PŘEKLAD: Petra Diestlerová
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2021
POČET STRAN: 222
ZDROJ: vlastní
Anotace
Téměř v každém manželství se žena občas zeptá: „Co to do p*#!%?+ s tím mým chlapem je?!“ Manželka Davida Finche nešla nikdy pro tuhle otázku daleko. Pět let poté, co se David oženil s Kristen, láskou svého života, zjistili, že má Aspergerův syndrom. Diagnóza objasnila, proč se David někdy chová divně, ale rozhodně Kristin život s ním neusnadnila. Rozhodnut ke změně, snažil se David s neutuchajícím zápalem pochopit Aspergerův syndrom a stát se lepším manželem. Jeho metoda pro vylepšení vztahu obnáší podrobné poznámky, sebehodnocení, a především deník dobrých způsobů, který je kolekcí stovek prohlášení jako „Nepřelaďuj rádio, když slyšíš, že si s ním zpívá“ a „Omluvy, které zařveš, se nepočítají“. David se tak za dva roky změnil z náročného manžela na takového, který obstojí i nejvyšším nárokům. Stal se manželem, jakým chtěl vždycky být.
Hodnocení
Nakladatelství Portál vydává knihy, které se zaměřují na různá psychická onemocnění. Dalším takovým příběhem je titul Omluvy, které zařveš, se nepočítají.
Davidovi Finchovi byl ve třiceti letech diagnostikován Aspergerův syndrom. Celý život si připadal jiný, ale jeho rodiče to neřešili, pro všechny byl jenom divný. David dokázal předstírat, že umí být „normální“ a nevědomky tak oklamal mnoho lidí, především Kristen, svoji ženu. Za minutu dvanáct se dozvěděl diagnózu a on na sobě dva roky pracoval, aby mohl zachránit svoje rozpadající se manželství.
Začal si psát deník nejlepších postupů - věci, které jsou pro většinu lidí samozřejmostí, ale pro Davida znamenají nadlidský výkon. David se totiž, mimo jiné, zaměřuje na sebe, nedokáže rozlišit, že lidé kolem něj by potřebovali jeho pomoc. Kristen však při něm stojí a se vzájemnou pomocí a tolerancí by vše mohli zvládnout.
Titul lze zařadit mezi beletristicky-naučnou literaturu. David Finch zajímavou a především čtivou formou nastiňuje, jak uvažuje a přemýšlí člověk s aspergerem. Ukazuje, že co je důležité pro něj, ostatním může připadat jako malichernost.
Dva roky se David snažil sžít se s diagnózou, pochopit Kristenin svět tak, aby se z něj stal lepší manžel a táta. Jednat a mluvit tak, aby ho lidé chápali a on se cítil v pohodě a nic nepředstíral.
Někde jsem četla kritickou poznámku, že se děj zpočátku vyvíjel slibně, ale nakonec autor sklouzl k tomu, že by se jeho příběh dal aplikovat i pro zdravé lidi. Částečně s komentářem souhlasím. Komunikace je základ každého vztahu. Ať už partnerského nebo pracovního. A pokud s tím druhým nemluvím a nemám snahu na vztahu pracovat, je asi někde chyba. Báječným manželem/manželkou/kolegou může být každý, stačí jen chtít. A David to dokázal i s diagnózou. Cílem nebylo předstírat, ale být tím, kým je.
Podobné publikace se mi dobře čtou - splňují podmínku faktičnosti i čtivosti zároveň. Autor navíc píše zajímavým stylem, do textu přidává kousek ze své osoby. Jeho deníky nejlepších postupů jsou jeho duševním vlastnictvím, které se můžou, ale nemusí ztotožňovat s dalšími aspergery. Každý z nich je jedinečný, každý se zlepšuje svým vlastním způsobem.
Titul vřele doporučuji k přečtení i když nemáte Aspergerův syndrom. Každý na sobě totiž může zapracovat. Když to zvládl David Finch, zvládnete to i vy.
Obálky
Tentokrát na výběr byla jen jedna obálka.
O autorovi
David Finch vyrostl na farmě v severním Illinois. Získal titul inženýra se specializací na hudbu, pracoval jako audioinženýr a studoval psaní komediálních skečů v improvizační škole Second City v Chicagu. Svou ženu Kristen si vzal v roce 2003 a v roce 2008 dostal diagnózu Aspergerova syndromu. S Kristen má dvě děti. Zdroj: portal.cz
Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat