pondělí 16. prosince 2013

Půjčovna babiček

AUTOR: Maria Marjańska-Czernik
ORIGINÁL: Wypożyczalnia babć  (STENTOR, Varšava, 2008)
PŘEKLAD: Šárka Krejčová
ILUSTRÁTOR: Bára Buchalová
NAKLADATELSTVÍ: Albatros
ROK: 2013
POČET STRAN: 52
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:



Anotace
Každé dítě potřebuje babičku – malé, větší, dokonce i tak velké, že se to stydí přiznat. Vždyť babička je úžasná bytost, která má vždycky čas, bývá trpělivá, dobře vaří a umí vyprávět pohádky… Ale co děti, které ji nemají? V této knížce si malí hrdinové poradí – babičku si vypůjčí. Ale zas tak úplně jednoduché to není – potřebujete k tomu trochu odvahy i pomoc.

Něco málo o ději
Jednou do knihovny zavítal Maličký. Ještě neuměl číst, ale věděl, že se tady něco půjčuje, ale nevěděl co, a tak se paní knihovnice na rovinu zeptal, jestli si může půjčit babičku, protože ta jeho bydlí daleko. Paní Světlá byla velice překvapená, ale slíbila mu, že s tím něco udělá a že má přijít zase za tři dny.

Druhý den se v knihovně objevil Větší. Jeho kamarád Maličký mu svěřil, že se tady půjčují babičky. I on by nějakou chtěl mít, nějakou, která by si s ním četla. Paní Světlá i Většímu slíbila, že něco vymyslí. Další den přišel Velký a i on chtěl babičku, která by byla moc hodná. A paní Světlá mu řekla, ať přijde příští den.

Chcete vědět, jak to bylo, když do knihovny přišli všichni tři chlapci? Našli tam nějakou tu svoji vypůjčenou babičku? Pokud ano, musíte si knihu přečíst.

Hodnocení
Tahle útlá kniha mi přišla v poledne. A za půl hodiny už nebylo co číst. Kniha má jen padesát stránek, velká písmenka a někdy i obrázky přes celou dvoustranu. Ideální kniha pro malé čtenáře nebo pro rodiče, kteří rádi čtou svým dětem pohádky.

I přesto, že je kniha tak útlá, má své poslání, nad kterým se dá určitě přemýšlet. Každý si představí pod pojmem babička hodnou a starou paní, která je laskavá, miluje svá vnoučata a udělá pro ně první poslední. Jenže doba je taková, že většina babiček ještě chodí do práce, nemá čas a je pořád v poklusu. Anebo jsou i děti, které žádnou babičku nemají.

"Asi jsem už moc velký na to, abych měl babičku." 
Světlá se rozesmála a Velký si pomyslel, že přesně tak se směje strom, když na jeho listí dopadá první jarní déšť. Zvedl hlavu, aby se podíval té cizí ženě do očí.
"Neboj se, nejsi moc velký. Nikdy nebudeš tak velký, abys nemohl mít babičku," uklidnila ho laskavě Světlá. "Ale řekni mi prosím, jaká by tvoje babička měla být?"

Myšlenka založit Půjčovnu babiček není vůbec špatná a možná by se hodila i do dnešní doby. Ještě že paní knihovnice byla tak shovívavá a všechny tři chlapce vyslechla a dostala naprosto skvělý nápad. A skvělý nápad měla i paní spisovatelka, která tuhle knihu napsala.

Půjčovna babiček se mi hodně líbila, příběh nebyl moc energický, plynul volným tempem, nejsou zde těžká slova a začínající čtenář by měl textu snadno porozumět.

O autorce
Maria Marjańska-Czernik je polská spisovatelka, překladatelka, novinářka, vystudovala česko-slovenskou filologii na Varšavské univezitě

Děkuji portálu Databáze knih a nakladatelství Albatros za poskytnutí recenzního výtisku.

2 komentáře:

  1. To s těmi babičkami je smutné - ale obávám se, že se to hned tak nezlepší, a babičky budou mít kvůli práci na svá vnoučata času čím dál tím méně času. Knížka vypadá moc pěkně, škoda, že v okolí nemám žádné dítě, které bych jí mohla obdarovat :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme naštěstí babičku, která, když je potřeba, děti pohlídá. Druhá babička ještě pracuje a ještě dlouho pracovat bude. Ale můžu být ráda, že je máme. Jsou i děti, které babičky nemají vůbec.

      Vymazat