Čas vlků

AUTOR: Elisabet Nemert

ORIGINÁL: Vargarnas Tid (Forum, 2016, Stockholm)

PŘEKLAD: Jan Marek Šík

NAKLADATELSTVÍ: Grada - Cosmopolis

ROK: 2018

POČET STRAN: 360

ZDROJ: vlastní







Anotace

Starodávná legenda praví, že v každém člověku žijí dva vlci a neustále bojují o tlukot srdce. Jeden z nich je strach a nenávist a ten druhý láska a důvěra. Který z vlků vyhraje? Ten, kterého živíme. Švédsko na samém počátku 2. světové války. Hlavními hrdiny příběhu jsou sirotci Magdalena a Nils, jejichž jediný příbuzný - strýc, který se vrátil z Ameriky - jim odkázal veškeré své bohatství. Díky nečekanému dědictví začínají nový život i slibnou kariéru, ale hrůzy počínající války pronikající z kontinentu je vedou k pomoci potřebným. Do příběhu vstupuje Carl-Magnus Rytterholm, obdivovatel nového hrdiny - Adolfa Hitlera. Čas vlků je kniha o odvaze a lásce ve stínu války. O odvaze postavit se za to, v co v nitru věříme, za slabé a bezbranné, odvaze bránit právo na svobodu těla i ducha a neuposlechnout rozkazy. I nejčernější temnotou jasně prosvítá zářivé světlo lásky a naděje. A coby symbol boje dobra se zlem čtenáře celou knihou doprovázejí tři sněhobílí vlci.

Hodnocení

Co se týká světových válek a válek všeobecně, nejsem moc aktivní čtenář. Knihy s podobnou tematikou nevyhledávám. Přesto jsem ráda, když občas udělám výjimku.

Čas vlků se odehrává ve Švédsku v letech 1939 až 1945. Nejprve se seznamujeme se sourozenci Magdalenou a Nilsem Liljedahlovými. On vlastní několik obchodů, ona pracuje na univerzitě a současně je novinářkou, která bojuje za spravedlnost.

Na pozadí válečné atmosféry se odehrávají různé mikropříběhy. Skutečné i ty vymyšlené. Celým příběhem vás doprovází tři bílí vlci a černý krkavec jako symbol míru, dobra a odvahy. Vyprávění s nimi bylo něžné, trochu tajemné a mystické. Některé pasáže vedly čtenáře k zamyšlení, některé byly vyobrazeny jako podobenství s válkou a s Židy. Ale pokud bych měla být upřímná, tato vsuvka v knize nemusela být. Chvílemi jsem se přistihla, že se těším, až tyto kapitoly dočtu.

Víc než příběh sourozenců Liljedahlových mě zajímalo čtení s historickými údaji. Ne že bych vyloženě prahla číst o zvěrstvech druhé světové války. Tady se autorka krutosti dotkla jen zlehka. Nejvíce mě zasáhl příběh o záchraně dánských Židů. Pokud netušíte, co se s nimi dělo, doporučuji přečíst tuto knihu nebo si na internetu vyhledat konkrétní informace. Elisabet Nemert tento příběh vylíčila velice dojemně a přiznám se, že jsem byla opravdu dojatá.

Svoboda je drahocennost a její hodnotu si neuvědomíme, dokud ji neztratíme. (Str. 191)

Nebylo to jen o válečné historii Švédska, ale autorka také zmiňuje válečnou atmosféru v již zmiňovaném Dánsku, také v Norsku, Finsku, vynese na světlo jména známá i neznámá. Popisuje neutěšenou švédskou situaci matek s dětmi, nedostatek školek, leckdy i pěstounská péče nebyla ta pravá.

Postavy v knize nebyly až tak detailně vykresleny. Vše bylo napsáno povrchově a bez přílišných emocí. Co by mohlo čtenáři trochu vadit, byly jen lehké zmínky o minulosti obou sourozenců, autorka tuto část nechává obestřenou tajemstvím. Spisovatelka nechala na čtenářích, aby si domysleli jejich dětství. Romantická linie byla něžná, ale nepřeslazená a nezastiňuje válečný příběh. Kniha má pomalejší děj, ale v tomto případě to vůbec nevadilo. Nebylo kam spěchat.

Co však musím vyzdvihnout, jsou nádherné myšlenky, které se v knize objevily a stojí za to, aby se čtenář zastavil a popřemýšlel o nich.

Právě rozhodnutí z nás dělají to, čím jsme, a abychom něčeho dosáhli, musíme taky často něco obětovat. (str. 207)

Anotace v knize trochu mlží a může zmást. Je jen vytrhnutá z kontextu a čtenář s ji může vyložit jinak. Ale i přes všechny zápory se mi kniha líbila. Historická linka mě zajímala asi nejvíce. Vlčí příběh nebyl špatný, ale v knize by mohl některé čtenáře trochu rušit a samotný děj sourozenců Liljedahlových byl očekávaný a ničím nepřekvapivý.

Komu knihu doporučit? Asi všem, jak ženám, tak i mužům, ale především těm, kteří rádi objevují historii. Válka se dotkla celého světa. Hodně se v knihách píše o známých událostech a tématech (Pearl Harbor, koncentrační tábory, nošení židovských hvězd) v zemích, které válka hodně citelně zasáhla. Ale o severských zemích se toho píše přece jen méně. Proto jsem ráda, že jsem si mohla doplnit znalosti o tyto informace.

O autorce
Elisabeth Nemert se narodila v roce 1950 ve Stockholmu, kde i vyrostla. Vyučuje švédštinu, historii, dějiny umění a filmovou vědu na střední a vysoké škole. Věnuje se rovněž psaní učebnic, příruček a vzdělávání odborníků v těchto a příbuzných oborech. Je úspěšnou spisovatelkou - vydala již několik knih, především historických románů a románů pro ženy. Historický román zasazený do druhé světové války Čas vlků (Vargarnas Tid, 2016) zaznamenal ve Švédsku velký ohlas a byl nominován na Knihu roku 2017. Nyní žije se svou rodinou mimo Stockholm a připravuje další román. Zdroj: Databáze knih

Napsáno pro Gradu.

Knihu můžete zakoupit v e-shopu nakladatelství.