Panenka

AUTOR: Mo Hayder
ORIGINÁL: Poppet (Bantam Press, 2013, Londýn)
PŘEKLAD: Jiří Kobělka
NAKLADATELSTVÍ: Domino
ROK: 2014
POČET STRAN: 476
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Psychiatrickou léčebnu Beechway paralyzuje strach: mezi pacienty se šíří davová hysterie a zaměstnanci raději předstírají nemoc, než aby chodili na noční služby. Prastarými chodbami léčebny totiž za nocí obchází Maud, letitý přízrak zakrslé ženy, která si vybírá nahodilé oběti a silou své pokřivené vůle je následně dožene k drastickému sebepoškození nebo dokonce k sebevraždě.

Něco málo o ději

Na psychiatrické klinice Beechway se dějí velmi podivné věci - za záhadných okolností zde umírají pacienti. Vyděšení jsou nejen pacienti, ale i zaměstnanci. Není divu, protože se šíří zvěsti o tom, že pacienty vraždí duch zemřelé sestry Maud. Sestry nechtějí sloužit noční, a je nedostatek personálu. Kdoví, co by se při takovém nedostatečném množství kvalifikovaných lidí mohlo stát.

Ve stejné době je propuštěn vyléčený pacient Isaak Handel. Zdá se, že s jeho propuštěním se duch Maud rozšířil i do okolí a všude budí hrůzu. Hlavní koordinátor kliniky Joe LeGrande však na duchy nevěří a když si přečte Isaacův spis, uvědomí si, že nemocnice udělala velkou chybu, že ho propustila. Navzdory nesouhlasu ředitelky kliniky zavolá policii.

Případ dostává na starosti Jack Caffery, který však řeší úplně jinou záležitost - hledá tělo Misty Kitsonové, která zmizela neznámo kam. Případ je stále otevřený, ale Caffery ví, jak ho vyřešit, proto moc z nového případu nadšený není. Po přečtení všech složek ho však případ zaujme a rozhodne se, že ho vyřeší.

Hodnocení

O Mo Hayder jsem slyšela jen samou chválu, recenze na její knihy jsou velmi pozitivní a já jsem na ni byla zvědavá. Moje očekávání bylo částečně naplněno. Je fakt, že autorka píše velmi čtivě a zajímavě a dokáže čtenáře upoutat. Trochu mě zklamalo, že označení děsivý thriller vůbec nesouhlasilo.

Děj se pohybuje ve dvou úrovních. První úroveň je případ zmizení Misty Kitsonové, které se Caffery velmi intenzivně věnuje. Druhá úroveň patří případu Beechway a tyto dva případy pozvolna běží vedle sebe, nepřekáží si a čtenář tak sleduje dva naprosto odlišné případy. Jediným spojovatelem je detektiv-inspektor Jack Caffery, který je některým čtenářům znám již z předchozích knih Mo Hayder.

Caffery mi připadal nemluvný, tak trochu samotář. Ale je jako buldok - když se však do něčeho zakousne, tak už nepustí. Stejné je to i s jeho nevyřešeným případem o Misty. 

Joe LeGrande je koordinátor a tak trochu hodně mu dělá starosti to, co se v léčebně děje. Joe mi připadal narozdíl od Cafferyho lidštější a i přístupnější než detektiv a za to mi byl sympatičtější.

Kniha je rozdělena do krátkých kapitol, které se četly velmi rychle, co mě zaujalo byly výstižné názvy kapitol, jež byly velmi zajímavé. Všechny postavy jsou velmi dobře popsány a uděláte si tak představu o tom, jak kdo vypadal.

Mo Hayder vás příběhem směřuje přímočaře k cíli a nedovolí vám uhnout z cesty. Na konci zjistíte, že autorka s vámi jenom manipulovala. Rozuzlení příběhu bylo velmi překvapivé a za to knize dávám palec nahoru. Co se mi trochu nelíbilo, byl konec knihy. Přišel mi lehce patetický a moc mi to nesedělo.

Kniha byla poutavě psaná, v žádném případě jsem se u čtení nenudila, především posledních sto stran bylo velmi napínavých a já je přečetla během několika hodin. Škoda, že těchto stran nebylo více. Přesto si na své přijdou příznivci jak Mo Hayder, tak i  příznivci thrillerů. 

O autorce

Mo Hayder odešla ze školy v patnácti letech. Pracovala jako barmanka, členka ochranky i filmového štábu, hosteska v tokijském klubu, učitelka angličtiny v několika asijských zemích. Po návratu domu, do Anglie, se rozhodla zkusit další profesi: spisovatelku. Možná to bylo troufalé, možná naduté, ale nakonec se ukázalo, že to bylo správné rozhodnutí.

Mo Hayder píše tak, že se čtenáři se slabší náturou obvykle nedovědí, jak příběh skončil. Naopak ti, kterým její drsný styl vyhovuje, se nemůžou dočkat její další knihy. Když po dvouleté odmlce napsala thriller Ostrov sviní, několik recenzentů užilo přirovnání ke Stephenu Kingovi - a jakkoli takovéto příměry obvykle kulhají, v tomto případě je skutečně na místě. Zdroj: Databáze knih

Obálky

Taky vám ta anglická obálka připadá děsivá? Mně tedy ano.
    

anglická                         holandská                      německá

Děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku

Knihu si můžete objednat přímo na stránkách nakladatelství