ILUSTRÁTOR: Barbora Kyšková
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2018
ROK: 2018
POČET STRAN: 120
ZDROJ: knihovna
Anotace
Jana, nebo Mana? Kdo jsem? Ta, která žije tady a teď, nebo ta, která putuje dávnou pohanskou krajinou s malým Édarem? Jeho osadu neznámí jezdci vypálili, a já mu chci najít nový domov. Jednoho dne dojdeme k lidem, kteří nás přátelsky přijmou. Nikdy by mě nenapadlo, že právě zde nám hrozí smrtelné nebezpečí. Zachráním podruhé Édara? A sebe?
Od Ivany Peroutkové jsem snad ještě nic nečetla. Ale autorka je mi známá díky příběhům o malé Aničce.
Hlavní hrdinkou je Jana, dvanáctiletá slečna, která nepatří až tak mezi oblíbené spolužáky, spíše se drží v pozadí. Raději si přečte nějakou knihu. Její nejoblíbenější komiksovou postavou je Maya, pohanská hrdinka s neuvěřitelně vosím pasem. Chce být jako ona, a tak se jednou v zimě vydala hledat šíp, který při místních slavnostech vystřelil kluk, do kterého je Jana tajně zamilovaná. Pokud šíp najde, všimne si jí ten kluk? Když už šíp nakonec najde a drží ho v ruce, uklouzne, spadne a ztratí vědomí. Když se probere, uvidí čtyři tajemné jezdce na koních s přilbou s rohy. Jana je sleduje a tím začne její dobrodružná cesta.
Příběh se odehrává ve dvou časových rovinách - v současnosti, kde se hlavní hrdinka jmenuje Jana a v pohanských dobách si dívka nechá říkat Mana. Obě linie se vzájemně prolínají.
V knize vystupuje několik zásadních postav - Édar, malý divoch, kterého chce Mana odvézt do bezpečí. Nadar, chlapec, který Maně může pomoci a tajemný Ochránce, který nad pohanskou vesnicí drží pevnou ruku.
Z Jany se postupně stává dívka, která si věří, zvládne se postarat nejen o sebe, ale i o malého kluka. Zkrátka se dokázala přizpůsobit novým životním podmínkám.
Styl vyprávění je příjemný, přiměřeně napínavý s ohledem na věkovou kategorii, pro kterou je určen. Příběh je psaný v ich-formě z pohledu Many. Trochu mi to vyprávění připadalo monotónní, bez emocí, jako kdyby dobrodružství Mana ani neprožívala sama, ale někdo jiný. Ne nutně to bylo špatné, k dané situaci se to víceméně hodilo.
Knihu doprovází ilustrace mé oblíbené ilustrátorky Barbory Kyškové, s jejímiž obrázky se potkávám v mnoha dětských knížkách. Tady je najdete jak v černobílém, tak i barevném provedení, převážně jsou malého formátu.
Ztracený šíp je určen spíše dívkám, než chlapcům. Čtenářky se mohou dočíst v tomto tajemném příběhu o přátelství, lásce, moci i něco málo o pohanské době. Je to ideální čtení pro děti deset až dvanáct let. Dokázala bych si ji představit jako společné čtení ve třídě.
O autorce
Ivana Peroutková se narodila v roce 1960 v Karviné. V letech 1978 – 1982 vystudovala filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor divadelní a filmová věda. Po škole publikovala divadelní recenze, krátce pracovala v Čs. televizi a pak jako redaktorka nakladatelství Panorama, odkud odešla na mateřskou dovolenou. V roce 1992 jí vyšla prvotina Na vahách života (Road), následovaly převyprávěné Staré pověsti české (ABR) a v roce 2000 novela Dům s vůní zmoklé psí srsti (Artur). V dalších letech napsala několik dětských knížek: Anička a její kamarádky, Anička ve městě, Kouzelné dobrodružství s papouškem Žakem (Albatros a za první jmenovanou obdržela čestné uznání), a Modrý kocourek (Artur). Publikovala dva romány: Nad ledem, pod ledem a Drama Hedviky P. (Olympia). Je scenáristkou komiksové verze Foglarovy knihy Hoši od bobří řeky (Olympia). V roce 2009 jí v nakladatelství Artur vycházejí čtyři knížky pro dospívající dívky: Denisa mezi skleněnými střepy, Denisa a její podzimní můra, Denisa ve víru vloček, Denisa maluje lásku.
Žádné komentáře:
Okomentovat