Zpívající kuchyň

AUTOR:  Blanka Čapková

ILUSTRÁTOR: Magda Veverková

NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2013

POČET STRAN: 72

ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:

Anotace

Pavel se po rozvodu rodičů přestěhoval z Prahy s maminkou k příbuzným na venkov. Nový domov, nová škola, nová paní učitelka. A jak ho přijmou noví spolužáci? Pražák Pražák, chachá! A co teprve až všichni zjistí, že se občas zakoktává. Pavel to ve třetí třídě nebude mít vůbec snadné. Až jednoho odpoledne na něj při cestě domů zavolá Anežka…

Něco málo o ději

Pavlovi rodiče se rozvedli. Zatímco tatínek zůstal v Praze se sedmnáctiletou dcerou, třeťák Pavel se s maminkou přestěhoval na venkov ke strejdovi. Pro Pavla tak začíná nový život.

Hodnocení

Rozvedených rodin přibývá. Ta Pavlova k nim také patří. O to horší to pro Pavlovu mámu je, když se dcera Renáta rozhodne zůstat s otcem. I kdy je to logické, protože Renáta má rok před maturitou a nechce kvůli rozvodu měnit školu. Zato Pavel zůstává s mámou, aby jí byl oporou.

Ve škole to Pavel nemá moc jednoduché. Jeho příjmení je Pražák. A je z Prahy. Pro děti je to důvod k tomu, aby se mu posmívali. Navíc se Pavel v určitých chvílích zakoktává, a tak zpočátku jenom mlčí.

A pak je tu Anežka, Pavlova spolužačka. I té se děti zpočátku posmívali kvůli tomu, že nosí brýle. I ona to doma také nemá moc jednoduché...

Jak to tak po sobě čtu, nastínila jsem vám dva smutné příběhy. Ale tak to není.. I když hlavní protagonisté se moc často nesmějí. Jen Pavel doma v kruhu své rodiny.

Od Blanky Čapkové jsem četla knihu Jak jsem dostal ségru a vlastně i ta byla ve stejném duchu jako tahle knížka. Je to o trápení, které děti občas zažívají, když je na nich něco jiného. Například koktání. Sama jsem příklad toho, že když jsem nervozní anebo jsem v psychické nepohodě, zadrhávám. Možná i proto se na veřejnosti moc neprojevuji. Stejně jako Pavel.

Trochu mě zarazilo, že by se terčem posměchu měly stát brýle. Obě moje dcery brýle nosí a nikdy mi neřekly, že by se jim někdo smál.

Kniha je rozdělená na dvě části. Tu první vypráví Pavel a v polovině příběhu se stává vypravěčkou Anežka. Knihu doplňují ilustrace Magdy Veverkové. Obrázky nejsou celostránkové, jedná se totiž o edici Třetí čtení, kde je kladen důraz na text a ne na ilustrace.

I přes smutek se kniha dobře četla, v příběhu se našlo i několik poučení, takže já klidně knihu můžu doporučit dále.

O autorce

Blanka Čapková  se věnuje především knížkám pro menší čtenáře. Píše od dětství, už ve školním věku obesílala různé literární soutěže. Ve studentských letech navštěvovala polooficiální Klub mladých literátů, kde začínající autoři četli svá díla a setkávali se s básníky a spisovateli. Po gymnáziu autorka vystudovala pedagogickou nástavbu, ale učit nesměla, a tak pracovala jako sekretářka a uklízečka. Po roce 1989 si doplnila vysokoškolské pedagogické vzdělání a od té doby je učitelka. Učí na 1. stupni a vede dramatický kroužek. Její prvotinou je knížka o adopci Jak jsem dostal ségru. Zdroj: albatros.cz