středa 4. prosince 2013

Dlouhé zimní večery 2 - Advent plný mystérií

Projekt od Táni.

1. prosince byla první adventní neděle. A od této chvíle se bude čas nezadržitelně blížit k 24. prosinci.

Každou neděli si zapalíme o jednu adventní svíci víc a poslední neděli budou na věnečku hořet zářivým plamenem všechny čtyři svíčky.

Nepamatuji si, že bychom s rodiči tuto tradici v dětství a dospívání nějak zvlášť dodržovali. Spíše ne. Až možná rok či dva předtím než jsem vyletěla z rodného hnízda se tato tradice začala klubat.

Pro mě samotný advent znamená předzvěst Štědrého dne a právě tím, že si zapálíme svíčku jsme každým krokem blíž k Vánocům.

Sice je to velmi krásné období, ale zároveň také trochu stresové období - vymýšlení, čím obdaruji své blízké a pokud možno to stihnout obstarat dřív než den před Štědrým dnem. I to se mi občas stalo, že jsem ještě na poslední chvíli kupovala. A v těchto chvílích jsem byla opravdu ráda za to, že bydlím ve městě a ne na vesnici.

A také mi advent voní po cukroví, které se začíná péct a jeho vůně se line ze všech bytů až na chodbu. Takové chvíle mám opravdu moc ráda a vždycky se těším na okamžik, kdy svým dětem nabídnu některé upečené cukroví a občas se také rozčiluji, když mi ujídají pod rukama. Už několikrát se stalo, že jsem musela jeden druh cukroví o několik dní později dělat znovu, protože prostě kdesi zmizelo. Ale to mi nevadí, i když třeba trochu (hodně) hudruju, ale prostě to k tomu všemu tak nějak patří.
Ale když se všechno vydaří, lidé se mají rádi a jsou šťastní, tak ty stresové chvíle jsou jen kapkou v moři, kterou překryjí jiné kapky, kapky pohody a lásky.

Zdroje:
Martinina kuchyně
Griddlers.net

2 komentáře:

  1. Já se na advent nejvíc těším právě na to krásné zapalování svíček, to je něco, co prostě miluji :) A my taky vždycky ujídali, vždycky se kontrolovalo, kolik se snědlo a každý kdo šel do špajzu musel zpívat, jestli se neláduje :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to s tím zpíváním je moc hezký. Moje mamka měla zase všechno cukroví spočítaný na sudý počet. Takže když se ujídalo, tak vždycky po dvou, aby náhodou při zdobení nezbyl nějaký osamocený kousek :-)

      Vymazat