Listopadový článek, který se jmenuje knižní přírůstky bych měla raději přejmenovat na Omalovánkové přírůstky. Z jednoho prostého důvodu. Za měsíc listopad se mi nashromáždilo více omalovánek než knih.
První kniha, kterou mi měsíc listopad přinesl, byla Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho. Napsal ji švédský spisovatel Ulf Stark a knihu v češtině vydalo nakladatelství Portál. Kniha je spíše pro kluky než pro holky, ale mně se docela líbila.
Další kniha, která obohatila mou knihovnu, je Volání anděla. Od Guillauma Mussoa mám ještě jednu knihu, tu jsem četla už hodně dávno. Anotace této nové knížky se mi líbila, takže jsem neváhala a knihu si objednala.
Poslední kniha za měsíc listopad je pro mě dlouho očekávaná a netrpělivě vyhlížená. Jmenuje se Dcery od Kateřiny Dubské z nakladatelství Jota. Kdo četl Člověka Gabriela, ví, jakým stylem autorka píše. Mně se Člověk Gabriel tak líbil, že jsem byla jako na trní, abych Dcery mohla mít. A konečně ji držím v ruce a už jsem se do ní začetla. A zatím je krásná. Stejně jako Člověk Gabriel.
Z knihovny jsem si vypůjčila knihu pro děti Jak jsem dostal ségru z pera taktéž české spisovatelky Blanky Čapkové. Je to o Kubovi, jehož rodiče adoptovali malou holčičku, a je také o pocitech a chybách. Rozhodně stojí za to si to přečíst.
V měsíci listopadu jsem měla také možnost poslouchat audioknihy. Nakladatelství Tympanum uvolnilo do oběhu příběh o Arsenovi Lupinovi kontra Sherlocku Holmesovi. Ivan Trojan a Viktor Preiss byli bezkonkurenční.
Druhé audio, které taktéž Tympanum poslalo do světa, bylo také o Sherlocku Holmesovi. Jmenuje se Musgraveský rituál. Přiznám se, že jsem o něm neslyšela, ale audio se dobře poslouchalo. Brzy možná bude článek.
Se stažením třetí audioknihy O líné babičce jsem měla technické potíže. Ale díky IT oddělení v Audiotéce se vše podařilo zprovoznit a já si tak mohla poslechnout nezapomenutelného Arnošta Goldflama. Skvělý počin.
Tak a to je asi vše, co se čtení týká. Další část bude o mé druhé zálibě a to o omalovánkách. Myslím ale, že jsem už s kupováním omalovánek skončila. Sice ne nadobro, ale z větší části už mám vše, co jsem chtěla mít. Takže pozor, přehlídka omalovánek začíná.
Kouzelná zahrada z nakladatelství CPress mě velmi příjemně překvapila. Papír je mnohem kvalitnější než první omalovánky, kterou toto nakladatelství vydalo v létě.
Edice 100+1 šlo také cestou omalovánkovou a do tohoto datumu stihlo vydat čtyři sešity Vymalovánek. Já mám (zatím) jen dvě. Protože je to jen sešit za nízkou cenu, neočekávejte od nich mnoho, hlavně po stránce kvality. Papír je slaboučký, obrázky prosvítají, ale líbí se mi, že jsou v nich ilustrace všeho druhu.
Obdoba těchto sešitů byla příloha Praktické ženy Kreativ. Myslím, že výtisk, co mám doma, je už dotisk a nevím, v jaké kvalitě byl papír předtím, ale musím říct, že v tomto vydání je silnější a pevnější.
Na co jsem však pyšná a raduji se, že je mám, jsou omalovánky od Johanny Basford. Omalovánky jsem si pořizovala v originále. Byly dražší, ale vyplatilo se je pořídit, protože papír je velmi kvalitní a kresby také. Dneska vám ukáži jen Secret Garden, protože Enchanted Forest dostanu od Ježíška.
Víc se už do tohoto článku nevleze, ale za chvíli jsou tu Vánoce a s nimi přijdou doufám i knížky.
Tak to se těš. Čarovný les mi přijde zatím nejlepší... :-)
OdpovědětVymazat