neděle 30. srpna 2015

Žid Fagin

AUTORWill Eisner
ORIGINÁL: Fagin the Jew (Doubleday, New York, 2003)
PŘEKLAD: Věra Kotábová
ILUSTRÁTOR: Will Eisner
NAKLADATELSTVÍ: Netopejr
ROK: 2007
POČET STRAN: 128
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ:



Anotace
Svým dílem Žid Fagin se Will Eisner opětovně připomněl nejen jako mistrný tvůrce komiksových příběhů, ale rovněž jako pronikavý společenský a literární kritik. V průběhu své profesionální dráhy, která se klene již sedm desítek let, Eisnera v rostoucí míře frustrovaly úporně opakované stereotypy při zobrazování postav židů v klasické literatuře. Při prohlížení původních vydání Olivera Twista a jeho doprovodných ilustrací se rozhodl vyrovnat skóre, a sice vypovědět osud žida Fagina, který Charles Dickens ve svém románě opominul, s použitím informací získaných při rešerších. Svým typickým stylem, který mu přinesl již několik ocenění, vykresluje Eisner notorického zlosyna jako osudem pronásledovaného a složitého člověka a jeho vlastními slovy vypráví jak jeho životní příběh, tak i osudy aškenázských židů v Londýně.

Něco málo o ději
Moses Fagin se se svými rodiči odstěhoval z Čech do Londýna, za lepším životem. Jenže i tady se rodině nevedlo dobře, protloukali se, jak se dalo. Fagin brzy ztratil oba rodiče, ale naštěstí se dostal do domu pana Salomona, bohatého kupce, který se staral o chudé Židy. Jeho snem bylo postavit školu pro chudé židy, kteří by se mohli vzdělávat. Mladý Fagin tam začal pracovat jako uklízeč.

Jenže život je nevyzpytatelný a Fagin se ocitá na ulici jako kapesní zloděj. Brzy si z toho udělá obchod, který mu jakžtakž vynášel. Na krádeže si najímal malé chlapce, mezi nimi se jednoho dne ocitl i Oliver Twist...

Hodnocení
Komiks z pera Willa Eisnera přináší pohled do života Mosese Fagina z románu Oliver Twist od britského spisovatele Charlese Dickense. Olivera Twista jsem nečetla, ani jsem neviděla žádný film, takže jsem o nějakém Faginovi neměla ani tušení. Ale po přečtení této útlé knížky jsem pochopila, kdo to byl.

Fagin neměl zrovna jednoduchý život. V Londýně sice žili Židé, ale ti pocházeli ze Španělska a Portugalska a v Anglii se jim vedlo velmi dobře. Židé, co přišli ze střední Evropy, na tom byli mnohem hůř. Žili v chudobě, a ne všichni se živili poctivě. Stejně na tom byl i Fagin. Jeho život byl jako houpačka, někdy se mu dařilo dobře, někdy byl na tom velice špatně.

Život mu přinášel víc utrpení než radosti. Tu radost mu působili hoši, kteří pro něj kradli cenné věci od bohatých lidí. Osud Olivera Twista, kterého získal, mu tak trochu připomněl svůj vlastní osud, a Fagin ho měl rád.

V Oliverovi Twistovi byl Fagin bezesporu zlý člověk. Aspoň tak mi to připadlo, ale v tomto komiksu byl Fagin vylíčen jako životem zkoušený muž, který prožil řadu smutných a těžkých situací. A i když to možná vyzní zvláštně, byl svým  způsobem hodný člověk se svědomím. Docela mi bylo i líto, jak byla kniha ukončená.

Grafická stránka komiksu se mi líbila. Obrázky i texty jsou laděny do hnědé a bílé barvy. Text se dobře četl, nikde jsem nenašla text, o kterém bych nevěděla, jestli patří k obrázku nahoře nebo vlevo. Mezi obrázky je občas vložen text, který objasňoval situace či co se stalo během pár let.

Také se v knize objevil příběh již zmiňovaného Olivera Twista, sirotka, který se ze sirotčince dostal do Londýna a následně pak k Faginovi. Jen Oliver měl o něco více štěstí než on.

O autorovi
Will Eisner byl průkopníkem vypravěčského umění více než šedesát let. Kromě svého milovaného kresleného seriálu The Spirit je autorem mnoha uznávaných kreslených románů, mimo jiné A Contract with God a Dropsie Avenue, jakož i dvou prací pojednávajících o tvůrčím procesu, Comics and Sequential Art a Graphic Storytelling. Vyučoval karikaturu na School of Visual Arts v New Yorku a každoročně předsedal udílení cen nesoucí jeho jméno.

Obálky
Zajímalo by mě, proč některé verze tohoto komiksu jsou v barvě? A zda je komiks barevný celý nebo jen obálka.

čtvrtek 27. srpna 2015

Stará bolest

AUTOR: Jan Sviták
NAKLADATELSTVÍ: Kava - Pech
ROK: 2011
POČET STRAN: 192
ZDROJ: vlastní



HODNOCENÍ:



Anotace
Kde jeden život končí, druhý začíná. A i když máme pocit, že se rodíme čistí, své přízraky si neseme s sebou. V novém životě se spisovatel ocitá na temné straně. Ženu, s níž sdílí lože, nemiluje. Jeho díla jsou plná násilí a bolesti a jeho reálný svět je natolik pokřivený, že je téměř nemožné rozeznat fikci od skutečnosti. Žena plná světla mu předpoví tmu a samotu a zoufalý souboj o posledního skutečného přítele jej přivede až na samý okraj příčetnosti. Osamocení, tvrdý alkohol, léky proti depresím, občasné noční návštěvy, smrt, která se popírá, a jedna díra v hlavě… Osud jej však neomylně dovede k nevyhnutelnému. Spisovatel musí stanout tváří v tvář tomu, nač zapomněl, a pochopit, kdo se ve skutečnosti ukrývá pod kovovou maskou.

Něco málo o ději
Příběh začíná tragicky - mladému spisovateli zemře syn. Pouto, které drželo jeho manželství, přestalo synovou smrtí existovat a on svou ženu opouští. Pálí za sebou všechny mosty.

Jeho nový vztah s živočišnou a krásnou Andreou mu nepřináší nic nového, má také spisovatelský blok. Když se však seznamuje s ošklivou Andreinou sestrou Lucií, začne znovu psát. Jeho příběhy jsou však plné násilí a brutality. Vražda, která je v jednom příběhu popsána, se skutečně stane. Někdo zavraždil Andreu a i Lucie zmizela. Z vraždy je obviněn spisovatel, ale pro nedostatek důkazů je propuštěn.

Znovu odchází, ale to jen proto, aby potkal Magora. Ale i život s ním však není žádná procházka růžovou zahradou, zvlášť když se do jejich bytu nastěhuje Magorova milenka Petra...

Hodnocení
Když někomu zemře dítě, je to tragická událost, která poznamená zejména rodiče a může zamíchat s jejich životy. Někteří se semknou více k sobě a bolest je sblíží nebo také dojde k situaci, kdy se manželé rozejdou, U hlavního hrdiny dochází k druhé situaci, odchází od své psychicky nemocné ženy a chce začít nový život. Poznává nové tváře, nové milenky, začíná znovu psát. 

Bohužel i jeho hluboce poznamená synova smrt, a alkohol a drogy jsou na denním pořádku. Jeho mozek postupem času dostává zabrat a přestává rozlišovat prostor mezi realitou a fantazií. Čtenář je tak vystaven jisté skutečnosti, která však je jen fikce. Nebo ne? Místa, o kterých spisovatel psal, si jenom vymyslel. Nebo opravdu existují? Či je to jen výplod jeho zdrogované mysli?

Celý příběh doprovází vraždy. Docela brutální a kruté popisy, při kterých se může slabším jedincům udělat nevolno. Přiznám se, že i já jsem při jednom popisu musela přestat číst a vydýchat se.

Kniha je rozdělená na dvě části. První z nich popisuje sexuální vztah mezi spisovatelem a Andreou, později k Lucii. Je především o sexu, o hledání inspirace. Druhá část je temnější, bolestivější, seznamujeme se se zvláštní postavou Magora, jehož příběh patří také k drsnějším a smutnějším. Řekla bych, že právě Magor byl z celé knihy nejzajímavější postava. Přišel mi docela jako sympatický chlápek, který svou vlastní pílí a úsilím i přes svoje....poškození....začal úspěšně podnikat.

V knize najdete směsici žánrů - erotika, psychologie, thriller, horor a trochu fantasy. Každý čtenář si v příběhu najde to svoje. A i přes lehce pozitivní a světlý konec byla na mě kniha moc temná. Ne nadarmo se autor v závěru knihy zmiňuje o tom, že inspiraci k napsání Staré bolesti čerpal přes kapelu Rammstein, kterou poslouchal při psaní.

O autorovi
Jan Sviták se narodil v roce 1983 v Rýmařově, většinu života prožil v Holešově. Psaní se aktivně věnuje od dětství. Píše dobrodružnou literaturu pro děti a realistickou prózu pro dospělé. Je rozvedený a má dceru Violu Innes.

Děkuji Janu Svitákovi za poskytnutí recenzního výtisku.

neděle 16. srpna 2015

Svět ukrytý v abecedě

Anotace
Knihy této edice napomáhají dětem vytvořit si vztah ke knížce. Formou doplňování slov za obrázky naplňují touhu dítěte, které ještě samo není čtenářem, podílet se na čtení. Přirozenou cestou je dítě vtaženo do děje, procvičí si orientaci v textu a dokáže příběh snadno reprodukovat.Otvírá se mu nový, dosud nepoznaný svět – Svět ukrytý v abecedě. Obrázkové čtení ocení i začínající čtenáři, kterým jednoduchý a poutavý příběh, velká písmena a množství obrázků usnadní jejich první čtenářské pokusy.



Hodnocení
V České republice existuje několik nakladatelství, které se věnují knihám pro děti. Mezi nejznámější patří bezesporu Albatros, které je na trhu od roku 1949. Mezi nejnovější patří nakladatelství Thovt, které vzniklo v roce 2005.

Mám doma skoro druhačku, která chodí do knihovny a pravidelně nosíme domů řadu knih. Při čtení se pravidelně střídáme, aby si čtení procvičila a přišla mu na chuť.

Do oka mi padla série Svět ukrytý v abecedě, která se skládá zatím z devíti knih. Tato série je vhodná nejen pro předškoláky, ale i pro začínají čtenáře, kteří se se čtením teprve seznamují.

Každá kniha obsahuje čtyři příběhy. Na čtení jsou velmi jednoduché a i příběh je snadný, což jsem velmi ocenila. Těžká slova zde nenajdete. Jen možná namátkou bych zmínila jméno indiánského chlapečka Winnotamiho. Přišlo mi to trochu složité, aspoň zpočátku, ale pak už to bylo v pořádku.

Co se mi také líbilo, byly ilustrace. Příjemné pro dětské oči. Také jsem ocenila slovníček obrázků na konci knihy.

Bohužel, série má i stinné stránky. V knihách se vyskytovaly překlepy, zmiňuji například oličej místo obličej, záměna jména Chrastil za Chřestil. To mi docela vadilo. Přece jenom jsou to knihy určené pro začínají čtenáře a chyby je mohou zmást. O chybě jsme si s dcerou popovídaly a řekly si, jak by mělo být slovo správně napsané. 

A i přes tento nedostatek jsme knihy (v tuto chvíli jen šest, zbytek na nás čeká v knihovně) přečetly jedním dechem a opravdu se nám líbily. A jak dočteme Svět ukrytý v abecedě, postoupíme do dalšího levelu a to je Zkusíme číst spolu. Ale o tom až někdy jindy.

pátek 14. srpna 2015

Pomněnkové matky

AUTOR: Lenka Chalupová
NAKLADATELSTVÍ: Čas
ROK: 2014
POČET STRAN: 216
ZDROJ: vlastní


HODNOCENÍ:





Anotace
Zubařka Šárka Jordanová, jejíž dcera Iglika zmizela beze stopy v roce 2004, se snaží bolest z její ztráty přebít dalším mateřstvím, dosaženým díky anonymním „samcům“ z internetových seznamek. Důležité pro ni je, aby neměli jméno, příjmení ani tvář. 

A kam zmizela v roce 1968 pětiletá Zuzana Mádlová? Kdo měl zájem na tom, aby byl její smutný osud zapomenut? Nitky obou příběhů proplétají...

Něco málo o ději
Šárka Jordanová je žena středního věku, která patří k takzvaným pomněnkovým matkám - před deseti lety ji zmizela dcera Iglika a jakoby se po ní slehla zem. Svou prázdnou náruč chce zaplnit novým těhotenstvím, ale způsob, jakým chce otěhotnět, není zrovna běžný - pomocí internetu loví dárce spermatu.

Doře Síbrtové umírá otec. Během této smutné doby se dozvídá rodinná tajemství, hlavně o Zuzance Mádlové, která se ztratila za ruské okupace. Nikdo s tím nechtěl mít nic společného, a tak případ o ztracené holčičce vyšuměl do ztracena.

Hodnocení
O této knize jsem poprvé slyšela loňský rok a kniha mi byla vřele doporučena. A pak jsem ji držela v ruce a nemohla se dočkat, až se do knihy začtu. A jak se mi líbila? Moc. I když byla smutná.

Příběh je mnohovrstvý, seznamujeme se nejen s ústředními postavami jako je Šárka Jordanová a Dora Síbrtová, ale také s otcem Dory Čeňkem Mádlem a manželem Šárky Atanasem Jordanem, který v současné době žije v Buenos Aires.

Postavy jsou detailně popsány, jejich charaktery i trápení. Možná i proto jsem si některé postavy oblíbila, mezi ně patřil umírající Čeněk Mádl a jeho touha zbavit se všech tajemství, která za život nastřádal.

Protipól byla Šárka Jordanová, jejíž hon na internetové samce, byl pro mě neskutečný. Její snaha mít zase plnou náruč se však míjí účinky. Může za to určitě narušená Šárčina psychika, jež se stala posedlou mít další dítě, které by se jí neztratilo.

Kniha je nejen skvělý psychologický román o zoufalství a ztrátách, ale také detektivní příběh, při kterém se odhalí nejedno velké tajemství. Chvíli se děj odehrává v Buenos Aires, kde sledujeme život výbušného Bulhara Atanase, chvíli v Přerově, kde žije Šárka, chvíli v malé vesnici Habry na Vysočině, kde se odehraje důležitý příběh Čeňka Mádla.

A závěr? Ten jsem těžko rozdýchávala a pořád jsem tajně doufala, že vše dopadne úplně jinak než bylo napsáno.

Ač vážné téma, kniha se četla velmi dobře. Autorka dokáže upoutat svým stylem psaní tak, že nemůže přestat, dokud není kniha u konce.

POZNÁMKA: Symbolem matek, kterým se ztratilo dítě, se stala pomněnka (v angličtině se pomněnka řekne forget-me-not, což v češtině znamená nezapomeň na mě). 25. května každý rok si po celém světě lidé připomínají děti, které se ztratily a nikdy se nenašly.

O autorce
Lenka Chalupová se narodila v Přerově, kde dosud žije. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pracovala jako novinářka v týdeníku, v deníku i v televizi… a v současné době stojí „na druhé straně barikády“ a vede oddělení komunikace a vnějších vztahů (tiskové oddělení) přerovského magistrátu. Miluje psaní, čtení, hudbu, divadlo, film, historii a výtvarné umění. Vydala román Neříkej mi vůbec nic (2004), detektivku Vosí hnízda (2009) a novely Utopená (2013) a Pomněnkové matky (2014) – dvě posledně jmenované v Nakladatelství ČAS.








Knihu můžete zakoupit v e-shopu knihkupectví.
Děkuji knihkupectví Knihcentrum za poskytnutí recenzního výtisku.

neděle 9. srpna 2015

Planoucí hvězda

AUTOR: Moira Young
ORIGINÁL: Raging Star (2014, Marion Lloyd Books, Londýn)
PŘEKLAD: Zdeněk Uherčík
NAKLADATELSTVÍ: CooBoo
ROK: 2015
POČET STRAN: 328
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:




Anotace

Saba je odhodlaná vzít osud pevně do svých rukou a porazit DeMala. Ten se rozhodl vybudovat Nový Eden – místo, kde mají místo jen mladí a zdraví, kteří budou věrně sloužit jeho zájmům. Zároveň místo, kde ovšem nemají místo staří, nemocní ani neposlušní. A Saba by se mohla stát spoluvládkyní Nového Edenu. A DeMalo jí nabízí dokonce ještě svůdnější nabídku, které prakticky nejde odolat. Ovšem musela by zradit své přátelé i vše, v co do teď věřila. Jak se Saba rozhodne? Dokáže změnit doslova celý svět?

Cesta nikdy nebyla nebezpečnější a zrada číhá i v těch nejméně tušených místech v dech beroucím závěru trilogie Krvavá cesta.


Něco málo o ději
Saba a její přátelé chtějí porazit DeMala v jeho plánu vystavět Nový Eden. Ne zbraněmi, ale lstí a ochromit tak nepevné základy DeMalova systému.

Sabin srdcekámen, který získala darem, je zrádce. Zahřívá se vždy, když je na blízku ten, po kom Sabino srdce touží. Tím, po kterém Saba touží je nejen Jack, ale i DeMalo, ač se to Saba snaží popírat, ale srdcekámen nikdy nelže. Jak si s tím poradí Saba?

Od DeMala dostane nabídku, která by pomohla všem. Ale Saba by musela obětovat vše, za co kdy bojovala. Bude Saba dost silná na to, aby žádosti odolala?

Hodnocení
Třetí díl o statečné a bojovné Sabě dospěl k závěru. Už od začátku byla kniha plná napínavých akcí, autorka se s tím rozhodně nepárala. Žádný pomalý rozjezd, přímý skok do nebezpečí.

Opět se setkáváme se starými známými, ale přibudou i nové postavy jako je Peg Letka a staronová Mercy, se kterou jsme se mohli setkat v Pustině.

Saba byla stejná jako v druhém dílu. I přesto, že Hledače/DeMala nesnášela, chtěla ho porazit v jeho plánech vystavět Nový Eden, kde by žili jen zdraví a silní lidé, cítila, že je k němu přitahována zvláštním poutem. Jack zůstává v pozadí, objevuje se jen sporadicky a občas jsem měla pocit, že je jen stín a do počtu.

Již v minulém článku jsem psala, že postrádám vtip, jemný humor a špičkování mezi Jackem a Sabou. I tady to chybělo. Je to, jako kdyby se postavy od základu změnily a už to nebyly ony jako v prvním dílu. Autorka se spíše zaměřila na Sabiny city k Hledačovi a také na to, jak ho beze zbraní porazit. Důležitou postavou se stala malá Emmi, Sabina sestra, která dostala v příběhu velký prostor a z té malé holčičky z prvního dílu se stala odvážná slečna, která se ničeho nebojí.

Nemůžu se ubránit lehkému srovnání s Katniss Everdeenovou z Hunger Games. Každá sice bojovala úplně jinak a úplně na jiném místě, ale měla jsem pocit, že čtu o ní. Saba se stala symbolem odboje stejně jako Katniss.

Ten, kdo sérii Dustlands četl, určitě se musel přiklonit k muži, který by byl pro Sabu dobrý. Někdo tvrdí, že Jack, někdo že DeMalo. Ač v prvním dílu jsem byla pro Jacka, v dalších dvou jsem si oblíbila Hledače. I když měl svoje zápory, nehrál férovovou hru, je potřeba říct, že Saba měla na něj velký vliv. Stačí jen toho potenciálu využít správným směrem... Jak to ale všechno dopadne, vám neprozradím. Podlehne Saba DeMalovi nebo bude šťastná s Jackem? 

Také jsem si představovala trochu jiné vyvrcholení příběhu. To, co autorka čtenářům naservírovala, nebylo podle mého gusta. Co se seběhlo, to vám také neprozradím. I když série Dustlands skončila tak, jak skončila, rozhodně mi nebyla dopřána odpověď na otázku, co se stalo se světem Padlých. Třeba se někdy dočkáme prequelu, který by objasnil zánik civilizace, ve kterém nyní žijeme.

O autorce
Moira Young byla herečkou, tanečnici a operní pěvkyní, ale její velkou láskou jsou knihy a psaní. Přesto, že je kanadské národnosti, nyní žije ve Velké Británii. Krvavá cesta je její první román. 
Zdroj: Goodreads

Obálky
Tentokrát jsem pro vás vybrala jen tři obálky. Na Goodreads se většinou opakuje anglická zelená.
  
Napsáno pro Databázi knih

úterý 4. srpna 2015

Knižní úlovky, červenec 2015

Měsíc se s měsícem sešel a je tu srpen, polovina prázdnin je pryč a děti se pomalu a jistě připravují do škol a školek. Dospělí bohužel prázdniny nemají, jen dovolené, tak toho využívají. I já toho využila a poslední týden před nástupem do práce jsem projezdila okolí a rozhodně to stálo za to.

V červenci mi přišlo několik knih, které jsou prostě nádherné. Kromě audioknih jsem přidala i položku knížky z knihovny, protože přece jenom se tam také ukážu a půjčím si nějakou knížku, kterou si přečtu. Také proto, abyste si nemysleli, že čtu jen recenzní výtisky.

Tak tedy. Úplně první kniha, kterou jsem získala, byla Vražedná léčba, závěr trilogie o Thomasovi z Labyrintu. Už se opravdu těším a doufám, že se konečně dozvím, proč je ZLOSIN dobrý.

Druhý přírůstek je audiokniha od Johna Irvinga Pravidla moštárny. Pravidla moštárny jsem kdysi dávno četla, viděla i film, tak jsem zvědavá, jak se mi bude líbit přepracování do audio v podání Ladislava Mrkvičky. V tuto chvíli už příběh poslouchám a zatím se mi líbí.

O Pomněnkových matkách od Lenky Chalupové jsem slyšela vloni, kdy jsem byla na rekvalifikačním kurzu a naše lektorka ji znala a doporučovala mi ji. Když jsem viděla v nabídce Knihcentra tuto knihu, neváhala jsem a kniha mi brzy přišla domů. Už ji mám rozečtenou, první třetinu mám za sebou a jsem zvědavá, jak bude příběh pokračovat.

Jana Svitáka znám osobně. Poprvé jsem ho viděla na vánoční besedě pro děti v knihovně a podruhé na vyhlášení literární soutěže, také v knihovně. Píše především pro děti, ale kniha, kterou jsem od něj dostala k recenzování, je pro dospělé a jmenuje se Stará bolest.

Teď slibovaná knihovna. Dobrá, nejsou to sice žádné romány, ale komiksy. V sekci komiksy jsem našla hromadu knih, ale vzhledem k tomu, že fantasy nečtu, měla jsem hodně těžký výběr, nakonec jsem po dlouhém vybírání ukořistila komiks Žid Fagin od Willa Eisnera. Tuto postavu autor převzal z Olivera Twista.
Druhý komiks je o něco náročnější. Jedná se o komiksové zpracování životopisu Anny Frankové. Historické souvislosti moc neznám, ale zrovna dnes (4. srpna) před 71 lety byl vyzrazen Annin úkryt. 

Jedna z posledních knih, kterou vám nabídnu, jsou Myšky v kuchyni od Sairy Shah, která je autobiografií o jedné rodině, která se dozví, že dítě, které Anna a Tobias čekají, bude postižené. Na knihu se vrhnu hned, jak budu moci, protože to vypadá na hodně dojemnou knihu.

A poslední kniha? Omalovánky pro dospělé. I já jsem podlehla kouzlu vymalovávání. A rozhodně jsem neprohloupila, Relaxační omalovánky pro dospělé jsou velmi krásné. Už jsem začala vybarvovat, je to sice na dlouhé lokte, ale výsledný obrázek stojí za to.

A to je pro měsíc červenec vše. Mějte se všichni krásně, užívejte zbytek léta jak nejlépe to jde.

neděle 2. srpna 2015

Atlas mraků

AUTOR: David Mitchell
NAKLADATEL: OneHotBook
ROK: 2013
ČTE: Kryštof Rímský, Jan Zadražil, Kristýna Frejová, Jan Vlasák, Jana Stryková, Martin Stránský, Jan Herget
DÉLKA: 22:03
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:


Anotace
Nedobrovolný cestovatel plavící se v roce 1850 přes Tichý oceán, vyděděný skladatel obstarávající si nejisté živobytí v Belgii mezi 1. a 2. světovou válkou, ambiciózní novinářka píšící v Kalifornii v dobách, kdy tam byl guvernérem Ronald Reagan, ješitný nakladatel ukrývající se před věřiteli ze zločineckého podsvětí, geneticky modifikovaná jídlonoška čekající na smrt a Zachry, mladý ostrovan zažívající soumrak vědy a civilizace – to jsou vypravěči Atlasu mraků, kteří odkudsi z potemnělých chodeb dějin slyší dozvuky ostatních příběhů. Každý záchvěv ozvěny více či méně pozměňuje jejich vlastní osudy.

Hodnocení
Kniha Atlas mraků vzbudila ve mně zájem již v době, kdy vyšla, ale neměla jsem možnost si ji přečíst. Nakonec jsem knihu poslouchala jako audio a po doposlouchání se podívám i na stejnojmenný film. Číst ji už nebudu, protože ač jsem se snažila, úplně jsem knize neporuzuměla. Měla kniha hlubší význam? Nebo to byly jen příběhy, které byly vzájemně propojené? 

Adam Ewing je právník ze San Francisca, který cestuje na lodi Věštkyně spolu s posledním Mariorim Autuou, kterého zachránil před bičováním a tím vlastně zachránil sám sebe... Adam si píše deník, ve kterém prožívá všechny útrapy po cestě v Tichomoří, zaznamenává každý detail života nejen na lodi, ale i na různých ostrovech.

Robert Frobisher je cílevědomý muž s velmi hudebním nadáním. Svou drzostí se dostal k nemocnému skladateli, jemuž měl pomáhat psát skladby. Zpočátku to fungovalo, ale později došlo k nedorozumění a Robert odchází pryč. Svůj život na Zedelghemu popisuje v dopisech svému milenci Rufusi Sixmithovi i to, že pracuje na sextetu s názvem Atlas mraků.

Luisa Reyová je investigativní novinářka, která se dostala na stopu, kterou jí zanechal již jednou zmiňovaný Rufus Sixmith. Sixmith je uznávaný fyzik a jeho zpráva o nebezpečí jaderné havárie v projektu HYDRA roztáčí kolotoč událostí a Luisa se snaží vypátrat pravdu o tom, proč Sixmith přišel o život.

Timothy Cavendish je nakladatel, který utíká před vyděrači z podsvětí. Jeho bratr mu zajistí úkryt v Aurora House. Z hotelu se však vyklube domov důchodců s velmi nepříjemnou sestrou Noakesovou. (tak trochu mi připomněla vrchní sestru z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem). Zdá se, že v Aurora House stráví zbytek svého života.

Sonmi 451 je klon v daleké budoucnosti. Pracuje jako jídlonoška ve stravovně, kde chodí jíst čistokrevní spotřebitelé. Sonmi je však povznesená a začíná si uvědomovat, že ve světě, ve kterém žije, není něco v pořádku. Dostane příležitost dostat se mezi normální lidi a sepíše manifest za lidská práva, za který však bude během pár hodin zatčená.

Zachry je pastevec koz, který žije se svou rodinou v nuzných poměrech na Havaji. Od dětství ho trápí velké tajemství o události, která se stala u Slooshova brodu. Na ostrov přijíždí loď jasnozřivých a s ní Meronym, žena, která má za úkol zmapovat život lidí na ostrově. Zachry je nedůvěřivý vůči Meronym a jejím způsobům získávání informací, přesto se však spřátelí.

To je rychlý nástin jednotlivých příběhů, které se prolínají a nakonec utvoří kruh. Dalším styčným bodem je víra. Víra v lásku, ve spravedlnost a touha po lepším životě.

Samotné příběhy dávaly smysl, ale kde bylo moc postav, tam jsem se ztrácela a občas jsem se přistihla, že neposlouchám a myslím na to, co uvařím. Pak jsem se musela v ději vracet, což samozřejmě zdržovalo. Když má audiokniha 22 hodin a vy jen málo času, tak to musí plynule běžet.


Někteří narátoři mi byli naprosto neznámí. Jména jako Kryštof Rímský, Jan Zadražil či Kristýna Frejová mi vůbec nic neříkala. Dalo by se říci, že kromě zkušené Jany Strykové, Atlas mraků namluvili nováčci v tomto oboru. Tím se nechci nikoho dotknout, protože všichni jsou herci, kteří hrají buď v divadle nebo v televizi.

A i když bylo hodně kritických komentářů na Kristýnu Frejovou, mně osobně se její přednes velice líbil a k Luise Reyové mi dokonale seděl. A i samotný příběh byl pro mě nejlepší, napínavý, hodně střílení a honiček.

Také se mi hodně líbila hudba, která byla jiná ke každému příběhu a dokreslovala tak atmosféru. Nejvíce jsem si zapamatovala předěly u příběhu Hrůzostrašná muka Timothyho Cavendishe, byla rázná a hned upoutala na první poslech.

O autorovi
První román Davida Mitchella Hybatelé vyšel v roce 1999.  Další román number9dream následoval v roce 2001. Za román Atlas mraků získal nominace na Booker Prize, James Tait Black Memorial Prize, Arthur C. Clarke Award a Nebula. V roce 2003 se David Mitchell volbou do Granta’s Best of Young British Novelists zařadil mezi nejlepší britské romanopisce. V nedávné době se vrátil z několikaletého pobytu v Japonsku a nyní žije v Irsku.