Zobrazují se příspěvky se štítkemMarkéta Vydrová. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemMarkéta Vydrová. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 22. září 2017

Jak jsem byl malej

AUTOR:  Stanislav Juhaňák
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
NAKLADATELSTVÍ: Triton
ROK: 2014
POČET STRAN: 120
ZDROJ: knihovna



HODNOCENÍ:


Anotace
Když jste malí, pořád se děje spousta důležitých věcí, ale nejlepší jsou ty srandovní. Musíte třeba: hlídat zvířátka a sourozence, aby vám nesnědli sladkosti nebo neutekli, kontrolovat novinky v lednici, pilkou naříznout vařečku, krmit mravence cukrem (jen cizí, ne domácí), zkoušet, kam až nejdál doběhnete na jedno nadechnutí, vymýšlet si pohádky a tak.

Hodnocení

Vzpomínáte na dobu, kdy jste byli malí? Určitě někteří z vás vyrůstali v době, kdy neexistovali mobily, počítače a veškeré sociální kontakty se uskutečňovali na hřištích s ostatními vrstevníky. Doba, která sice nebyla až tak moc korektní, ale byl to čas dětství, na které každý s odstupem času vzpomíná rád nebo s určitou nostalgií.

Kniha, kterou jsem přečetla během tři čtvrtě hodiny, obsahuje deset drobných příhod, které se mohly přihodit každému z nás. Při pročítání jsem si zavzpomínala, jak to bylo za mě, když jsme všichni hromadně chodili k zubařce, jak jsme s dětmi sbíraly luční kobylky a dávaly je do prázdných krabiček od sirek. I to, že jsme na záchodě měli velkou zimu.

Součástí knihy je pohádka, kterou chlapec vypráví svým mladším sourozencům. Jmenuje se Země krále Obrpaslíka. Co je u této pohádky tak zajímavé, že ji zmiňuji? Veškerá zvířata a popisy míst se skládají z jídla. Například jsou tady koblihbříšci,  rohlíkopce či nanučňák nebo paprikoušek. Pohádka je hodně bláznivá a fantazijní. Jako jediná má z celé knihy barevné ilustrace.

Ilustrace jsou totiž černobílé. Obrázky malovala oblíbená kreslířka Markéta Vydrová. Její ilustrace jsou přenádherné a pokaždé, když je vidím, tak vím, že se na ně můžu dívat jak dlouho chci a neomrzí mě.

Co v knize ještě najdete? Podrobný plánek bytu s každou maličkostí jako je například TELEVIZE (když skáče obraz, nutno ji praštit) nebo lumpačinou. Tak třeba NAŘEZANÉ VAŘEČKY  s popisem, kde je správně nařezat, aby se zlomily.

Těžko říct, která kapitola se mi nejvíce líbila. Bylo to takové milé čtení celkově. Ač je určená dětem, na své si přijdou i dospělí čtenáři

O autorovi
Stanislav Juhaňák se narodil v Kroměříži, vystudoval tamní gymnázium, poté studoval na Lékařské fakultě UK. Je lékař, psychiatr, majitel nakladatelství Triton. Píše poezii i prózu nejen pod svým jménem, ale i pod pseudonymem Staso.

úterý 30. září 2014

Můj skřítek Šalvěj

AUTOR: Markéta Vydrová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
NAKLADATELSTVÍ: Triton
ROK: 2014
POČET STRAN: 162
ZDROJ: knihovna


HODNOCENÍ:



Anotace
Tato kniha je tím nejlepším společníkem do světa fantazie, který vás bude provázet do nejtajemnějších i nejdobrodružnějších místech. Svět dětí a dospělých se protne před očima, aby rozehrál putování hlavního hrdiny, malého skřítka a jeho kamarádky, i všech postaviček, které ožijí, aby vyprávěly své prazvláštní příběhy. Co by to bylo za vyprávění, kdyby postrádalo legraci, veselé příhody, nebo krásné obrázky, které všechny vtáhnou do děje.

Něco málo o ději
Markétka je malá holčička, která strašně moc toužila po tom, aby měla svého vlastního skřítka. A protože má Markétka plno fantazie, skřítka si vymyslela. Měl zelené kalhoty a fialové tričko, a také jeho čepička byla fialová a protože tak trochu připomínala šalvějový list, dostal jméno Šalvěj.

Markétka je šťastná. Ale proč s ní skřítek není pořád? Proč mizí třeba na dva dny, než se zase objeví. Šalvěj jí vysvětlil, že když usne, tak ho dřímací vítr vždycky odnese někam daleko a je jedno, jestli do pravěku nebo do léta či do zimy. A skřítek jí pak vypráví všemožná dobrodružství, která zažil.

Hodnocení
malý Šalvěj sladce spí v pastelkách
Když jsem se dozvěděla, že Markéta Vydrová vydá knížku, kterou si bude i sama ilustrovat, zajásala jsem. Už jsem to několikrát zmiňovala a budu se zase opakovat, ale ilustrace paní Vydrové mě vždycky pohladí a rozněžní. Její obrázky jsou krásné, barevné a dětem (tak dobře, i mně) se líbí. A stejně jak ilustrace, tak i příběh o malém skřítkovi Šalvějovi je plný nekonečné fantazie a dobrodružství.

Kniha je rozdělená do dvou vrstev. První jsou vzpomínky holčičky Markétky na skřítka, například o tom, jak Šalvěj rád spal mezi pastelkami. Měl rád teplé barvy - žlutou, modrou, červenou a neměl rád černou, protože ta ho vždycky tlačila.

Safrabak Portefuj
Další vrstva jsou Šalvějovy příhody, které zažil, když ho zase dřímací vítr odnesl neznámo kam. Jednou se dostal do pravěku a tam se seznámil s trilobitem, jehož byteček byl moc úzký. Šalvěj se rozhodl, že ho přestěhuje do většího. Nebo se dostal na severní pól. Žil tady mrož Mrožimíroslavomír a toho zase trápilo, že led, pod kterým ležel, netál. Anebo potkal dva brouky. Jeden z nich, teda jedna z znich se jmenovala Přísněnka a ta se ráda rozčilovala a křičela. Jednoho dne si pro ni přišel Safrabak Portefuj, který právě miloval a dobíjelo ho energií, když se brouci rozčilovali a unesl si ji do svého doupěte.

Jak všechny příhody dopadly? Zůstal trilobit v novém bytě? Roztál led pod Mróžou? Podařilo se Šalvějovi vysvobodit Přísněnku?

Je to takové skřítkosnění, jak zní i podtitul této krásné knížky a při čtení mě napadlo, že bych chtěla být taky tou Markétkou a mít taky takového kamaráda Šalvěje, který by mi vyprávěl o všech dobrodružstvích. Jenže v této uspěchané době už moc na snění času nezbývá, a tak aspoň občas u knížky si to dovolím.

O autorce
Pracuje na volné noze jako ilustrátorka a svou tvorbu zaměřuje především na knihy pro děti. Mezi její neznámější ilustrované kinihy vydané v posledních letech patří například: "Josífkův pekelný týden" (D. Krolupperová), Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě" (D. Krolupperová, M. Kratochvíl), "Strašibraši aneb tajemství věže v Kamsehrabech" (M. Kratochvíl), V roce 2008 zahájila trvalou spolupráci v autorské dvojici se spisovatelem, básníkem a scénáristou Milošem Kratochvílem.

středa 15. ledna 2014

Josífkův pekelný týden

AUTOR: Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
EDICE: Druhé čtení
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2010
POČET STRAN: 76
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace:
Rodiče Josífkovi pořád říkají, co má dělat a co naopak nemá. Ale Josífka nebaví stále jen uklízet, psát úkoly, učit se, mýt se a nezapomenout na další protivné věci. A tak když má za úkol napsat vyprávění o své rodině, náležitě si na všechny zákazy a příkazy postěžuje. Netuší ovšem, co tím způsobí! Hned druhý den prožije prapodivné pondělí a úterý není o nic lepší. Josífkovi nastal pekelný týden!

Něco málo o ději
Druhák Josífek má doma trápení - jeho maminka mu neustále říká, co má dělat, co nemá dělat, celé dny neslyší nic jiného, jestli už má hotové úkoly, jestli si uklidil v pokojíčku a pořád dokola. Josífka to pekelně zlobí.

Ve škole Josífek dostane za úkol napsat krátký příběh o rodině. A protože je Josífek opravdu naštvaný, všechno, co se mu nelíbí, napíše. Pak dá úkol pod polštář a usne. Jenže netuší, že maminka si jeho úkol přečte...

Druhý den ráno má Josífek pocit, že jeho rodiče jsou zase úplně jiní. A jak se změnili? K horšímu nebo k lepšímu? A jak se s tím Josífek vypořádá? To už musíte zjistit sami.

Hodnocení
Po velkém úspěchu se čtením o Sedmilháři Josífkovi, přišlo na řadu pokračování. I tentokrát autorka přišla na geniální a nenásilný způsob, jak Josífka vytrestat a popřemýšlet nad tím, co je špatné a co dobré. I já jsem nad tím popřemýšlela a došla jsem k závěru, že Josífkova maminka prošla nějakým úspěšným rodičovským kurzem nebo výchovou nevýchovy. Pokud ano, chtěla bych se ho také zúčastnit. Opět další kniha z pera této české spisovatelky, která vaše dítko připoutá a nepustí vás, dokud ji nepřečtete celou.

Znovu se setkáváme s Josífkem. Je o rok starší a chodí už do druhé třídy. Lhát se snad už odnaučil, ale co mu teď dělá starosti je to, že maminku s tatínkem nezajímá nic jiného, než jaké má známky, jestli si uklidil v pokojíčku a když udělá něco špatně, hned mu zakážou televizi nebo fotbal. A všechna tato příkoří napíše do domácího úkolu. Ale úkol pořádně neschoval a maminka ho objevila. A od té chvíle se začaly dít velmi podivné věci.

Josífek je nejdříve nadšený a velmi spokojený, že si najednou může dělat, co chce, ale později mu začne vrtat hlavou, že to není až tak úplně v pořádku a bude se snažit maminku i tatínka přimět k tomu, aby doma zase zavládl pořádek a systém.

Josífek se choval velmi dospěle a brzy zjistil, že povinnosti k životu patří. A když se mamince nebude chtít, nebude Josífek jíst, nebude mít oprané ponožky a trička, nebude v bytě uklizeno. Josífek na to ale musí přijít sám a jak se s tím popasuje? A podaří se mu přesvědčit rodiče, aby zase byli normální?

Příběh je velmi čtivý, písmenka v knize jsou velká tak, aby je zvládl malý čtenář sám. Kniha je navíc opět doplněna krásnými ilustracemi Markéty Vydrové.

Vřele doporučuji všem, protože si v knížce přijdou na své jak děti, tak i jejich rodiče.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

pátek 10. ledna 2014

Sedmilhář Josífek

AUTOR: Daniela Krolupperová
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
EDICE: Druhé čtení
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2008
POČET STRAN: 70
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace
Prvňáček Josífek je malý neposlucha, rád si vymýšlí a často i lže. A ne a ne se to odnaučit. Rodiče s ním mají velké trápení, a tak se rozhodnou, že s lhaním udělají rázný konec. O jarních prázdninách Josífek prožije pekelný týden. A co si rodiče na svého sedmilháře vymysleli? Přečtěte si už sami!

Něco málo o ději
Josífek právě oslavil sedmé narozeniny. Dalo by se říci, že je to velký kluk. Ano, je už velký kluk, jenže....Ale je tu velké jenže - Josífek totiž lže. Ne, že by lhal schválně, ale z lhaní se stal už zvyk, že mu to ani nepřišlo divné. Josífkovi rodiče jsou z něj nešťastní a už neví, co s ním.

Přišly jarní prázdniny a Josífek, jeho malá sestřička Hanička a rodiče odjeli na hory. Josífek ale vůbec netuší, že rodiče budou na horách jako vyměnění. Malého sedmilháře čeká týden plný překvapení.

Hodnocení
Víte, jak se pozná velmi dobrá kniha pro děti? Dítko při čtení sedí vedle vás, ani nedutá a poslouchá každé vaše slovo. Tohle přesně se mi stalo při čtení o Josífkovi z pera české autorky Daniely Krolupperové. Již první kniha, kterou jsem od spisovatelky četla, měla naprosto stejný účinek. A o čem kniha je? O Josífkovi, který je věčný lhář. Lže, aniž si to vlastně uvědomuje.

Jednou se mu podaří sedmkrát mamince zalhat během krátké chvíle, kdy vstal z postele a než odešel do školy. A víte, co se stane sedmilhářům? "Slyšela jsem, že každého sedmilháře stihne za sedmilhaní takový trest, jaký si zaslouží."

Znělo to strašidelně a tak trochu i jako nějaké kouzlo nebo zaříkadlo. A opravdu - večer se začaly dít velmi podivné věci a Josífek měl pocit, že mu někdo rodiče vyměnil. Jenže to byl jenom začátek.

Každé dítě lže - málo, někdy, více. Znám to z vlastní zkušenosti, kdy nad otázkou: "Kdo to udělal?" obě dcery ukážou na tu druhou a jednohlasně odpoví: "Ona." Ale nelžou tak, jak Josífek. Chudák Josífek si ani pořádně neuvědomoval, že lhát se nemá, ale přesto lhal pokaždé, když se objevila příležitost.

Bylo mi ho líto a hodně jsem s ním prožívala chvíle, kdy zjistil, že jsou rodiče jiní a ze slov v příběhu jsem přímo cítila, jak je nešťastný a zmatený. Ale na druhou stranu Josífek potřeboval trochu potrestat, protože každé dítě ví, že lhát se nemá.

Edice Druhé čtení je vhodná pro děti, které už umí číst. Ale i předškoláčkům se kniha bude líbit a určitě po přečtení/vyslechnutí pohádky se zamyslí nad tím, že je dobré říkat pravdu.

O autorce
Daniela Krolupperová je překladatelka, novinářka a spisovatelka. Píše především pro děti a její knihy mají i poučení: Draka je lepší pozdravit aneb O etiketě, Sedmilhář Josífek nebo Já se nechtěl stěhovat!

čtvrtek 9. ledna 2014

Strašibraši aneb Tajemství věže v Kamsehrabech

AUTOR: Miloš Kratochvíl
ILUSTRÁTOR: Markéta Vydrová
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2010
POČET STRAN: 174
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace
KOMU STRAŠÍ VE VĚŽI? Všem, kdo bydlí v malém městečku Kamsehraby. Za věžními hodinami se jim totiž usadili dva malí strašibraši Baf a Bubu, kteří jsou se strašením tak na štíru, že museli hodně narychlo zmizet ze strašidlácké školy. Ač se snaží sebevíc, vždycky způsobí nějakou nehodu nebo patálii. V Kamsehrabech ale nezůstanou v šlamastyce sami.

Něco málo o ději
Na hradě Hromštejně je strašidlácká škola, kde se strašidla učí strašit. Jenže tam chodí i dva strašibraši Baf a Bubu a těm strašení moc nejde a protože nepovedené strašení pozlobilo strašmistra Uí, museli oba uprchnout.

Doletěli do malé vesničky Kamsehraby, kde mají starou věž opředenou tajemstvím. Děda Tenkrát věří, že se jednou ve věži zjeví mocný Duch Arcipán a bude kamsehrabskou věž chránit. Jenže místo ducha Arcipána tam přiletěli dvě popletená strašidla, kteří neuměli vystrašit ani obyčejnou myš. A když i tady to strašení nevyjde, rozhodnou se, že se na Hromštejn vrátí a budou z nich vzorní žáci, aby se mohli v Kamsehrabech natrvalo usadit. V Kamsehrabech se jim totiž opravdu líbilo.

A jak to nakonec všechno dopadne? 


Hodnocení
Od Miloše Kratochvíla jsem četla minipohádky z nakladatelství Triton, které byly doplněny krásnými ilustracemi Markéty Vydrové. Můžu říct, že jsem se do těchto pohádek i obrázků zamilovala a pořád vyhledávám v knihovně tento typ knížek.

Jednou se mi tam podařilo ulovit knížku Strašibraši s tím, že by se to mohlo dceři líbit. Sice ano, líbilo se jí to, ale já jsem se při čtení o kamsehrabských strašidlech a jeho obyvatelích bavila více než dobře. Příběh je bláznivý, plný legrace a popleteného strašení.

Baf a Bubu jsou dvě strašidla, kteří chodí do školy na hrad Hromštejn. Ale moc jim to učení nejde a když málem ublíží strašmistrovi Uí, je zle a oni musí co nejrychleji zmizet. Za pomoci ohniprutu doletěli až do Kamsehrab, malé ospalé vesničky, a trefili se přímo doprostřed věže, která je obestřená tajemstvím. 

O věž se stará děda Tenkrát, který věří, že ve věži žijí strašidla a když se setká s těmito strašibrachy, je nadšený a honem je posílá strašit. O něco méně nadšená je jeho vnučka Monika, milá slečna, která ma za kamaráda velkého uličníka Emila Metelíka. Přesto se strašibraši a Monika s Metelíkem spřátelí a spolu budou vyvádět neskutečné věci. 

Všichni obyvatelé mají vítr z paní Jouzové, která si na všechno a na všechny stěžuje a kdo může, raději se jí vyhne, protože by jinak mohli skončit ve stížnosti paní Jouzové. A stížnost pak putuje na policejní stanici strážmistru Drozdovi a strážníku Rejhovi, kteří jsou ze staré paní na větvi.

U příběhu se budete bavit. Vážně. Sice mi občas připadlo, že jsou některé příhody trochu přitažené za vlasy, ale proč ne? Na 172 stranách je příběh, který vám vykouzlí úsměv na rtech a neradi se budete s našimi hrdiny loučit.

I když je v tiráži psáno pro děti od pěti let, spíše bych řekla, že ji ocení starší děti. Ale rodiče ji ocení bez výjimky.

O autorovi
Miloš Kratochvíl je spisovatel, scenárista a básník laskavého humoru. Od 17 let publikoval verše, povídky a fejetony, psal písňové texty. Dosud napsal více než 60 televizních scénářů pro děti i dospělé. Publikoval v řadě českých nakladatelství díla pro dospělé i pro děti.

S ilustrátorkou Markétou Vydrovou začal spolupracovat v roce 2008 na knize Draka je lepší pozdravit aneb o etiketě a od té doby vytvořili další knihy.
Zdroj: web Miloše Kratochvíla


Knihu můžete objednat na stránkách e-shopu Kniha.cz