Klára Janečková je autorkou deseti knih. Píše společenské romány, kde hlavními hrdinkami jsou silné ženy, které nemají snadný život. V letošním roce vyšel Kláře Janečkové jubilejní titul Pád do tmy.
Spisovatelku jsem pro vás vyzpovídala. Udělejte si chvíli čas a přečtěte si rozhovor nejen o její novince, ale také o další připravované knize. Kláře Janečkové děkuji za rozhovor i za poskytnuté fotografie.
Spisovatelku jsem pro vás vyzpovídala. Udělejte si chvíli čas a přečtěte si rozhovor nejen o její novince, ale také o další připravované knize. Kláře Janečkové děkuji za rozhovor i za poskytnuté fotografie.
Kniha Pád do tmy vyšla po čtyřech letech od Deníku Gréty Kaiserové. Proč trvalo napsání knihy tak dlouho?
Věnovala jsem se hodně své hlavní profesi – psychologii. Začala jsem pracovat jako školní psycholožka na třech školách a zároveň jsem ještě učila čtyři semestry na zlínské vysoké škole a věnovala veškerý volný čas přípravě. No, a pak jsem také prožívala dost bouřlivý osobní život a psaní zůstalo stranou. Psychologie mi zaměstnala veškeré myšlenky a na příběh už jsem neměla sílu. Ale nyní jsem nový rukopis zvládla v rekordním čase dvou měsíců a vyrovnala jsem tak ztrátu za minulé roky. Nový rukopis, který se zatím pracovně jmenuje Láska, půjde do redakce do konce roku. Nyní dělám obsahové korektury.Tereza Brašová je silná žena, ale ve chvíli, kdy se ocitne v blízkosti otčíma, který ji sexuálně zneužíval, znejistí. Chovají se tak ženy v její pozici? Jak se na Terezině příběhu odrazila vaše práce psycholožky?
Terezin příběh odráží skutečnost. Z mé praxe psycholožky jsem čerpala zkušenosti. Občas pracuji s dívkami, které jsou obětmi sexuálního zneužívání. Oběti jsou nejisté a nesou v sobě vinu. Pachatel jim vtlouká do hlavy, že ony jsou ty špatné. Bojí se říci pravdu. Má hrdinka Tereza to dokázala.Část knihy jste dopisovala v nemocnici, kde jste byla hospitalizována. Měla nemoc vliv na příběh nebo jste měla předem jasno, jakým směrem se bude život postav ubírat?
Ano, je pravda, že část knihy vznikla v nemocnici. Z práce psycholožky mne vytrhla několikaměsíční nemoc. Využila jsem toho a v nemocnici psala rukopis. Lékaři i sestry se na mě chodili dívat....Někteří se stali mými čtenáři. Příběh se ale mé nemoci netýká. Pouze vznikal v nemocnici. Jsem hodně činná a využila jsem nemoci a psala a psala. A Pád do tmy dokončila.
Pád do tmy má novou obálku. Stejně tak i Manželské okovy, které v nakladatelství Ikar znovu vyšly. Měla jste možnost obálky vybírat nebo to byla hotová věc? Mimochodem, na ilustrace jsou většinou kladné ohlasy.
Nakladatelství v Praze rozhodlo, že mé knihy dostanou nový design. Najali ilustrátorku. Poslala mi ukázky své práce. Poté návrhy na mou knihu. Nejdříve jsem byla skeptická a ilustrace jsem se bála, aby knihy nevypadaly jako bajky nebo pohádky. Ale konečná verze návrhu mne velmi zaujala a obálka Pádu do tmy je úchvatná a plna emocí.
archiv autorky |
Jak byste nalákala další čtenářky na vaši novinku? Jak byste charakterizovala Terezu?
Tereza je holka, co přišla o tátu a musela opustit domov. Odešla s matkou do Prahy a do jejího života vstoupil otčím Brašov. Ambiciózní zloduch posedlý mladinkými holčičkami. Začal Terezu zneužívat a ona trpěla. Útěchu a klid našla v jeskyních. Stala se jeskyňářkou a od Brašova utekla. Tereza je citlivá i silná! V průběhu knihy se s traumatem vyrovná a nakonec proti Brašovi svědčí u soudu. Tereza je jako my, ženy, odvážná i zranitelná.V knize se objevila postava Dominika, jehož role se tak nějak ztratila pod křídly příběhu. Neuvažovala jste, že by se o něm čtenářky mohly dozvědět více informací?
Dominik jen prošel Tereziným životem. Miloval ji a ona jeho. Ale potkali se ve špatný čas. Dominik by stál za samostatný příběh.Pád to tmy se odehrává ve slovinských jeskyních Postojná. Vím, že tamní oblast osobně znáte. Zkusila jste si také práci jeskyňářky?
Jeskyně jsem navštívila, několikrát prošla s průvodcem. Ale nejsem jeskyňářka. Nejlepší český jeskyňář pan Marek Audy mi v Brně křtil knihu vodou z jeskyní a nabídl mi, abych se stala členkou jejich svazu.archiv autorky |
Žádné komentáře:
Okomentovat