sobota 28. října 2017

Stříbrný chlapec

AUTOR: Kristina Ohlsson
ORIGINÁL: Silverpojken (Lilla Piratförlaget, 2014, Švédsko)
PŘEKLAD: Viola Somogyi
NAKLADATELSTVÍ: Mladá fronta
ROK: 2017
POČET STRAN: 200
ZDROJ: knihovna







Anotace
V první knize Skleněné děti řešili Billie a Aladin záhadu starého domu, v kterém „strašilo“. Nyní se začíná ztrácet jídlo z restaurace Aladinových rodičů. Navíc Aladin několikrát zahlédne zvláštního chlapce, který se ale vždy doslova „vypaří“. Aladinovi rodiče se kvůli finančním problémům s restaurací stále častěji hádají a zvažují, že se vrátí zpět do rodného Turecka. To Aladin nechce dopustit.

Hodnocení
Setkali jste se již s tvorbou švédské autorky Kristiny Ohlsson? Pokud ano, četli jste i příběhy, které napsala pro děti? Pokud ne, je na čase vše napravit. Ohlsson je spisovatelka, která píše převážně pro dospělé čtenáře. Píše detektivky, ale čas od času se vrátí k malým čtenářům.

První kniha, kterou pro ně napsala, se jmenovala Skleněné děti. Příběh jsem četla a moc se mi líbil. Další titul se jmenuje Stříbrný chlapec a je pokračováním předešlého dílu.


pátek 27. října 2017

Papírová labuť

AUTOR: Leylah Attar
ORIGINÁL: The Paper Swan (Pitch73 Publishing, New York, 2015)
PŘEKLAD: Jana Krollová
NAKLADATELSTVÍ: Moba
ROK: 2017
POČET STRAN: 400
ZDROJ: vlastní e-kniha






Anotace
Vytvoření návyku prý trvá 21 dní. Je to lež. 21 jedna dní se držela. Ale ve dvaadvacátý den by dala cokoli, aby se mohla vrhnout do sladké náruči smrti. Protože dvaadvacátý den si uvědomí, že cenou za její únik bude jistá smrt jednoho ze dvou mužů, které miluje. Papírová labuť je strhujícím příběhem o vášni, ztrátě a vykoupení, temnou, avšak dojemnou romancí plnou intrik, kuráže a napětí.

Hodnocení
Po velmi dlouhé době jsem si přečetla knihu, kterou vydalo nakladatelství Moba. Získala jsem ji jako recenzní e-výtisk, za který moc děkuji. Po přečtení anotace jsem nebyla moc moudrá. Nenastínila vůbec děj, jen něco o závislosti a smrti. Automaticky jsem předpokládala, že kniha bude o závislosti na drogách a podobně. Ale byla jsem vyvedená z omylu.


neděle 22. října 2017

Rybí krev

AUTOR: Jiří Hájíček
NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2012
POČET STRAN: 358
ZDROJ: knihovna








Anotace
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století. Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak — na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sama sebe i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali.

Hodnocení
S Jiřím Hájíčkem se jako se spisovatelem potkávám poprvé. Zatím jsem od něj žádnou knihu nečetla, ale s autorem jsem se setkala na besedě v kroměřížské knihovně. Představoval zde svoji knihu Zloději zelených koní. Já si však přečetla jinou knihu. Jmenuje se Rybí krev.


úterý 17. října 2017

Pýcha a předsudek

AUTOR: Jane Austen
ORIGINÁL: Pride & Prejudice (1813)
PŘEKLAD: Eva Kondrysová
NAKLADATELSTVÍ: Leda
ROK: 2009
POČET STRAN: 400
ZDROJ: knihovna






Anotace
Klasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině dcery a na obzoru se objeví možný ženich. Vdavky jsou pro ženu v této době jedinou možností zaopatření a proto je nutné důmyslné splétání sítí kolem kandidáta ženitby. Autorka dává svému románu ironický podtext. Všechny postavy románu - stoický pan Bennet, jeho energická manželka a pět dcer vstoupily již dávno do podvědomí čtenářské veřejnosti..

Hodnocení
Jane Austenová patří již několik desítek let ke klasickým spisovatelkám. Její romány jsou hojně čtené, v rámci možností i romantické, popisují atmosféru tehdejší doby a věrohodně vykreslují lidskou povahu.


pondělí 16. října 2017

Detektiv Koumes a Zimní případ

AUTOR: Josef Quis
NAKLADATELSTVÍ: Brána
ILUSTRACE: Josef Quis
ROK: 2017
POČET STRAN: 103
ZDROJ: vlastní e-kniha







Anotace
Ani v předvánočním čase nemá brouk Koumes kouska klidu.Tentokrát bude vyšetřovat zmizení královské koruny. Během pátrání ale odhalí i mnohé záhady starého domu a jeho okolí. Znovu jen o vlásek unikne smrti, pozná mnoho dalších kamarádů a zažije nejedno dobrodružství. Nakonec však všechno dobře dopadne a také našeho detektiva čekají klidné Vánoce.


Hodnocení
Celé hodnocení ke knize si můžete přečíst na stránkách  Podporujeme české autory.


Děkuji autorovi za poskytnutí recenzního výtisku

pátek 13. října 2017

Láska mezi řádky

AUTOR: Jodi Picoult, Samantha van Leer
ORIGINÁL: Between the Lines (Simon Pulse/Emily Bestler Book, New York, 2012)
PŘEKLAD: Zuzana Koudelková
NAKLADATELSTVÍ: CooBoo
ROK: 2017
POČET STRAN: 332
ZDROJ: vlastní






Anotace
Delilah nesnáší školu tolik, jako miluje knihy. Přesněji řečeno jeden příběh. Kdyby děti v její třídě věděly, kolikrát četla tu sladkou pohádku, určitě by se jí vysmály. V patnácti by už na pohádky věřit neměla. Avšak Delilah cítí, že se za příběhem něco skrývá. A jednoho dne přijde na to co. Zjistí, že okouzlující princ z příběhu je skutečný a zalíbila se mu jedna dívka, která čte opakovaně jeho příběh. Jak to, že princ ze slov žije? A může jejich láska vydržet, když každý pochází z jiného světa?

Hodnocení
V loňském roce vyšla v nakladatelství Cooboo kniha Láska mezi písmenky. Moc jsem ji chtěla mít, protože ji napsala jedna z mých oblíbených spisovatelek Jodi Picoult. Jaké však bylo mé překvapení (a trochu i zklamání), když jsem zjistila, že se jedná o druhý díl. První tehdy v češtině nevyšel. Netuším, co k tomu nakladatelství vedlo, zda reklamní tah nebo něco jiného. Přesto však jsem se dočkala a Cooboo letos vydalo i Lásku mezi řádky, která předchází Lásce mezi písmenky.


úterý 10. října 2017

Juniper - Holčička, která se narodila příliš brzy

AUTOR: Kelley a Thomas Frenchovi
ORIGINÁL: Juniper: The Girl who was born to soon (Little, Brown and Company, 2016, New York)
PŘEKLAD: Romana Hegedüsová
NAKLADATELSTVÍ: BizBooks
ROK: 2017
POČET STRAN: 288
ZDROJ: vlastní





Anotace
Juniper přišla na svět o čtyři měsíce dříve, ve 23. týdnu těhotenství. Vážila 570 gramů, měřila 29 centimetrů, asi jako panenka Barbie. Hlavičku měla menší než tenisový míček. Její kůže byla tak průsvitná, že bylo vidět chvějící se drobné srdce. Juniper se narodila na samé hranici života a smrti a ve vzduchu visela otázka, zda je větším aktem lásky pokusit se ji zachránit, nebo ji nechat jít. Rodiče Junie se rozhodli její život vybojovat, a přinášejí vám tak neuvěřitelný příběh. Ve své vynikající monografii zkoumají, jakou sílu mají při záchraně lidského života vztahy, jakou moc může mít pouto mezi matkou a dítětem a mezi mužem a ženou. Spolu s nimi můžete sledovat jejich cestu od křehkého začátku po zázračné přežití.

Hodnocení
Většina rodičů se na své miminko těší. Těší se, až se narodí, až si ho budou moct pusinkovat, objímat, mazlit se s ním. Ale co ti rodiče, kterým se jejich miminko narodí příliš brzy? Pokud je děťátko malé, ale bez problémů, brzy si ho odnáší domů. Jsou však i rodiče, kterým se miminko narodí opravdu moc malé. Třeba jako Juniper. Narodila se na konci 23. týdne, na hranici životaschopnosti.

Juniper však statečně bojuje, drží se, i když byla několikrát v ohrožení života. Nikdo s nás si nedokáže představit, čím vším si musela ona i její rodiče projít, kolik strachu a bolesti jim způsobil boj o přežití. 

Junipeřin příběh vypráví její rodiče Kelley a Tom. Ve vyprávění se střídají po kapitolách. Oba mají jiný úhel pohledu i styl vypravování. Kelley je spíše ta pragmatická a věcná, stará se spíše o technické záležitosti, kdežto Tom je muž, kterého by chtěla mít ráda snad každá ženská. Do nemocnice za Juniper chodí každý den, čte jí Harryho Pottera, zpívá Bruce Springsteena, je u ní dnem i nocí. Kelley u ní také byla nejspíš často, ale přišlo mi, že je také trochu odtažitá. Víc jsem se "těšila" na Tomovu část, na popisování, jak jejich holčička bojuje o život den za dnem. Aspoň mě jejich rozdělení rolí v knize tak připadaly.

Tím, že se ve vyprávění oba střídají, se trochu otupila emoční stránka věci. Oba jsou totiž novináři, kteří ze svých článků odfiltrovávají pocity. Je mi jasné, že porodit nedonošené dítě vyžaduje pořádkou dávku emocí a citů. Ze stránek knihy však na mě také dýchla láska, kterou oba rodiče k Juniper cítili, ale mě se jaksi nedotkla. Jako bych s odstupem četla jen nějaký příběh. Ale ten příběh však vymyšlený není, je skutečný. I přesto se mi rozbušilo srdce, když jsem četla o tom, jak si Kelley mohla Juniper poprvé pochovat.

Tato kniha má za úkol aspoň trochu pomoci těm, kterým se něco podobného přihodilo.

Velký kus práce odvedly také sestry v nemocnici. Jejich péče, porozumění i objektivnost a profesionalita je něco, co se nedá ničím nahradit. Vytvořily pro Juniper a její rodiče na JIRPN druhý domov. Jim patří také velký dík, že nepropadaly panice.

Sama si vůbec neumím představit, co bych v situaci, ve které se Kelley a Tom ocitli, dělala já. Zhroutila bych se? Měl bych miminko ráda? Chtěla bych za ním? Zamilovala bych se do něj, kdybych věděla, že mi může umřít v náručí? Nevím, nevím, nevím. Jsou to otázky, na které neumím odpovědět.

"Držme se miminka," řekla. Miminka, která nemohlo mluvit a které je celou dobu vedlo a ukazovalo jim cestu. (Str. 149)

Stejně jako v Americe i u nás se považuje za gestační týden 24. V České republice vznikla nestátní nezisková organizace Nedoklubko, které pomáhá rodičům předčasně narozených dětí. "Nedoklubko spolupracuje s odborníky z řad neonatologů, psychologů, dětských neurologů, pediatrů a dalších zdravotníků, čímž propojuje svět mezi odborníky a rodiči, kteří by měli v péči o předčasně narozené děti působit jako jeden tým." (zdroj: Nedoklubko).

Přemýšlím, komu bych knihu doporučila. Zda rodičům donošených dětí nebo těm, kterých se téma silně dotýká. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se podobné věci na světě vůbec neděly a rodily se jen zdravé a šťastné děti. Proto možná použiji okřídlenou větu: doporučuji úplně všem.

Obálky
  

O autorech
Kelley Benham French vyučuje žurnalistickou praxi na Indianské univerzitě. Bývalá reportérka a editorka pro noviny Tampa Bay Times, finalistka Pulitzerovy ceny za rok 2013 za seriál o Junipeřině přežití "Never Let Go" (Nikdy to nevzdávej).

Thomas French, novinář a nositel  Pulitzerovy ceny a Riley Endowed Chair na katedře žurnalistiky na Indianské univerztiě. Je autorem knih Unaswered Cries, South of Heaven a knihy Zoo Story, která se umístila na žebříčku bestsellerů New York Times.

Napsáno pro Databázi knih.

pondělí 9. října 2017

Flouk a Líla

AUTOR:  Petra Dvořáková
ILUSTRÁTOR: Kateřina Hikadová
NAKLADATELSTVÍ: Host
ROK: 2015
POČET STRAN: 104
ZDROJ: knihovna







Anotace
Pohádkový příběh o velikém přátelství počítačové myši a kouzelného kocoura. Víte, děti, že myš Líla není obyčejná, ale počítačová? Jenže v kanceláři ji to moc nebaví, a tak si hledá kamarády ve skutečném světě. Jenom pozor na toho protivného kocoura Flouka, co tu v mrakodrapu skoro bydlí a rád by se dostal do počítače. 

Hodnocení
O Floukovi a Líle jsem slyšela už před nějakým časem, nejspíš to bylo v době, kdy kniha vyšla. Říkala jsem si, že bych si ji chtěla přečíst, protože vypadala moc zajímavě. A teď jsem tu možnost měla a povídání o těch dvou jsem zhltla jako malinu.

Seznamujeme se s Floukem. Flouk je kocour, který každý den chodí se svou paničkou Kamilkou do kanceláře v obrovském mrakodrapu. Flouk ale není jen tak obyčejný kocour. Umí totiž kouzlit. Líla je myš. A stejně jako Flouk, tak i ona není tak úplně obyčejná. Je to kancelářská myš, ta nejlepší, která se kdy vyrobila. A tak začalo velké přátelství mezi kocourem a myší.

To by ale nebyla Petra Dvořáková, kdyby do knihy nepropašovala něco ze života a něco málo poučení. V tomto případě je to virtuální svět. Své děti vedeme a nabádáme k tomu, aby se na internetu chovaly bezpečně, aby nedůvěřovaly všem přátelům, se kterými se virtuálně skamarádí. Člověk na druhém konci nemusí být ten, za koho se vydává. Je důležité, aby děti dokázaly rozeznat, že počítačový svět je jenom jako, že i když ve hře můžeme přijít o pět životů, v tom skutečném máme život jenom jeden. Kromě počítačového světa totiž existuje i svět, kde se lidé mají rádi a navazují přátelství.

"Jak se dělá to
kamarádit?" vyptávala se kocoura zvědavě.
"Nejdřív jenom tak, že si spolu budete dlouho povídat," pustil se do vysvětlování kocour. "A potom půjdete na krátkou procházku. A nakonec na velký výlet. Občas se spolu poškorpíte. A potom se zase usmíříte. To už budete opravdoví kamarádi," poučil ji Flouk a byl rád, že má projednou zase navrch. A potom ho napadlo, že by Líla mohla být jeho opravdová kamarádka
. (Str. 39)

Kniha je určená pro malé čtenáře od pěti let. Myslím si, že tato věková skupina příběhu odpovídá. Malé děti mají rády, když je příběh plný zvířátek. Navíc je i hravý, vtipný. Zaslouží si tak nejen dětskou pozornost, ale i dospělý člověk v něm objeví starosti, které mají lidé jejich věku. Například manažera Hlavounka trápí pleš, slečnu Kamilku má každý rád, protože se usmívá a je hodná, ale proč je pořád single? A taky je tu kulatá paní uklízečka, je sice svědomitá, ale tak protivná, že by Flouk a Líla byli nejradši, kdyby tu nebyla.

Flouka a Lílu můžu doporučit dětem i rodičům ke společnému čtení.

O autorce
Petra Dvořáková je spisovatelka a scenáristka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a absolvovala obor filozofie na FF MU. Do povědomí veřejnosti vstoupila svým debutem, knihou rozhovorů o víře Proměněné sny, za kterou v roce 2007 získala cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. O dva roky později jí vyšla druhá kniha Já jsem hlad — příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši. V roce 2013 vydala svou první knihu určenou dětem Julie mezi slovy, za kterou získala ocenění Zlatá stuha v kategorii beletrie pro mládež a Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství; připravuje se její slovinské vydání. Novinka Flouk a Líla z roku 2015 je jejím dalším titulem pro dětské čtenáře. Pro Český rozhlas připravila sérii rozhlasových pohádek a pro Českou televizi řadu scénářů k pořadům pro děti a mládež. Zdroj: Host

neděle 8. října 2017

Humbuk kolem Humbooku

O Humbooku bylo v knižní blogosféře řečeno více než dost. Spamování facebookových zdí nebralo konce, až nastal den, kdy měl Humbook vypuknout. Na Humbook jsem byla rozhodnutá jet, i kdyby nebylo tolik reklamy okolo a upřímně řečeno, stejně jsem články týkající se toho všeho ani nečetla. I když jsem úvod k této knižní akci nezačala zrovna pozitivně, a lehce kritizovat ještě budu, můžu říct, že Humbook, jako program, moderátory a spisovatele, hodnotím velice vysoko. Namlsaná z návštěv Světa knih jsem chtěla něco podobného i tady. A jako jo, bylo to fajn. Moc fajn.

Z pražského nádraží jsme se rychle přesunuly na tramvajovou zastávku, odkud nás tramvaj měla přivést rovnou na zastávku Lihovar. K Meet Factory už to bylo jen kousíček. Jaká hrůza mě pojala, když jsem viděla tu velkou frontu! Jak na maso. Ale naštěstí řada postupovala rychle a za patnáct minut už jsme byly uvnitř. Já obdržela VIP tašku s dárky, rychle jsme se rozhlédly kolem, daly si věci do šatny a honem jsme spěchaly na první workshop, který pořádala Olga Biernátová z blogu Nofreeusernames

Bylo to pro mě hodně zajímavé, protože fotit knihy je sice zábava, ale taky trochu věda. Olga mluvila především o focení na mobil, protože většina mobilů má funkce stejné. Já si nic o technice nezapamatovala, jak jinak, když jsem si nepsala poznámky. Pamatuji si jen mřížku přes displej, myslím, že to je skvělá věc a hned si ji najdu i na foťáku. Plánuju si také vyrobit fotobox, vypadá jednoduše a Olga si vyrobila svůj vlastní. Zmínila také některé aplikace, které používá při úpravě fotek - Snapseed, VSCO a Leakly. Všechny jsou zadarmo a rozhodně stojí za to si je minimálně prohlédnout.

Další užitečnou věcí je inspirace. Ta je všude kolem nás, ale pokud s focením knih na Instragram začínáte, je potřeba se někde inspirovat. Zkuste si například na Pinterestu zadat FLAT LAY a ukáže se vám spousta kompozic, jak fotky oživit.

Bylo toho samozřejmě mnohem víc, o čem Olga mluvila, ale to je takový ten základ.

Pak jsem se přesunula k narvanému knižnímu stánku. Prodávali tu knihy z nakladatelství Cooboo, Fragment, Bizbooks i Argo. Možná i další? Netuším. Ale koupila jsem si Ladislava Ziburu a jeho 40 dní pěšky do Jeruzaléma (druhý díl jsem vrátila nazpátek a teď mě to mrzí), na zkoušku také první díl Mycelia Jantarové oči od Vilmy Kadlečkové, také na zkoušku Zkoušku Univerzity výjimečných, kterou napsala Joelle Charbonneau a nakonec Šest vran od Leighy Bardugo. Nezastírám, že jsem si ji vybrala kvůli úžasné obálce, protože anotace mě nějak moc nenalákala. Ale vzhledem k vysokému hodnocení na Databázi knih. CBDB i na Goodreads to bude nejspíš i pořádná jízda.

Trochu jsem se porozhlédla a došla jsem do hlavního sálu, kde právě probíhala beseda s Jenny Han, která napsala řadu knih pro mládež, možná spíše pro slečny než pro chlapce. Byla sympatická, ale ani ten kousek, který jsem slyšela, ně nenalákal k tomu, abych si její knihy přečetla. Nejspíš už jsem fakt těm dívčím románům odrostla.

Pak jsem čekala, až se vyprázdní sál. Nevyprázdnil, ale přesto jsem se posadila a čekala jsem na Joelle Charbonneau. V České republice vyšla její knižní série Univerzita výjimečných a samostatná kniha Stačí jen chtít. Do poslední chvíle jsem netušila, o čem jsou, ale zaujaly mě všechny knihy, takže pokud se mi bude líbit první díl, přečtu si i zbytek. Joelle mě hodně zaujala. Je to úplně obyčejná ženská, která byla dříve operní pěvkyní. Na zpestření besedy zazpívala kousek ze svatební árie. Sklidila za to velký potlesk. Prorazit v tomto oboru není snadné, tak pěvectví pověsila na hřebík a hudbu a zpěv vyučuje studenty. Díky učitelské profesi vznikla i Univerzita výjimečných. Joelle byla vtipná, zábavná, sympatická. A určitě i její knihy budou čtivé.

Ze židle jsem se vůbec nezvedla, protože jsem měla naplánovanou další besedu. Tentokrát s českou spisovatelkou fantasy Vilmou Kadlečkovou. Její sérii Mycelium nejspíš zná každý fanoušek sci-fi. Já ji pořád tak nějak obcházela obloukem, protože sci-fi moc nečtu a navíc mě odradily složitosti v anotaci. Na besedě jsem se toho moc o Myceliu nedozvěděla, ale navnadila mě k přečtení. Musím totiž vědět, proč se Mycelium tak dobře čte. 

Třetí beseda, které jsem se účastnila od začátku do konce, byla s Ladislavem Ziburou. A jako páni, to bylo něco! Ladislav byl vtipný, zábavný, uměl si udělat legraci sám ze sebe, měl skvělé hlášky. Všichni přítomní se bavili a smáli se. Nedivím se, že jeho přednášky jsou vyprodané hned, jak se objeví vstupenky k prodeji. Mrzí mě, že jsem si koupila jenom jednu knížku, ale určitě si pořídím i další díl a na konci roku má vyjít třetí titul, takže už vím, co pod stromeček.

Jen tak zběžně jsem před poslední besedou poslouchala i Anitu Grace Howard. Stejně jako Jenny Han mě její knihy nezaujaly, ale přesto pro čtenáře má velké kouzlo. Kdoví, možná si je jednou přečtu a budu taky hltat Alyssin příběh. 

Moderátorka byla profesionálka. Už jsem se s ní jednou setkala. Bylo to na Youtuberingu v Brně, kdy perfektně moderovala pořady s vystupujícími. Byla skvělá, měla výborné otázky. I tlumočník se mi hodně líbil. Byl vtipný, dobře překládal. S moderátorkou se vzájemně doplňovali.

Co však musím ještě zkritizovat, byl areál. Je mi jasné, že po minulé akci organizátoři potřebovali větší prostory. Nevím, jak vypadaly, ale v Meet Factory se mělo vměstnat strašně moc lidí. Hlavní sál byl v pohodě, ale vedlejší místnosti byly vydýchané, malé a těžko se probojovávalo davem. Zklamalo mě i občerstvení. V původních podmínkách bylo psáno, že je zakázáno brát si sebou jídlo. Kdybych se toho držela, asi bych nejspíš umřela hladem. Jenom jeden stánek s burgery? Ve tři hodiny odpoledne měli jen jeden druh z původních tří (ale jinak byl výborný a fajnový). Na takové množství lidí moc málo.

Ale abych si pořád nestěžovala, byl celý den na Humbookfestu vážně skvělý. Výběr spisovatelů se pořádajícím povedl, doprovodný program nejspíš také, i když jsem byla jen na jednom. A příště? Nevím, uvidíme. Do dalšího humbuku okolo Humbooku je ještě moře času.