Sametová kůže

AUTOR: Markéta Harasimová

NAKLADATELSTVÍ: Jota

ROK: 2014

POČET STRAN: 478
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Hlavní hrdinkou románu je šestatřicetiletá Sára, matka pětiletého Olivera a bytová designérka. Příběh začíná u soudu, který rozvádí její dlouhodobě nefungující manželství a Sáře přináší velkou úlevu. Od svého muže Kamila v minulosti zažila nejen urážky, ale i násilí, kvůli němuž byla nucena i s dítětem utéci. Než však stačí rozvod nabýt právní moci, je Kamil brutálně zavražděn a Sára se vzhledem k tomu, že na dobu vraždy nemůže prokázat alibi, stává hlavní podezřelou. Rodící se náklonnost mezi ní a charismatickým vyšetřovatelem Alexem Jungrem situaci rozhodně nikomu neusnadňuje. Ke zvratu dochází, jakmile policie zjistí, že Kamil krátce před svou smrtí vyhrál závratnou sumu v loterii. Případ se navíc zkomplikuje nálezem další mrtvoly a i přes horečné pátrání se kriminalistům nedaří s ním pohnout. Napětí vrcholí v okamžiku, kdy je unesen malý Oliver a zoufalou Sáru vydírá neznámý únosce. Kdo vraždí? A kdo stojí za únosem dítěte? Dostanou Alex se Sárou šanci naplnit svůj vztah, anebo vše dopadne úplně jinak?

Něco málo o ději

Sára je šestatřicetiletá matka a právě se rozvádí. Její manžel Kamil byl despota a poté, co ji znásilnil před zraky jejich syna Olivera, od něj odešla. Po dvou letech ho konečně dostala k soudu a když zazněl kladný rozsudek, mohla si Sára oddechnout. Jenže během několika málo dní je Kamil zavražděn a Sára se stává hlavní podezřelou, protože na osudnou chvíli nemá alibi. 

Případ dostává na starosti Alex Jungr a jeho nová kolegyně Ingrid Ziková. Ingrid je vůči Sáře silně zaujatá a jejímu bystrému zraku neujde skutečnost, že mezi Alexem a Sárou to silně jiskří.

Vyšetřování nikam nevede a situaci poněkud zkomplikuje další vražda - Kamilova milenka Soňa byla nalezena uškrcená v matčině bytě. A jako by to vůbec nestačilo, Olivera někdo unesl.

Kdo je za vraždami a za únosem? Podaří se policii vypátrat viníka? A je nějaká budoucnost mezi Sárou a Alexem? 

Hodnocení

Poprvé jsem o knize slyšela na Světě knih v Praze. Zaujala mě svým příběhem, a tak jsem se rozhodla si ji pořídit, to za prvé a za druhé, podporuji české autory a za třetí, po přečtení jsem naprosto spokojená.

V příběhu se seznamujeme se Sárou Kaznerovou, která nemá zrovna na růžích ustláno. Je vdaná za násilnického muže, ale poté, co si s ním prožila krušné chvíle, od něho odešla. Po dvou letech konečně vše dospělo k rozvodu. Její matka je naprosto příšerná semetrika, která nedělá nic jiného, než ji kritizuje a nebere na vědomí, že už je dospělá a má svůj vlastní život. Tchyně je to samé v bleděmodrém a konečně nesnesitelný šéf, který ji sexuálně obtěžuje. Nebýt věrné kamarádky Ilony, asi by se sesypala. Sára mi byla hodně sympatická a hodně jsem s ní prožívala chvíle, kdy měla strach o Olivera. Co se mi však moc nelíbilo a to bych hlavní hrdince vyčetla, bylo to, že ráda a dost často pila víno za jakékoliv situace.

Alex Jungr je svědomitý policista, který byl pro mě prototypem správného poldy a k tomu sexy chlap. Nedivím se Sáře, že se jí vždy rozbušilo srdce, když ho viděla. Ale policista v něm je však na prvním místě, i když k Sáře cítí velké sympatie. Musí především vypátrat, kdo zavraždil jejího manžela a jaký byl hlavně motiv? Motivů bylo spoustu - od Sáry, která ho mohla zabít za to, co ji provedl, od Igora, společníka ve firmě, který potřeboval peníze a Kamilova smrt by mu jistě usnadnila situaci.

Postavy jsou dobře propracované, nejen popisy, ale i jednotlivé charaktery. Někdy jsem měla pocit, jestli záporné postavy (matka, tchyně a šéf) nejsou přitažené za vlasy a jestli těchto postav není na jednu knihu moc. Je pravdou, že v příběhu měly jen krátké epizody, ale dokázaly Sáře dokonale znepříjemnit život.

I přesto, že je děj a kriminální zápletka docela předvídatelná, rozhodně se dočkáte překvapení, které jsem nečekala. Policejní vyšetřování je trochu upozaděno a převládá spíše Sářin příběh. Posledních sto stránek jsem měla přečteno během krátké chvíle a řádky jsem hltala jedním dechem.

O autorce

Markéta Harasimová se narodila v severomoravském Krnově, kde prožila téměř celé dětství. Vystudovala obchodní akademii a následně nějakou dobu pracovala jako manažerka. Přestože neabsolvovala žádnou školu s humanitním zaměřením, k roku 2014 je autorkou téměř desítky románů a patří k našim nejlepším spisovatelkám románů pro dospělé. Autorčina díla jsou odrazem dnešní doby a života, čtivé, svižné a napínavé, zaměřené na problematiku mezilidských vztahů, trable v lásce, nechybí ani detektivní zápletky. Její romány rovněž dnes nechybí v žádné veřejné knihovně. V současné době žije s manželem na jižní Moravě a věnuje se psaní na profesionální úrovni. Zdroj: Markéta Harasimová

Přečteno v rámci Letní knihomolské výzvy.

Rozhovor s...Edita Jemelková

rukavice u moře, photo by Edita

Určitě se všichni ptáte, kdo to je Edita Jemelková. Spisovatelka? Ilustrátorka? Ani jedno ani druhé. Edita Jemelková je instruktorka piloxingu a zumby. Druhá otázka je, co má cvičitelka společného s knihami? Odpověď zní: hodně. Editino původní povolání je knihovnice. Jaká cesta ji dovedla ke cvičení?  Přečtěte si následující rozhovor.

Na začátku jsem zmiňovala, že jsi instruktorka piloxingu. Mohla bys mi, prosím, popsat, co piloxing vlastně je?

Piloxing je spojení pilatesu, boxu a tance. Dá se říct, že piloxing u nás není pořád tak známý a mediálně propagovaný jako zumba, u které proběhl velký boom, bylo o ní hodně článků a o piloxingu málokdy čteme. U piloxingu zpevňujeme a tvarujeme postavu, spalujeme kalorie, za hodinu se může spálit 900 kalorií. Při cvičení používáme originální rukavice PILOXING, každá váží 250 g.  Piloxing je úžasný v tom, že nemusíte být profi tanečník, baletka či boxer. Piloxing založila Švédka Viveca Jensen, která je Master Trainer pilatesu a boxu. Díky těmto odlišným sportům ji napadlo je spojit dohromady, a to vedlo ke vzniku nového fitness programu - piloxingu.

Jak ses dostala ke cvičení?

Úplně náhodou. Po střední škole jsem měla problém sehnat si práci, protože nedoslýchám. Začala jsem u nás v Brodku chodit na aerobik a hodně se mi líbil. Cvičitelka si všimla, že mě to baví a protože se chystala odejít, tak mě začala zaučovat, abych mohla místo ní předcvičovat. Musela jsem si ale udělat přes Sokol kurz všestrannosti, potom jsem se dostala na kurz cvičitelky aerobiku III. třídy. Kurz trval půl roku, na konci jsem dělala seminární práci, zkoušky z anatomie a první pomoci. Pak jsem si udělala kurz cvičitelky aerobiku II. třídy. Pak jsem se stala také cvičitelkou zumby, zumby goldu, zumby toningu. Nakonec přišlo na řadu školení na flexibarech a port de bras a po porodu druhého dítěte milovaný piloxing.

Může piloxing cvičit každý?

Piloxing je určen všem bez rozdílu věku. U mladších klientek se doporučuje cvičit bez rukavic. Piloxing mohou cvičit i těhotné ženy, pokud jsou zvyklé na pohyb a cítí se v těhotenství dobře.

Tvoje základna, když to tak řeknu, je v Přerově. Ale jezdíš předcvičovat i po okolí. Kde všude tě mohou lidé zastihnout?

Patří sem Chropyně, Dřevohostice, Bystřice pod Hostýnem, Lipník nad Bečvou a Olomouc.

Trénuješ, když necvičíš nebo jsou hodiny piloxingu zároveň i tréninkem?

Trénuji samozřejmě i doma, když přijde nová choreografie nebo hudba. Bez tréninku se neodvážím mít hodinu. Člověk musí být připravený.

Kde bereš inspirace na nové choreografie?

Jsem členem PIA (Piloxing Instructor Association) a všem PIA instruktorům chodí každé tři měsíce DVD s hudbou, ale nejedu jen podle nich, také kombinuji podle předchozích DVD. Hodně mi dávají PIA workshopy, které u nás pořádají Master Trainerky piloxingu. Díky tomu se člověk dál posouvá dopředu a zdokonaluje se v technice cvičení.

Co je na tobě neuvěřitelného, a klobouk dolů před tebou, je to, že neslyšíš. Co se stalo, že jsi přišla o sluch?
Děkuji za kompliment. Ve třech letech jsem přišla o sluch po příušnicích, na obou uších mám ztrátu přes 90%, takže musím nosit sluchadla. Výhodou bylo to, že už jsem uměla trochu mluvit. Velký dík patří mojí mamce, protože v osmdesátých a devadesátých letech chodily tyto děti do škol pro sluchově postižené, ale moje mamka nechtěla a nevzdala to. Chodila se mnou po doktorech a bojovala se školní byrokracií. Bohužel na základní škole jsem měla problémy, protože děti se mi posmívaly a také jsem se setkala s nepochopením učitelů. Na střední škole už to bylo o něčem jiném. 

Když máš sluchadla, slyšíš všechno?
Slyším, to je základní, co potřebuji, ale když někdo šeptá nebo mluví z velké dálky, tak ne. Nemůžu ale telefonovat, sice slyším v telefonu, ale nerozumím. Potřebuji vidět na ústa.

Sluchadla máš úplně od začátku?
Ano, nosím sluchadla od té doby, co jsem přišla o sluch. Ale když jsem byla malá, tak sluchadla byla ve tvaru koleček, trčely z nich hadičky, které vedly do krabičky. Krabička se pak nosila na krku v kapsičce. Tohle jsem měla ve školce. Na základní škole už byla sluchadla, která byla větší, než jsou dnes. Doba pokročila a s ní i technika. Dnes si pomalu člověk ani sluchadel nevšimne. Ptala jsem se také na kochleární implantát, ale bylo mi sděleno, že mám velkou ztrátu sluchu, tak by mi nepomohl. Ale nevzdávám to. Mám v plánu jet do Brna k lékaři na konzultaci, kde provádí operace pro dospělé. Jsem optimista, není zatím nic ztraceno. Ale vážím si toho, že aspoň se zbytkem sluchu slyším díky sluchadlům a mohu tak předcvičovat.

Kromě cvičení ses začala nově věnovat i výživovému poradenství. Jak ses k tomu dostala?

Nad touto myšlenkou jsem přemýšlela už hodně dlouho, hlavně také kvůli sobě, abych věděla, co mám jíst. Důležitým impulsem bylo také to, že se mě klientky ptaly, jestli nemám v plánu si  kurz udělat. Pak jsem hledala informace, kde bych mohla kurz absolvovat, v květnu jsem udělala zkoušky a od té doby se snažím pomáhat a snažím se, aby ženy byly krásnější pomocí cvičení a pomocí úpravy jídelníčku.

A co můžeš v rámci svých služeb nabídnout?

Kromě výživového poradenství mohu nabídnout přístroj In-Body 230, což je přístroj, který měří vaši váhu, bazální metabolismus, vodu v těle, beztukovou tkáň, tukovou tkáň aj. Klientky se dozví, jestli mají málo nebo hodně vody v těle a pro výživové poradce je důležitý bazální metabolismus. Přístroj ukáže, jakou hodnotu člověk aktuálně má a kterou by měl mít. Lidé jedí pod svůj bazální metabolismus a pomocí jídelníčku se dá upravit. Nedávno jsem měla na kontrole dvě klientky, které měly nízký bazální metabolismus a po měsíci a půl se na kontrolním měření ukázalo zvýšení bazálního jestli nemám v plánu si  kurz udělat. Pak jsem hledala informace, kde bych mohla kurz absolvovat. V květnu jsem udělala zkoušky a od té doby se snažím pomáhat a snažím se, aby ženy byly krásnější pomocí cvičení a pomocí úpravy jídelníčku.

Opusťme teď cvičení a vraťme se do doby, kdy jsi pracovala jako knihovnice. V které knihovně jsi působila a jak dlouho?
Pracuji v městské Knihovně města Olomouce na náměstí Republiky. Do knihovny jsem se dostala asi před více jak deseti lety, kdy jsem začínala jako balička knih.
Dostala jsem se k tomu náhodou díky paní, která tenkrát balila knihy. Měla tenkrát tenisový loket a tím pádem byla dlouhodobě nemocná. Protože v knihovně byli s mým výkonem spokojení, tak jsem se postupně propracovávala výš, až jsem nakonec začala studovat vysokou školu v Opavě, obor knihovnictví. V knihovně jsem dělala všechno –  balení knih, katalogizace knih nejen pro knihovnu, ale také pro obce, revize knihovního fondu aj. Později jsem také začala pracovat v půjčovně pro dospělé. Ze začátku jsem měla strach, abych rozuměla čtenářům, jaké mají požadavky. Také jsem dělala výměnné fondy - převzetí knih od distributora, zkontrolování faktury, katalogizace (jde o to přiblížit knihu z katalogu čtenáři. Opatří se údaji, které knihu určují – autor, název, místo a rok vydání aj. Pokud jde o odbornou knihu, ta se vystihuje pomocí předmětových hesel). Dále jsem chystala štítky na knihy, knihy oštítkovala, zabalila a popřípadě předala určitému oddělení nebo obci.

V kterém oddělení tě mohli čtenáři najít?

Všude :-) Byla jsem jak v dospělém oddělení, tak i v dětském, a na pobočkách.

chropyňský piloxing

Máš ještě přehled o knihách, které vychází?

Přiznám se, že nemám ani tolik času číst, přestože jsou knihy moje láska už od dětství a to hlavně proto, že v knihách mi nic neunikne, každé slovo, každá věta a je to taková moje útěcha a únik od mých starostí. Přiznám se, že kniha mi pomohla, když mi tragicky zemřel tatínek v době (dva měsíce před porodem), kdy jsem čekala své první dítě. Snažila jsem se myšlenky nějak zaměstnat, a tak jsem četla své oblíbené autory.

A jací jsou tví oblíbení autoři?
Klára Janečková a Lenka Lanczová a její knihy o dospívání. Dokonce jedna kniha je o sluchově postižené a to mě zaujalo nejvíce, protože jsem si myslela, že se v ní píše o mně.

Cvičení je určitě náročné, ale jistě i druh relaxace. Máš ale ještě něco jiného na odreagování se? Co ráda děláš ve volném čase, když necvičíš?
Když mám možnost, tak čtu. Pokud mi to čas dovolí, tak chodím s našimi čtyřmi psy (máme staffordshirské bulteriéry) na procházky, uvolním se a vypnu. A taky mě baví dál se vzdělávat, nezůstávat dál, jít výše. I když mám výživové poradenství, vzdělávám se dál, protože zkouškou nic nekončí, ale naopak, vše začíná…

To byla moje poslední otázka, přeji mnoho spokojených klientek a ráda bych zakončila náš rozhovor piloxingovým sloganem SLEEK, SEXY, POWERFUL!

Knižní úlovky, červenec 2014

Máme téměř polovinu srpna za sebou a já si teprve teď vzpomněla, že jsem ještě nenapsala, jaké knihy přibyly do mé knihovny. Pravda, nebylo jich mnoho, respektive jen dvě knihy, ale o to z nich mám větší radost. 

První kniha je z nakladatelství Motto. Jmenuje se Mango, láska a kari od spisovatelky Valijah Klásové. Příběh mě zaujal a kdy jsem pak do knihy nahlédla, tak kromě příběhu jsem viděla i recepty. Takže se opravdu těším.

Druhá kniha je z nakladatelství Knižní klub. Harlan Coben je úspěšný autor thrillerů, jeho novinka se jmenuje Šest let a dal by se označit jako romantický thriller. Jenže už z komentářů na tuto knihu jsem dosti rozpačitá - někteří z knihy byli zklamaní, druzí ji zase vychvalovali. Tak nevím. Právě jsem ji začala číst, tak uvidíme, jak se bude líbit mně.

Smolný rok

AUTOR: Joshilyn Jackson
ORIGINÁL: A Grown-Up Kind of Pretty (Grand Central Publishing, 2012, New York)
PŘEKLAD: Jana Kunová
NAKLADATELSTVÍ: Ikar
ROK: 2014
POČET STRAN: 304
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Pětačtyřicetiletá Ginny je přesvědčená, že je její rodina každých patnáct let stižena kletbou. Ona sama v patnácti otěhotněla a porodila dceru Lizu, jež ve svých patnácti udělala totéž. Teď uplynulo dalších patnáct let a obě svobodné matky, Ginny i Liza, s hrůzou čekají, kdy dospívající Mosey zopakuje stejný scénář. Tentokrát však kletba na rodinu dopadá nečekaným způsobem… Mrazivý román o matkách, které byly samy ještě dětmi, když rodily, dívčích přátelstvích, dávno ztracených i znovu nalezených láskách, zradě, zneužití a zklamání, nenávisti a žárlivosti. A především o rodině a pevných poutech, která vytváří.

Něco málo o ději

Tři ženy Slocumbovy žijí na malém městě. I když se jedná o třígenerační rodinu, věkově to tak vůbec nevypadá. Ginny je čtyřicet pět let, Lise třicet a Mosey patnáct. Jedná se o babičku, matku a dceru. V této rodině se totiž každých patnáct let odehrává událost, která jim změní celý život.

Ginny v patnácti letech porodila Lisu a ta za dalších patnáct let Mosey. Nyní má Mosey také patnáct a všichni očekávají, co se stane. Bude Mosey také těhotná? Jenže tvdá rána osudu dopadla úplně z jiné strany - Lisa dostala mrtvičku. Ginny s ní chodí na různé terapie a když vidí, jak ji pomáhá rehabilitace v bazénu, rozhodne se, že na vlastní zahradě nechá udělat bazén. K tomu je však potřeba vykopat starou vrbu. Když se tak stane, pod jejími kořeny se najde truhlička a v ní jsou uložené kosti malého miminka.

Čí jsou to kosti? Tuto detektivní činnost si vezme na sebe Mosey a na vlastní pěst vypátrá velmi zajímavé věci. Co Lisa? Zotaví se po mrtvičce? A Ginny? Jak ta se vypořádá s nastalou situací? Pomůže jí někdo?

Hodnocení

Co k tomu dodat. Nic. Prostě kniha mě chytla za srdce od začátku až do konce. Je pravdou, že úvod byl poněkud divočejšího charakteru, ale postupně se vše zklidňuje. Ale pozor, určitě se to nezklidní tak, abyste se začali nudit! Ne, všechno je pečlivě napsáno a naplánováno tak, abyste se těšili na každou kapitolu.

Knihu vypráví všechny tři ženy Slocumbovy. Ginny a Mosey v ich-formě, nemocná Lisa v er-formě. Každá se zaobírá situací, která se stala - po vykopání staré vrby se objevila truhlička s ostatky mrtvého miminka. Kdo bylo to miminko a jak se tam ocitlo?

Každá z žen mi byla něčím sympatická a nemůžu říct, že bych měla jednu radši než tu druhou. Na všechny tři příběhy jsem se těšila, jaké budou mít pokračování.

Ginny je nejstarší. Je jí čtyřicet pět let a musí se starat o nemocnou dceru Lisu, která dostala mrtvičku. Soukromý život hodila za hlavu a věnuje se jen rodině. Ale když se znovu objeví Lawrence, policista, se kterým měla před mnoha lety vážný vztah, vrátí se jí vzpomínky a také láska.

Lisa byla před mrtvicí postrachem všech vdaných žen - jejich muži se za Lisou otáčeli a nezůstalo jenom u toho. Bohužel měla také problémy s drogami, ale naštěstí již několik let byla čistá, přesto se některým lidem mohlo ulevit, že ochrnula. 

O Mosey má Ginny a Lisa strach. Co když taky otěhotní? A tak se jí snaží obě zabránit v kontaktu s chlapci, jenže ta má svoji hlavu a o sex nejeví zájem. Přesto má velkého kamaráda Rogera, se kterým nakonec přímo detektivním způsobem odhalí pravdu.

Je to příběh o rodinné soudržnosti, pravdě a velkém tajemství, které se dostane na světlo právě objevením staré truhly. Joshilyn Jacksonová svůj příběh nabízí velmi vstřícným a milým způsobem, že se ani nestačíte divit, jak vám budou řádky ubíhat před očima. A také to byla po velmi dlouhé době kniha, která se mi skvěle četla.

O autorce

Americká autorka Joshilyn Jacksonová napsala sedm úspěšných, kritikou oceňovaných románů a je zastoupena v několika antologiích. Její prvotina Gods in Alabama (2005) získala v roce 2006 cenu SIBA pro nejlepší tzv. jižanský román roku. Bývalá herečka (a momentálně mj. i respektovaná vypravěčka audioknih) žije s manželem a dvěma dětmi v jižanské Georgii.

zdroj: databáze knih, stránky Joshilyn Jackson

Obálky

Tentokrát vám z Goodreads přináším jen dvě obálky. Anglickou a německou. Která se vám líbí více? Mně německá, i přesto, že je stále laděná do zelena, má v sobě hodně krásných věcí, které se k sobě hodí.

  

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.

Ještě jednou, profesore - 25. 7. Divadlení 2014

Druhým představením Divadlení 2014 byla hra Ještě jednou, profesore v podání herců z DS Hanácká scéna Kojetín. Jeviště bylo postaveno na nádvoří radnice a klubu Starý pivovar. Příjemné počasí a i samotná hra nalákala více návštěvníků a organizátoři tak museli přinést více židlí, aby uspokojili všechny diváky.

Něco málo o ději

Hru Ještě jednou, profesore napsal kroměřížský rodák Antonín Procházka v roce 2000. Tato bláznivá komedie se sci-fi prvky je příběhem vyhořelého manželství mezi Ivem a Emou. On je vysokoškolský profesor ruské literatury, ona zase profesorka německé literatury. Ona se zaplete s Ivovým kolegou, on touží poznat romantickou lásku. Ivovi se naskytne vhodná příležitost – pomocí digitálního programu se dostane do knihy L. N. Tolstého Vojna a mír, kde potkává nádhernou a nevinnou Natašu Rostovovou. Děj se zkomplikuje v momentě, kdy se Nataša, její služebná Duňaša a Andrej Bolkonskij dostanou do našeho světa.

Hodnocení

V krátké přestávce se diváci mohli občerstvit a připravit na další zvraty, komické scény a nečekané rozuzlení. Hra měla u diváků velký úspěch a celé představení bylo provázeno nejen smíchem, ale i potleskem. Obecenstvo se bavilo a po představení se rozcházelo ve velmi uvolněné náladě.

Tuto hru jsem viděla poprvé asi v roce 2003, takže bych mohla mít srovnání. Bohužel ale srovnání nabídnout nemůžu, protože je to více jak deset let. Zapsala jsem si ale, o čem divadelní hra byla a mezi koncem je velký rozdíl. Jaký vám neprozradím, to bych vás připravila o krásný zážitek. Je hezké vidět, jak si různé divadelní spolky poradí s různými aspekty.

Mně osobně se hra velmi líbila a vskutku jsem se královsky bavila a smála jsem se, jak už dlouho ne. Také výkony herců byly velmi kvalitní, jen mi trochu nesedla představitelky Nataši. Nevím, jestli ji herečka hrála přesně takovou, jaká je, tedy naivní a nevinnou, ale připadlo mi, že její herecké podání je nepřirozené a lehce civilní. Přesto však zážitek z představení zůstává skvělý.
Fotografie: Hanácká scéna

SOUTĚŽ o novou knihovnu dle vlastního výběru

Věčný problém knihomola: kam já ty knížky budu jen dávat? Ta stará knihovna mi už přetéká, už se tam nic nevleze a navíc se naklání na stranu. Potřebuji novou a to co nejdříve.

Proto k vám teď přicházím se soutěží právě o novou knihovnu. Vybrat si můžete z nabídky firmy MT nábytek. Nabídka je velmi široká a já bych si určitě vybrala.

Soutěžit mohou jak Češi, tak i Slováci a žádné podmínky jako je sledování facebooku či blogu nejsou. Musíte jen správně odpovědět na otázky v soutěžním formuláři.

Soutěž potrvá od 4. 8. - 15. 8. Výherce zveřejním v dalším článku, pošlu mu e-mail a pokud se mi do 48 hodin neozve, vybírám náhradníka.

Myslím, že pravidla jsou jasná a srozumitelná, pojďme tedy rovnou soutěžit. Otázky jsou jednoduché a věřím, že nebude těžké na ně odpovědět.

SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ

Chuť do života

AUTOR: Halina Pawlowská, Lubomír Teprt

NAKLADATELSTVÍ: Motto

ROK: 2014

POČET STRAN: 247
ZDROJ: vlastní

HODNOCENÍ:

Anotace

Napsala jsem zodpovědného průvodce všech věcí, které by člověku mohly udělat radost. A protože už jen výraz chuť do života mi asociuje jídlo a protože jím šíleně ráda a mám na jídlo pořád chuť, tak jsem ke svým optimistickým radám a postřehům zkušené ženy, matky, milenky a kuchařky přidala konkrétní recepty na lahůdky, které do každé zatemněné mysli vnesou jas.

Hodnocení

Halinu Pawlowskou jsem znala z knihovny mých rodičů, ale nějak jsem nenašla čas ani chuť si žádnou z jejích knih přečíst. Přesto, když se na knižním trhu objevila její nejnovější kniha Chuť do života, jsem se rozhodla, že je načase to změnit.

Kniha je rozdělená do 24 krátkých fejetonů, které budete mít přečtené během jednoho až dvou večerů. Týkají se především zamyšlení nad životem a jeho spletitými stezkami a jak se vypořádat s problémy. Také jsou to vzpomínky na blízké Haliny Pawlowské - na tatínka či manžela. Ale píše také o svých kamarádkách, dětech nebo cestování.

Kromě toho se povídky točí kolem jídla a přiznám se, že některé z receptů se mi hodně líbily. Naštěstí většina zmiňovaných jídel byla součást každého fejetonu. A nebyl tam jen jeden recept, ale většinou tři až šest receptů. Některé recepty obsahovaly i rady, které se týkají vaření nebo nakupovaní. To se mi hodně líbilo, protože málokdy v nějaké kuchařce najdete tipy, jak se surovinami zacházet, případně jak recept obměnit.

Kromě receptů najdete u každého fejetonu rýmované poučení či zamyšlení, které vám vykouzlí úsměv na tváři. Přiznám se, že jsem se u nich vždycky usmála a řekla si, proč ne, vždyť to čas od času opravdu takhle funguje.

Vyzkoušela jsem také jeden recept, ale musela jsem bohužel improvizovat, protože bych s tou koulí, co mi vznikla, mohla dělat cokoliv, ale rozhodně bych ji nemohla nalít na plech. Ale jinak byl recept opravdu skvělý a koláč vynikající. Recept na Ovocný koláč se sněhovou čepicí i s postupem najdete zde.

Závěrem bych chtěla napsat, že PROČ BYS MĚLA ŽALEM SKAPAT? MŮŽEŠ SI ČÍST A PŘITOM PAPAT!

O autorce

Halina Pawlowská je autorka próz na rozhraní krátké povídky a fejetonu. V roce 1988 začala pracovat v redakci zábavy v Československé televizi na Barrandově jako dramaturgyně a scénáristka. Od roku 1991 pak pracovala jako novinářka. Pawlowská publikovala své fejetony a sloupky však již od roku 1990, první byla její novela Zoufalé ženy dělají zoufalé věci v týdeníku Vlasta. Zdroj: Databáze knih, iGlanc

Děkuji portálu Databáze knih za poskytnutí recenzního výtisku.

Přečteno v rámci Letní knihomolské výzvy.