.jpg)
Hodnocení
Dobrodružný román s fantasy prvky z českého prostředí. To je kniha české autorky Radky Volfové, kterou vydalo nakladatelství Portál v roce 2024.
Vyprávění zavádí čtenáře na jednu malou vesnici. V této ospalé díře má jedenáctiletý Kuba strávit celý týden. Vůbec se netěší - dědu (otce mámina přítele) skoro vůbec nezná, není tu internet a zdá se, že tady nejsou ani žádní vrstevníci. To teda budou strašný prázdniny.
Ke Kubově překvapení se v podkrovním pokoji, který má jen pro sebe, setká se zvláštním klukem. Jmenuje se Pavel, nosí jakési retro oblečení a nezná ani mobil. Co je to za podivnosti? O to větší překvapení pro Kubu je, když zjistí, že vesnice, kde před chvílí nebyla ani noha, najednou ožila, je tu spousta lidí a dokonce i stejně staré děti jako je on. Vypadá to, že to nakonec nebude ani taková nuda, jak se prve zdálo.
Kuba je mámin mazánek. Dalo by se říci, že jsou na sebe fixovaní, ale vzhledem k tomu, co oba zažili v minulosti, se tomu nelze mnoho divit. Proto Kuba nemůže vystát mámina nového přítele Petra. Má pocit, že mu mámu ukradl.
Co se týká samotného příběhu, je důležité zmínit, že příběh se odehrává ve dvou časových rovinách. První linie se odehrává v současnosti, ta druhá v 80. letech 20. století. Čtenář spolu s Kubou sleduje, jací byli lidé o třicet let dříve, co nosili, co jedli, čím jezdili a čím platili. Kuba zjistí, že být bez mobilu je vlastně docela fajn, že veškeré sociální sítě se odehrávají na kolách, na kolotočích a povídáním si mezi sebou. Kdo z vás zažil takovou dobu, ať zvedne ruku.
Kuba si teď vůbec nebyl jistý tím, co vidí. Vypadalo to sice, jako že ten černovlasý kluk mává na něj, ale tomu samozřejmě odmítal uvěřit. Není přece možné, aby ho takhle, skrz zrcadlo, mohl vidět. Dál na kluka jen nechápavě zíral, až ten s ním ztratil trpělivost.
"Tak už nečum tak blbě a pojď za mnou!" zakřičel naštvaně, naposledy máchl rukou a zmizel.
A tak Kuba šel.
Druhá rovina je sbližování se Kuby s dědou a poznávání života na vesnici. Hodně lidí na vesnicích stále chová domácí zvířata jako jsou králíci, slepice či prasata, někteří lidé mají i louku, kterou je potřeba posekat. Kuba se s dědovým laskavým přístupem učí novým věcem a povinnostem.
Kniha má spoustu přesahů - od rodinné situace jako je rozvod, přes první lásku až po kamarádství. V neposlední řadě je přiblížení dnešním dětem, jaká byla situace ve 20. století, že ne všechno bylo dostupné hned. Některé pojmy jsou vysvětleny v závěru knihy, třeba taková babetta či tuzex dnešním dětem moc neřekne.
Příběh se čte rychle a je snadno pochopitelný. I když jsem se hodně rozepsala o minulém století, není tato část dětem vnucována nijak násilně, jen tak na okraj, ale aby bylo pořád patrno, jaké rozdíly jsou mezi tím, co bylo a co je teď. Důležitým aspektem je přátelství a také odvaha. Protože vylovit zatopený poklad opravdu vyžaduje spoustu odvahy.
Knihu ilustroval Viktor Svoboda. Obrázky jsou černobílé a podtrhují celkovou atmosféru příběhu.
Jak už věk hrdinů napovídá, vyprávění je vhodné pro děti kolem dvanáctého roku věku, ale na své si přijdou i jejich rodiče, kteří se alespoň také jistě rádi vrátí zpět do doby, kde se ocitl Kuba.
Bibliografické údaje
AUTORKA: Radka Volfová
ILUSTRÁTORKA: Viktor Svoboda
VYDAVATELSTVÍ: Portál
ROK: 2024
POČET STRAN: 256
O autorech
Radka Volfová vystudovala učitelství a nyní pracuje jako studijní referentka na Právnické fakultě UK. Žije s rodinou v Mníšku pod Brdy.
Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat