středa 25. prosince 2013

12 taktů pro Václava Hraběte

AUTOR: Jiří Žák
NAKLADATELSTVÍ: XYZ
ROK: 2010
POČET STRAN: 261
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:





Anotace
Ve výpovědi Hrabětových kamarádů, spolužáků, jazzových muzikantů a básníků se odvíjí nejen příběh jednoho z nejzajímavějších básníků poválečného období 20. století, ale i doba, v níž Hrabě žil a tvořil. 60. léta 20. století se stejně jako Hrabě stala legendou, která na dlouhá léta poznamenala vývoj kulturního povědomí celé naší společnosti. Knížka zahrnuje například i úryvky z reportáží, korespondenci, citace z díla, z kritik a článků

Něco málo o ději

Václav Hrabě se narodil 13. června 1940 v Příbrami. Vyrůstal v malé vesničce Lochovice spolu se sestrou Jarmilou a rodiči (otec pracoval na dráze a matka na poli). Od dětství  měl Václav smysl pro fair-play a empatii. Tuto vlastnost získal po svém otci a přísnost po své matce. Tíhl k četbě, ve škole se dobře učil a brzy začal hrát na klarinet.

Po základní škole přešel do hořovického gymnázia, kde platil opět za výborného studenta. V roce 1957 odmaturoval a rozhodl se odejít na studia do Prahy. Tam Václav ve studiu hodně polevil, raději se věnoval klarinetu a skupině Dixie 24. Jazz se stal jeho životem, ale poezie se už velmi vehementně drala na světlo.

V roce 1961  se seznamuje se svou budoucí ženou Olgou, ale jejich láska je přerušená odchodem Václava na vojnu do Litoměřic. Teprve tam se stává opravdovým básníkem a nebylo to jen proto, aby mu "nezezelenal mozek". Z koníčka se najednou stala posedlost.

Po návratu z vojny ho čeká jen rok a půl života. Snaží se ho prožít opravdu jako beatník. V těsném bytě, o který se dělí s bývalou ženou Olgou a jejím novým partnerem, 5. března 1965 umírá nešťastnou náhodou na oxid uhelnatý. Bylo mu pouhých dvacet pět let.

Hodnocení
Většina zná Václava Hraběte jako básníka, který umřel velmi mladý. Ale jaký byl? Byl to pořád ten hodný a citlivý chlapec i přesto, že ho velmi silně ovlivnila Praha, jazz a básníci beat generation?

Prostřednictvím vzpomínek Václavových přátel z dětství, spolužáků i muzikantů se dozvídáme, jaký vlastně ve skutečnosti Václav Hrabě byl - kamarádský milý kluk s velkým srdcem se smyslem pro hudbu, knihy a poezii.

Oprávněně se řadí k básníkům beat generation, jeho životní styl odpovídal stylu jeho amerických kolegů - alkohol, prášky, cigarety. Přesto však ve svém nitru zůstává stejným skromným člověkem jako byl dřív. Často byl přirovnáván ke Karlu Hynkovi Máchovi a říkalo se mu "Mácha v texaskách".

I název knihy je čistě bluesový. Blues se totiž skládá ze dvanácti taktů, které se neustále opakují. Druhá část názvu je odvozenina od Hrabětovy básně Blues pro bláznivou holku a bláznivá holka je nahrazená básníkovým jménem.

Václav Hrabě je tak trochu zapomenutým básníkem. Docela neprávem, protože jeho poezie je krásná. Některé z nich byly i zhudebněné jako jsou třeba Variace na renesační téma, Jednou nebo Jam Session.

Autor čerpal z mnoha zdrojů a vytvořil tak život o jednom básníkovi z dvacátého století. Není o jeho tvorbě, ale o tom, jaký byl a jak ho vnímali ostatní lidé.

O autorovi
Jiří Žák je český herec, spisovatel, scénárista, publicista a překladatel z francouzštiny. V současné době je členem Divadla na Vinohradech.

Píše knihy a točí dokumenty o Francii, především o Paříži i o osobnostech země galského kohouta. Natočil cyklus rozhovorů s legendami francouzského filmu, mezi něž patří například Jean-Paul Belmondo, Jean Marais, Annie Girardotová, Pierre Richard, Claudia Cardinalová a mnozí další.
Zdroj: wikipedie

1 komentář:

  1. Václav Hrabě byl nejen básník, ale i pozoruhodný prozaik. Já jsem jeho Horečku hltal někdy v šestnáci, kdy jsem ji dostal jako dárek od staršího bráchy.

    OdpovědětVymazat