neděle 23. února 2020

Lid mi říká Evita

AUTOR: Josef Opatrný                         
NAKLADATELSTVÍ: Epocha
ROK: 2019
POČET STRAN: 320
ZDROJ: vlastní








Anotace
Pocházela z chudých poměrů argentinské provincie, ve škole vynikala jenom v recitaci. V patnácti letech odešla z domova a zamířila do hlavního města země, kde začínala jako herečka druhořadých rolí. Široce známou se stala díky účinkování v rozhlasových hrách, jako celebrita se účastnila charitativních akcí, kde se seznámila s jedním z představitelů vojenského režimu Juanem Domingem Perónem. Po dvou letech se stala jeho manželkou a absolvovala s ním kampaň před prezidentskými volbami vrcholící vítězným vstupem do prezidentského paláce. Nikdy neměla žádnou oficiální státní funkci, dosáhla však vlivu jako žádná žena předtím v argentinské historii. Otevřela tak cestu do vysoké politiky nejen ženám v Argentině, ale v celé Latinské Americe, kde se stala, a dodnes zůstala, symbolem levé části politického spektra.

Hodnocení
Evita Perónová. Kdo by neznal první dámu Argentiny? Několik lidí by se našlo, přesto si však myslím, že by tato žena měla zůstat v paměti všech.



Eva Duarte se narodila jako nemanželská dcera. Už odmala ve škole příliš nevynikala, jediné, co ji bavilo, bylo divadlo. Jejím snem se tak stalo herectví. To ji mohlo splnit pouze velké město - Buenos Aires. Město mnoha možností a také setkávání se s vlivnými lidmi. Mezi nimi i Juan Domingo Perón. Evita se za něj provdala a po jeho boku strávila několik šťastných let. Během nich vyrostla v ženu, které si každý vážil a obdivoval. Pro její smysl pro lidskost a solidaritu ji měl každý rád. Co ji však trochu kazilo, byla neskutečně drahá vášeň pro nakupování luxusního oblečení a šperků. Druhou vadou na kráse bylo nezměrné uctívání perónismu a všeho, co se ho týkalo. Přesto však byly misky vah v rovnováze a Evita se zapsala do argentinských dějin jako žena, která pro své descamisados udělala mnoho. A nejen pro ně.

Od Josefa Opatrného jsem žádnou knihu nečetla. Jeho knihy se vyznačují se dlouhými souvětími a faktickými údaji. Věcné podání je tak osvobozeno od subjektivního cítění. Autorova strohost a styl psaní je poněkud těžkopádný a hůře se čte. Literaturu faktu vyhledávám minimálně, ale když už se mi nějaká dostane do rukou, očekávám od ní, že bude zajímavě napsaná a také čtivá. Nemyslím však žádné bulvární informace.

V knize jsou černobílé fotografie, které buď autor poskytnul ze svého archivu nebo zmiňuje zdroj Wikimedia Commons. Uvítala bych však více fotografií Evity než anonymních domů.

Součástí titulu je poznámkový aparát. Ocenila jsem, že byl hned ve spodní části části knihy. Většinou se jednalo o citace z použité literatury. Občas se v textu objevily překlepy, nebylo to však příliš často. Na text jsem se potřebovala soustředit a chyby mou pozornost odváděly.

Titul není jen o Evitě, ale autor zasadil její osobu v širokém měřítku. Aby čtenář pochopil, proč došlo k té nebo oné události, Opatrný vám nastíní to, co se stalo předtím. Kompletně čistý životopis Evity Perónové česky nevyšel. Existují však o ní minimálně tři beletristické tituly, jeden z nich je bulvární výtisk.

Pokud bych měla knížku doporučit, určitě to bude příznivcům historie. Najde tu hodně informací o Argentině, jejím hospodářství, politice i osobnostech v první polovině dvacátého století. V případě, že máte raději beletrii, zkuste pohledat knihy více románově založené.

O autorovi
Prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc. je vedoucí Střediska iberoamerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, členem mnoha odborných a vědeckých institucí, společností, kromě jiného i členem Klubu autorů literatury faktu. Je autorem odborných publikací věnovaných především problematice formování moderních národů na americkém kontinentě, vztahům Spojených států a Latinské Ameriky a otázce vztahů české společnosti a hispánského světa – za tuto činnost mu udělil v roce 2003 španělský král Juan Carlos prestižní řád Isabely Katolické. Napsal také řadu populárně vědeckých prací a knih z oblasti literatury faktu, například Benito Juárez (1974), José Martí (1975), Průplav dvou oceánů (1979), Válka severu proti jihu (1986), Poslední indiánské války (1990), Objevitelé, dobyvatelé, osadníci (1992), Bitva u Little Big Hornu (1994), Amerika presidenta Granta (1994), Amerika v proměnách staletí (1998), Válka Mohykánů. Sedmiletá válka v Americe (2000), Panama (2000), Kuba (2002), Stát osamělé hvězdy a mexicko-americká válka (2002), Mexiko (2003), Velká siouxská válka (2005), Malá skvělá válka (2013), Pamatujte na Alamo (2015), Viva Cuba Libre (2016) a mnoho dalších. Zdroj: Nakladatelství Epocha


Děkuji nakladatelství Epocha za poskytnutí recenzního výtisku

2 komentáře:

  1. Přiznám se, že třeba film jsem ještě neviděla :D

    I když si pořád říkám, že to jednou vidět chci.

    Já naopak literaturu faktu mám velmi ráda, ale jestliže je autorův styl strohý a těžkopádný nedělá to dobrotu. :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj manžel má v knihovně od Josefa Opatrného několik knih a když jsem se ho ptala, jak mu autorův styl připadá, tak mi potvrdil to, co jsem psala v článku. Jinak to až tak špatná kniha nebyla, na filmovou Evitu se také chystám a pamatuji si, že rodiče měli CD z muzikálu, ale ten v originále.

      Vymazat