ORIGINÁL: Ryan et le mystère de la Salamandre
PŘEKLAD: Ing. Kateřina Tvrzová
NAKLADATELSTVÍ: OA Editions
ROK: 2019
POČET STRAN: 124
ZDROJ: knihovna
Anotace
Když se Ryan a jeho dva nejlepší kamarádi, Patrik a Bernardo, rozhodnou prozkoumat skrytou chodbu, která vede do hradu blízko jejich vesnice, ani ve snu je nenapadne, kolik zažijí dobrodružství a vyřeší záhad. Díky této knize navštívíte kouzelný svět plný tajemných postav, alchymistů a záhad fungování vesmíru.
Hodnocení
Když mě kniha zaujme podle obálky, většinou mě zaujme i její obsah. Občas se objeví výjimka. A tou je právě kniha Ryan a tajemství Salamandry. Kolem knihy jsem prošla dvakrát a potřetí už jsem si ji půjčovala domů a těšila se, jak si skvěle počtu. Jenže se dostavilo velké zklamání.
Ryan v deseti letech dostává od tatínka záhadný náramek, který má tajemnou moc. Jakou? To brzy Ryan zjistí. Spolu se spolužáky se vydává do hradu, kde chtějí nalézt tajemnou chodbu. Místo ní však objeví zapomenutý svět fantazie.
Vymyšlený příběh není až tak špatný, horší je jeho zpracování. Mám za sebou vcelku dost přečtených prvotin, jak pro děti, tak i pro dospělé, ale tato vychází jako lepší slohová práce. Těžko říct, jestli se styl ztratil překladem, nebo autor takto opravdu píše. Nevím, která varianta je horší.
Postavy si nikterak neoblíbíte. Určitě ne Bernarda, který na dobrodružství vůbec není a jenom rád mlsá sladkosti. Možná vám bude trochu sympatický Patrik. Na svůj věk je velmi chytrý a inteligentní. Svou bystrostí tak zastínil hlavní postavu Ryana. Ryanovi spadlo štěstí do klína téměř samo. S Patrikem se vzájemně doplňovali ve vědomostech, ale Patrik byl krapet napřed.
Celý příběh byl plytký, bez emocí a autor zbytečně filozofoval. Místo napínavého děje, který se objevil až v druhé polovině knihy, se snažil vtlačit dětem do hlavy myšlenky o životě či snění. Na moudrech by nebylo vůbec nic špatného, ale při čtení jsem si uvědomila, že nevím, co jsem vlastně četla.
Další negativum shledávám v českém vydání knihy. Název vydavatelství je vytištěn tak malým písmem, že jsem si ho musela zjistit až na internetu. V knize už totiž nebylo nikde zmíněno. Titul neprošel korekturou a lidé, kteří dávali dohromady české vydání, po sobě zanechali řadu chyb - od vynechávání uvozovek, jejich špatného značení, přes kostrbatě poskládané věty, až po nesprávné užití slova jeho vs svůj.
Ryan v deseti letech dostává od tatínka záhadný náramek, který má tajemnou moc. Jakou? To brzy Ryan zjistí. Spolu se spolužáky se vydává do hradu, kde chtějí nalézt tajemnou chodbu. Místo ní však objeví zapomenutý svět fantazie.
Vymyšlený příběh není až tak špatný, horší je jeho zpracování. Mám za sebou vcelku dost přečtených prvotin, jak pro děti, tak i pro dospělé, ale tato vychází jako lepší slohová práce. Těžko říct, jestli se styl ztratil překladem, nebo autor takto opravdu píše. Nevím, která varianta je horší.
Postavy si nikterak neoblíbíte. Určitě ne Bernarda, který na dobrodružství vůbec není a jenom rád mlsá sladkosti. Možná vám bude trochu sympatický Patrik. Na svůj věk je velmi chytrý a inteligentní. Svou bystrostí tak zastínil hlavní postavu Ryana. Ryanovi spadlo štěstí do klína téměř samo. S Patrikem se vzájemně doplňovali ve vědomostech, ale Patrik byl krapet napřed.
Celý příběh byl plytký, bez emocí a autor zbytečně filozofoval. Místo napínavého děje, který se objevil až v druhé polovině knihy, se snažil vtlačit dětem do hlavy myšlenky o životě či snění. Na moudrech by nebylo vůbec nic špatného, ale při čtení jsem si uvědomila, že nevím, co jsem vlastně četla.
Další negativum shledávám v českém vydání knihy. Název vydavatelství je vytištěn tak malým písmem, že jsem si ho musela zjistit až na internetu. V knize už totiž nebylo nikde zmíněno. Titul neprošel korekturou a lidé, kteří dávali dohromady české vydání, po sobě zanechali řadu chyb - od vynechávání uvozovek, jejich špatného značení, přes kostrbatě poskládané věty, až po nesprávné užití slova jeho vs svůj.
Procházeli jsme lesem po úzké písčité cestě, na které byly stopy od koňských podkov. Najednou jsem jednoho uslyšel. Otočil jsem se a nemohl uvěřit svým očím. Byl to bílý jednorožec! Tenhle bílý kůň s rohem přímo uprostřed jeho hlavy přece existuje jenom ve vymyšlených příbězích! Neklusal, ale jakoby se vznášel a zároveň pomalu házel hlavou s blonďatou hřívou. Zastavil, vyzdvihl jeho kopyto na pozdrav a podíval se na mě svýma modrýma očima.
"Co je to za stvoření?" zeptal jsem se Djeka, který dělal jako by nic a pokračoval dál. (str. 65)
Abych knize úplně nekřivdila, musím zmínit, že autor propojil do příběhu astronomii, numerologii, geometrii i filozofii. Zajímavou pasáží byly popsané informace o bozích na Olympu. Čtenář, který řeckou mytologii příliš nezná, se o nich dozví základní fakta. Ale to je snad jediná pozitivní věc, kterou jsem našla. A to je dost málo.
Olivier Herran není spisovatel, ale především zpěvák. Mimochodem, krásně zpívá a na Youtube ho najdete pod jménem The Dream Of Orion. V knize uvedená webová stránka neexistuje, takže ji ani nezkoušejte vyhledat. Autor nemá o sobě žádné informace. Jediné, co můžete zjistit, je to, že měl v Praze koncert. Olivier Herran je dabér, který propůjčil svůj hlas italské značce Versace, a model pro úspěšnou pražskou agenturu.
Tato kniha se těžko doporučuje. Knihu jsem četla už v roce 2019, ale za mě zkrátka zbytečná kniha, která mě příliš nenadchla.
Žádné komentáře:
Okomentovat