Neviditelná zranění

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Moba

ROK: 2016

POČET STRAN: 248
ZDROJ: knihovna



HODNOCENÍ:

Anotace

Neviditelná zranění jsou příběhem dvou mladých lidí, do jejichž osudu krutě zasáhla válka.

Rút je šestnáctiletá dívka, která je společně se svojí matkou zařazena do transportu a místo toho, aby chodila do tanečních a prožívala své první lásky, prožije rok života v Terezíně, kde se setkává s Ervínem, dvaadvacetiletým mladíkem a milovníkem žen. Zde se jejich osudy rozdělí a Rút prožívá další válečné útrapy. Po válce se oba setkávají, ale Ervín už je jiný. Jen on totiž zná své strašlivé tajemství… 

Hodnocení

Při procházení mezi knihovnickými regály jsem zabrousila k české autorce Věře Fojtové. Od této spisovatelky jsem četla detektivky se sympatickým kapitánem Koubou, historický příběh a naposledy psychologický román, který mě navodil do pochmurné nálady. Přesto má autorčin styl psaní jisté kouzlo, a tak jsem si domů vzala knihu Neviditelná zranění. Nevěděla jsem, do čeho vlastně jdu, jen v rychlosti přečtená anotace značila, že to nebude moc veselý příběh. A taky že ne. 

Příběh je rozdělen do dvou částí. Tu první vypráví šestnáctiletá Rút. Píše se rok 1941 a všichni Židé museli začít povinně nosit židovskou hvězdu. Rút ani její maminka s tetou moc nadšené nejsou. Ale kdyby tušily, co bude následovat dál, připadalo by jim to jen jako malé zlo. Nejprve je do koncentračního tábora odvedena teta, o něco později i Rút a maminka. Co všechno musela zažít Rút se nedá snadno popsat. Hlad, bolest, zima, nemoci. To všechno musely protrpět ženy, které se ocitly ve všech táborech jak pracovních, tak i koncentračních. Nikdo neměl slitování ani pochopení. Pokud jste byly slabé, váš problém. Zemřete.

Druhý příběh vypráví Ervín. Ervín se stejně jako Rút dostal do pracovního tábora v Terezíně. Ervín byl před válkou velmi oblíbený a obletovaný všemi dívkami, které ho milovaly a on jim tu radost vždy dopřál. V Terezíně však jeho pověst neznamenala vůbec nic. Jen jeho talent mu snad zachránil život. Byl vynikající pianista a večer co večer hrával důstojníkům. A navíc byl pod ochranou jednoho z nich. Ač Ervín nezažil fyzickou bolest a strádání jako Rút, i Ervín byl pod tlakem, tlakem psychického rázu.

Po skončení války se Rút a Ervín budou muset vyrovnat s neviditelnými zraněními, které utržili. Jak se jim to povede? To už si čtenář musí přečíst sám.

Knihy o válce celkově nerada čtu. Válka patří k období, o kterém lidé moc mluvit nechtějí. Většina lidských osudů byla tragická a mnoho lidí se nevrátilo. O tom, co se dělo v táborech, se čte velmi těžko. Naše generace se o válce dozvídá prostřednictvím právě těchto osudů a existuje spoustu literatury jak faktu, tak i beletristické, ze kterých lze také čerpat. Važme si tedy těch, co prožili a zažili na vlastní kůži krutost života v táborech, zaslouží si to.

Autorka zpracovala dva příběhy, které se zakládají na skutečnosti. Autorka oba příběhy přepracovala tak, aby vznikl román, u kterého se tají dech.

Přiznám se, že knihu jsem četla hodně dlouho. Neustále jsem knihu odkládala a přemýšlela, jestli ji mám dočíst nebo ne. Nakonec jsem ji dočetla a ještě hodně dlouho ve mně dozníval pocit právě dočtené knihy.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Zemřeš-li dřív než já

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Ilsa
ROK: 2010

POČET STRAN: 204

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Román „Zemřeš-li dřív než já“ je poutavým příběhem života Jana Siky. Muže, který na konci svých dnů bilancuje dosavadní život. Prostřednictvím retrospektivních statí je čtenář postupně vtahován do nelehkých, i když zdánlivě všedních, a tím pádem i blízkých, osudů hlavního hrdiny a jeho rodiny. Čtivým a barvitým jazykem psané vyprávění o životě a smrti, lásce a rozumu, přetvářce a pravdě, vztahu rodičů a dětí i dětí a rodičů umožní čtenáři nahlédnout nejen pod pokličku života Jana Siky, ale také sebe sama. 

Hodnocení

Věra Fojtová píše detektivky se sympatickým kapitánem Kubou. Občas však zabrousí i do jiného žánru. Kniha, kterou jsem přečetla, patří do žánru společenských dramat. Je to knížka smutná a tragická a po dočtení jsem měla trochu depresi a splín. 

Příběh je rozdělen do dvou částí. Tu první vypráví Jan Sika. Leží na smrtelné posteli a vzpomíná na své dětství, na život, který nebyl zrovna jednoduchý, na to, jak chtěl být jiný než jeho otec, kterého neznal, na manželství, které se mu moc nevydařilo, na děti, na které měl vysoké nároky.

V druhé části knihy se čtenář dozví osudy Sikovy manželky a jejich dětí. Děti i manželka vzpomínají na to, jaký Jan byl otec a manžel a ne vždy se shodnou. Každá z dcer i syn mají své vlastní problémy, jež se zdají neřešitelné. Postupně vyplouvají na povrch tajemství, která měla zůstat skryta.

Druhá část byla dramatičtější, dialogy velice reálné, žádné přikrášlování situace. Osudy Sikových dětí byly rozdílné - Adam tak trochu měkota, neuměl si prosadit svou, problémy vždy řešil někdo za něj, Hana je svobodná, přesto má komplikované vztahy s muži, a Eva ač vdaná, tak i ona má s mužem problémy. Ač rozdílní, přesto mají společnou jednu věc - všichni toužili po rodičovské lásce, která se jim často nedostávala a jeden žárlil na druhého, že ten měl té lásky více než druhý.

Psychologický román je sondou do všech postav, zpytování jejich svědomí, zda rozhodnutí, která v životě udělali, byla správná. Příběh se nečte snadno a rozhodně na čtení musí být správné naladění.

Ráda bych knihu doporučila dál, nejspíše příznivcům dramat, tragédií a psychologie a také příznivcům českých autorů.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Vražedné chardonnay

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Moba
SÉRIE: Vinařská krimi

ROK: 2014

POČET STRAN: 240

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Kapitán Otakar Kuba přijíždí do malebného kraje pod Pálavou, aby tu strávil svoji poslední řádnou dovolenou. Vzhledem ke známosti se starostkou je přítomen na VIP akci Tvář pro chardonnay. Krátce před zahájením slavnosti však dívka záhadně zmizí. Nikdo netuší proč - utekla sama, unesl ji někdo proti její vůli, nestala se obětí násilného činu? Kapitán Kuba se v průběhu pátrání dostává do středu vybrané společnosti podnikatelů a vlivných lidí, z nichž mnozí jsou plní falše, závisti a připraveni k těm nejpodlejším intrikám. Najde krásnou Terezu, dívku, která se záhadně ztratila, ještě živou?

Něco málo o ději

Je horké léto a kapitán Kuba tráví svou poslední dovolenou v rodné vesnici. Po této dovolené odejde do důchodu a bude si užívat klidu a pohody. Jen ještě musí absolvovat se svou přítelkyní Lenkou a starostkou v jedné osobě povinný VIP večírek na podporu prodeje kvalitního vína chardonnay, který pořádá místní vinař Leoš Vinařický. 

Tváří této propagace je mladá dívka Tereza, krásná jako obrázek. Měla být hřebem večera, jenže Tereza nepřišla. Druhý den byla Tereza nalezená mrtvá. Kdo mohl chtít zavraždit dívku, která nedělala nikomu žádné problémy? Jaký byl motiv? 

Hodnocení

Vražedné chardonnay je čtvrtým dílem ze série se sympatickým kapitánem Otakarem Kubou. Tentokrát se ocitáme v horkém létě a kapitán ve své rodné vesnici tráví poslední dovolenou před odchodem do důchodu. Avšak mnoho klidu zatím nemá - po důležitém VIP večírku je v rybníku Kačinec nalezená mrtvá dívka.

Do Staré Hory přijíždí již známá mordparta, tentokrát pod vedením nadporučíka Lukáše Vrby, který po kapitánovi převzal funkci. Dalo by se říci, že se ze sokolíka (jak mu důvěrně říká Kuba) stal sokol, své funkce se ujal zodpovědně a stal se z něj správný velitel. Přesto mezi ním a kapitánem stále zůstává stejný humor, stejné špičkování, stejně tak i u mrtvoly vtipkují.

Kromě starých známých se seznamujeme s rozličnými postavami s různými povahami. Postavy jsou věhorohodně popsány tak, že jim věříte každé slovo, které řeknou a nenajdete zde postavy, které by byly stejné - je tady snobská panička, bodrá zaměstnankyně vinařství nebo taková ta klasická babička z Jižní Moravy. Protože jsme zrovna na Pálavě, v oblasti vín, určitě poznáte chuť chardonnay, které knihu doprovází v každém slově.

A vrah? Zase jsem ho nevypátrala, prostě detektivem nikdy nebudu, ale jiný nebo bystřejší čtenář na to určitě přijde. Mimo vraždu musí kapitán řešit i své osobní problémy, které se mu nečekaně postavily do cesty a že to zrovna nejsou jednoduché problémy.

Vtipné dialogy, lyrické až poetické popisy míst, které čtenáři přibližují krásný kraj pod Pálavou. K tomu sklenička chardonnay a příjemná krimi oddechovka bez krváků a brutalit. Vřele doporučuji.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku.

Čas havranů

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Moba

ROK: 2014

POČET STRAN: 256
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Na pozadí historických událostí pobělohorské doby a násilné rekatolizace, v čase tajných evangelických bohoslužeb, se odvíjí příběh lásky evangelického kazatele Martina Suly a Verunky, dcery zchudlého svobodníka Jury Sívka. Čas havranů však není jen příběhem lásky dvou mladých lidí, je především příběhem lidské touhy po svobodě, spravedlnosti a čistotě slova, je příběhem o věrnosti a zradě.

Něco málo o ději

Ocitáme se v sedmnáctém století na Moravě, přesněji na Valašsku v době, kdy probíhá násilná rekatolizace obyvatel. Vybavení kostelů se nechalo shořet a faráři a kazatelé musí prchnout do lesů a konat tajné bohoslužby, na které se lidé z vesnic tajně scházeli.

A v této nešťastné době se zrodí mladá láska mezi Verunkou a evangelickým knězem Martinem. Vědí, že to nebudou mít lehké a chtějí za pomoci zbojníků uprchnout do Uher. Podaří se jim to?

Souběžně s příběhem Verunky a Martina probíhá příběh čtyř jezuitů, kteří chodí krajem a snaží se obrátit lidi na svou víru. Nejhorlivějším je mladý jezuita Ignác, který by vše řešil násilnou cestou a ne dobrým slovem, o kterém si zbylí jezuitští bratři myslí, že zmůže více. Jak dopadne jejich příběh?

Hodnocení

Hned na začátku se přiznám, že historické knihy moc nečtu, ale anotace a obálka této knihy mě přesvědčila, abych si ji zkusila přečíst.

Příběh je rozdělen do tří částí. V první části se seznámíte s kardinálem, který je zděšený ze situace, která se mu vymkla z rukou. Obyvatelstvo jeho panství je neposlušné a odmítá změnit své náboženské vyznání. I místní fojtové jsou proti němu a kardinál je silně podrážděn, že není po jeho.

Druhá část vypráví o začínající lásce mezi knězem Martinem a chudou dívkou Verunkou. Neměli to zrovna lehké, protože Martin se schovává v lese, aby nebyl zatčen. Přesto se však k němu do hor schází vesničané na tajné bohoslužby.

Poslední část, a dle mého nejzajímavější část, bylo putování čtyř jezuitů, aby mezi lidmi šířili své náboženství. Lidé je zde neviděli rádi a dívali se na ně s nedůvěrou, protože i oni se snažili o náboženskou nápravu obyvatel a to se místním vůbec nelíbilo,

Všechny tři části se mezi sebou prolínají a i přesto, že každá z nich je úplně o něčem jiném. Přesto mají jedno společné - naději a víru. Naději, že se vše v dobré obrátí a že doba násilností a popravování skončí co nejdříve a víru v lásku. Příběh je také o soudržnosti, jednotě a vlastenectví.

I když se mi Čas havranů líbil, přesto by možná stálo za to, aby některé části byly více rozvinuty, například právě putování bratří jezuitů, zvlášť život jezuity Ignáce, který až se zařadil mezi negativní postavu, je pro svou věc hodně zapálený a věří ve svou vlastní víru.

Kniha je spíše odpočinková, a kdo má rád historické romány, určitě si přijde na své.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku.

Nevěrné ženy pijí sauvignon

AUTOR: Věra Fojtová

NAKLADATELSTVÍ: Moba
EDICE: Vinařská krimi

ROK: 2013

POČET STRAN: 246

ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace:

Další příběh z řady vinařských krimi se opět odehrává v kouzelném jihomoravském kraji pod Pálavou, mezi vinohrady, vinnými sklípky a vinaři.
Otevřelo se naplno jaro a přineslo s sebou nejen práce na vinicích, ale také hodně radosti. Velikonoční košty vín se střídají jeden za druhým, neboť mladá vína právě dozrála do plnosti, ale také jsou poslední dubnový den tradičně zapalovány ohně k pálení čarodějnic.
V první májový den je nedaleko místa, kde hořela vatra, nalezena ohořelá mrtvá žena v kostýmu čarodějnice. Jde o násilný trestný čin, nikoliv o nešťastnou náhodu, jak by se na první pohled zdálo, neboť žena je kromě viditelného popálení i uškrcená...

Něco málo o ději

Stárnoucí kapitán Otakar Kuba a poručík Lukáš Vrba mají na začátku jara nezvykle mnoho práce - nejdříve musí vyřešit brutální vraždu mladé dvojice a když už se zdá, že je po vyřešení čeká zasloužený odpočinek, stane se další vražda...

Poslední dubnový den patří tradičně čarodějnicím - tančení a skákaní přes ohně a nakonec jejich upálení... Po skončení této veselice je blízko dohasínající vatry nalezena mrtvá mladá žena. Dle vnějších stop byla uškrcená a popálená - jako čarodějnice. Jmenuje se Oksana a podle lidí z vesnice byla Oksana hodně do větru, nikdo ji neměl rád, protože mnoho mužů jí podlehlo. Proto odpověď na otázku, kdo mohl Oksanu zabít, je velice složitá. 

Naštěstí kapitán Kuba s poručíkem Vrbou a novou posilou v podobě psycholožky Marie Černé kousek po kousku dávají jednotlivé stopy dohromady a brzy přijdou na to, kdo je vrah.

Hodnocení

Na tuto vinařskou krimi jsem se těšila. Autorčiny předchozí knihy měly velký ohlas a já také hodně dám na různá doporučení a recenze, takže příležitost si přečíst tuto velmi krásnou knihu jsem si nenechala ujít.

Kuba i Vrba jsou sehraná dvojka, která se vzájemně doplňuje a jejich slovní přestřelky a dobírání mi volaly úsměv na tváři. Do jejich týmu přišla tak trochu tajemná psycholožka Marie Černá, za jejími zády jí ti dva říkají "Máňa". Přesto mezi ně zapadla.

Slovní přestřelky a ironické poznámky se objevovaly i při řešení vraždy a já si pokaždé říkala, jak to ti dva dělají, že mají tolik černého humoru i v neveselých chvílích?

A protože se nacházíme na Jižní Moravě v krásné oblasti pod Pálavou, nesmí chybět v žádném případě víno, které je v příběhu protknuto do poslední kapky.

Příběh je psán v krásných větách plné přirovnání, popisů postav i krajiny. Paní spisovatelka si umí krásně zahrávat se slovy:

A druhý den byla středa a zrovna přišlo, jako z udělání, jaro. Právě to, na které netrpělivě čekali už pár týdnů. Vylouplo se jako mladý hrášek z čerstvého lusku a vyskočilo ze zimy rovnýma nohama přímo do ulic.

Byla to škoda, že se tak stalo právě toho dne. Byla to totiž pastva pro unavené mužské oči, neboť dívky se náhle vylouply ze svých kabátů jak meče trav.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol, které se lehce čtou, takže se ani nenadějete a najednou je konec. Vraha jsem si tipla v poslední třetině knihy a výjimečně jsem měla i pravdu, takže pozornému čtenáři důležité indicie neuniknou.

Přečíst knihu za dvě odpoledne nebude žádný problém a kdo má rád oddechové příjemné čtení se sklenkou bílého či červeného, bude jistě nadšený stejně jako já.

O autorce

Věra Fojtová se narodila v roce 1947. Psala básně, ale především se věnuje románům. V její tvorbě najdete jak detektivní žánr, tak i historický a píše i o lidských vztazích. 

Děkuji nakladatelství Moba za poskytnutí recenzního výtisku.