čtvrtek 17. září 2015

Dračí polévka

AUTOR:  Alena Ježková
ILUSTRÁTOR: Nikkarin
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2011
POČET STRAN: 96
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:




Anotace
Long má dva životy. Zatímco doma mluví vietnamsky a jí hůlkami, ve škole mluví česky, jí příborem a jmenuje se Láďa. Bydlí s mámou a dědou na pražském sídlišti. Neviditelným členem domácnosti je mistr Kung, dávný čínský filozof. Tátu Long zná ho jen z Dračí legendy, kterou mu máma odmalička vypráví. Chod rodiny je určen každodenními rituály, na jejichž pečlivé dodržování dohlíží děda. V den Longových dvanáctých narozenin se ale strhne smršť událostí.

Něco málo o ději
Dvanáctiletý Long žije v pražském bytě s maminkou a dědečkem. Doma mluví v rodném jazyce - vietnamštině. Ve škole mu říkají Láďa a tam mluví česky. Moc kamarádů nemá, i přesto, že se tady narodil. Jediná kamarádka je Světlana, která se do Prahy přistěhovala z Ukrajiny.

Do Longova poklidného života zasáhne událost, se kterou se těžko vyrovnává - jeho otec, vybájený z dračí legendy, kterou mu maminka ráda vypráví, se najednou objevil v jejich bytě.

Long uteče...

Hodnocení
S Alenou Ježkovou jsem měla možnost se setkat v kroměřížské knihovně, kde měla besedu pro žáky ze základní školy. Její tvorba se specializuje spíše pro dospělé čtenáře a také na báje a pověsti. Věděla jsem, že napsala i několik knih pro děti, a tak když jsem zahlédla v polici Dračí polévku, neváhala jsem. Brala jsem ji ale takřka naslepo, protože anotace na přebalu nebyla téměř žádná. O čem je? Bude se mi tato kniha pro děti líbit?

Long bude mít za několik dní dvanáct let. Od narození bydlí v Praze, ale kvůli své národnosti moc kamarádů nemá. Možná proto se skamarádí se Světlanou, jejíž původ je v Ukrajině. Co dělá Longova maminka, nebylo v knize řečené, ale Longův děda má na jedné pražské tržnici občerstvení. Pro některé lid v tržnici patří za nevzdělance a hloupého a děda je při tom nechává, i když patří k lidem, kteří jsou velmi moudří. Děda rád cituje myšlenky od mistra Kunga, který je známější spíše jako Konfucius a v knize je několik jeho filozofických myšlenek.

Poté, co se u dveří v jejich bytě objeví Longův táta, mladík uteče. Jeho svět se prostě otočil vzhůru nohama a on najednou neví, kdo je. Je tátovi podobný? Jeho kroky vedou ke kadeřnictví a jeho vizáž se naprosto změní. Nechce vypadat jako on. Jenže vzhled není vše.

"Próóóč?" zazpívala. "Neobracej řéč. Já vim, proč to uďélal. Protože néchceš byt Vietnámec."
"To je pěkná blbost!" vyletěl jsem. "Udělal jsem to, protože se mi to líbí, protože to je moderní, protože..."
"Ále, Longu. Nekécej." Světlana byla nemilosrdná. Vztyčila hubený ukazováček a natáhla mi ho k obličeji. "Vlasy nic nějsou, ani obličej. To máš vevnitř. V tom ni nenadělaš...!"

Long má pocit, že mu každý lhal - máma i děda a ten cizí chlap, co si říká jeho táta. Proč mu zatajili jeho existenci, když po tátovi toužil? A teď? Když tu je, tak ho nenávidí.

Příběh je o hledání vlastní identity, o tom, jak někteří lidé pohlížejí na menšiny a o zažitých představách, o rasové nevraživosti. Je to také příběh o legendách a bájích z východního světa, o hlubokých myšlenkách.

Kniha je doplněná ilustracemi prostějovského ilustrátora Nikkarina, který je především známý jako ilustrátor komiksů. Ilustrace v knize příběh doplňuje buď celostránkový barevný obrázek nebo čtverečkové černobílé obrázky.

Závěr knihy je téměř mystický, trochu smutný, ale také je to začátek něčeho nového.

O autorce
Alena Ježková píše především pro děti a je autorkou řady knih o pověstech a historii určené dětem. Napsala také příběhy pro děti jako např. Dračí polévka, Dobrý svět nebo Hrochoslon. Kromě knih pro malé čtenáře vznikla také kniha pro dospělé s názvem Tichá srdce a pojednává o klášterech a lidech, co v nich žijí. Autorka pracuje již na dalším pokračování.



středa 16. září 2015

Anne Franková - komiksový životopis

AUTORSid Jacobson
ORIGINÁL: Anne Frank - The Graphic Biography (Farrar, Straus and Giroux, New York, 2010)
PŘEKLAD: Miroslava Ludvíková
ILUSTRÁTOR: Ernie Colón
NAKLADATELSTVÍ: Paseka
ROK: 2013
POČET STRAN: 156
ZDROJ: knihovna
HODNOCENÍ:

Anotace
Kniha Sida Jacobsona a Ernieho Colóna přináší příběh malé Anne Frankové, autorky známého Deníku, její sestry Margot a jejích rodičů ve formě komiksového životopisu. Svědectví dívky, která se chtěla stát spisovatelkou, pak obletělo celý svět. Díky Deníku Anne Frankové, mohli nejen mladí čtenáři pochopit opravdu do hloubky hrůzy nacismu. Tato kniha je nejen obrázkovým vyprávěním o strašlivém osudu jedné židovské rodiny, ale zároveň i dobrou pomůckou, jak vysvětlit mladším školním generacím, co to byly nacismus a šoa, a jak tragicky zasáhly do osudů lidí.

Něco málo o ději
Anne Franková se narodila v roce 1929 v Německu. Její otec Otto Frank byl úspěšný podnikatel. Jenže v době nástupu Hitlera k moci se těžko židé prosazovali, a tak se s celou rodinou přestěhoval do Holandska. Jenže i tam je dostihla Hitlerova moc. Anne a její starší sestra Margot začaly chodit do židovské školy, na oblečení musely mít žlutou hvězdu.

Poté, co Margot dostala předvolání, aby se hlásila do pracovního tábora, se celá rodina s dalšími přáteli ukryla v zadním traktu budovy, kde sídlila Frankova firma. Loajalita a důvěryhodnost zaměstnanců jim umožnila skrývat se dva roky.

Anne si píše deník, který dostala ke třináctým narozeninám. Slova, která svěřila deníku, jednou obletí celý svět. V tuto chvíli však Anne netuší, že jejich úkryt bude vyzrazen...

Hodnocení
Jsem zdrcená. Věděla jsem, kdo to je Anne Franková, věděla jsem, že si v době druhé světové války psala deník. Ale v podstatě jsem netušila, že mě komiksový životopis Anne Frankové takhle dostane. Nejen příběhem a historickými událostmi, ale také ilustracemi.

Kdo by tenkrát tušil, že se Hitler dostane k moci a způsobí smrt tolika nevinných lidí? Asi nikdo. Životy plynou, lidé zakládají rodiny, podnikají, děti chodí do školy, nikdo neřeší, jestli má někdo židovské kořeny nebo je čistokrevný Němec.

Rodina Frankova je židovská. Anne vyrůstá s Margot v Německu, ale v době Annina dětství se stěhují do Holandska kvůli celosvětové krizi. V Holandsku Otto Frank zakládá firmu a úspěšně podniká. V zadním traktu firmy on a jeho přátelé vybudovali úkryt. Pro všechny případy. To ještě nikdo nevěděl, že úkryt rodina Frankova využije. Ve stísněném prostoru o velikosti 62 m2 bude takhle žít osm lidí.

Válka rozhodně nebyla žádná legrace, miliony židů zemřelo v plynových komorách v koncentračních táborech, umírali hlady, vyčerpáním i na nemoci jako je tyfus či cholera. Život v koncentračních táborech si okusila i osmice lidí z úkrytu. Jaký však byl jejich osud? Kdo už se nevrátil? Kdo přežil? Neprozradím. Kdo zná životopis Anne Frankové, odpovědi na mé otázky zná.

Když se jedná o komiks, velký důraz kladu na ilustrace. Tady jsem z ilustrací byla nadšená. Krásně barevné, vystihující podoby všech lidí velmi věrohodně. Od rozesmátých tváří až po strhané rysy těch, kteří skončili v Osvětimi. Až jsem občas měla husí kůži při pohledu na ty ubohé tváře...

Součástí komiksu, a to jsem opravdu ocenila, byly historické události, které se týkaly určitého období. Vysvětlovaly také, co to byla křišťálová noc, norimberské zákony či popis koncentračního tábora Bergen-Belsenu. Některé ilustrace byly doplněny mapami.

Annin deník byl knižně vydán v roce 1947 pod názvem Zadní dům, tak jak ho sama Anne pojmenovala. V roce 1950 byl přeložen do němčiny a francouzštiny, o dva roky vyšel ve Velké Británii a v USA. Od té doby byl přeložen do sedmdesáti jazyků. I do češtiny byl přeložen a jmenuje se Deník Anny Frankové. Deník byl převeden i na divadelní prkna a to v roce 1955 a na filmová plátna se dostal v roce 1959.

Anne si přála být spisovatelkou. A to se jí svým vlastním způsobem splnilo.

Deník Anny Frankové jsem nečetla, ale po přečtení komiksového životopisu mě nalákalo, abych si přímo z pera Anne přečetla o životě v úkrytu.

O autorech
Scénárista Sid Jacobson pracoval jako šéfredaktor nakladatelství Harvey Comics, kde se setkal s výtvarníkem Erniem Colónem. Spolu pak připravili úspěšný komiks The 9/11 Report o událostech jedenáctého září roku 2001.

Obálky
Tentokrát přináším jen dvě obálky, které jsem našla na Goodreads. Většina obálek je stejná. A která se mi líbí víc? Anglická verze (vlevo) jednoznačně.
  

úterý 15. září 2015

Knižní úlovky, srpen 2015

To už je zase měsíc pryč? A už je půlka dalšího? Jak ten čas rychle letí. Dětem vypukla škola, starší už dostala angínu, takže jsem zůstala doma na paragrafu. Nechci ani vědět, jaká bude výplata příští měsíc. 

No, to jsem trochu odbočila z cesty, takže teď se vracím a ráda bych vám představila knihy, které zaplnily mou knihovnu a čekají na přečtení.

Jak první mi přišla dlouho a netrpělivě očekávaná nová kniha od Jodi Picoult. Jmenuje se Čas odejít. Předešlé knihy jsem od této americké autorky přečetla na jeden nádech, takže se už těším i na tuto krásku.

Od české spisovatelky Aleny Jakoubkové jsem také přečetla několik románů pro ženy. Ten její poslední se jmenuje Dobrý manžel...který nemlsá. Určitě to bude opět oddechovka, u které příjemně zrelaxuji.

No a nakonec mi přišly knihy od mladého českého autora, který mě sám oslovil. Knihy se jmenují Jeden svědek a Fotka z ultrazvuku. Tu první napsal ve čtrnácti letech a tu druhou o několik let později. Je mezi nimi velký rozdíl, jak říká sám autor.
  

neděle 13. září 2015

Zelené pahorky africké

AUTOR: Ernest Hemingway
ORIGINÁL: Green Hills of Africa (Charles Scribner's Sons, 1953, New York)
PŘEKLAD: Luba a Rudolf Pellarovi
NAKLADATELSTVÍ: Odeon
ROK: 2015
POČET STRAN: 232
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:


Anotace
Na rozdíl od mnoha jiných románů není v této knize ani jedna postava a ani jedna příhoda smyšlená… Zelené pahorky africké tvoří předěl ve spisovatelově tvůrčí dráze: jde o cestopisné vyprávění, se zaujetím líčící zážitky lidí uprostřed africké přírody. Vtipné úvahy o světě, životě a umění jsou prokládány vzrušujícími příhodami vášnivého lovce a milovníka zvěře.

Něco málo o ději
Ernest Hemingway se svou ženou a několika dalšími lidmi tráví jistý čas v Africe. Cílem této dovolené je lov zvěře. Loví nejen nosorožce, ale také kudu, antilopy vrané či bejsy.

Spolu s domorodými průvodci jde po stopách divoké zvěře a snaží se ulovit ty nejlepší a největší samce. Chce totiž trumfnout kolegu Karla, který, jak se zdá, je ve všem lepší.

Hodnocení
Po Rajské zahradě a Mít a nemít přicházejí na řadu Zelené pahorky africké. Od předchozích dvou knih se tento román velmi liší. V předchozích dvou knihách převládaly dialogy, které neměly hlavu a patu. V tomto románu převládá popis africké přírody a postup lovu, který zahrnoval stopování, zvěře, zabití zvířete a nakonec jeho stáhnutí z kůže a odřezání rohů.

Ano, přesně o tomto je celá tato kniha. O Ernestu Hemingwayovi je známo, že miloval lov a svou vášeň převedl do knihy Zelené pahorky africké. Den po dni vás Hemingway provede po afrických pahorcích. 

Všechny osoby, které zde vystupují, opravdu existovaly. Chvíli jsem přemýšlela, která z Hemingwayových žen je Naše malá chudinka. Nakonec jsem z útržků jejich rozhovorů pochopila, že se jedná o Pauline, jeho druhou ženu. Označení Naše malá chudinka je trochu hanlivé, řekla bych. Nezdálo se mi, že by byla chudinka. Určitě to chtělo dost odvahy vydat se do Afriky, bydlet v jednoduchých podmínkách, kde je všude horko a krev. 

Pro ochránce zvířat tato kniha v žádném případě není. Smrt tolika krásných zvířat není pro každého a mně také přišlo líto, že se Hemingway hnal jen za trofejí. Ale navzdory popisům lovení se mi kniha dobře četla. Rozhodně jsem se nenudila. Někdo může být jiného názoru, než který mám já, ale líbila se mi mnohem víc než předchozí dva romány.

O autorovi
Je považován za čelního představitele tzv. ztracené generace.
Po získání základního vzdělání se stal reportérem v Kansas City Star. V první světové válce se stal dobrovolníkem italské armády. Jako reportér se zúčastnil španělské občanské války.
Po válce působil jako dopisovatel, poslední roky života strávil na Kubě.
V roce 1961 pravděpodobně spáchal sebevraždu (zastřelil se), nezanechal po sobě žádný vysvětlující dopis, jeho smrt bývá také vysvětlována jako nehoda při čištění hlavně.

Zdroj: databáze knih



Obálky
Na Goodreads je velmi mnoho obálek. Vybrala jsem jen některé, protože jak už jsem několikrát zmiňovala, Hemingway byl přeložený do mnoha jazyků a čím více jazyků, tím více obálek, tím více nových vydání.
      

Napsáno pro Databázi knih.

čtvrtek 3. září 2015

Pravidla moštárny

AUTOR: John Irving
NAKLADATEL: Tympanum
ROK: 2012
ČTE: Ladislav Mrkvička
DÉLKA: 28:23
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:





Anotace
Uprostřed jabloňových sadů v úrodné krajině státu Maine leží podivný svět, v němž začíná odysea Homera Wellse. Po několika traumatizujících zkušenostech u adoptivních rodičů se stane natrvalo součástí sirotčince v St. Clouds a jako nejstarší chovanec se učí mladým i starším ženám pomáhat od jejich starostí. Jeho učitelem je zakladatel sirotčince Wilbur Larch, lékař, který vede své soukromé křížové tažení proti zlu, často v rozporu se zákonem. Sledujeme Homerův příběh, jeho snahu stát se užitečným, učednické období v sirotčinci, dospělá léta v moštárně, prazvláštní vztah k manželce jeho nejlepšího přítele, neustálé odchody i návraty


Něco málo o ději
Homer Wells vyrůstal v sirotčinci St Clouds. Veškeré pokusy ho adoptovat různým rodinám selhaly a on už v sirotčinci zůstal. Homer měl být podle doktora Larche užitečný, a tak ho naučil svému řemeslu, a začal vykonávat boží dílo, jak láskyplně označuje svoje povolání porodníka a potratáře.

Jednoho dne do St Clouds zavítal mladý pár. Candy a Wally z jablečné farmy Ocean View dostali tip na doktora Larche. Candy je těhotná, ale s Wallym se na dítě ještě necítí, a tak se oba rozhodli, že Candy půjde na potrat.


V tu dobu prochází Homer osobní krizí a příjezd Candy a Wallyho do sirotčince byl pro něj signál ke změně. Odjede s nimi na farmu, prý jen na čtrnáct dní. Chce zjistit, jaký je život mimo St Clouds.

Hodnocení
Zhodnotit tuto audioknihu bude velmi těžké. Ne proto, že byla špatná, ale právě naopak. Byla naprosto skvělá, jedinečná a napsat něco, co má hlavu a patu, bude velký oříšek. Příběh má totiž řadu dalších příběhů, které se vzájemně prolínají. Silné příběhy, o kterých bych vám ráda povyprávěla od začátku do konce, ale to samozřejmě nejde, protože bych všechny ochudila o úžasný poslechový zážitek.

V knize je řada hrdinů, které vás chytnou za srdce. V prvé řadě Homer Wells. Sirotek, kterého nikdo nechtěl, a tak se stal součástí sirotčince. Homer má srdce na pravém místě. Je přátelský, velmi chytrý a každý ho má rád,

Jeho velkým (a jediným) vzorem je doktor Wilbur Larch, starý muž, který vede celý sirotčinec, k tomu má na starosti nemocnici a péči o těhotné ženy, které zde buď za jeho pomoci porodí a opustí své děti, nebo jim provede potrat. Obojí doktor Larch nazývá božím dílem. Puntičkářský doktor Larch se pro svou profesi narodil a miluje ji, stejně jako éter a éterové výlety do dalekých končin. Larchovým snem je, aby byl Homer užitečný a rozhodne se, že z něho udělá svého nástupce. Se vším všudy - od porodníka až po potratáře.

Candy Kendallová a Wally Worthington patří k sobě. Znají se už velmi dlouho, a tak bylo jen otázkou času, kdy do toho praští a vezmou se. Osud jim však do cesty přivál Homera, kterého si adoptovali, jak smutně poznamenal jeden sirotek ze St. Clouds. Candy, Wally i Homer spolu utvořili pevný svazek přátelství a lásky, které nic a nikdo nepřetrhne.

A pak je tu Melony, pan Rose, Rose Roseová, Angel, zaměstnanci farmy, sestry Edna a Angela a Caroline, spousta sirotků v St. Clouds. A každý z nich měl v příběhu nezastupitelnou roli a každá z těchto postav mi utkvěla v paměti.

Příběh se odehrává převážně na dvou místech ve státě Maine, můžeme tak střídavě sledovat, co se děje v sirotčinci a co v Ocean View. Všechno má svá pravidla, které se více či méně dodržují. Od každodenního předčítání dětem z Davida Copperfielda či Jany Eyerové až po (ne)lezení na střechu moštárny.

Příběh začíná v roce 1920 a něco a končí v roce 1950 a něco. S Homerem barvitě prožíváme veškeré radosti a starosti, první lásku, sex, první porod či potrat i první sklizeň. Je to kronika, ve které se zaznamenávají důležité okamžiky života nejen "u nás, v St. Clouds", ale  i "v jiných částech světa".



John Irving je skvělý vypravěč. Vtáhne vás do děje již od prvních slov. Ze všech postav udělal reálné muže a ženy. A když doposloucháte, případně dočtete tuto knihu, bude vám líto, že už s nimi nebudete dál. Navíc vám Irving podsouvá neustále se opakující slovní obraty, některé jsem vyznačila kurzívou. Ale bylo jich mnohem víc a já se na ně těšila, až je zase uslyším.

Audioknihu namluvil zkušený Ladislav Mrkvička. V jeho podání jsem si dokonale uměla představit vše, protože stejně jako Irving i on vás svým hlasem připoutá k přehrávači a vy se jen stěží odtrhnete.

Jednotlivé kapitoly jsou v průměru po deseti minutách, ale celkově strávíte s Irvingovými hrdiny více než dvacet osm hodin, což je, uznejte, pořádná dávka. Takže si na to vyhraďte spoustu času na poslouchání, ale i tak vám audiokniha rychle uteče.

Pravidla moštárny doporučuji všem, kdo má rád krásné a dojemné příběhy se špetkou zamyšlení.

O autorovi
John Irving se narodil ve státě New Hampshire, které mu bylo často inspirací v jeho dílech. Studoval na univerzitách v Pittsburghu, Vídni a titul získal v Iowě, kde navštěvoval kurz tvůrčího psaní. Do podvědomí se dostal až svým čtvrtým románem, který ho vyzdvihl mezi nejoblíbenější světové autory. Svět podle Garpa (The World According to Garp, 1978), kde hlavní hrdina spisovatel Garp řeší strach o své syny, Hotel New Hampshire (The Hotel New Hampshire, 1981) popisuje osudy jedné rodiny a tématiku medvědů, cirkusáků. V knize Pravidla moštárny (The Cider House Rules, 1985) vypráví Irving příběh ředitele sirotčince a řeší otázku potratů a jejich legalizace v USA. Jeho knihy byly zfilmovány a za scénář k filmu Pravidla moštárny obdržel Oscara. Mezi jeho záliby kromě psaní patří zápas ve kterém se stal i trenérem.

Ladislav Mrkvička po studiích na pražské DAMU působil nejprve v Ostravě, dále v divadlech v Hradci Králové a Praze (např. v divadle Na zábradlí). Od roku 1991 je členem činohry Národního divadla v Praze. Hostuje i na jiných scénách, například v divadle Bez zábradlí a v divadle Na Fidlovačce. Posluchači znají jeho hlas z rozhlasu (mj. hra Poslední noc v režii L. Engelové, nebo pětidílná rozhlasová inscenace Tristan a Isolda v režii H. Kofránkové). Hojně spolupracuje s dabingem. Hrál v celé řadě filmů a televizních inscenací.

Napsáno pro databázi Audiotéka.
Audionihu si můžete zakoupit přímo v e-shopu Audiotéky.