Anotace
Desirée, od narození upoutaná na nemocniční lůžko, epileptická, úplně ochrnutá, zkroucená a spastickými záškuby trpící dívka, odsouzená k životu mezi čtyřmi stěnami nemocničního pokoje. Jenže... Kdesi venku, za zdmi nemocnice, jsou Christina, Margareta a Birgitta, její tři sestry - ony však o její existenci nemají tušení.
Hodnocení
Anotace této knihy mě zaujala na první přečtení. A i když se mi příběh opravdu moc líbil, nebyl úplně takový, jak popis na obálce sliboval, měla jsem trochu jiné představy o tom, co bych měla očekávat. Trochu více magie? Trochu více o tom, jak se žije člověku jako je Desirée?
Desirée je celý život upoutána k posteli - nemůže mluvit, chodit a hýbat se, dostává epileptické záchvaty a trpí spastickými záškuby. Jediné, co ji funguje, je mozek. Myslí ji to skvěle, Desirée je inteligentní, chytrá, umí číst a díky tomu může komunikovat se svým okolím pomocí dýchání do náústku. A také má zvláštní schopnosti - je to čarodějka, která se může odpoutat od svého těla a pomocí telepatie donutit lidi k různým věcem - například napsat tři dopisy třem ženám, které prožily život místo ní...
Začátek příběhu se odehrává ve Švédsku v 50. letech 20. století. Sociální systém neumožňoval rodinám ponechat si postižené dítě ve vlastní péči a rodiče ho museli umístit do ústavu. Přesně tento případ se stal mladé Ellen. Její holčička Desirée, i přesto, že se v děloze vyvíjela jako zdravé dítě, se narodila postižená. Ellen ji odložila do ústavu a už se o ni více nestarala.
Místo ní si vzala do péče tři malé dívenky - Christinu, Margaretu a Birgittu. Všechny tři mají různé povahy a budou mít i rozdílné osudy. Christina je uznávaná lékařka, má již odrostlé děti, manžela a vysněný dům. Margareta je fyzička, která silně touží po tom, co má Christina, ale štěstí se jí vyhýbá. Poslední z žen, které se příběh také týká, je Birgitta - prostitutka, alkoholička, feťačka, která je naštvaná na celý svět, protože ji nikdo nechápe.
Všechny čtyři ženy spojuje to, že je jejich matky odložily a oni se musely životem protlouct jak se dalo, každá z nich měla svůj cíl, svou vidinu, ne všem se však jejich sny splnily.
Každá z nich mi byla víceméně sympatická. Nejméně jsem ovšem sympatizovala s Birgittou - její vulgárnost a nenávist vůči všem mi byla hodně nepříjemná.
Vyprávění všech žen se střídalo. A střídaly se nejen vypravěčky, ale i doby. Se všemi postavami se čtenář mohl seznámit v době, kdy jim bylo deset až do středního věku.
Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst. Kniha je čtivá, děj je svižný. Příběh patří do kategorie psychologických a společenských románů. Kdo má rád takovéto silné příběhy, tento se mu bude opravdu líbit.
Obálky
Když jsem procházela obálky na Goodreads, zjistila jsem, že se mi žádná nelíbí. Pro vás jsem vybrala ty, co se mi nejvíce líbily. Naše česká je zaručeně nejhezčí. Kdo knihu držel v ruce, tak ví, že motýlci i nápis je lehce vystouplý.
O autorce
Majgull Axelsson je původním povoláním novinářka. V době, kdy Švédsko začalo objevovat země třetího světa a jejich chudobu, začala působit i jako reportérka. Psala reportáže, postupně směřovala k beletrii. Majgull Axelsson je autorka, o níž je známo, že ve své tvorbě straní vždy slabým, utlačovaným a handicapovaným.
Napsáno pro Metaforu
