ORIGINÁL: Between Shades of Grey (Philomel Books, New York, 2011)
PŘEKLAD: Petr Eliáš
NAKLADATELSTVÍ: Cooboo
ROK: 2013
POČET STRAN: 288
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ
Anotace
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři.
Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech.
Hodnocení
Moje první kniha od Ruty Sepetys byla Potrhaná křídla, která se mi až tak moc nelíbila. Ano, četla se sice dobře, ale čekala jsem od příběhu mnohem víc. Této autorce jsem dala ještě šanci, protože hodně lidí tvrdí, že další její knihy jsou lepší. A tak jsem se vrhla na knihu, která moje očekávání předčila.
Příběh se odehrává v neradostném období, v roce 1941, kdy je svět pohlcen druhou světovou válkou. Hlavní hrdinka se jmenuje Lina a žije v Litvě, tedy v zemi, kde proběhla likvidace obyvatel. Stejně jako Židy měl na svědomí Hitler, pobaltské obyvatele zlikvidoval Stalin. Všechny, kteří odporovali tehdejšímu režimu nebo je někdo udal, deportovali do pracovních táborů na Sibiři.
A právě Linina rodina patřila k těm, které tento neveselý osud čekal. V březnu roku 1941 byli Lina, její bratr Jonas a maminka násilně vystěhováni z bytu, převezeni na nádraží a odtud je čekala dlouhá cesta do pracovního tábora na Altaji, o několik měsíců později je převezli až za polární kruh.
Transport nebylo místo, kde by lidé měli pohodlí. Ve vagonech se tísnilo mnoho lidí a než dojeli na místo, řada z nich umřela. V pracovních táborech to také nebylo jednoduché - na lidi čekala tvrdá práce s malými příděly jídla, kruté a nelidské zacházení bylo na denním pořádku.
Linu udržují při životě vzpomínky na dobu, kdy byla doma, šťastná, v milovaném rodinném kruhu, a také malování a psaní každodenního trápení v táborech.
Příběh byl smutný, drsný, ale reálný a založený na skutečných událostech. Autorka si v knize nebrala servítky a neváhala popsat zabíjení nevinných lidí. Věřím však, že kdyby tato kniha nebyla pro mladé čtenáře, byl by příběh drsnější a krutější a čtenáři by nebyli ničeho ušetření. Jenže to už si nejsem jistá, jestli bych knihu dokázala přečíst. O hrůzách války nerada čtu, ale díky příběhům, které jsou určeny mládeži, se snažím o těchto dějinách něco přečíst.
Kniha se četla velice dobře a autorka mě přesvědčila, že umí napsat příběh, který vezme za srdce. Sice jsem na konci příběhu nebrečela, ani nežmoulala v ruce kapesník, ale příběh mi měl co říct. Nutí čtenáře, aby se nad příběhem zamyslel.
V šedých tónech se četlo také rychle. Kapitoly byly tak krátké, že za jeden večer jsem měla přečtenou třetinu knihy.
Knihu můžu s klidným srdcem doporučit úplně všem. Není to knížka určená jenom pro určitý okruh čtenářů, ale je určená všem, kdo si chce přečíst skutečný příběh napsaný životem.
Obálky
Skoro všechny obálky mají malý zelený lísteček ve sněhu. Přesto některé jsou také velmi působivé. Posuďte sami.
O autorce
Ruta Sepetys se narodila v Michiganu a dnes žije se svou rodinou v Tennessee. Svou první knihu V šedých tónech se rozhodla napsat na počest statisíců lidí, kteří přišli o život za stalinské éry. V Potrhaných křídlech barvitě líčí atmosféru padesátých let New Orleans. Svou druhou knihou dokázala Ruta Sepetys spisovatelsky vyspět a právem se zařadila mezi významné autory současnosti.
