ROK: 2022
POČET STRAN: 334
Anotace
Za událostmi z minulého léta by Lena nejraději udělala tlustou čáru. Nečekaná žádost o pomoc ji však přivede zpět do Lukášova penzionu, kde odhalí znepokojivé tajemství. Kvůli němu se vydává přes Temný Nav k Ostrovu neviňátek, aby našla duši nenarozeného dítěte. Kostějovo království je ale nebezpečnější než kdy dřív a Leně by se velmi hodila Divišova pomoc.
Dokáže úkol splnit? Odolá nové hrozbě, která se Temným Navem šíří?
Hodnocení (MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY)
Pokračování fantasy románu Světla nad močálem od české autorky Lucie Ortegy je tady. Na přečtení jsem se těšila od chvíle, kdy jsem se dozvěděla, že kniha vyjde.
Leně se po návratu z Temného Navu moc nedaří. Neví, jak si poradit se svými pocity, myšlenkami. Propadá depresím a aby se úplně nezbláznila, začala navštěvovat terapeutku a psychiatra. Užívá léky a Lena se pomalu dává do pořádku - nachází si práci, odstěhuje se od matky do vlastního bytu a vzpomínky na Temný Nav a Diviše se najednou zdají být vzdálenou vzpomínkou, která možná byla jen zvláštním snem. Až do chvíle, kdy jí v emailové schránce přistála zpráva od Lukáše "Potřebuju tvoji pomoc".
Odjíždí za ním k močálu, kde se opět setkává s Irmou, se strigou, která ji minule pořádně zavařila. Toto setkání jí otevře znovu dveře do Temného Navu - Lena musí z Ostrova neviňátek odvézt duši nenarozeného dítěte. V tuto chvíli by se jí hodila Divišova pomoc, protože Temný Nav je nebezpečnější a ještě temnější. Ovládl ho Dušemor, monstrum, které touží po duších, jež jsou pro něj mocným nástrojem.
Jestli Světla nad močálem byly skvělé, Tma pod srdcem byly ještě lepší. Autorka skvěle do příběhu zakomponovala Leninu diagnózu hypersenzitivity, která ve vyprávění bude mít velkou roli.
Stejně jako v prvním díle, i tady se odehrálo mnoho akcí na malém časovém prostoru. Občas jsem si říkala, že to přece není možné všechno stihnout!
Lucie Ortega opět do knihy vložila řadu postav ze slovanské mytologie. Tentokrát se tady objevily bratři Simeonové a jejich matička, která není nikdo jiný než bohyně Lada. Čtenář se znovu setká s Psí hlídkou, strigou i s ančutkou, který Lenu provází ve světě lidí jako domácí potkaní mazlíček.
V momentě, kdy si myslíte, že příběh skončil, bude vás čekat ještě druhé finále. Mnozí čtenáři jistě ocení, že závěr není úplně očekávatelný a přímočarý. Do poslední chvíle jsem netušila, jak celé dobrodružství dopadne.
Musím však říct, že jsem z prvního dílu hodně zapomněla. Autorka však takovým čtenářům připomněla důležité okamžiky.
Autorka umí popsat prostředí Temného Navu i idylický domov bratrů Simeonových. Při čtení vám běží před očima celý děj jako film.
Postavy byly hodně sympatické - Lena bojující jak se svými démony v hlavě, tak i s těmi v Temném Navu; Diviš/Nemoj, který může být pro mnohé čtenářky velmi charismatický a okouzlující; poslední hlavní postavou je Lukáš, který od předchozího dílu charakterově vyzrál. Objevují se tady i postavy, které ovšem moc sympatií nemají - především je to Dušemor, který je postrachem Temného Navu. Musím ovšem také zmínit Leninu matku, ženu, se kterou má Lena konfliktní vztah, nerozumí si a je jednou z jejich psychických problémů.
Pokud hledáte kvalitní příběh z českých luhů a hájů, Tmu pod srdcem si určitě přečtěte. Doporučuji ovšem začít od prvního dílu i přesto, že se dá tento titul číst jako samostatný titul.
O autorce
Lucie Ortega Reyes Navrátilová se narodila v Praze roku 1985. Vystudovala ekonomii, aby zjistila, čím se živit nechce, a raději se začala věnovat rozvoji a vzdělávání dospělých – především formou koučinku a zážitkové pedagogiky. Pod pseudonymem Lorena kreslí fotorealistické portréty tužkou. Ráda cvičí jógu a zajímá ji psychologie, mytologie a pár dalších věcí končících na –ie. Psaní se jí drží už dlouho. Většina jejích děl se nese ve stylu magického realismu nebo fantasy. Když zrovna nepíše, ani nekreslí, tráví čas s rodinou v přírodě nebo na cestách. Ve formě e-knih jí vychází New Adult fantasy série Správci světů, Světla nad močálem jsou její první tištěnou knihou. Zdroj: albatrosmedia
Děkuji Lucii Ortega za poskytnutí recenzního výtisku.
Žádné komentáře:
Okomentovat