NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2022
POČET STRAN: 200
ZDROJ: vlastní
Anotace
Přestože se během pontifikátu papeže Františka mluví častěji o větší roli žen v církvi a ženy se dostávají dokonce do řídicích rolí v některých vatikánských nebo jiných církevních úřadech, stále existují tabu, která jsou pro současnou římskokatolickou církev nepřekročitelná a nedotknutelná: hlásání evangelia (kazatelská služba) při liturgii, udělování některých svátostí ženami v prostředích, kam se muži přirozeně nedostanou nebo v nich nejsou přítomni (hospice, zdravotní zařízení, domy s pečovatelskou službou), svěcení žen na jáhenky nebo kněze, ale také třeba jen přítomnost žen na kněžských radách, v biskupských grémiích, v ekonomických úřadech apod. Žena je dnes v západní církvi převážně odsunuta do role naslouchající, poslušné, modlící se a o ničem nerozhodující, skromné „služebnice“.
Hodnocení
Málokdy se pouštím do literatury, která mi není úplně blízká a které moc nerozumím. Mezi ně patří nejen vysokoškolská skripta, literatura faktu, ale i náboženská a duchovní témata. Ovšem výjimka vždy potvrzuje pravidlo.
Zdeněk Jančařík je salesián a kněz. Je také autorem řady publikací, které se týkají duchovna a spirituality. Publikace, kterou jsem četla po chvilkách, se věnuje ženě v církvi. Začíná starozákonními ženami a pokračuje důležitou ženou v náboženské historii - Terezií z Ávily - a končí Ludmilou Javorovou. Mezi nimi jsou další jména žen, které zanechaly stopu v dějinách. Autor se u některých z nich zastavuje déle, jiným věnuje jen málo odstavců.
Hodně pozornosti věnoval již zmíněné Terezii z Ávily, ženě, která reformovala řád karmelitánek. Je považována za mystičku, měla řadu zjevení s Ježíšem Kristem. Napsala také hodně spisů. Její názory jsou považovány, na tehdejší dobu, za průkopnické.
Další životopis, který byl velmi dobře zpracovaný, byl o Simone Weilové, francouzské Židovce. Tak nějak nezapadá do kontextu celé knihy a já si po přečtení říkala, že tahle žena by se nikdy nemohla stát mou blízkou přítelkyní. Simone vybočovala, byla výraznou osobností, zajímala se o politiku a byla hodně ambiciózní, stála v popředí dělnických protestů, přesto i ona se řadí mezi mystičky.
K mystickému setkání dojde v podkrovním pokoji, v nitru duše. Boží návštěvník jako by Simone pokřtil. Napojil ji chlebem a vínem, symboly eucharistie, dal jí zakusit Boží lásku, ale zároveň ji nepřijal zcela. V té době chodila Simone pravidelně na katolické mše, seznámila se s hnutím odporu Křesťanské svědectví, rozšiřovala tajnou literaturu a sblížila se s katolickým básníkem a válečným invalidou Joë Bousquetem. S několika kněžími vedla diskuze o svém případném křtu, ale dozvěděla se, že ke křtu není kvůli svému náboženskému synkretismu zralá. (str. 115)
Žena, která by se ovšem mou přítelkyní stát mohla, se jmenovala Etty Hillesumová a, stejně jako Simone, byla i ona Židovka. Ovšem nebyla žádná buřička, ale žena s touhou pomoci těm, kdo pomoc potřeboval. Cestu k Bohu jí otevřel Julius Spier, žák C. G. Junga a katolicky orientovaný psycholog. Byla přímo u nacistických hrůz a rozhodla se lidem pomáhat - dojížděla do internačního tábora ve Westerborku, kde utěšovala děti, sháněla oblečení, jídlo. Ani jistá míra "kolaborace" jí nepomohla a ona se dostala do transportu směřujícího do Osvětimi.
Ludmilu Javorovou zmiňuji proto, že je první ženou v Československu vysvěcenou na kněze. Stalo se tak v prosinci roku 1970. O paní Javorové vyšel knižní rozhovor, který s ní sepsal právě Zdeněk Jančařík a také vyšel u nakladatelství Portál.
Autor se pozastavuje nad úlohou ženy v církvi, nebojí se otevřít téma jako je sexualita a antikoncepce, mluví o tom, jak v dnešní době žijí řádové sestry, že leckdy ženy z církve odchází zklamané a vystřízlivělé z počátečního nadšení.
Já jako nevěřící jsem od knihy čekala něco jiného - podrobnější životopisy všech žen, které se v knize objevily a ne jen několik odstavců, které shrnuly jejich život. Avšak díky tomuto titulu jsem objevila silné ženy, průkopnice svých dob a reformátorky. Při psaní recenze jsem potřebovala znát doplňující informace a díky tomu bych si ráda přečetla právě rozhovor s paní Javorovou.
Kniha je zajímavá, ale ocení ji především ti, kteří se hlouběji zabývají náboženstvím nebo tématy, které titul nabízí.
O autorovi
Zdeněk Jančařík je salesián, kněz a autor spirituální literatury. V Portále vyšly jeho knihy Plátno z Turína, Miláček Páně a knižní rozhovor s Ludmilou Javorovou Ty jsi kněz navěky.
Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat