Anna v Summersidu

AUTOR: Lucy Maud Montgomery

ORIGINÁL: Anne of Windy Poplars (McClelland and Stewart, 1936, Toronto)

PŘEKLAD: Zdeněk Falta

NAKLADATELSTVÍ: Mladé letá

ROK: 1994

POČET STRAN: 205

ZDROJ: knihovna







Anotace

Anna v Summersidu – tři roky Anny Shirleyové, ředitelky dívčí školy v malém městečku. O svých zážitcích píše v milostných dopisech vzdálenému Gilbertovi. Slunečná povaha a šťastná láska jsou Anně nevyčerpatelným zdrojem sil k šíření porozumění a radosti ve svém okolí a hledání východiska z mnoha drobných neúspěchů a trampot.

Hodnocení

Anna v Summersidu je již čtvrtým pokračováním série o Anně ze Zeleného domu. Anna získala ředitelské místo v Summersidu. Tři roky jsou dlouhá doba na to, aby poznala obyvatele i jejich charaktery. Ač z prvních tří dílů jsem byla nadšená, bohužel musím konstatovat, že se jedná o nejslabší část v sérii. Zatím. Ještě zbývají další čtyři pokračování o paní učitelce Anně.

Anna není v Summersidu moc vítaná. Ředitelský post měl získat jeden z členů rodiny Pringlových. Pringlovi mají kořeny po celém městečku. Anna se ubytovala se v domě s poetickým názvem Větrné topoly v ulici s ještě poetičtějším jménem Ulička duchů. V domě bydlí dvě vdovy – teta Kateřina a teta Chatty a jejich služebná Rebeka Dewová.

I když je už Anna mladá žena, stále si zachovala dětské snění a fantazírování. Své sny vkládá do dopisů určené svému milému a snoubenci Gilbetovi, který studuje medicínu. Bohužel se už nedozvídáme odpovědi z jeho strany, což je trochu škoda. 

Tentokrát je kniha tvořená spíše z jednotlivých příběhů, kdy hlavními protagonisty je Anna, tety a Rebeka Dewová. Čtenář se seznámí s různými osudy obyvatel. Anna se do jejich životů vždy nějak připlete. Některé postavy jsou však až tak hloupě naivní. Jejich mluva odpovídá (tehdejší) době, ale tak moc to tahalo za uši, až jsem občas měla chvíle, kdy jsem chtěla knihu odložit.

V knize se moc záporných postav nevyskytuje. Řekněme, že jsou všechny spíše kladné. Asi nejvíc jsem si oblíbila malou holčičku Elizabeth, která bydlí hned vedle Větrných topolů. Bydlí u své prababičky a služebné. Nemají ji rády, protože jim připomíná vnučku staré paní, která zemřela při narození dcery. Elizabethin otec je v Americe a o malou dívenku nemá zájem. A Elizabeth ve starém domě duševně chřadne. Její příběh mě chytl asi nejvíce za srdce.

Byť jsem se snažila, nerozklíčovala jsem, kolik Anně může být roků. Naštěstí na internetu je o Anně dostatek informací. Zjistila jsem, že na začátku příběhu jí je 22. Samotný příběh se odehrává v letech 1887 - 1890.

Zajímavostí knihy je již samotný název. Originál se měl původně jmenovat Anne of Windy Willows (Anna z Větrných vrb), ale americký vydavatel autorku požádal, aby název změnila, protože se velmi podobal knize se jménem The Wind in the Willows (česky vyšlo jako Žabákova dobrodružství od Kennetha Grahama). Navíc chtěl, aby autorka opravila některé scény, které byly krvavé a děsivé. Montgomery vyhověla, text i název upravila a vznikla tak Anne of Windy Poplars. Avšak anglický nakladatel neviděl důvod k zasahování do textu a ve Velké Británii se prodává pod původním jménem.

Tentokrát mě příběh trochu zklamal. Autorka sklouzla k žánru, který nevyhledávám, ale obávám se, že asi i další díly nebudou jiné. Anna dospěla, bude mít vysněný domov a v něm spoustu dětí. Snad autorka opustí od žánru Jane Austenové a bude připomínat Betty MacDonaldovou. No uvidíme a necháme se překvapit.

Obálky

Na Goodreads je nepřeberné množství vydání a bylo velice těžké vybrat. Ani jsem nestihla všechny projít, tak tedy jen tři. Rozhodně na mě dělají větší dojem než naše česká. Jako obvykle u této autorky.

    

O autorce

Lucy Maud Montgomery se narodila na Ostrově prince Eduarda v Kanadě. Ačkoli v té době vyšší vzdělání dostalo jen málo žen, Lucy navštěvovala střední školu (Prince of Wales College) v Charlottestownu, pedagogický institut a potom Dalhousovu universitu v Halifaxu. V sedmnácti odešla do Nového Skotska pracovat do novin, v Halifaxu vycházejícího Chronicle a psala pro jeho večerní vydání Echo. Do venkovského prostředí Ostrova prince Eduarda se však Lucy vrátila učit a žila tam se svou babičkou. Právě tato zkušenost ze života sousedů farmářů a rybářů se promítla do knih o Anně.