Zobrazují se příspěvky se štítkemVeronika Černucká. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemVeronika Černucká. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 29. března 2013

Chuť na hřích

AUTOR: Veronika Černucká
NAKLADATELSTVÍ: MOBA
ROK: 2013
POČET STRAN: 222
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:



Anotace od vydavatele:
Proč lidé vraždí? Někdo se chce zbavit manželky, někdo touží zdědit zámek a šlechtický titul a jiný musí pomstít křivdu starou desítky let. Masový vrah zakládá sbírku lidských duší, sadistický pedofil má nutkavou potřebu ubližovat a nájemní zabijáci dělají jen svou práci. Někdo potřebuje získat novou totožnost a někdo má jen chuť zkusit si, jaké to je. Žádné pravidlo neexistuje a vraždit může kdokoliv. Dámy v letech, ctihodní právníci, zámožní podnikatelé i policisté...


Motto:
Spravedlnost je dáma, která má zavázané oči a zlomyslný úsměv. Moc dobře totiž ví, že šťastné konce bývají jen v pohádkách.

Jednoduše řečeno: spravedlnost je slepá. 

Ale ne všechny povídky jsou takové a nemyslím si, že by spravedlnost byla až tak slepá a nespravedlivá. Většinou se tyto povídky řídí spíše heslem: na každého jednou dojde.

Hrdinové postav jsou lidé, kteří se k vraždě dopracovávají buď dlouhodobě nebo je to neplánovaná záležitost. Někdy je vrah jen oběť náhody, jindy je vrah hodně brutální a libuje si v zabíjení. Oběť si někdy vraždu "zaslouží", jindy zase oběť nemá žádné tušení, že se něco děje.

První a závěrečná část knihy je psána v takové lehčí formě, kdy jsem se při pointě musela i zasmát nad tím, jak byl vrah potrestán.

V polovině knihy se však styl mění a mně tak kniha přinesla velké překvapení. Zvlášť tři povídky: Bestie od Měsíčního jezera, Cínový vojáček a Smlouva s Ďáblem.

Nejvíc však na mě zapůsobila prvně zmiňovaná povídka Bestie od Měsíčního jezera. Všechny povídky mají překvapivý závěr, tento však mě nejvíce zaujal a já jsem si říkala, dobře mu tak, protože si to zasloužil.

BESTIE OD MĚSÍČNÍHO JEZERA
Příběh začíná v jedné rakouské nemocnici, kde na jednotce intenzivní péče leží dívenka Elizabeth s těžkými zraněními. Ty ji způsobil muž, který si nechá říkat Bestie od Měsíčního jezera. Má na svědomí další dvě napadení a znásilnění, ale tyto ženy přežily. Elizabeth, které její maminka říká Sissi, už takové štěstí neměla. V nemocnici na svá zranění umírá.

Její matka je nešťastná, lidé se jí vyhýbají, protože se s ní nechtějí setkat a mluvit o její bolesti. Jediný, kdo jí pomůže, je farář. Poruší zpovědní tajemství a dá ji adresu, na které by jí měli pomoci. Paní Hofbauerová se tedy rozjíždí na tuto adresu a myslí si, že se setká s nájemným vrahem, který by vypátral, kdo je to Bestie a nakonec Bestii zavraždil.

S kým se paní Hofbauerová setkala? A dostanou nakonec Bestii za mříže nebo Bestii na místě činu zavraždí?

To již nechám na čtenáři samotném, ať si povídku dočte sám. Určitě nebude zklamaný.


Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku.

pátek 22. února 2013

Půlnoční rekviem

AUTOR: Veronika Černucká
NAKLADATELSTVÍ: MOBA
ROK: 2012
POČET STRAN: 94
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:






Anotace od vydavatele:
Mladá žena bez jména a se ztrátou paměti. Říká si Kamila a pátrá po své totožnosti. Je tajná agentka, bankovní lupička nebo nájemný zabiják? Najde vraha, který ji pohřbil v zamrzlém jezeře? A co když není jediný, kdo si přeje její smrt?

Kdo by to byl řekl, že taková útlá knížečka chytne a pustí vás až na konci příběhu? Když jsem ji poprvé zahlédla, nevěděla jsem, o čem vlastně je, protože na obálce chyběla anotace. A podle přebalu, no, asi bych si ji dobrovolně nevybrala.

Příběh začíná téměř dokonanou vraždou mladé ženy. Ta se naštěstí zachraňuje a nahá a zimou prokřehlá zvoní u rodiny Hudečkových. Nepamatuje si, jak se jmenuje, čím byla. Vybavuje si jen svoji vraždu.

Bude si říkat Kamila, ale netuší, jestli je to její jméno. Záleží na ní, jestli zjistí o sobě pravdu a co pro to musí udělat.

Děj je svižný, rychlý, zápletka není složitá a závěr je opravdu překvapivý. Nikdy by mě nenapadlo, že Kamila je.... Dál neprozradím, to už záleží na čtenáři.

Jediné, co mi vadilo, byla ryze česká jména. Ale to není autorčina chyba, ale má, protože knihy od českých spisovatelů jsem v poslední době zanedbávala, a nějak jsem si na ně nemohla zvyknout.