úterý 11. února 2020

Třicet let na zlatém severu

AUTOR: Jan Eskymo Welzl                             
NAKLADATELSTVÍ: Alpress
ROK: 2019
POČET STRAN: 400
ZDROJ: vlastní








Anotace
Největší české dobrodružství až na kraj světa. Neotřelé vyprávění českého polárníka, který líčí svoji neuvěřitelnou cestu na sever. Poznal řadu různých krajů a lidí s roztodivnými zvyky. Setkával se se zlatokopy, zkoušel žít s Eskymáky, zakoupil loď i psí spřežení. Vynikal jako obchodník, ale osvědčil se i jako lékař, a dokonce byl zvolen náčelníkem Nové Sibiře.

Hodnocení
O Janovi Eskymu Welzlovi jsem matně slyšela naposledy na střední škole. V loňském roce vyšla velmi objemná kniha, kterou vydalo nakladatelství Alpress a já si ji chtěla přečíst. Jenže jsem si na sebe učila pořádný bič.


Titul s hustě vysázeným textem je tak objemný, že jsem ho četla a neustále nosila s s sebou bezmála čtvrt roku, což je na jednu knihu opravdu dlouhá doba. Ale už mám konečně přečteno a můj verdikt zní, ano, klidně si ji přečtěte, ale občas přivřete oči, protože některá vyprávění jsou hodně přikrášlená. Já jsem knihu četla s přesvědčením, že to, co Welzl svým čtenářům předložil, je pravda. Ale když se nad tím hluboce zamyslím, občas Welzl nejspíš fabuloval.

Úvod knihy představí Welzla a jeho životní pouť. Poté, co Welzl strávil na severu téměř třicet let, byl administrativní chybou poslán do Československa jako chudý podivín. Táhlo mu na šedesátku, byl velmi dobře stavěný, ale zdálo se, že mluví trochu z cesty. Rozumí se samo sebou, že se Welzl chtěl dostat zpět na sever, ale nejdříve si na cestu musel vydělat. V tom mu pomohli páni redaktoři a za pomoci stenografu (vyprávění pana Welzla bylo totiž tak nepřehledné nejen časově, ale i dějově, že by běžný papír nestačil) zaznamenali jeho neuvěřitelná dobrodružství. Třicet let je poměrně dlouhá doba. Jan Eskymo se na novosibiřských ostrovech zabydlel a považoval je za svůj domov. Našel si tady přátele, postupem času získal na vážnosti a získal si důvěru široko daleko.

Ve svých dobrodružstvích se zabýval tím, co ho živilo - lovem. Pro ochránce přírody a zvířat může být popisovaný způsob naprosto příšerné čtení. Já sice ráda čtu thrillery, kde jsou běžně vraždy, ale detailní popis zabíjení medvědů či jiné zvěře, mi nedělal dobře. Kromě lovu ho živilo i povolání obchodního cestujícího. Jezdil nejen po novosibiřských ostrovech, ale i po Aljašce a prodával živobytí. Nedílnou součástí života na Aljašce byla i zlatá horečka, která postihla kdekoho. Byl to obchod velice rizikový s nejistým výsledkem.

Jan Welzl seznamuje čtenáře s historkami, které zažil a které slyšel. Jak moc jsou pravdivé, musí čtenář posoudit sám.

Kapitoly jsou spíše dlouhé než krátké a každá z nich se zabývám něčím jiným. První část se mi líbila mnohem více. Poukazoval na drsnou přírodu, popisoval, jak přežít v podmínkách, na které nejsme zvyklí a představil národ Eskymáků a všech polárních osadníků. Z druhé části, která se zabývala lovem zvěře a o samozvaných soudech a vykonavatelích trestů, mi naskakovala husí kůže.

Styl jazyka byl upraven pro dnešní čtenáře tak, aby byl snadno čitelný. Což se redaktorům z nakladatelství Alpress povedlo. Podruhé však už od Welzla nejspíš nic číst nebudu. Dal mi vážně zabrat a trvalo mi neskutečně dlouho, než jsem knihu pokořila.

Nicméně, a to budu tvrdit pořád bez ohledu na to, jak se mi knihy čtou, je velice dobře, že se vydávají i tituly autorů, kteří již patří do učebnic literatury. Mají hodnotu prověřenou věky a čtenáři.

O autorovi
Vyučený zámečník, Jan Welzl, procestoval již jako tovaryš značnou část rakousko-uherské monarchie. Po vojně pracoval jako topič na lodi i dělník na stavbě transsibiřské magistrály. Odsud vlastně začalo jeho putování na sever, kde strávil dalších 28 let. Neuvěřitelný život zábřežského rodáka dodnes oslovuje všechny generace lidí a ne nadarmo se stal zásadní inspirací pro postavu největšího Čecha - geniálního Járy Cimrmana.

Děkuji nakladatelství Alpress za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat