ORIGINÁL: Das kleine Buch vom Riechen und Schmecken (Albrecht Knaus, 2012, Mnichov)
PŘEKLAD: Alena Bezděková
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2021
POČET STRAN: 143
ZDROJ: vlastní
Anotace
Vliv chutí a vůní na náš život a naše chování bývá často opomíjen, ale přitom je využíváme, když se chceme posílit, dodat si odvahy, vyvolat příjemné vzpomínky, vybrat si partnera nebo si jen zjemnit čich. Proč některé vůně a pachy preferujeme a jiné nás odpuzují? Proč nám ve stavu zamilovanosti chutnají jiné věci než jindy? Jaké chuťové buňky mají znalci vína? Jakou roli sehrávají parfémy a feromony při navazování vztahů? Je možné, že zvířata dokážou čichem odhadnout naše rozpoložení? A jak nás vůně nenápadně manipulují k dalšímu nakupování?
Hodnocení
Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak chuť a čich ovlivňují náš život? Dokud cítíme chuť na jazyku a náš nos registruje rozmanité vůně, bereme vše jako nedílnou součást našich životů a moc nad tím nebádáme.
Hanns Hatt, biolog na Porúrské univerzitě v Bochumi spojil síly s novinářkou Reginou Dee a spolu dali dohromady knihu, která poodkrývá tajemství čichu a chuti. Kniha je rozdělena do šesti částí, sedmá část se věnuje jednoduchým cvičením. Jednotlivé kapitoly jsou krátké a je v nich obsaženo vše, co daná kapitola má nabízet.
Čtenář se dozví spoustu informací o tom, jaké vůně přitahují muže a které ženy, že například úsloví "ten člověk mi nejde pod nos" má smysl. V knize je také rozebírána anatomie: věděli jste, že "každého člověka, bez ohledu na to, zda jde o Evropana, Asiata, Austrálce nebo Afričana, příroda vybavila stejným počtem různých typů těchto čichových receptorů, kterých je tři sta padesát, a každý se specializuje na konkrétní vůni, například na vanilku nebo mošus. Jenže každá z našich třiceti milionů čichových buněk obsahuje ve svých řasinkách pouze jeden druh receptorů, ale za to jich je několik tisíc. Když tedy cítíme vůni vanilkového cukru, musely molekuly vanilky nejprve najít čichové buňky, které mají příslušný receptor pro vanilin, a pak se na něj navázat. V současné době se vědcům podařilo odhalit jen asi dvacet receptorů odpovídajících vůním. Většina těchto objevů pochází z Porúrské univerzity v Bochumi." (str. 11) Hanns Hatt také zabrousil do chemie, protože vůně a chutě jsou spouštěči chemických procesů a nejen to, některé vůně a chutě mohou vyvolávat vzpomínky na situaci, kterou jsme s nimi zažili.
Hanns Hatt také zmiňuje řadu výzkumů, které mají zkoumat ovlivňování psychiky. Výtku mám však v tom, že ne vždy byl zmíněn konkrétní vědec nebo výzkum. V tomto ohledu to nebylo příliš profesionální. Mě osobně by výsledky některých průzkumů opravdu zajímaly.
Rozhodně velmi zajímavou kapitolou je vůně/pach lidského těla. Pro miminka je důležitá přirozená vůně maminky; naše nosy si podvědomě vybírají partnery (k zachování rodu); během hormonálních změn je žena více citlivější na vůně i zápachy.
Na závěr si čtenář může vyzkoušet, jak na tom je s těmito smysly. Kolik vůní rozeznáte? Poznáte se zavázanýma očima bylinky? A co když si zacpete nos, poznáte podle chuti ovoce? A co víno? Nechybí také testy pro děti.
Kniha je psána jednoduchým stylem, aby i složitější a odborné výrazy pochopil také člověk, který s chemií nemá nic společného.
O autorech
Hanns Hatt se narodil v roce 1947 v Illertissenu, promoval v oborech zoologie, lidská fyziologie a medicína a jako profesor buněčné biologie na Porúrské univerzitě v Bochumi je považován za jednoho z nejznámějších badatelů v oblasti vůní a pachů na světě.
Regine Dee je novinářka a žije v Hamburku. Studovala anglistiku a sociologii a píše pro různé vědecké časopisy.
Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat