AUTOR: Paola Peretti
ORIGINÁL: La distanza tra me e il ciliegio (Mondadori Libri, 2018, Milán)
PŘEKLAD: Monika Červenková
NAKLADATELSTVÍ: Slovart
ROK: 2019
POČET STRAN: 192
ZDROJ: knihovna
Anotace
Devítiletá Mafalda je velmi zvídavá, má ráda příběhy a hudbu, chodí do školy, kde ji kromě rodičů příležitostně vyzvedává i její věrný šedohnědý kocour Optimus Turcaret, ale od svých vrstevníků se přece jenom liší. Její jinakost se ukrývá za jejími tlustými brýlemi – trpí totiž vzácnou oční chorobou, kvůli které postupně přichází o zrak. Mafalda kontroluje rychlost, s jakou její nemoc postupuje, podle toho, z jaké vzdálenosti je schopná vidět svoji milovanou třešeň, která roste u školy. Děsí se dne, kdy ji kompletně zahalí tma, a do svého diáře si zapisuje seznam věcí, „na kterých jí hrozně moc záleží a které už nebude moct dělat“. Když s hrůzou vyslechne rozhovor, ve kterém se její rodiče baví o stěhování, rozhodne se, že bude po vzoru hrdiny Cosima ze své nejoblíbenější knihy Baron na stromě, žít v koruně stromu, a začne plánovat útěk na školní třešeň.
V jejím životě zaujímají důležité místo především dva lidé – Filippo, problémový hyperaktivní chlapec, který se baví pouze s ní, a Estella, školnice, která jí jako jediná říká vždycky pravdu, byť občas nemilosrdnou, a dává jí spoustu rad do života. Právě díky nim začne Mafalda postupem času chápat důležité moudro, které je obsažené i v jejím milovaném Malém princi, totiž že ty nejdůležitější věci v životě nejsou vidět očima.
Hodnocení
Na začátku každé recenze píši o tom, jak mě zaujala anotace anebo obálka. Tentokrát se k nim přidal i zajímavý název. Pokud se chcete dozvědět, jak to s tou třešní je, neváhejte. Příběh vás dozajista uhrane.