pondělí 30. srpna 2021

Strašidelný dopis

AUTOR
: Tuutikki Tolonen
ILUSTRACE: Pasi Pitkänen
ORIGINÁL: Mörköviesti (Tammi Publishers, 2020, Helsinki)
PŘEKLAD: Alžběta Štollová
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2021
POČET STRAN: 215
ZDROJ: vlastní

Anotace
V rodině Maikki, Hilli a Kaapa se zdá být všechno v nejlepším pořádku. Zdání ale klame! Rodiče se chtějí přestěhovat do nového domu. S tím jejich děti naprosto nesouhlasí. Nelze přece opustit bubáky, fotbalové družstvo a Runara Kalliho. A navíc jednoho podzimního dne do domu Hellemaaových doručí mravenci záhadný dopis určený Velkému Duchovi. A nezůstane pouze u jednoho… Vzápětí se v koupelně objeví i Maikkin starý známý Strážce, pro nějž se život v podzemí stal nesnesitelným. Jeho podzemní brána tak ale zůstala nestřežená a tajuplná stvoření se z podzemí dostávají na svobodu. Bylo by ale lepší, kdyby cestu ven nikdy nenašla. Děti čeká rozhodující bitva! 

Hodnocení
Už jste se seznámili se sourozenci Hellemaaovými? Pokud zatím ne, měli byste to napravit. Strašidelný dopis finské autorky Tuutikki Tolonen je totiž už třetím pokračováním o těchto dětech.

Děti čeká velká změna. Rodiče se chtějí přestěhovat z bytu do domečku! Ale copak to jde? Hilla by nemohla hrát ve fotbalovém družstvu, Kaapo by nemohl navštěvovat tak často Runara Kalliho, autora příručky o bubácích a jak by bubáci našli Maikki, kdyby se odstěhovali na venkov? Do toho všeho začnou mravenci plnit dětský pokojíček uschlými listy ze stromů a zničehonic se u nich v koupelně objeví Strážce, který opustil svou bránu, jenž po jeho odchodu zůstala otevřená.

V minulém díle autorka zavedla hlavní hrdiny i do světa bubáků, ale tentokrát je nechala v našem světě. Čtenář se znovu setkává se starými známými jako jsou Runar Kalli, Strážce i bubáci.

V příběhu se stalo opravdu moc věcí a je těžké se o všech zmínit, protože vlastně nevím, která byla tou stěžejní. Občas mi přišlo, že autorka příliš kombinovala, že nedokázala vypustit žádnou akci. Působilo to sice velkým dojmem, ve skutečnosti však nedošlo k žádnému důležitému zvratu.

Tímto dílem autorka trilogii uzavřela. Říká se, že konec dobrý, všechno dobré. Platí to i v tomto případě. Ocenila jsem, že se autorka nezabývala jen bubáky a tajemnými bytostmi z podzemí, ale také věnovala pozornost věcem z našeho života, jako je nejen přátelství, ale také smutek.

Líbil se mi také náznak toho, že děti rostou a některé věci už nemohou být takové, jak byly dříve.

I tentokrát knihu ilustroval Pasi Pitkänen. Zdá se, že tato spolupráce mezi nimi funguje. Obrázky jsou velmi působivé a černobílé, kromě obálky. Pokud si prolistujete všechny tři knihy, zjistíte, že všechny děti Hellemaovy vyrostly. Je to patrné zejména u Maikki.

Knížka se bude líbit čtenářům kolem desátého jedenáctého roku a také těm malým čtenářům, kteří mají rádi v příbězích dobrodružství.


O autorce
Tuutikki Tolonen je úspěšná a oceňovaná finská spisovatelka pro děti a mládež. Strašidelná chůva byla přeložena do celé řady jazyků a připravuje se i film.


Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat