AUTOR: Carin Gerhardsen
ORIGINÁL: Pepparkakshuset (Ordfront Förlag, 2008, Švédsko)
PŘEKLAD: Jana Chmura Svatošová
NAKLADATELSTVÍ: Vyšehrad
ROK: 2013
POČET STRAN: 272
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:
ORIGINÁL: Pepparkakshuset (Ordfront Förlag, 2008, Švédsko)
PŘEKLAD: Jana Chmura Svatošová
NAKLADATELSTVÍ: Vyšehrad
ROK: 2013
POČET STRAN: 272
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:
Anotace od vydavatele:
V krátkém časovém sledu dojde ve středním Švédsku k několika bestiálním vraždám, které zpočátku zdánlivě nemají nic společného. Když komisař Conny Sjöberg z policejní stanice ve stockholmské čtvrti Hammarby začne tušit, že mají spojitost, případ dostane děsuplný ráz. Někde se pohybuje člověk, jehož pohnutky jsou velmi osobní a ojedinělé a který se před ničím nezastaví. Stáváme se svědky strašlivých vražd, sledujeme práci policie pod vedením komisaře Conny Sjöberga a vyšetřovatelky Petry Westmanové. Švédská spisovatelka Carin Gerhardsen nás nechá nahlížet do deníku vraha a barvitě a detailně líčí prostředí velkoměsta i předměstí i charaktery a sociální východiska postav, které jsou psychologickou kresbou nezapomenutelné.
Něco málo o ději
Komisař Conny Sjöberg dostane na starost vraždu realitního makléře, který byl v prázdném domě ubitý kuchyňskou židlí. Veškeré vyšetřování však nevede nikam, mrtvý neměl žádné nepřátele, takže otázka, kdo a proč ho zavraždil, zůstává viset ve vzduchu.
Během několika dnů dochází k dalším nevysvětlitelným úmrtím, nad kterými zůstává rozum stát. Jsou provedeny hodně brutálním způsobem a i zde se neví, kdo je vrah.
Dalo by se říct, že tyto vraždy spolu nemají nic společného, možná jen to, že všem mrtvým bylo čtyřiačtyřicet let. Postupně však komisaři docházejí různé souvislosti a zjišťuje, že tito mrtví lidé mají společného víc, než jen stejný věk, ale i to, že spolu chodili do stejné školky v Katrineholmu.
Hodnocení
Komisař Sjöberg je vyloženě rodinný typ - má pět dětí, milující ženu, rád vaří a miluje pořádek. Ve své práci hlavně využívá intuici, která ho nikdy nezklamala a i v tomto případě má intuice navrch.
Příběh není tak napínavý, že by vám vyrazil dech nebo byste museli nervozitou a nedočkavostí poposedat a přemýšlet, jak to vlastně skončí. Je to spíše náhled do profilu vraha a jeho důvody, proč vraždil.
Trochu mě zpočátku rozčilovalo, jak policisté nemohli najít potřebné stopy, jak pořád bloudili a tápali v kruzích. Když konečně na něco přišli, byla kniha skoro u konce. Ale rozuzlení mě opravdu dostalo, protože tohle jsem opravdu nečekala a za celou knihu to byl asi nejlepší bod v celém příběhu.
Vyprávění je v er-formě, především z pohledu komisaře Sjöberga a také je tu deník vraha, který je psán v ich-formě a detailně popisuje způsob, jakým oběti přišly o svůj život.
I přesto, že jsem v knize postrádala napětí, je to příjemná oddechová četba a nezklame. A pro ty z vás, kterým se příběh bude líbit, je tato kniha první částí pětidílné série z prostředí čtvrti Hammarby ve Stockholmu.
O autorce
Carin Gerhadsen je švédská spisovatelka, která vyrůstala v Katrineholmu, kam zasadila i tento příběh. V dětství zažila šikanu ze strany dětí a ne náhodou použila i toto téma do Perníkové chaloupky. Carin vystudovala matematiku a řešení matematických a logických úloh bylo jenom krůčkem k tomu, aby začala psát detektivní romány.
Obálky
Pro mě nejzajímavější obálkou je švédský paperback a nejvíce odpovídá ději.
anglický paperback francouzská holandská
Pro mě nejzajímavější obálkou je švédský paperback a nejvíce odpovídá ději.
anglický paperback francouzská holandská
italská německá švédský paperback
Děkuji portálu Severské detektivky a nakladatelství Vyšehrad za poskytnutí recenzního výtisku.
Tak když u detektivky chybí napětí tak je to trochu škoda, ale i takové mohou být jinak dobré :)
OdpovědětVymazatJe to vážně škoda, že to moc napínavé nebylo, ale v tomto případě to vůbec nevadilo, protože se i tak četla dobře. :-)
Vymazat