát. Naštěstí paní učitelka je rozumná a moc hodná.

Kuba je ve třídě nepozorný. Stačí jenom chvilka a zamyslí se tak, že ztratí pojem o realitě. Paní učitelka ho kvůli tomu často napomíná, ale stejně to moc nepomáhá. Aby paní učitelka Kubu, a nejen jeho, motivovala k pozornosti, vymyslí pro ně celoroční hru. Pro Kubu je odměna více než motivační, a tak se bude snažit tuto věc získat. Podaří se mu to?

Nepozornost u dětí, které začaly chodit do školy, je v současné době velmi rozšířený problém. Není divu. Přejít ze školky do první třídy není zrovna jednoduchá záležitost. Někdo se s tím popere lépe, někdo hůře. Příkladem může být právě Kuba, jehož pozornost je opravdu nízká, a nedokáže se soustředit na vyučovací hodiny. raději si představuje, že je na hřišti a hraje s kluky fotbal, nebo sní o tom, co si jednou koupí.

Kniha je určená pro malé děti. Kniha vyšla v edici První čtení. Je vhodná jak pro prvňáky, tak i druháky, kteří už umí číst. Písmena jsou proto dostatečně velká, jednotlivé kapitoly dlouhé tak akorát. V textu nejsou složitá slova, nejsou zde ani příliš dlouhá souvětí. Nadmíru povedené jsou ilustrace Jiřího Bernarda. V jeho podání se mi postavy z knihy moc líbily.

Kniha je motivační i pro rodiče. Vysvětlit malému předškolákovi, že škola není tak těžká, jak se mu může zdá a že obavy nejsou na místě. Tato knížka může být pomůckou, jak si o škole společně popovídat.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih



sobota 12. března 2016

Rošťák Oliver

AUTOR:  Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Zdeňka Krejčová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2011
POČET STRAN: 95
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:





Anotace
Šestiletý Oliver je kluk jako buk. Ale přesto se mu stává, že ho lidé oslovují jako holčičku. Jak je to možné? Všechno mají na svědomí jeho krásné blonďaté kučery spadající mu až na ramena. Jednoho dne, když zůstane sám, už toho má Oliver dost. Vezme nůžky - a šmik šmik! A je to! Oliver se takto odhodlaně vrhá do všech svých dobrodružství, ať už doma, nebo venku. Jedno velké na něho čeká ve školce v přírodě....

Něco málo o ději
Oliver chodí ještě do školky. Je předškolák, takže  už je velký kluk. Ale dospěláci si ho často pletou s holčičkou kvůli jeho dlouhým vlasům. A tak rodičům natruc se ostříhá. Maminka je právě v porodnici a bude ji čekat velký šok...

Ale to není všechno - děti s paní učitelkou pojedou na deset dní do školky v přírodě. Oliver bude tak dlouho bez rodičů! Zvládne to? Nebude na to ovšem sám - skamarádí se s Maricou, dívenkou, která u nás žije s babičkou kvůli nepokojům v Chorvatsku. Jak dopadne desetidenní výlet? Co všechno se tam přihodí? Na děti čeká jedno obrovské dobrodružství.

Hodnocení
Můj třetí přečtený Oliver je zároveň první díl z trilogie o tomto chlapci. Já vím, že se série mají číst od začátku, ale co naplat, když se vám jednotlivé díly dostaly od konce?

V tomto díle se poprvé seznámíme s Oliverem. Je prozatím jedináček, ale co nevidět se mu narodí malá sestřička. Všechno se bude točit kolem sestřičky a co Oliver? Toho si budou pořád všichni plést s holkou a to Oliver přece nechce! A tak se ostříhá. Sám. Maminku čeká jedno velké překvapení.

Jenže Olivera čekají další věci, které musí zvládnout. Například školka v přírodě. Dokážete si představit, že je vám šest a najednou se ocitnete na deset dní bez rodičů? Já ne. A Oliver si to taky neuměl představit do doby, než odjel na školku v přírodě. Zpočátku je mu smutno, ale pak se spřátelí s holčičkou Maricou a je z toho láska na první pohled.

Knihy Petry Braunové se velice dobře čtou a dětem jsou příběhy blízké. Jsou reálné, to, co se v nich děje, se může stát kterémukoliv dítku. Ať už narození sourozence, krátkodobé odloučení od rodičů nebo i první dětská láska.

V Albatrosu kniha vyšla v edici První čtení a je určená pro začínající čtenáře. Ideální pro šikovné prvňáky a pro všechny druháky se smyslem pro dobrodružství a odvahu. Protože tyto dvě vlastnosti budou při čtení zapotřebí. Pro citlivé dospělé doporučuji přibalit i kapesník. Ne, nebojte, žádná tragédie se zde nestane, vždyť je to čtení pro děti.

Text je psán větším písmem, ale mezi písmeny už není tolik volného místa jako pro malé čtenáře. Knihu doprovázejí ilustrace Zdeňky Krejčové, která ilustrovala všechny díly s Oliverem.

Olivera doporučuji přečíst. Je to moc krásný příběh a po přečtení si budete chtít přečíst i další díly, které jsou stejně skvělé jako první kniha..

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih




pondělí 6. října 2014

Rošťák Oliver a Marica čarodějka

AUTOR: Petra Braunová
ILUSTRÁTOR: Zdeňka Krejčová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2013
POČET STRAN: 83
ZDROJ: knihovna


HODNOCENÍ:




Anotace
Rošťáka Olivera už možná znáte z první, stejnojmenné knížky. Teď je Oliver o rok starší, moudřejší a stále zamilovaný do černovlasé spolužačky Marici. Končí druhá třída a přichází smutné loučení. Marica, která pochází z Chorvatska a před válkou odjela do bezpečných Čech, se v létě vrací do rodné země. Proto chtějí velké letní prázdniny – pro školáky nejmilejší období – Oliver s Maricou prožít spolu. Splní se jim jejich tajné přání? Marica je přece čarodějka...

Něco málo o ději
Končí škola a druhák Oliver se těší na prázdniny, které stráví s kamarádkou Maricou. Jenže ten osudný den se Oliver a všichni spolužáci dozví, že Marica od září nastoupí do školy v Crikvenici - Marica se totiž s babičkou vrací do Chorvatska.

Oliver je nešťastný a Marica taky. Naštěstí můžou oba kamarádi strávit celý červenec u Oliverových prarodičů. V srpnu však Marica natrvalo odjíždí k moři.

Setkají se ještě spolu? Budou na sebe myslet? To si budete muset přečíst v dalším díle.

Hodnocení
Série se nemají číst od konce. To je zřejmá věc. Jenže co dělat, když knihu, kterou dostanete jako první je právě ta poslední? A co dělat, když navíc ten díl byl skvělý? Nezbývá nic jiného, než si přečíst i ty předchozí knihy.

Marica čarodějka je druhý díl ze zatím třídilné série. Opět se setkáváme s Oliverem a Maricou. Tentokrát je to ve chvíli, kdy se blíží konec školního roku a před školáky jsou velké prázdniny a Oliver se těší, jak je stráví s kamarádkou Maricou. To však ještě netuší, že se s ní bude muset rozloučit. Marica se už o prázdninách vrátí do Chorvatska, kde v občanské válce zahynuli její rodiče a ona se s babičkou odstěhovala do České republiky. 

Je to smutná zpráva, zvlášť pro Olivera, protože je do Maricy zamilovaný. Představa, že ji už nikdy neuvidí, je hrozná. Naštěstí s ní může strávit celý červenec u babičky a dědy spolu se sestřičkou Máří. Zažijí zde spoustu dobrodružství, tajemných i veselých, napínavých i dojemných.

"Chtěla jsem ti vlastně říct," ozve se náhle do ticha Marica šeptem, "že když si tuhle noc budeš něco přát, tak se ti to splní."
"Fakt?"
"Jo. Ale nejlepší by bylo, kdyby sis přál to samé, co já."
"A co si přeješ ty?"
"To ni nemůžu říct."
Oliver v duchu zaúpí. Tomu se nedá rozumět! Znovu ho napadne, že ho Marica nemůže mít ráda, když mu nechce nic říct. Kdyby slyšel, co si Marica v duchu opakuje pořád dokola, nevěřil by vlastním uším.
Škapulíři, škapulíři, přeju si zůstat s Oliverem. Mám ho ráda. Moc, moc, moc!

Příběh opět ilustrovala Zdeňka Krejčová, obrázky jsou barevné, přesto velmi jednoduché a milé. Stejně jak příběh, který se na stránkách rozvíjí. Je především o přátelství, které by mohlo vydržet celý život.

Kniha je určená pro děti, které už mají se čtením zkušenosti. Písmenka jsou dostatečně veliká a kapitoly jsou dlouhé akorát, aby udržely dětskou pozornost.

O autorce
Petra Braunová působila několik let ve francouzských a belgických rodinách jako au-pair. Své bohaté zkušenosti z tohoto období pak zúročila v knížce Česká služka aneb Byla jsem au-pair. Literatura je její koníček už od dětství, často přispívá články do různých časopisů. Se svými dětmi Olivečkem, Marií a Johanou žije v Praze. Díky jim je neustále v kontaktu s dětským světem neutuchající fantazie a lotrovin, který je nevyčerpatelnou inspirací pro její literární tvorbu.
Zdroj: databáze knih