ORIGINÁL: Sleeping Murder (William Collins Sons, 1976, Londýn)
PŘEKLAD: Jarmila Svobodová
NAKLADATELSTVÍ: Knižní klub
ROK: 2009
POČET STRAN: 216
ZDROJ: vlastní
Anotace
Obálky
Tentokrát to nebudou zahraniční obálky, ale česká vydání.
O autorce
Anotace
V Zapomenuté vraždě nás autorka zavádí do půvabného anglického přímořského letoviska Dillmouth, kde si mladí novomanželé Reedovi, stěhující se sem z Nového Zélandu, zakoupí malou viktoriánskou vilku. Gwenda Reedová však ale díky záhadným a ne právě příjemným útržkům vzpomínek, které se jí začnou vybavovat, pomalu nabude děsivé jistoty, že v tomto domě už kdysi byla a stala se v něm svědkyní vraždy. Podaří se jí za pomocí slečny Marplové sestavit ze střípků vědomí, zasutých hluboko v paměti, skládanku, která odhalí tajemství dávného zločinu?
Hodnocení
Agathu Christie jsem naposledy četla v době, kdy jsem chodila na střední školu. Začínala jsem s Jane Marplovou, kterou jsem si zamilovala. A v momentě, kdy byl hlavní postavou Hercule Poirot, jsem se do knih nemohla začíst. Pamatuji si, že jsem četla Deset malých černoušků, Vlak z Paddingtonu a Prasklé zrcadlo. Zapomenutá vražda byla pro mě výzvou.
V jednom ze svých minulých článků jsem psala o Klubu milovníků knih. Tentokrát bylo dané téma s Agathou Christie. Několik jejích knih jsem doma měla a Zapomenutá vražda byla jednou z nich.
Novomanželé Reedovi se rozhodnout odstěhovat z Nového Zélandu do Anglie. Zatímco Giles na ostrovech ještě zůstává kvůli pracovním povinnostem, Gwenda v Anglii hledá jejich vysněný domov. A také ho našla. V domě však zažívá pocity deja-vu – tam, kde chce probourat zeď kvůli novým dveřím, už dveře byly; schody, jež by vedly do zahrady, už mají své základy přesně tam, kde je chce mít; tapety, o kterých měla jasnou představu, se opravdu v jenom pokoji našly. A vrchol všeho je, když si Gwenda ve svých vzpomínkách vybaví, že byla v onom domě svědkyní vraždy.
Ne nadarmo se říká, že Agatha Christie je královnou detektivek. Umí se svým čtenářem rozehrát hru na kočku a na myš. Čtenář však neví, zda jsou předkládané indicie pravé nebo ho jen autorka přivádí na falešnou stopu.
Agatha Christie skvěle vykreslila dobu sedmdesátých let, ačkoliv víme, že román byl napsán ve čtyřicátých letech dvacátého století. Na dobu, kdy se příběh odehrává, je Gwenda velice samostatná a odvážná. Málokterá žena by si troufla cestovat sama přes celou zeměkouli. Je ale mladá a plná elánu. Stejně tak Giles. Slečna Marplová, která se na scéně objevuje později, je oproti nim zkušená a ví, že některé věci by měly zůstat spát. Vražda, která se odehrála před osmnácti lety, je sice zapomenutá, ale někomu se nemusí líbit, že do záležitosti bude někdo strkat znovu nos. Vrah totiž může udeřit znovu.
Zapomenutá vražda je také posledním případem slečny Marplové. Kdo by ji neznal – stará paní, která strčí do kapsy i samotné velké detektivy, je věcná a na dámu v letech má velmi bystrý úsudek. Nic neřekne přímo, jen naťukává, aby si Gwenda s Gilsem dali dohromady záhadu sami.
Místo, kde se příběh odehrává, je cítit staroanglickým venkovem. Autorka věrohodně popsala nejen zdejší prostředí, ale i postavy. Charaktery však nejsou popsány příliš důkladně, autorka jim moc nevdechla hluboký smysl. Osob v příběhu je však až příliš mnoho a je možné, že se v nich ztratíte. A navíc, každá z nich měla motiv k vraždě.
V knize převládají spíše dialogy než popisy. Díky krátkým kapitolám a zmenšenému formátu se příběh četl s lehkostí a velmi rychle. Agatha Christie prostě umí psát. Příběh byl správně vygradován a nechybělo ani závěrečné překvapení. Nemám dedukční myšlení a většinou v detektivkách a thrillerech vraha nepoznám. Tady jsem tušila, kdo to asi byl. A mé tušení bylo nečekaně správné.
Zapomenutá vražda byla několikrát zfilmována a také se dočkala několika knižních vydání.Kniha vyšla až po smrti Agathy Christie spolu s Oponou, která byla posledním vyšetřováním Hercula Poirota.
Co k tomu dodat. Ačkoliv detektivky Agatha psala už od dvacátých let a skončila s nimi v sedmdesátých letech. Přesto jsou neuvěřitelně čtivé a poutavé i pro dnešní čtenáře.
Obálky
Tentokrát to nebudou zahraniční obálky, ale česká vydání.
O autorce
Agatha Mary Clarissa Christie (psala také pod pseudonymem Mary Westmacott) byla anglická autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů, světově nejznámější spisovatelka všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Agatha Christie publikovala celkem přes 80 románů, povídkových sbírek a divadelních her, především šlo o detektivky. Tajemství zamčeného pokoje se vyskytuje v mnoha detektivkách v nichž vystupují její nejslavnější literární postavy Hercule Poirot (belgický detektiv žijící v Anglii) nebo slečna Marplová. Christie ráda porušovala nepsaná pravidla o stavbě detektivního románu (např. v jedné z jejích raných knih Vražda Rogera Ackroydaje, která je známa svým překvapivým rozuzlením), kdy autorka na konci knihy čtenáři předkládá všechna fakta, podle kterých bylo možno odvodit kdo je vrah, čímž vytvořila moderní styl detektivky.
Já jsem poprvé od Agáty četla asi v deseti letech Hadí doupě (myslím, každopádně ta kniha byla růžovočerná :D), kde nebyl ani z televizního seriálu dobře známý Poirot, ani slečna Marplová, která mi do té doby zůstala skryta, ale jakýsi Karel.
OdpovědětVymazatVraždy a samotný vrah na mě tehdy velice zapůsobil a dlouho mě z toho mrazilo.
ruzovefialky.blogspot.cz