ORIGINÁL: Horfðu á mig (Verlag Veröld, 2009, Reykjavík)
PŘEKLAD: Eduard Světlík
NAKLADATELSTVÍ: Metafora
ROK: 2013
POČET STRAN: 376
ZDROJ: vlastní
HODNOCENÍ:
Anotace
Advokátka Tóra Gudmundsdóttir má toho nejděsivějšího klienta své kariéry. O její služby se zajímá duševně narušený sexuální deviant ve výkonu trestu. Nežádá však osvobození pro sebe. Přeje si propuštění Jakoba, mladíka s Downovým syndromem, který údajně založil požár v ústavu pro nemocné.
Něco málo o ději
Advokátku Tóru osloví sexuální deviant Jósteinn, který je ve výkonu trestu. Chce po ní, aby otevřela případ požáru v ústavě pro duševně nemocné, při kterém zemřelo pět lidí. Ze žhářství byl obviněn Jakob, který trpí Downovým syndromem.
Tóra se do případu úplně pohrouží, ve vyšetřování jí pomáhá německý přítel Matthias. Na světlo vyplouvají nové skutečnosti, které by raději měly zůstat skryty a Tóra kousek po kousku odhaluje, že ne všechno v nově zřízeném ústavě bylo tak úžasné, jak se navenek zdálo.
Hodnocení
S islandskou spisovatelkou Yrsou se setkávám poprvé a doufám, že ne naposled. Můžu říct, že tato severská detektivka mě vtáhla do sebe. Nebyla sice napínavá, ale kniha vás udrží v pozornosti celou dobu čtení. Bylo to i tím, že Tóra byla v pátrání velmi neúnavná a hledala všemožné nápovědy, které by jí odhalily, kdo zápalil ústav pro choromyslné.
Navíc byl příběh okořeněn o rodinu, v jejímž domě straší a přiznám se, že jsem se chvílemi bála dívky, která zemřela při autonehodě a jejíž duch nenašel klid.
Tóra mi byla hodně sympatická, má rodinu, která se rozrostla navíc o její rodiče, kteří kvůli hospodářské krizi přišli o peníze i dům. Velkou oporou jí je její přítel z Německa Matthias - nejen v soukromém životě, ale i v pátrání po pravdě, kdo je žhář. Tóra zjišťuje, že skoro každý z obyvatel či zaměstnanců ústavu měl nějaké to tajemství, které postupně vyplouvá na povrch.
Hned při prvních stránkách mě zarazilo tykání všech zúčastněných osob a oslovování křestním jménem. V našich končinách je tohle velmi neobvyklé, přesto na Islandu se jedná o běžný způsob komunikace.
I přesto, že se v příběhu vyskytuje mnoho postav, neztratíte se v nich, každý má svůj prostor, postavy se do sebe příliš nezaplétají, takže stačíte sledovat každou zvlášť. Pokud byste se přece jenom ztratili, na začátku knihy je seznam všech důležitých jmen.
Pokud máte detektivní myšlení, určitě na jméno skutečného žháře přijdete. Přiznám se, že jsem tipovala úplně někoho jiného.
Neříkám, že jsem přečetla hodně severských detektivek, ale přečetla jsem jich tolik, abych mohla srovnávat. Ohnivého anděla bych zařadila k těm, které se mi opravdu moc líbily a ochotně ho doporučím dál.
O autorce
Yrsa Sigurdardóttir vystudovala stavební inženýrství a psaní se věnuje ve svém volném čase. Kromě thrillerů píše také knihy pro děti. Za svou tvorbu získala několik ocenění. V češtině vyšly čtyři romány se sympatickou advokátkou Tórou: Poslední rituál, Mrazivé světlo, Žhavý hrob a Led v žilách.
Obálky
Ze zahraničních obálek se mi nejvíce líbí originální, i když neodpovídá ději. Nejvíce ději se přibližuje anglická.
Hodnocení
S islandskou spisovatelkou Yrsou se setkávám poprvé a doufám, že ne naposled. Můžu říct, že tato severská detektivka mě vtáhla do sebe. Nebyla sice napínavá, ale kniha vás udrží v pozornosti celou dobu čtení. Bylo to i tím, že Tóra byla v pátrání velmi neúnavná a hledala všemožné nápovědy, které by jí odhalily, kdo zápalil ústav pro choromyslné.
Navíc byl příběh okořeněn o rodinu, v jejímž domě straší a přiznám se, že jsem se chvílemi bála dívky, která zemřela při autonehodě a jejíž duch nenašel klid.
Tóra mi byla hodně sympatická, má rodinu, která se rozrostla navíc o její rodiče, kteří kvůli hospodářské krizi přišli o peníze i dům. Velkou oporou jí je její přítel z Německa Matthias - nejen v soukromém životě, ale i v pátrání po pravdě, kdo je žhář. Tóra zjišťuje, že skoro každý z obyvatel či zaměstnanců ústavu měl nějaké to tajemství, které postupně vyplouvá na povrch.
Hned při prvních stránkách mě zarazilo tykání všech zúčastněných osob a oslovování křestním jménem. V našich končinách je tohle velmi neobvyklé, přesto na Islandu se jedná o běžný způsob komunikace.
I přesto, že se v příběhu vyskytuje mnoho postav, neztratíte se v nich, každý má svůj prostor, postavy se do sebe příliš nezaplétají, takže stačíte sledovat každou zvlášť. Pokud byste se přece jenom ztratili, na začátku knihy je seznam všech důležitých jmen.
Pokud máte detektivní myšlení, určitě na jméno skutečného žháře přijdete. Přiznám se, že jsem tipovala úplně někoho jiného.
Neříkám, že jsem přečetla hodně severských detektivek, ale přečetla jsem jich tolik, abych mohla srovnávat. Ohnivého anděla bych zařadila k těm, které se mi opravdu moc líbily a ochotně ho doporučím dál.
O autorce
Yrsa Sigurdardóttir vystudovala stavební inženýrství a psaní se věnuje ve svém volném čase. Kromě thrillerů píše také knihy pro děti. Za svou tvorbu získala několik ocenění. V češtině vyšly čtyři romány se sympatickou advokátkou Tórou: Poslední rituál, Mrazivé světlo, Žhavý hrob a Led v žilách.
Obálky
Ze zahraničních obálek se mi nejvíce líbí originální, i když neodpovídá ději. Nejvíce ději se přibližuje anglická.
anglická islandská německá polská
Knižní trailer
Při tomto knižním traileru jsem měla husí kůži i přesto, že jsem ho viděla před čtením i po čtení.
Děkuji nakladatelství Metafora za poskytnutí recenzního výtisku.
