pondělí 14. ledna 2013

Květy z půdy

AUTOR: Virginia Andrewsová
ORIGINÁL: Flowers in the Attic (1979, Fontana, Londýn)
PŘEKLAD: Jana Pacnerová
NAKLADATELSTVÍ: IKAR Praha
ROK: 1993
POČET STRAN: 334
ZDROJ: knihovna

HODNOCENÍ:



Anotace:
Květy z půdy jsou první částí pětidílné rodinné ságy o lásce a nenávisti. Christopher, Cathy, Carrie a Cory, čtyři krásné blonďaté, modrooké děti, všemi lidmi přezdívané jako Drážďánské panenky. V době, kdy jejich příběh začíná, jsou Carrie a Cory malá pětiletá dvojčátka, Cathy je dvanáct a Christopherovi čtrnáct let. Žijí se svými rodiči, Chrisem Dollangangerem a Corrinou Dollangangerovou, v krásném malém rodinném domku. Jenže všechno se jednoho dne zhroutí. Jejich otec má narozeniny, společně s matkou mu připraví oslavu a netrpělivě čekají, až přijede z práce. Jenže on už nikdy nepřijede, měl smrtelnou autonehodu. Protože to byl právě on, kdo živil celou rodinu, nastane krize. Corrina nic neumí, nemá práci, je zhroucená ze smrti svého manžela a nedokáže uživit čtyři malé děti.

Něco málo o ději
Po smrti otce se matka se čtyřmi dětmi vrací do rodného sídla do Virginie. Má to ale jeden háček. Nikdo se nesmí dozvědět, že Corinna má děti a zvlášť ne jejich dědeček. Corinna si ho chce usmířit, nejen proto, že umírá, ale také proto, že se chce dostat zpět do jeho závěti. A to půjde jenom tehdy, když si bude myslet, že je bezdětná.

Spolu s babičkou ukryjí  děti do podkrovního pokoje, odkud mají přístup na půdu. A od té doby se jim změní celý život. Zpočátku jsou plní naděje a touhy a nakonec je čeká jen jedna velká lež a zrada...

Dlouho jsem váhala, jestli si mám knížku přečíst. Nakonec mě přesvědčilo moje zvědavé já, a tak jsem si sedla a začala číst. Celou tu dobu jsem měla stažené hrdlo a čekala, jak se bude děj vyvíjet. První část probíhala relativně lehce, dalo by se říct, že se to tam na té půdě dá nějak přežít - babička jim nosila jídlo každý den, maminka zase plno hraček a knih, půda byla obrovská, takže se mohli dosyta vyřádit. Druhá část se však změnila. Chris a Cathy dospívali a bylo těžké se nedívat jeden na druhého. Nakonec děj vyústil v tragédii, která je přinutila utéct z nenáviděného vězení.

Hodnocení
Kniha je psaná velmi čtivým způsobem, nemůžete se od ní odtrhnout, dokud děj neskončí. I když se celý příběh odehrává jen na půdě, nikdy se nenudíte nějakým hluchým místem. Celá kniha je o naději, že jednou přijde den, kdy je matka z půdy propustí, ale ten pořád nepřichází.

Kniha vznikla na základě pravdivé události. Musím přemýšlet nad tím, jak někdo mohl takové zvěrstvo udělat, jak mohl slibovat svobodu, když to nakonec nesplní a jak se z milující matky stala zlá a podlá žena.

Moje sympatie má samozřejmě Cathy, která, ač tehdy dvanáctiletá dívenka, se musela vyrovnat s tím, že jsou na ní závislá malá dvojčata. A Chris se stal mým princem. Bylo mu na začátku příběhu čtrnáct, ale byl chytrý a dokázal své sourozence podržet.

Nejvíc mě však zklamala jejich matka. I přesto, že je milovala, tak jak běžel čas, zapomínala na ně, nechodila za nimi, nehrála si s nimi, zajímala se jen o sebe, šperky, šaty, bohatství a o Barta, jejího druhého manžela.

I když se příběh málo věnoval babičce a dědečkovi, i to málo stačilo, aby si o nich člověk udělal obrázek sám - tvrdí a nenávistní lidé, kteří lpí na Bohu a pravidlech.

Knihu se určitě přečtěte, pokud jste příznivci skutečných příběhů s koncem, který je tragický a smutný.

Sama nevím, co bych mohla o této knize napsat něco rozumného a kloudného, nenacházím slova, jak vyjádřit ten smutek nad osudem čtyř dětí.

O autorce
Virginia Andrewsová je známá především psaním sérií o zakázané lásce a rodinném tajemství. Celý život byla upoutána na vozík, v 66 letech zemřela na rakovinu prsu. Její knihy byly tak populární, že knihy, které Virginia nestihla dopsat, za ni dokončil spisovatel Andrew Niederman.
Zdroj: bookfan

2 komentáře:

  1. Četla jsem všechny díly a dokonce sehnala i film :) všechny knihy od této spisovatelky se mi moc líbí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznám se, že její knížky čtu poprvé. Líbí se mi, ale pořád mám z nich smíšené pocity. Teď se budu chystat na třetí díl, tak jsem zvědavá, jak se bude děj vyvíjet. Moje mamka je čte už podruhé a s odstupem roků. Byla zvědavá, jestli její názor bude stejný, ale řekla mi, že je to ještě děsivější než předtím, kdy je četla poprvé.

      Film jsem neviděla, ale mohl by být zajímavý. Určitě by stálo za to ho vidět.

      Vymazat