Anotace: Ivalu odjakživa snila o tom, že nebude žít jako ostatní grónské ženy, že se stane manželkou bílého muže. Je vůbec možné, aby mezi dvěma lidmi, kteří pocházejí ze zcela odlišných kultur, vzniklo skutečně hluboké porozumění a láska
Odpověď může dát toto autentické, úchvatné svědectví doplněné unikátními dobovými fotografiemi. Vypráví o nesnesitelně drsném životě na severu Grónska, jaký de byl zrhuba před sto lety, kdy se tu začali stále častěji objevovat "bílí muži" a nabízet výměnou za kožešiny dosud neznámé zboží.
Hodnocení
Příběhy podle skutečných událostí mají vždy své kouzlo a jsou zpestřením v mém čtecím repertoáru. Málokdy však zabrousím do děl, které byly napsány před dlouhou dobou. Přesto však jsem za takové možnosti ráda.
Peter Freuchen byl dánský polárník, který na základě svých zážitků sepal řadu knih a novel. Mezi nimi je i Ivalu, kniha, která byla poprvé vydána v roce 1930. Zápisky zavedou čtenáře až do dalekého Grónska do první poloviny 20. století.
Hlavní hrdinkou je Ivalu, se kterou se seznamujeme již v jejím útlém dětství, kdy měla hodně kočovný život. S rodiči a prarodiči se stěhovala z místa na místo, ale zdálo se, že ať přijeli kamkoliv, všude se všichni znali. Nakonec se rodina usadila v Umanaku.
Ivalu je jiná, než ostatní dívky. Netouží se vdávat a nechce jen šít a vařit. Je tvrdohlavá, svéhlavá a být poddajná jako ostatní ženy ve vesnici se jí silně příčí.
Příběh není jen o dívce, která se chce stát ženou bílého muže, ale také příběh o životě v Grónsku, o drsném podnebí a o přežití v době, kdy zem na půl roku pohltí tma a hlad. Je také o tom, jak Inuité přemýšlí, jak mluví, o tom, že i když jsou přátelští, jsou také schopni vykonat krevní mstu.
Kniha je částečně autobiografická. Peter Freuchen byl dánský polárník, který žil v severozápadním Grónsku a našel si mezi Inuity manželku Navaranu, která byla předlohou pro knižní Ivalu.
Příběh se odehrává před více než sto lety a životy Inuitů jsou jiné než dnes, stačí se jen podívat na novodobé fotografie či seriály. Peter Freuchen však zachytil atmosféru života v ledové krajině, barvitě popsal, jak lidé bydleli, jaké dodržovali zvyky a tradice, co jedli nebo jak spolu uzavírali manželství.
Co mě při čtení zarazilo, byl způsob jejich mluvy mezi sebou. Inuité se nechlubí a nechválí jasným způsobem, ale jsou velmi skromní a pokorní: "Bohužel to, co vám nabízím, nechutná nijak skvěle," pravila. "Ale vezměte si aspoň trochu, abych měla radost!"
Autentičnost podtrhují také fotografie. Některé pocházejí z archivu samotného Petera Freuchena, některé z dánského Arktického institutu.
Kniha se mi hůře četla - vzhledem k tomu, kdy byla kniha vydána, byl přizpůsoben i český překlad, trochu kostrbatý jazyk se slovy, které jsou ve větě nezvykle seskládány. Možná i proto kniha působí více autenticky. Nicméně příběh se mi líbil. Není to klasický příběh, ale spíše naučnou literaturou o lidech, kteří žili před více než sto lety
Bibliografické údaje
AUTOR: Peter Freuchen
ORIGINÁL: Ivalu (1930, Dánsko)PŘEKLAD: Viola Somogyi
NAKLADATELSTVÍ: Portál
ROK: 2023
POČET STRAN: 227
O autorovi
Peter Freuchen (1886–1957) byl dánský polárník, cestovatel, spisovatel a novinář, blízký přítel a společník známějšího Knuda Rasmussena, s níž v roce 1910 založil výzkumnou stanici v grónském Thule. V knize vypráví o tom, jak se seznámil se svou pozdější ženou, Inuitkou Navaranou, která v příběhu vystupuje pod jménem Ivalu.
Děkuji nakladatelství Portál za poskytnutí recenzního výtisku.