neděle 8. prosince 2019

Zlatá vydra

AUTOR:  Miloslav Švandrlík
ILUSTRÁTOR: Jarmila Růžičková
NAKLADATELSTVÍ: Epocha
ROK: 2019
POČET STRAN: 104
ZDROJ: vlastní







Anotace
Legendy o Krakonošovi zná každý, ale že má i Šumava svou vlastní, ví málokdo. Gabreta byla krásnou schovankou Půty Švihovského, pána z hradu Rabí, která si ale usmyslela, že se stane čarodějnicí, protože chtěla pomáhat přírodě i lidem v okolí. V čarodějnickém umění se vyučila u staré ježibaby, od které však utekla v podobě vydry a usadila se v temných lesích proti proudu Otavy – na Šumavě. Jenže ježibaba si útěk učednice nedala líbit a na Svinibrodském sabatu čarodějnic se rozhodla, že Gabretu zničí a napraví tak svou pověst… Pohádka o Gabretě – Zlaté vydře, byla nalezena v pozůstalosti Miloslava Švandrlíka a Nakladatelství Epocha ji v premiéře nabízí malým i velkým čtenářům s líbeznými ilustracemi paní Jarmily Růžičkové. Pro čtenáře od 6 let.

Hodnocení
Možná je to ostuda, ale doposud jsem nečetla žádnou knihu Miloslava Švandrlíka. No, kdysi dávno jsem viděla Černé barony a troufám si říci, že druh humoru, který se ve filmu objevil (či byl použit i v knize), se odrazil i v této pohádce.
Vyprávění je založené na šumavské pověsti i zlaté vydře. Zlatá vydra nebyla vždy vydrou, ale byla krásnou mladou ženou Gabretou, která se příšerně nudila. A tak se rozhodla, že půjde do učení ke zlé čarodějnici Kunhutě Štourové. Jenže Gabreta byla bystrou a učenlivou žákyní a brzy předčila svou učitelku. Zjistila, že více než škodit, chce pomáhat lidem a přírodě. Uteče a schová se v šumavských lesích. Ježibaba to tak nemůže nechat – nenechá si přece zkazit pověst zlé čarodějnice.

Příběh je určen pro děti od šesti let. Kdybych byla šestiletou holčičkou, tak se bojím. V knížce se to hemží zlými ježibabami, netopýry i okřídlenými kozami. Tuto ošklivost a zlo vyrovnávalo Gabretino dobré srdce a tajemná krása šumavských lesů. Gabreta si svou laskavostí podmaňuje nebezpečná zvířata i kouzelné bytosti a ony ji za to chrání. 

Charaktery jednotlivých postav jsou typické pro pohádku. Gabreta představuje dobro a ježibaba zlo a také tak s nimi autor zachází. Gabreta kromě laskavosti získala i krásu. Čarodějnice je mimo jiné ošklivá a také hodně nepořádná. 

Pohádka je útlounká a pokud máte hodinu čas, určitě ji za tuto dobu stihnete přečíst. Zvolené písmo je větší a textu je vcelku hodně. Na každé stránce najdete také překrásné ilustrace Jarmily Růžičkové. Ty příběh výborně doplnily. Obrázky jistě potěší i takového čtenáře, který knihou jen zběžně listuje.

Pak ale ježibaba dostala výtečný nápad. Proč by si nemohla dovolit nějakou zahraniční značku? Ve Švédsku vyrábějí znamenité létací koště KRUTIPÉRO a tomu se nic nevyrovná. Kdyby ježibaba přiletěla do Svinibrodu Krutipérem, určitě by okamžitě získala potřebnou autoritu! 
A tak bez váhání začala jednat. Povolala poštovní prase Otakara. Byl to vepř nazelenalé barvy a slušivě okřídlený. Nebýt toho rypáku, podobal by se otakárkovi fenyklovému. Vyznačoval se spolehlivostí a dálkové lety zvládal bez potíží. Bylo možno svěřit mu i větší sumu peněz.
„Otakare,“ pravila ježibaba důležitě, „čeká tě jedinečný úkol. Poletíš až do Švédska!“
To ale nebylo úplně samozřejmé. Prase je jen prase. Otakar si spletl Švédsko s Čínou. Str. 53

Dětem se budou líbit vtipná jména jako je Šustibrk, Brumtara nebo Krutipéro. V příběhu je spoustu akce, kouzel, také přátelství, mocichtivosti a závisti.

Ač je Zlatá vydra pohádka pro děti, na své si přijdou i dospělí – autor je pověstný svým humorem a sarkastickými poznámkami. Vyprávění ocení jak malí, tak i velcí čtenáři. 

O autorovi
Miloslav Švandrlík byl neobyčejně plodný humorista, autor více než tisícovky časopiseckých povídek, téměř stovky knih, 25 000 námětů kreslených vtipů Neprakty, mnoha komiksových seriálů, scénářů televizních pořadů, mnohaletý spolupracovník Miloslava Šimka v divadle Semafor a dobrý člověk…Návštěvy tajuplných hřbitovů, černých močálů nebo temných městských zákoutí byly Švandrlíkovou neutuchající inspirací a každá z povídek dokládá jeho oblibu v mystice, záhadách, ale i v obyčejných lidských poťouchlostech a naschválech. Zdroj: Nakladatelství Epocha


Děkuji nakladatelství Epocha za poskytnutí recenzního výtisku.

Žádné komentáře:

Okomentovat