pátek 7. února 2020

Smrt jako umění

AUTOR: Laurence Anholt
ORIGINÁL: Art of Death (Constable & Co., 2019, Londýn)
PŘEKLAD: Lubomír Veselý
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2019
POČET STRAN: 320
ZDROJ: vlastní







Anotace
Když je slavná umělecká performerka nalezena na vernisáži k vlastní výstavě mrtvá v nádrži plné formaldehydu, podezření okamžitě padne na její nejbližší. Vedoucí vyšetřovatelkou je Shanti Joyceová, která byla nedávno převelená z Londýna do Yeovilu poté, co její poslední případ nedopadl ani zdaleka tak, jak měl, a navíc se jí rozpadlo manželství. Shanti rychle odhalí, že k vyšetřování bude třeba víc než jen chladná logika, a když jí kolega doporučí Vince Caina zvaného Veggie, Shanti toho podivínského detektiva vyhledá. Oba vyšetřovatelé se ponoří do bohémské komunity a objeví místo plné zášti a žárlivosti. A brzy zjistí, že i přes pokračující vyšetřování, je vrah nejen velmi důmyslný, ale také zdánlivě nepolapitelný. Může se nepravděpodobná dvojice detektivů – pragmatická a nohama pevně na zemi ukotvená Shanti a mysticky založený Caine se svou nevysvětlitelnou intuicí – ukázat jako pravý klíč k dopadení vychytralého vraha?

Hodnocení
Mám ráda detektivní a kriminální příběhy. Kniha Smrt jako umění slibovala napínavý román. Ve skutečnosti to tak však nebylo. Jaký tedy titul byl?

V galerii Masný hák dojde k nečekané vraždě. Někdo do nádrže s formaldehydem naaranžoval samotnou vystavující performerku Kristal Havfruenovou. Komu byla trnem v oku? Synovi Artovi, který byl počat před zraky publika a v současné době je zdatným konzumentem drog? Nebo manželovi Callumovi Oakovi, jehož jeho vlastní počínající sláva byla zastíněna díky kontroverzní Kristal? Nebo někomu jinému? Zdá se, že Kristal měla nepřátel více než dost.

Rozjezd knihy byl více než skvělý. Nepostrádal napětí, dramatičnost a předpokládala jsem, že tímto tempem bude běžet celá kniha. Místo nečekaných stop, odhalení a akčních scén čtenář četl pomalou detektivku. Což na jedné straně není špatné, čtenář si může odpočinout od vražd a krutého vyhrožování. Ale na druhou stranu jsem v tomto románu postrádala, i při nastaveném pomalém tempu, nějakou jiskru, která by mě přinutila, abych knihu četla jedním dechem.

Inspektorka Shantala Joyceová a bývalý policista Vincente Caine jsou novou detektivní dvojicí. Ona se rozvedla, má syna Paula a z Londýna byla přeřazena do malého města. Je chytrá, prostořeká a sebevědomá. On odešel na zdravotní dovolenou kdesi za město, které je hůře dostupné a daleko od lidí. Přemýšlí spíše srdcem, věří v buddhismus a je vegetarián.

Z hlavních postav jsem zmatená. O Shanti jsem nevěděla, jestli si při rozhovorech s Cainem dělá legraci nebo své věty myslí vážně či ironicky. Nespadala mi do žádné škatulky, je těžko zařaditelná. A hodně mě rozčilovalo, že svého parťáka oslovovala příjmením, i přesto, že on ji krásně nazýval jménem a z jeho úst to vyznělo hodně něžně. Vince je muž, který má příliš mnoho kladných vlastností - je velký kliďas a v rozhovorech s podezřelými i se Shanti měl uklidňující tón hlasu. Byl trpělivý a moudrý, rozdával pozitivní energii všem. Na mě však moc tyto řeči nepůsobily, byť asi musel být, mimo jiné, i velmi charismatický.

Detektivní pátrání mě nijak zvlášť neoslovilo, s detektivy jsem nedržela krok. Vraha jsem si sice tipla správně, ale netušila jsem, jak k takovému zjištění došli oni dva. 

Autorův styl psaní není špatný. Děj vcelku odsýpal, i když se v něm skoro nic nečekaného nepřihodilo. Je však škoda, že autor do příběhu nedal něco navíc, nějakou energickou šťávu, víc okořenil vyprávění, takhle všechno vyznělo příliš ploše.

Laurence Anholt mě svým titulem nepřesvědčil k tomu, abych si přečetla i další pokračování. Nechám je těm, kteří si libují v klasických detektivkách.

Obálky
Nevím, jak ostatním, ale mně osobně se líbí německá varianta, byť trochu titul shazuje. Podle obálky bych usuzovala, že kniha bude vtipná a odlehčená.
  

O autorovi
Laurence Anholt je známý britský spisovatel a ilustrátor. Podepsal se pod více než 200 knih pro děti, které byly přeloženy do více než 30 jazyků. V roce 2016 mu vyšel titul pro dospívající The Hypnotizer o otrokářství na americkém Jihu. Smrt jako umění je první kniha ze série Policajtka a mystik. Zdroj: obálka knihy.


Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.

2 komentáře:

  1. Já mám pocit, že knihy čím dál tím více trpí tím, jak jsou zařazeny. Tím myslím, že velké množství knih je označováno jako thriller a detektivka a většinou to je buď jen jedno nebo hůře, ani jedno.

    Nevím, proč :/

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já v tom mám, upřímně řečeno, zmatek. U některých na sto procent vím, že je to thriller (například naše oblíbená Yrsa) anebo detektivka. Pak jsou tu knihy, které to mají napůl. Pokud je thriller ve skutečnosti detektivka, hodnocení bude jiné, než kdyby byla ta samá kniha označená jako detektivka. Tak snad jsem se do toho nezamotala.

      Děkuji za komentář. :-)

      Smazat