21. březen patří už čtrnáct let Světovému dni poezie. Vyhlásilo jej UNESCO na podpoření jazykové rozmanitosti prostřednictvím poezie, chce obnovit mosty mezi poezií a tancem či hudbou. Cílem je také podpořit psaní, čtení a publikování básní po celém světě.
Co je to vlastně poezie? Slovo poezie pochází z řeckého slova poiésis a patří k základním druhům literatury. Poezie využívá ke svému vyjádření rýmy, rytmus, asociace, metafory případně symboliku. Za první básně lze považovat sumerské písně. Poezie se vyvíjí ve středověku po boku rytířských písní a kronik.
"Básník dělá totéž co hrající dítě. Vytváří fantazijní svět, který bere velmi vážně, tj. investuje do něho velká efektivní kvanta, ale zároveň ho ostře odlišuje od skutečnosti." Sigmund Freud
Poezie se dělí na lyrickou, epickou a lyricko-epickou. Každá z nich má svoje vlastní pravidla. Například epická poezie má děj, především výpravný, obsahuje popis jak krajiny, tak i osob. K nejběžnějším dílům patří balada či epos. Vznikala především v nejstarším období (antika). Mezi epickou poezii patří např. Epos o Gilgamešovi, ruské byliny. Mezi významné představitele balad je například Karel Jaromír Erben a jeho Kytice, Jan Neruda a Balady a romance, Petr Bezruč nebo Francois Villon.
Lyrická poezie nemá děj, vyjadřuje básníkovi pocity, úvahy či myšlenky. Je všeobecně rozšířenější. Vznikla již ve starověku (básnířka Saphó). Představitelů je hodně, např. Byron, Puškin, Baudelaire, Karel Havlíček Borovský. Dělí se na milostnou, přírodní či vlasteneckou. Nejčastějším typem je píseň, blues, romance či poema.
Zdroj: wikipedia, obrázek: zš trávníky
Žádné komentáře:
Okomentovat